Ano, o cistlivosti jsem raději taktně pomlčel , nicméně není se čemu divit, v tom radiovém bordelu co ve městech dnes je (od spínaných zdrojů, LCD TV a taky hojně používaného "ethernet via power"), vyžší citlivost je spíš na škodu.
Je to jen a jen pro lokální poslech, důležité parametry pro dnešní rádia je líbivý display, design s lesklými tlačítky, hromada nepotřebných funkcí a nejlépe Android uvnitř , základní vf parametry je to poslední, co losera zajímá. sri.
presne tak, co se tyce citlivosti tak na dnesni provoz je hodne citlive radio spise na skodu. Ja prijimac testoval v Brdech na cundru a na horske chate. V Brdech me docela prekvapilo ze prijem nic moc jenze jsem pouzil nevyladenou antenu a do radia lezl vsemozny bordel z okolnich pasem tak jsem zacal laborovat s prizpusobenou antenou a balun (nebo presneji co jsem pouzil ja, kvuli lepsim prenosovym parametrum - dvouderove ferritove jadno z TV) a to uz bylo o necem jinem. V chate bylo potreba vytahat ze site veskere spotrebice se spinanymi zdroji a pak uz nebyl problem prijem vsemoznych KV stanic z druheho konce sveta. Bohuzel dnes to neni uz o citlivosti.
Nevyladěná anténa pro příjem až tak nevadí, větší problém jsou absence pásmových filtrů u těchto rádií. Dá se to řešit preselektorem, čím se hodně zlepší parametry, je to dalsí krabka navíc, kterou stačí zapojit mezi anténu a antenním vstupem příjmače.
Nutno se patrně smířit s tím, že toto "zboží" již svého technického vrcholu v minulosti dosáhlo, trh však tuto kvalitu nevyžaduje a nyní pojedeme po sestupné křivce jako na saních. Takže se opět postupem času dostaneme do bodu, kdy ti, co budou chtít poslouchat něco víc, než jen místní ukvákané stanice, budou muset k zakoupeným komerčně vyráběným přijímačům pořizovat nebo vlastnoručně dodělávat technické doplňky - vnější antény, předzesilovače, odlaďovače, anténní transformátory (tunery), úzké pásmové propusti a podobně. No, možná na tom bude pozitivní alespoň to, že se tím zvýší zručnost českých kutilů. Jen namátkou připomenu ty přístroje a technická řešení, které dříve narození návštěvníci tohoto webu určitě ještě pamatují: - středovlnný odlaďovač Philips - laděná rámová anténa pro transistorové přijímače - venkovní drátové antény
(Jen s tím drobným rozdílem, že půjde o technická řešení upravená pro použití i na rozsah VHF.)
Z trochu jiný oblasti: jak je řešena akumulace kličkou vyrobené energie? Předpokládám že nějakým nabíjecím článkem, nevím jestli by to šlo kondenzátorem. Pokud to je opravdu nabíjecí baterie, tak to rádio stejně po pár letech umře právě na ni, mám pravdu?
To už mi přijde hodnější mít rádio na standardní baterky, to bude hrát na baterky běžný i nabíjecí.
Já totiž rádio na kličku nemám, mám ale několik rádií na baterky a taky docela uspokojivou zásobu baterií, včetně pár nabíjecích - tak jestli dělám dobře, nebo mi něco chybí.
---
K tý citlivosti, nejlepší rádio který mám, je Selena 215, ta se mi zdá daleko citlivější než jakýkoli jiný co mám. Funguje na 220V nebo na 6 buřtů - někdo mi říkal že by měla bez problémů zkousnout i 13,8V ze soláru, ale zatím jsem nenašel odvahu ji na to připojit (určitě by to šlo přes nějakej step-down měnič, ale tomu bych se rád vyhnul).
Jestli vyladena nebo nevyladena antena vadi ci ne je na kazdem. Dle meho nazoru vadi ale nemusi byt striktne vyladena na PSV 1:1. U prijmu bohate staci klidne 1:5 ale rozhodne je velky rozdil kdyz by byla nevyladena treba 1:10-15 coz uz je znat silne na prijmu. A ted k tem filtrum. Mozna se to na prvni pohled nezda ale balun svym zpusobem jako filtr funguje take. Treba ten, co mam ja (z hmoty N3) funguje bezchybne do 30MHz a dale uz zacina stoupat utlum proto neni treba pridavat navic nejake filtry.
K4cer píše:Z trochu jiný oblasti: jak je řešena akumulace kličkou vyrobené energie? Předpokládám že nějakým nabíjecím článkem, nevím jestli by to šlo kondenzátorem. Pokud to je opravdu nabíjecí baterie, tak to rádio stejně po pár letech umře právě na ni, mám pravdu?
To už mi přijde hodnější mít rádio na standardní baterky, to bude hrát na baterky běžný i nabíjecí.
Já totiž rádio na kličku nemám, mám ale několik rádií na baterky a taky docela uspokojivou zásobu baterií, včetně pár nabíjecích - tak jestli dělám dobře, nebo mi něco chybí.
---
K tý citlivosti, nejlepší rádio který mám, je Selena 215, ta se mi zdá daleko citlivější než jakýkoli jiný co mám. Funguje na 220V nebo na 6 buřtů - někdo mi říkal že by měla bez problémů zkousnout i 13,8V ze soláru, ale zatím jsem nenašel odvahu ji na to připojit (určitě by to šlo přes nějakej step-down měnič, ale tomu bych se rád vyhnul).
Co se týče použití kondenzátorů místo baterek tak u rádia s malým odběrem, čili nejlépe sluchátkovým výstupem to možné je. Nedávno jsem zkoušel napájet PMR radiostanici na příjmu ze dvou superkapacitorů o kapacitě 500F v sérii (250F výsledná kapacita). PMRko bralo 60mA a stanice vydržela být zapnutá dvě hodiny a napětí spadlo asi o 2V čili kdyby měla menší spotřebu tak vydrží mnohem déle. Osobně ale v kondenzátorech vidím plus jen v rychlosti nabíjení. Vše ostatní váha,kapacita,rozměry,samovybíjení...jen samé mínusy. Doufám, že je každému jasné že energii, kterou z kondenzátoru planuje odebrat do něj musí nejprve dostat čili v případě točení klikou se žádná úspora nekona pouze je možné zkrátit čas ovšem za cenu mnohem větší námahy.
Zde se jako potenciální uživatelé dostáváme do těžkého rozporu s výrobcem. My bychom si představovali rádio na kličku, které vytáhneme ze skříně po 20-ti letech, zatočíme a ono bude fungovat s citlivostí kvalitního komunikačního přijímače. Výrobce si naopak představuje krám, který si koupíme, uložíme a za rok zjistíme, že baterka vytekla nebo umřela, že nejde vyměnit a koupíme si jiný klikotoč (který hned po záruce dopadne stejně). Tím si zajistí, že mají stále co vyrábět.
U rádia na kličku máme navíc i další technický rozpor. Potřebujeme přístroj poměrně malý a s minimální spotřebou. Každý předzesilovač něco odebírá, každý zbytečný filtr navíc zabírá prostor. Přesto si myslím, ze by bylo možné nalézt řešení - pasivní filtry na vstupu, pásma rozdělená na kratší úseky. Není to nic nového - vzpomeňte na stará ruská rádia. Citlivost měla a jejich spotřeba se také docela držela na uzdě. Ono při tehdejších, silně nekvalitních bateriích, to ani jinak nešlo než se v těsnat do spotřeby řádu desítek miliampérů.
Problém při návrhu dlouhodobě skladovatelných klikotočů by měl výrobce určitě s akumulátory. Já osobně znám jen jeden druh akumulátoru, který má ve svých provozních podmínkách doporučení, aby byl dlouhodobě skladován ve vybitém stavu - je jím starý louhový Ni-Fe akumulátor. Kdyby to výrobci mysleli s námi zákazníky vážně, museli by na tomto poli zapracovat a vhodný akumulátor určený pro nouzová zařízení i skladování ve vybitém stavu nejprve vyvinout.
Nevím, zda by to šlo se silnými kondenzátory. Pokud budou elektrolytické, bude tu stejný problém, jako s akumulátory. Ani ony nevydrží bez polarizačního napětí příliš dlouho a pak se při pokusu o první nabití prorazí. Kdybych měl možnost do toho výrobcům kecat (a oni na to slyšeli), asi bych doporučil jít cestou přijímače velikosti kufříku (menšího ne) s hliníkovou kostrou nebo alespoň odolným plastovým obalem s knoflíky zapuštěnými pod povrch. Uvnitř dynamko poháněné převody, kde by byl kombinován kov s plastem (kovové pastorky), klika uložená na kuličkových ložiskách a jako zdroj nějakou modernější formou uzavřených louhových baterek + přímo vestavěný stabilizátor, aby bylo možné připojit jakýkoli vnější zdroje od 8 do 24V, ať již to bude solární panel nebo třeba palubní siť náklaďáku.
2 K4cer:
Osobně doporučuji se u přijímačů velkým obloukem vyhnout spínaným měničům. Za to rušení, které produkují, to nestojí. Raději použij klasický stabilizátor 78xx. Slunce ti dodá energie dost, aby jsi si mohl trochu zhoršenou účinnost dovolit a za odměnu získat čistý poslech.
Právě mi dorazilo rádio Muse 07 DS Hybrid USB. A první dojmy jsou zatím celkem pozitivní. Plánoval jsem si pořídit Degen D13 z Ebay, což je vlastně to samé rádio za téměř poloviční cenu. Ale na konec jsem usoudil, že tohle by mohlo mít kvalitnější vnitřnosti. Hlavně to podle obrázku vypadalo, že má oproti Degen kovovou kličku. Což ale bohužel nemá, a to mě trochu zklamalo, protože to byl hlavní důvod, proč jsme dal Muse přednost před Degen. Docela by mě zajímalo srovnání kvality zvuku těchto dvou rádií. Mohl jsem to porovnat jen s rádiem SilverCrest z Lidlu. Obě kupodivu nehrají vůbec špatně. I když ten Muse bude mít asi trochu lepší příjem a zvuk, ale ne na tolik, aby se to dalo ve městě poznat. Pro SilverCrest zas mluví plus digitální tuner a samozřejmě cena. Stálo mě snad cca 399 Kč oproti Muse, který stál 1190 Kč . Samozřejmě Muse má plno možností napájení. Od Akumulátoru, který lze vyměnit, kterým se nabíjí kličkou a právě solárním panelem až po 3ks AAA baterií. Případně ze sítě (nabíječka není součástí dodávky.) SilvereCrest se napájí jen 2ks AA bateriemi a nebo síťovým adaptérem, který taky není součástí balení. Musí se dokoupit.
Suma sumárum, určitě je to dobrý počin. Malé plus je také svítilna a jakýsi zvukový alarm. Jen jak už jsem psal, zajímalo by mě srovnání s tím Degen D13.
Jinak se dokonale vejde do boční kapsy Maxpedition Protheus. Dá se tam nacpat i tedy SilverCrest, ale je to fakt hodně na těsno a kapsa se hodně špatně zavírá.
Už pár let se vyrábí am fm přijímače jako sdr. Hodinkový krystal, 3x3mm čip a asi tak 5 součástek, anténa, zesilovač, repro, napájení. Je to podstatně levnější a v některých případech to hraje líp, ale pak to ztichne, zatímco klasická konstrukce ještě hraje utopená v šumu. Celý funkční modul stojí asi 5 Kč i s poštovným.
Čipy namátkou si4702, rda5807 a fůra dalších. Tady si klikni že chceš vidět dokumentaci, a bacha ať se ti nezamotá hlava z toho množství jak budeš rozbalovat menu.
Jelikož jsem si stále lámal hlavu, jaký je rozdíl mezi Rádiem Muse MH-07 DS hybrid a Degen DE 13, tak jsem se rozhodl pořídit z Ebay právě i druhý jmenovaný.
Muse MH-07 DS hybrid jsem koupil za 1190 Kč zde v ČR
Degen DE 13 z Ebay za 467 Kč
Byl jsem opravdu zvědavý, jestli rozdílná cena bude mít nějaký vliv na kvalitu příjmu, zpracování atd.
Pro pravdě řečeno, z mého laického pohledu, jsou oba naprosto totožné. Jen Muse váží o pár gramů více (viz. fotky) . Jestli to je díky kvalitnějším součástkám uvnitř, nevím. Jinak ale opravdu, jsi sou podobné jako vejce vejci.
Příjem v městské zástavbě se mi zdá také podobný. Hlasitost stejná, kvalita reprodukce též.
Takže jestli opravdu není rozdíl ve vnitřnostech přístroje, že by to mohl vydržet déle, tak nevidím důvod, proč dát za Muse cca 2,5x tolik peněz.
Při vážení obou přístrojů, byly vložené stejné alkalické baterie, takže a ni to nemůže dělat žádný rozdíl v hmotnosti.
Výměnné Li-on akumulátory také vypadají stejně, i když ty jsem zvlášť nevážil.
Do toho se pouštět nechci, stejně těm součástkám nerozumím.
Teď jsem chvíli poslouchal obě dvě rádia a mám pocit, že Degen snad šumí i trochu méně. Ale spíš to bude hůř naladěná stanice, přeci jen to je manuálně. A nelze trefit stanice úplně stejně s tím kolečkem.
Prosím o radu, pořídil jsem rádio na kličku Muse hybrid, jak to udělat, aby v případě potřeby fungovalo? Skladovat ho s plnou akumulátorovou baterií a případně pravidelně dobíjet? Nebo používat a dobíjet vždy, když baterie dojde, aby bylo stále v provozu? Nebo skladovat napůl nabité? Nevím. A ještě otázka, které tužkové baterie mají nejdelší skladovatelnost (typově)?
Díky moc za odpověď.
Pokud skladuješ delší dobu, vždy skladuj bez baterií. Baterie, pokud se jedná o nabíjecí, skladuj na jednom místě a pravidelně kontroluj a udržuj na "skladovacím" napětí.
Já, například, mám krabičku, kde mám všechny typy a velikosti akumulátorů do "skladovaných" přístrojů a ty pravidelně kontroluji.
Skladovatelnost klasických baterií, toť otázka. Kupuji vždy celou krabku AA nebo AAA (60ks), vychází na 4 - 5kč/ks a pak to různě používám, vydrží mi to tak 1 - 1,5roku. Dlouhodobě to asi skladovat nejde, ale pokud se jedná o 2 - 3 roky, tak to se, myslím, dá.
Akorát z ceny nebude žádnej škudlil nadšený, za 4-5 kč/kus to opravdu nebude, i při velkoodběru počítejte spíš s desetinásobkem ceny (ano, opravdu 50 kč za jeden článek). Nicméně já už nejedu na ničem jiným. Nevytečou. Fungujou i v mrazu. V dálkových ovladačích vydrží neuvěřitelně dlouho (mám v některých více jak 10 let a futr to jede). V nástěnných hodinách dtto. Pokud mají ty hodiny kvalitní strojek, fungují na 1 AA cca 6-8 let. Ve svítilnách je to vzhledem k ceně otázka - já je mám narvaný všude a vím, že i když bude svítilna ležet v šuplíku deset - dvacet let, po vytažení bude pořád fungovat.
Sic semper tyrannis.
Cēterum autem cēnseō EU esse dēlendam.
reklama
reklama
, nicméně není se čemu divit, v tom radiovém bordelu co ve městech dnes je (od spínaných zdrojů, LCD TV a taky hojně používaného "ethernet via power"), vyžší citlivost je spíš na škodu.
, základní vf parametry je to poslední, co losera zajímá. sri.
