Cim naplnit sklep?

[Leon Chamel]

Tu kombinaci obou přístupů shromažďování/skladování potravin jsi popsal a zdůvodnil hezky. Časem na něco podobného přijde většina prepperů, kromě těch beznadějných případů, které ustrnou ve fázi hromadění zbraní a "taktické" výstroje z armyshopů, doplněné pár MREečky.
Jenom se neztotožňuju s tou častou představou o tom, že se jednoho dne probudíme do nějakého PA světa a tak se zašijeme do bunkrů/úkrytů a budeme tam vyčkávat, až to nejhorší přejde. Teoreticky takový scénář nastat může, ale pravděpodobnost pozvolně se prohlubujícího socioekonomického úpadku a všeobecné mizérie se všemi neblahými průvodními jevy, ale přesto bez nějakého jasného časového předělu, mi připadá neskonale vyšší. Ale to je jen můj pohled na věc, tvůj názor má samozřejmě úplně stejnou váhu.

[mortinto]

Pokud nastane pozvolné rozšiřování mizérie, tak jsou uskladněné potraviny nejlepší ochranou proti inflaci.. Nedávno si tu někdo pochvaloval, jak mu chutnala prošlá konzerva tuňáka, koupená před 2-3 roky za 11,- Kč. Dnes ho koupíte za bratru Kč 30,-

Pokud se vše sesype rychle, úkryt se zásobami se hodí, pokud pomalu, alespoň se vyplatí.. Rozhodně neproděláme na tom, když se včas zařídíme alespoň trochu sami pro sebe. A pokud se mizérie a PA konat nebudou, alespoň si užijeme pobytu na čestvém vzduchu a budeme jíst alespoň z podstatné části vlastní jídlo, které nebude otrávené e-čky.

[Kapo]

Do NZ /nehnutelné zásoby/skladu by som si určite pridal ako zdroj energie MED. Čím viac, tým lepšie.
Vydrží v správnych podmienkach neobmedzene dlho. O výživových hodnotách a okamžitej lehko strávitelnej hodnote asi nemusí byť reč.
Taktiež sa dajú sušené oriešky a ovocie zaliať medom a tím ho zakonzervovať.

Pár litríkov domácej slivovičky, či demijónik vínka sa v sklípku tiež nepokazí. A pomôže prekonať depresiu, prípadne to bude velmo vhodná komodita pri bártrovom obchode za veci a služby potrebnejšie.
Napr služba zubára, lekára, lieky, náboje....

[JimmyJazz]

Vcera jsem v Tescu (prazsky eden) videl prodavat Tesco jedlou sul, 3 (tri) Kc za jeden kilogram. Mit to jak odvezt (a hlave kde uskladnit) tak bych vzal celou paletu. Neco podobneho by rozhodne v zasobach chybet nemelo.

[PaF]

Pro zacatek, kdy nebude na nic krome obrany cas:
http://www.s-gear.cz/index.php?option=c ... 54&lang=cs
Na svoji chvili to muze cekat 15-25 let

Voda na presuny:
http://www.s-gear.cz/index.php?option=c ... 54&lang=cs

[spynfo]

Dnes jsem o tom opet premyslel (inspiroval mne k tomu maximuv clanek o stavbe domu) a napadlo mne, zda by bylo mozne pri optimalnich podminkach (suchy, temny a chladny sklep) skladovat bez uhony vetsi mnozstvi potravin po delsi dobu. Dle meho by v takovem sklepe bylo mozne bez vetsich problemu ulozit par pytlu (tak na tunu) brambor (samozrejme suchych a pokud mozno ocistenych) na nekolik desitek mesicu.

Aztekove pry pres noc nechali bramb. vymrznout = vyschnout mrazem, a pres den je susili na slunci, az byly vyschle, jako kamen. Tak vydrzely dlouha leta, pred varenim se musely macet ve vode i cely den.

[JimmyJazz]

2 spynfo: podobne se skladuji lusteniny tudiz proc ne. Zajimavy napad.

[Leon Chamel]

Teoreticky to možné je, ale lyofilizace (sušení sublimací za mrazu) je ve všech ohledech náročná technologie, má-li poskytovat skutečně dobré výsledky. Plýtvat s ní na potraviny představující zdroj škrobů, např. brambory, je v našich podmínkách neefektivní. Z nutričního hlediska lepších výsledků lze dosáhnout uskladněním suchých neoloupaných obilovin a luštěnin, ideálně pak při současném použití absorbérů kyslíku. V bramborách není oproti nim nic navíc a obsahují naopak málo bílkovin, o které bude v těžkých dobách největší nouze.

[GOD]

s potravinami je to ošemetné.
Ja uprednostnujem strukoviny - lušteninty, pre ich jednoduchu pripravu, maly objem = vysoku hustotu - do maleho prostredia sa toho vlezie vela.
ako rychlostnu stravu mam pohanku. Mne chuti ta hneda. Nazelenala je podla mna hnus velebnosti. čo sa týka rýchlosti prípravy je to u mna vítaz číslo 1.
ryža je fain, ale chce to sofistikovane varenie, ale samozrejme pre svoju nutričnu a vitaminovu hodnotu je nutna.
Dalej mi vyhovuju cestoviny. Zase vysoka hustota, rýchla príprava.
všetko čo som uviedol nestojí vela, a je to normálne jedlo.
A hlavne, ked chcete spravit zasoby na rok, na osobu neni to tak strašné. Navyše ma dost láka nákup priamo u výrobcu a vyjednanie množstevnej zlavy.

Zavaraniny, kompoty,

Zo všetkym ostatnym podla mna moc vymyšlate - okrem masovych konzerv.

[Joma.Mareji]

podle vlhkosti, když více jak 60% a teplota pod 20st. doporučuju houby
Hlíva - původně kostka se slámou, která se ale snadno dosype, ideál piliny z nesmolného dřeva, nejdražší varianta OBI 70 Kč za 10 kg.
S Hlívou si jde hrát, stačí kombinace surovin, koupit naočkovanou pšenici myceliem (do 100 Kč), ta postačí k naočkování minimálně 50 kg pilin, když máte trpělivost, když ne, tak 20 kg - zde doporučuji zůstat u 50 kg (10x5kg), ale naočkovat různým množstvím. Hlíva tak proroste za různý čas a s plozením se vykrývá na střídačku.
Jedna z výtěžných variant (vlastní recept) pro Hlívu je kombinace pilin a štípanců dřeva, velké tlačenkové pytlíky, po většinovém vytěžení pilin zůstane částečně spotřebovaný, ALE už naočkovaný kus dřeva (jádro pytlíku) pro přesun do dalšího substrátu.

[Shivalnen]

Hlíva dobrá. Jen až u tebe příště budu musíme tohle téma probrat důkladněji. Stejně jako tvé pěstování žampionů.

A co se uložení do sklepa týká. Osobně bych doporučil větší množství Tuřínu ( obzvlášť přes zimu se to hodí) Má velký obsah vápníků a pomáhá čistit krev. Na pěstování je to taky velmi jednoduchá rostlina.
Dále bych doporučil černý kořen. Obsahuje spoustu sacharidů a inulín. Vitámin A, B1, C a E. ( opět nenáročný na pěstování)

pak samozřejmě klasika našich babiček . . .Brambory, jablka , mrkve, . . .

A sušené nebo solené maso. Do komína ( pokud topíte pouze dřevem) něco uzeného.
Pokud sklep není vlhký dá se u Vietnamců koupit rýže v pytlích po 20 kg. => 20kg rýže jen tak nespořádáte. A když si dáte tu práci a Uskladníte jí v pytlích do nějakých větších nádob ( sudy atp.) nedoustanou se vám na to ani škůdci.

[Karlos]

Ta hlíva vypadá zajímavě, kolik tak z těch 50kg naočkovaných pilin vyroste hub?

[Joma.Mareji]

Protože zatím není nouze a tlak, tak testuju možnosti ve stylu "hlavně se s tím nesr@t"
http://www.energiesvobody.cz/shareIMG/HoubariumTest.JPG

Z menšího pytlíku lezou menší trsy, pytlík jen piliny jich dá míň, každopádně je to příjemná porce k rýži
http://www.energiesvobody.cz/shareIMG/H ... acenka.JPG
taky vyleze "žranec"
http://www.energiesvobody.cz/shareIMG/H ... nkaTop.JPG

Někdy vyleze křečovitý trs, který je záhy olezlý a vyhazuju, z té díry je pak delší přestávka než se ukáže jiný a každá přestávka je víc spotřebovaný substrát a méně užitku
http://www.energiesvobody.cz/shareIMG/Hliva_krc.JPG

pro inspiraci
Menší pytlíky je možné organizovat do Hlívotéky
http://www.energiesvobody.cz/shareIMG/Hlivoteka.JPG

Kolik je výnos, to přesně neřeknu, jím houby sám a 50 kg pilin je taková várka, že bych to nesnědl ani se sousedy.
Troufám si tvrdit, že pokud z jednoho kg pilin vyleze jen půl kila hub je někde chyba. Každopádně se vrátí mnohonásobně víc než jsou náklady a takto se vyplatí xkrát víc než kupovat kostky očkované slámy (houbová zahrádka).

[Pampalíny]

Snad nebudu psát něco co už tu zaznělo.

OBILÍ: nevím jak to nahradit, ale staří Slované a všichni předkové uchovávali obilí v ucpaných jámách - ty byly vypálené a naplněné povrch. Obilí v jámě dozrává a spotřebuje veškerý O2. Tudíž všichni škůdci zahynou.

Obilí je ovšem pro krizi nevýhodné. V Evropě sice umožnilo rozvoj většiny civilizací, ale pro moderní přežití jsou lepší brambory. Také kukuřice (krmná) má hodně do sebe.

Obilí se nedá bez pesticidů skoro vypěstovat, nemluvě o sklízení a mlácení - je to práce na celý rok a mizivý výsledek. navíc kdo z Vás má mlýnek? Já mám (ovšem elektrický), žernovy nemám dobře vyrobené, ale zvažuji nějakou růční funkční alternativu.

Co se týče soli, zazněla zde správná připomínka a proto uvádím, že spotřeba středověkého člověka (v krizi budeme ve stejné situaci) byla 16 kg na rok na 1 osobu. v dané chvíli řeším uskladnění soli (nějaké trvanlivé obaly) a nákup cca 500 kg, což by mohlo stačit na 6-8 let.

[Sehr]

Obili se nemusi jen pretvaret na mouku. Bohuzel se mi zda nemozne vypestovat obili bez tezke techniky.

Brambory jsou fajn, ale zatim pokud se neodstrani plisen,tak se da ocekavat jen slaba uroda.

Asi s kukurici a repami(c.repa,cukr. repa,vodnice,turin) to vypada nejlip s cim by clovek mohl bez problemu pestovat a uzivit se bez velke namahy. Nejlepsi moznost zbytky pak pretvorit na vejce.

[Pampalíny]

U Obilí se zapomíná na plení - to dnes dělají pesticidy likvidující dvouděložné rostliny. plení kdysi zabralo moře času. Obilí se dá pěstovat s koňmi nebo na malém políčku - to mám případně v plánu já, otázkou je, zda jsou k tomu vhodné odrůdy. Asi bych se zkusil domluvit s Gengelem na nějaké staré "odrůdě". Měl jsem odolné dvouzrnky, ale tam jsou zase menší výnosy.

Brambory - mám za to, že jsou některé kmeny mírně rezistentní, ale nevím, zatím jsem to nestudoval. Každopádně se na tom pracuje (http://www.agrokrom.cz/texty/METODIKY/b ... rambor.pdf). Nejvíce ovšem zázím na genetické úpravy a doufám, že tyto brambory "vyrobí" dříve než se to "posere".

[Sehr]

Proto jsem mluvil,o tezke technice.Bez ni nepujde obratit pudu,aby se nemuselo plenit. Pokud se bude delat jen melka orba,tak jsem toho nazoru,ze pole bude hodne zaplevelnene.

Mne vyslo,ze u te kukurice a rep clovek stravi jen cca 30 minut sveho casu,aby mel jidlo na den. U techto rostlin moc nevadi,kdyz roste plevel, tak casova narocnost je o dost nizsi. Neni potreba pred tim hnojit. Staci jen trochu rozrusit na povrchu pudu.

Zkousel jsem hrach,ale zatim mam velmi malou vynostnost.

Ja jsem se spolehal hodne na brambory. Bohuzel jsem se seznamil trochu s lehci verzi Phytophthora infestans.Hlizy nebyli nastesti napadany. Taky je o dost pracnejsi upravit pudu pokud je nebudu pestovat v sene.

[Kolapsnik jr.]

V ramci plneni *sklepu vsim moznym - ejhle namet na "spolecenskou akci foraru" - existuji u nas takova ta nakupni centra, kde se daji koupit velkoobchodne potraviny? Vim, ze jsem to kdysi absoloval v zahranici a meli tam prave takova ta mega baleni ryze, fazoli, konzerv vseho druhu. Nebylo u nas take neco takoveho Makro? nebo tak nejak, vstup pouze na ICO v pohostinctvi ci jak? Pokud to jeste existuje a nekoho takoveho znate, slo by usporadat v par lidech spolecny nakup, nejdriv samozrejme obhlidka co tam vubec maji a co je to zac (gmo ne)..

edit: tak to je ono, maji i online katalog, napr. ryze vetsi baleni (cca 1kg pod 20Kc i s dani), tohle az budete vypravet svym pra-vnukum v roce 2025, tak si budou tukat na celo, ze zas blouznite, nebo zirat s otevreno pusou, ze 1kg ryze mohlo nekdy stat jen [1/1400] prum. ofiko mesicniho platu a to byly i lepsi ceny pred par lety..

*by se tykalo hlavne tech fazoli (a ryze), pac se v nouzi z tech zasob da take neco zasadit, neni to idealni vsak
samozrejme pak indiv nadavkovat, vakuove a absorboxy prebalit..

[Steril]

Na PA nákupy taky není k zahození Ratio v tržnici Lipence (Praha 5) http://www.ratio.cz/.
Na rozdíl od Makra tam není potřeba IČO.

[Kolapsnik jr.]

d. vypada to zajimave, namatkou zariove letaky Makro vs. Ratio v oblasti kvalitniho tvrdeho chlastu (sklepni bedny) jsou drazsi asi o 25-15% (vyjimecne kousky byly dokonce na rovinku ci levnejsi!), na druhou stranu mam to spis po ceste do toho Ratia.. jidlo jsem jeste neporovnaval, zbezne 100%dzusy plusminus Billa ceny.. Do letaku samozrejme davaji same blbosti jako 5L baleni horcice apod., takze to chce asi osobne zajit a kouknout na ryzi, fazole, kukurici, masne konzervy, mrazakoviny, .. mozna vydavaji komplet cenik na pozadani, ale pochybuji..