I v dobách dávno minulých, kde se mlela pšenice na kafemlejnku, protože mlynář byl buď drahej, nebo později na lístky, se zrno přesívalo přes síta, které ty malé kamínky a písek odloučilo. Věřím, že tato praxe by se vrátila nejen proto, že chceš chránit "mlecí ústrojí", ale i své zuby při kousání do chleba. Archeologové podle stavu chrupu poznávají mj. i to, z jakého stavu byl "nositel lebky". Byly-li zuby zdravé, ale olámané, jednalo se pravděpodobně o nízký stav, který se nedostal k cukru a jedl chleba s kamennou drtí od žernovů zapečenou v chlebu. Takže samotný odrol z mlecích kamenů. Pokud byly zuby zkažené, ale neulámané, jednalo se pravděpodobně o lépe situovanou vrstvu měšťanstva či šlechty s přístupem k cukru (kazivost) a k dobře mleté mouce a pečivu bez kamenné drtě.
Trosku porozmyslaj. Ak sa cez sita osievalo ZRNO, musel prepadnut aj kamen o jeho velkosti O drobnejsom piesku ani nehovorim V ostatnom mas viac menej pravdu.
Bača chcel naznačiť, že sú aj väčšie kamienky, prípadne rovnaké, ako zrno. Sme doma bežne preberali šošovicu aj ryžu pred spotrebovaním. Vždy tam bolo vela sajrajtu.
Čo som mal špaldu od malopestovatela, tiež tam bolo dosť kamienkov. Bolo treba ručne prebrať.
Sú aj iné spôsoby čistenia, kedysi sa používal napr. "rajtár".
Kto nepozná prístav, do ktorého pláva, tomu žiaden vietor nie je dosť dobrý.
Sítem se zbavíš nečistot menších než zrno. Viděl jsem další čištění vodou, ale tam vzrůstá potřeba dalšího dosušení a možnosti plísně. U malých várek stejně skončíš na ručním třídění stejně jak zmiňuješ ty. Nechci ale zaplevelovat pojednání o technickém skvostu pojednáním o čištění zrna . Tímto se napomínám místo admina, abych mu ušetřil práci...
Drahý Winstone,
mám dotaz k tvému na pohled úžasnému stroji.
Lze snížit přítlak (zvětšit mezeru mezi kameny) tak aby tvůj mleyn loupal pohanku.
Potom by to byl geniální aparát po kterém bych toužil a rozbil prasátko s úsporami.
Průmyslové loupačka pohanky pracují na tomto principu.
cituji:
Disková loupačka loupe semena ve spáře mezi pevným a rotujícím kotoučem. Rotující disk je uložen ve valivých ložiscích s vysokou únosností. Nerotující disk je axiálně posuvný. Jeho přibližováním nebo oddalováním od rotujícího kotouče dochází ke změně loupací spáry, tj. mezery mezi oběma kotouči. Toto nastavování je mechanické, ruční.
Zdravím.Velice pěkná práce,moc se mě i mé paní líbí.jakou to má kapacitu na pohon klikou a jde měnit hrubost produktu?
pokud bys te uvažoval o sériové výrobě byl by nástin orientační ceny?do budoucna by byl z mé strany zájem o koupi.V současnosti jsem po vážné nehodě a v horizontů měsíců mimo pracovní činnost = bez .SWED.
Zrno se běžně čistilo tak, že se proudem vzduchu jednak odstranily těžší předměty (kamínky), jednak i (naopak lehčí) plevy. Pamatuju ještě u mého dědy ve stodole, to jsem byl ještě hodně malej, věc které se říkalo fukar. Jen se bojím, že za těch 30-40 let od té doby většina tehdy ještě uskladněné „zemědělské techniky a domácích pomůcek“ vesměs vzala zasvé... A z bývalých malých hospodářství, kde se našlo leccos (schováno „pod kůlnou“ či ve stodole - ač se to už nepoužívalo, tak se to prostě nevyhodilo) dneska jsou chalupy „lufťáků“.