Chlazení potravin v PA době

[dracekvo]

A je v zimních měsících potřeba lednička? Pokud bude chladněji, lze si udělat nějakou bednu v zemi, kde se bude teplota držet tak nějak na 7 stupních.

Zadání znělo kolem 0°C případně dokonce pod nulou. Předpokládám stabilní.

Kompresorová autolednice 12V je vhodnější na přesun. Je vhodná i do paneláku, když dlouhodobě vypadne el.energie. V nouzi nahradí klasickou mrazničku 25 - 35 - 50 litrů. Typicky Engel a Ezetil mají jeden společný prostor, který buď chladí nebo mrazí. Proto se s úspěchem používají na terénních expedicích offroadů.

V zimě bedna promrzne, na jaře zase oteplí na 10-15°C. Kolísání teploty je značné. Ošetřit se to dá jedině balíky slámy, vespod, navrchu, pak zemina, něco jako krecht. Ale 0°C a pod nulou to nebude.

To jsem v zadání přehlédl, takže tu nejde o chlazení, ale o mražení. Nazývejme věci pravými jmény.
Ledničku považuju za zbytečnej luxus. Mražení potřavit je energeticky dost náročné, hlavně v létě. Dříve byly méně náročnější metody, jak uchovat potraviny a taky to šlo.

[peteres]

V dobách ne až tak dávných se pro chlazení (hlavně piva) skladoval led, který se v zimě vytěžil na rybnících. Ledem se zarovnala část sklepa a další led se mohl uchovat venku na zastíněném místě obalený izolací (pilyny, sláma apod.). Takhle uskladněný led vydržel i několik let.

[JimmyJazz]

staci si precist, jak se drivavejc v pivovarech a hospodach chladilo pivo. Dokonce jeste v 50. letech 20. stoleti byla v braniku v provozu ledarna. Nedavno o tom byl clanek na idnes. Proste poradnej sklep, naskladnit sul a jedem.

[spynfo]

dalo by se chladit kompresorem? Pri stlacovani plynu se tento ohriva. Pak - casem, jeho teplota dosahne teplotu okoli. Po nahlem vypusteni plynu (stlaceneho vzduchu) dojde k jeho nahlemu rozpinani = prudkemu ochlazeni vzduchu / vody / media. Dela to samozrejme strasny hluk, musite mit tlakovou nadobu, tlakove pojistky, vlastne celou technickou soustavu, tepelnou izolaci, atd. Ale da se to pohanet cimkoliv, co ma nejaky vykon = napriklad vodnim mlynem (to uz prehanim, lepsi je motor v mirnych stabilnich otackach).

[Fabulous]

Není jednodušší prostě mít klasický sklípek, jako za časů našich předků? Krásná a přirozená chladnička. A maso jednoduše vyudit nebo zavařit. Až u nás dojde k Blackoutu, tak já rozhodně nebudu plýtvat drahoccenou energii na provoz jakéhokoliv chladicího zařízení.

[Josef]

To spynfo:
Právě jsi "znovuobjevil" onu již zmíněnou* první průmyslovou ledárnu - tj. vodní kolo, převod, kompresor, chladič, expanzní ventil a výparník (tlakovou nádobu netřeba - pracuje to kontinuálně), takže ještě potřebuješ jediné - dostupné chladící médium, dříve freon, dnes dejme tomu trochu propan-butanu z nějaké plynové láhve turistického vařiče a vyřešit, aby ti plyn časem neutekl okolo hřídele kompresoru. Nicméně chladící kompresor (tj. takový, který měl kvalitní hřídelové těsnění) stával za mých mladých let u nakládací rampy každé socialistické samoobsluhy a dlouhými trubkami chladil pulty s máslem, vejci a jogurty... Většina z nich je už ve šrotu, ale kdyby jsi pohledal, možná ještě takový najdeš v garáži u nějakého pantáty, který s ním dofoukává pneumatiky. Na jeho pohon by jsi potřeboval korečkové vodní kolo o průměru 2 metru s převodem do rychla a pak samozřejmě i říčku či potok, s trvalým průtokem nejméně 50 litrů za sekundu, kde by jsi musel vykopanou strouhou a koryty vytvořit potřebný spád nejméně 2,2 metru, aby jsi vodu na kolo dostal. Je to sice realizovatelné, ale myslím, že fabikovo řešení je celkově lepší.

*) výrobu ledu jsem popisoval zde
http://rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f= ... ea1#p18835

[felix5]

pokud by tu zajímal někoho názor člověka co má chlazení vystudovaný . tak pro PA dobu existuje několik řešení.

1.)
technicky by mohlo s trochou snahy bejt reálný provozovat chladničku přímo na dřevoplyn kterej dokáže vyrobit i neandrtálec . pomocí absorpčního chlazení (je víc druhů ) nás zajímá tepelný na plyn . nevýhodou bude neustála obsluha splyňovače


2.)Solární ostrovní systém. tohle řešení sebou nese obrovský pro a proti . určitě je dobrý mít alespoň 100Wp doma jako eventuální zálohu . rozhodně bych ale nebral auto chladničku . pokud vezmeme nějakou co chladí pomocí pertierova článku můžeme počítat s otřesnou účinností . pokud kompresorovou tak ta má na sobě víc elektroniky než by se slušelo a jak se ,říká čim víc dílů tim poruchovější. normální chladnička nemá kdoví jakou spotřebu .suma sumárum běhá průměrně 4-6h denně a odběr bejvá kolem 60W což za den do baterek solárka natlučou i kdyby nechtěly . 100W střídač stojí pár korun nehledě na to že se hodí i na dobití nářadí a podobně .

Naproti tomu má solárko strašlivou nevýhodu. a to že v případě rabování budete první po kom půjdou . přirovnal bych to k postavení stánku s potravinama v somálsku . další problém je že vám baterie u solárka moc dlouho nevydržej a za pár let budou v háji úplně. chlazení tak půjde jen ve dne když bude svítit slunce .



tip : pokud bych vybíral chlazení pro PA dobu řešil bych to nejspíš těma solárkama pro všestrannost . koupil bych zvlášť chladničku s malým mrazákem a zvlášť mrazák a vybíral bych ty nejprimitivnější varianty . tedy jen kompresor a termostat a žádný hejblata navíc . dal bych to pokud možno do suchého sklepa a polepil pořádnou vrstvou armaflexu a polistirénu pro zlepšení izolace - čim lepší izolace tim kradší a méně častá doba běhu (dnešní výrobci jdou směrem opačným zmenšujou izolaci a zlepšujou účinnost kompresoru takže místo 60W máte 50W kterej ale běží 2x déle). co se mrazáku týče tak volit jednoznačně tip s otvíráním nahoru . biď se v tom blbě hledá ale při otevření se drží vychlazenej vzduch dole a "nevyteče" jako z chladničky. taky nezapomeňte nepřirážet jí úplně ke zdi . čim lepší přístup vzduchu bude mít kondenzátor (hřející část) tím lépe - mělo by to mít i pozitivní vliv na životnost kompresoru. nesmí se to ale přehánět . situace kdy se mrazák v konstrukci se zásobníkem chladiva rozjede při -10 se může rovnat zničení.

[Sicktrain]

Některé potraviny prostě nejde zavařit, např. jogurty apod. Pokud pominu primitivní odpařovací ledničky, kdy je nutné dolévat vodu na odběr tepla, tak bych zkusil právě kombinaci technických udělátek.

Základem je autolednice s kompresorem na 12V, odběr do 40W, typicky Engel nebo Ezetil, cena 12- 20.000Kč.
Provoz kompresoru autolednice je cca 20-30% doby dle okolní teploty 20°až 30°C.
Odběr cca 3,4 až 3,8A při průměrné době provozu kompresoru 25%. Pokud budeme mít 60Ah/12V akumulátor, tak při 100% provozu kompresoru máme výdrž akumulátoru 15,8hod. Při 25% provozu kompresoru jsme na 63hod, tj. více jak 2,5 dne.
Pokud bude autolednice umístěná ve sklepě o průměrné teplotě 7°C, poběží kompresor na 10-12% = 130hod, tj. 5,4 dny na jednu autobaterii 60Ah.
Otázkou je, za jak dlouho se solárním kompletem stihne dobít akumulátor

pokud budu mít sklep, kde je 7 stupňů Celsiových, nepotřebuju lednici. Doma mám lednici nastavenou na 8 a vše je v pořádku. Mrazák mám -16. V SHTF situaci bych se ale s mražením nezdržoval.

[X01]

Jenom bych dodal, že při zmrazení pod nulu voda obsažená v potravině krystalizuje na led, čímž trhá buněčné stěny a bílkoviny (což je mimochodem hlavní problém kryoniky). Ne že by to bylo nějak významné vůči třeba vaření, které taky docela ničí živiny, ale nepoužíval bych mrazení tam, kde to není nezbytně nutné.