Rozpad.cz

Dante, dik

Podařilo se mi stáhnout Odborný kuchyňský kalendář. Díky, Dan.te! Jen se mi zdá, že je součástí ekonomické protektorátní propagandy. Tak často, jak je plánováno v týdenních jídelníčcích, jsme maso rozhodně neměli. Většinu války jsme strávili v městském prostředí na Zbraslavi, a tak jsme téměř výhradně byli odkázáni na oficiální protektorátní zásobování. Ze slaných jídel jsme mívali omáčky - rajská, koprová, cibulová, samozřejmě bez masa - s houskovými knedlíky. Ještě v prvních poválečných měsících jsme, byť s jistými obavami, nepohrdli rybou dohledanou po výlovu prováděném Rusáky na Berounce pomocí ručních granátů. Výrazné zlepšení nastalo, až když se rodina vrátila do okrajové čtvrti Ústí nad Labem, kde jsme mohli chovat drůbež a králíky, a když UNRRA vrhla na československý trh válečné zásoby proviantu americké armády.

Já to objevila až teď, taky jsem to sosla, Dan.te díky moc. Dal sis s tím práci, oceňuji.
Recepty jsou fajn a fascinují mě tamy ty dobové reklamy. A rovněž tak ten kalendář, že tam jsou 3 druhy - katolický, českomoravský a evangelický.

Na vláknu Německy psané knihy uvádím možnosti stažení kuchařek z 1. a 2. světové války a rubriky Rezepte aus und nach dem Krieg (Recepty z válečné a poválečné doby). Jeden z receptů, v němž pisatelka vypráví o výtečné polévce vyvařené z týden shromažďovaných kůží od salámů (salámy byly tehdy v přírodních střívkách) mi připomněl kuchyňský výtvor mé matky, který před lety šokoval moji nastávající - asi se rovněž jednalo o návyk z válečné doby: Polévka, jejímž základem byla voda, v níž se až do varu ohřívaly párky. Koneckonců i voda, v níž se ohřeje uzené maso, může takovým základem polévky být.

Voda, slitá z vařených brambor, se dá nejen vylít do odpadu ve dřezu, jak je dnes obvyklé, ale dá se z ní připravit jednoduchá polévka zvaná "oukrop", kterou běžně dělaly ještě naše babičky. Do talíře se naláme suchý chleba, přidá se podrcený česnek a sůl, trochu sádla a zaleje se to vodou z brambor. Hotovo. Komu by se to zdálo moc chudé, může tam vrazit bramboru nebo i vejce, ale jíst se to dá i takto jednoduché.

Podobným způsobem se dá využít voda z těstovin nebo z rýže. I v těchto "vývarech" odchází dnes kanálem spousta živin do čistíren odpadních vod.

Díky, taky si ji stáhnu, tohle mě zajímá a sama mám doma pár starých kuchařek. Českou stravu lidovou mám taky, koupila jsem ji za stovku na Aukru.

Magdaléna píše:Mohu doporučit tuhle knihu...je bezvadná...
http://www.kosmas.cz/knihy/160761/ceska-strava-lidova/
Na aukru je občas k sehnání za pár desítek korun...

Knihu mám rozečtenou a jeví se mi jako dobrá. Sehnal jsem ji v Internetovém knihkupectví Gnosis9.net (Kosmas je jejich kamenná prodejna). Po telefonické objednávce jsem ji měl do příštího dne. Stála 268,- Kč a poštovné a balné na dobírku bylo za 89,- Kč.

Ahoj , máme taky nějaké recepty kdyby se někomu hodily, snad už tu nejsou aby se neopakovaly

Chlebové placky
Rozdrť nebo umel obilí,zadělej vodou a můžeš osolit.Peč na rozpálených kamnech,rozpáleneém vymeteném ohništi,ale třeba i na klacku nebo roštu nad ohněm nebo na stěnách hliněné pece.Po chvíli obrať a dopeč.Jez nejlépe teplé.Studené lámej a máčej v mléce ,bílé kávě,polévce a pod.

Salát ze zelených bylinek
Zelené bylinky jako kopřiva, popenec obecný, kontryhel obecný, mochna husí, vikev, květy i lístky sedmikrásky a fialky, květy hluchavky, vrbka úzkolistá, plicník lékařský, jitrocel kopinatý, bedrník obecný, řeřicha polní, kerblík lesní, lebeda, různé druhy merlíků a natí, podobně jako u polévek, jemně nasekáme a zalijeme kyselým mlékem. Mléko můžeme ochutit například nasekanou mátou.

Pravěká polévka ze sbíraných bylinek
Do hrnce dáme nadrcené obilí, tak jak z pravěkých drtidel bývá, hrubší i menší částky pohromadě.Přidáme česnek, zelené byliny a rostliny s výraznou kořeněnou chutí jako mladé listy řebříčku obecného,řeřišnici luční, kokošku pastuší tobolku-(nať s nedozrálými semeny), listy nebo semena rdesna peprníku, který je však ve větším množství jedovatý a snad i křen. Omastíme máslem, rostlinými oleji ( nikoli olejem sojovým, slunečnicovým a podobně, které u nas v pravěku nebyly), tukem sebraným při vaření masa nebo dáme do polévky vařit kousky slaniny.

Keltské palačinky
500 g pohankové mouky , 1 hrnek polohrubé mouky, 1 l mléka, 1-3 vejce, 1/4 l vody,špetka soli. Vše smíchat a péct na rozpáleném roštu nebo kamnech. Sílu palačinek určuješ takovým obráceným téčkem. Já je peču i teď jen na normální pánvi a jsou taky dobré. Jako náplň velmi řídký tvaroh s lesním ovoce, ale posypané jen skořicovým cukrem jsou taky dobré.

http://www.3pgd.com/recipes.htm

pár receptů od polní kuchyně Wehrmachtu z roku 1942.
něco z toho budou pěkný "šlichty" (z dnešního pohledu). pěkně tam jsou vidět ty úspory vlivem válečné situace - tj. málo nebo bezmasé. holt zásobovací situace nebyla ideální. ale třeba ta mrkev s brambory a masem a ty těstoviny vypadají dost jedle...

Dan.te díky. Stáhla jsem si a zkusím ocet. Koukala jsem i na recepty a jsou v podstatě vegetariánské, takže využiju.
No, moc hitparáda to v tom vaření za války nebyla. Samá jídla skoro z ničeho.

SaraH píše:Dan.te díky. Stáhla jsem si a zkusím ocet. Koukala jsem i na recepty a jsou v podstatě vegetariánské, takže využiju.
No, moc hitparáda to v tom vaření za války nebyla. Samá jídla skoro z ničeho.

Ona taková polévka wehrmachtu se u Stalingradu sestávala ze lžíce horké vody s drobky chleba a kuličkou hrachu ( v poslední fázi).

ssn píše: ...listy nebo semena rdesna peprníku, který je však ve větším množství jedovatý...

Prosím tebe odkud máš tuhle informaci? O tom jsem ještě neslyšela. Pokud teda nepokládáš za jedovatost že ti ve větším množství ustřelí tlamu (a následně možná i zadek). Popravdě řečeno nikdy jsem neviděla člověka, který by rdesno peprník konzumoval v množství větším než velmi malém. Mnoha lidem stačí jeden lístek

Tady jsem narazil na zajímavý zdroj historických kuchařek, vinařství , pekařství , uzenářství ....
http://digibooks.cz/index.php?id_catego ... &id_lang=4

Ona i kategorie ŘEMESLA je velice lákavá - truhlářství ( i ruční nejen strojní ) , tesařství , knihařství , obrábění kovů , hodinářství , kovářství , zednictví , čalouniství , sklenářství , krejčoství , brašnářství , koželužství , košíkářství , obuvnictví, mlynářství atd a atd - no uf tam bych nechal celou vejplatu

Jsou to povětšinou staré až historické knihy a příručky pro řemeslníky naskenované a vypálené na CD -
( když po prolistování zná snaživec názvy, tak se dá snáze něco pohledat i jinde )

studnice toť moudrosti pro rozpadlíky

J Verne v knihe Tajuplný ostrov píše o ,, pivo z výhonkov čiernej jedle,, - vykvasené a zavarené.

počuli ste o tom alebo pili to?

google nič nenašiel

To bude nejspíš smrk (black spruce, Picea mariana), z toho se pivo dělá. Někde mám i já recept. Jinak v angličtině je jich spousta, například tady a povídání je tady. Hodně se to dělá v Kanadě, takže určitě budou mraky receptů i ve francoužtině. Dá se to vařit i z našeho smrku Picea abies.
Pivo hledej jako brew, to strejda google zná.

Tak koukám že jsem ten recept vyhrabala už před časem a mám ho na fóru. Našla jsem ti i české povídání a taky recept v češtině a tady další a zbytek se dá bez problémů vyhledat na klíčová slova smrkové pivo.

100x dakujem

V posledních týdnech jsem vypisovala z několika zdrojů jednoduché a levné recepty na polévky a různé placky a pečivo. Věřím, že tyto recepty se hodí nejen pro případ přežití, ale lze je využít kdykoliv jako úsporné a přesto chutné tipy na jídlo. Jsou to většinou vyzkoušené lidové recepty. Hodně receptů je z knihy Česká strava lidová, další jsou z různých lidových kuchařek, od jedné starší paní sousedky na vesnici nebo od maminky a babičky. Často to není přesný recept včetně gramáže a délky vaření, ale člověk alespoň trochu zkušený si v kuchyni poradí. Tak snad se to bude někomu hodit

Polévky

Masité- Slepičí, hovězí, vepřová (ovarová, prdelačka- s kořením kroupami), skopová, uzená (kroupy, brambory/chleba, zjemněná mlékem), telecí, z husích nebo kachních drůbků, dršťková

Oukropy- S česnekem nebo smaženou cibulkou, příloha chléb nebo brambory nebo zalít bramborovou vodou, vodou z mladých jarních bylin (libeček, mladé kopřivy, opych, lebeda, popenec, rašící žito  vitamíny, minerály)
Varmužka/chlebová- chléb povařit s česnekem a kmínem
Vodovka- chléb spaříme vroucí vodou a omastíme
Z bylinek- openec, řebříček, jahodové listy, chudobičku, kmínové listy, zelenou petržel a mladou cibulku vařit 10 minut, zahustit.

Polévky zahuštěné
Žebrácká- voda vařená s kmínem, česnekem, cibulí + máslo + strouh. tvrdý chléb nebo kůrky (+smetana, vejce)
Skleněná- brambory uvařené ve vodě, nezahuštěná, (+ kroupy)
Hladká Ančka- Voda, kmín, cibule, povařit + podmáslí s moukou + brambory, vejce, houby, sůl.
Kudlenka- z brambor které se vaří s cibulí, solí, kmínem a houbami, zahustit kyselým mlékem/podmáslím nebo smetanou + moukou (+ pažitka/kopr)
Kmíněnka- voda s kmínem, zahustit, povařit
Kroupová, Jáhlová, Pohanková

Bramborové
Základní- brambory rozvařit ve vodě, zahustit jíškou
Gulášová- brambory podusit na tuku a cibulce s paprikou, povařit, zahustit zátřepkou z kys. smetany
Bramborová- brambory povařit s majoránkou, česnekem + zavářka (kroupy, rýže, krupice…)
Kyselka/kulajda- brambory uvařit s kmínem a solí, zahustit zátřepkou z kys. smetany nebo mléka (+ vejce, kopr)

Luštěninové (+ mléko= plnohodnotné živiny)
Hrachová – povařit s kůžemi ze slaniny, ochutit zpěněnou/ cibulkou/ petrželkou/ majoránkou/ mušk.oříškem)
Fazolová nakyselo- zahuštěná zátřepkou z kys. Smetany nebo kys. Mléka
Fazolenka- když jsou fazole měkké přidat kyšku s moukou nebo zásmažku ze slaniny a odvar ze zeleniny
Čočková se sladkým zelím- čočku povařit, + zelí + brambory + česnek (+ kys. smetana)
Čočková- čočku povařit v osolené vodě + slanina, cibulka na tuku + česnek+ sůl, pepř
Fazolová- fazole povařit + cibulka na tuku + protlak, paprika, česnek, mouka.
Hrstková- v osolené vodě vaříme hrst hrachu, čočky, fazolí, jáhel, mrkev, petržel, cibule + zahustit
Miliónová- upražit krupici s cibulkou na másle, zalít vodou + hrst hrachu, fazolí, krup, jáhel nebo pohanky + sůl, pepř, česnek
Rumfordská- luštěniny + kroupy + brambory + tvrdý chléb

Mléčné
Syrovátková- vařená syrovátka s kmínem, solí, zasmažená (+ vejce s mlékem a moukou, kmín, cibule/kopr, chléb/brambory)
Podmáslová- s kmínem vařené podmáslí, zlepšené troškou másla (+ brambory/kroupy/chléb)
Mléčná- mléko nebo smetana povařená s petrželkou a zlepšená máslem (+ drobení/ nudle/ rýže/ pohanka,/jáhly)
Syrnica- v mléce s kmínem povařit tvarůžky, kousek másla, nalít na rozdrobený tvaroh + zvlášť uvařené brambory
Syrnica II- rozvařit nastrouhanou bryndzu nebo oštiepek, dolít ovčím mlékem + sůl, brambory/chléb

Ovocné- Z čerstvého i sušeného ovoce. Jablka, hrušky, třešně, borůvky, křížaly, sušené švestky… + zátřepka z mléka, dle chuti sůl nebo cukr, povidla, skořice, máslo, smetana, žloutek

Zelné- Zahuštěné jíškou nebo mléčnou zátřepkou
Základní- do bramborové polévky přidat hlávkové zelí
Hábová- zelí s houbami, jáhlovou kaší, zahustit
Kozina- sladké zelí + mléčná zátřepka/podmáslí + mouka (+ kroupy)
Couračka- kys. zelí povařit nařídko, mléko + mouka, brambory zvlášť uvařené (+ vejce)
Kapustnica- zelný lák + mléko/smetana + mouka + brambory uvařené zvlášť
Kyselica- syrovátka + zelí + brambory/chléb (+ vajíčko)
Oharková- z láku z okurek + jogurt (podává se chlazená)
Kyselo- kvas z žitné mouky (omlazený a vykynutý) přidat k houbám vařeným s kmínem a solí, povařit, omastit máslem s cibulkou + vejce + brambory uvařené zvlášť

Polévka z kostí
Hovězí kosti opereme ve studené vodě, vložíme do studené slané vody a necháme 1 a půl hodiny zvolna vařit. Přidáme zeleninu, vaříme ještě 1 a půl hodiny. Procedíme.

Polévka z plic
250g telecích nebo vepřových plic, sůl, pepř, 80g zeleniny, kmín, 40g másla, 60g mouky, 130ml smetany, 1 žloutek
Plíce uvaříme doměkka se zeleninou ve slané vodě. Poté nakrájíme plíce na nudličky, polévku zahustíme světlou jíškou, přidáme kmín, pepř a smetanu se žloutkem.

Ledvinková polévka
150g hovězích nebo vepřových ledvin, 30g másla, 30g cibule, sůl, pepř, 20g hladké mouky, 80g zeleniny
Ledvinu rozkrájíme na plátky a vypereme v několika vodách, dáme okapat. Na másle osmažíme cibulku, orestujeme maso, přidáme sůl, pepř, mouku, zamícháme a přidáme zeleninu, zalijeme vodou a vaříme pod poklicí do měkka. Ledvinu poté nasekáme na menší kousky.

Polévka kroupová s masem
20g másla, 60g krup, 300g vepřového nebo hovězího masa, 1a ¾ litru vody, 3 brambory, pórek, celer, mrkev, kmín, sůl
Nakrájené maso osmahneme na másle, přidáme brambory, přidáme oprané kroupy, zeleninu na kostičky, sůl, kmín, vodu, vaříme asi 1 a ½ hodiny.

Cibulová polévka
60g másla, 80g mouky, 60g cibule, sůl, pepř
Na másle uděláme jíšku, přidáme cibuli, zředíme vodou se solí a povaříme, okořeníme pepřem.

Kmínová polévka
1 a ¼ litru vody, 40g másla, 80g zeleniny, sůl, kmín, pepř
Na másle orestujeme zeleninu na kostičky a ½ KL kmínu, zalijeme vodou se solí, můžeme zahustit jíškou

Polévka z čerstvých hříbků
1 a ¼ l vody, 250g hříbků, 20g másla, petrželka, špetka kmínu, 20g cibulky, 80g zeleniny
Na másle uděláme jíšku, zalijeme vodou se zeleninou a dobře povaříme. Hříbky nakrájíme a s cibulkou, petrželkou a kmínem podusíme a poté vložíme do osolené polévky. Můžeme přidat žloutek umíchaný v 130ml mléka a pepř.

Polévka z ovesných vloček
70g ovesných vloček, 20g másla, sůl, 60g zeleniny, 130ml smetany, 50g másla, 1 žloutek, petrželka
Vločky zalijeme studenou vodou, přidáme máslo, sůl a vše rozvaříme. Zeleninu nakrájíme, povaříme ve slané vodě. Vločky prolisujeme sítem, přidáme k zelenině a společně povaříme. Zamícháme smetanu se žloutkem a kouskem másla a vmícháme a petrželkou.

Jáhlová polévka
40g jáhel, 20g másla, 50g másla, 40g mouky, 5g suchých nebo 50g čerstvých hub, 80g zeleniny, sůl
Jáhly opereme a spaříme, do hrnce dáme máslo, orestujeme jáhly, zalijeme vodou a udusíme doměkka. Ve vedlejším hrnci uděláme jíšku, zředíme zeleninovým vývarem, osolíme, vmícháme jáhly, dušené houby a povaříme.

Kroupová polévka
40g krup, 40g másla, 40g mouky, 80g zeleniny, sůl, 10g másla, hrst hub, pepř, sklenka mléka, 1 žloutek
Kroupy uvaříme doměkka, prolisujeme sítem. Vedle připravíme jíšku, přidáme kroupy, vodu, zeleninu, povaříme. Poté vmícháme podušené hříbky na másle. Přidáme petrželku, pepř a vmícháme žloutek rozmíchaný v mléce.

Krupicová polévka
20g másla, 50g krupice, 100g zeleniny, sůl, jíška z 20g másla a 20g mouky, petrželka
Na másle osmažíme krupici dorůžova. V osolené vodě povaříme zeleninu, zahustíme jíškou, zavaříme krupici a dobře povaříme. Před koncem přidáme petrželku.

Rýžová polévka
50g rýže, 20g másla, 20g cibule, 40g másla, 40g mouky, 80g zeleniny, 130ml mléka, 1 žloutek, sůl, pepř
Rýži spaříme, osmažíme na másle s cibulí. Osolíme, zalijeme vodou a uvaříme doměkka. Jíšku zžedíme zeleninovým vývarem, povaříme. Přidáme rýži, žloutek s mlékem a pepřem.

Polévka z mléka
1 a ½ l mléka, sůl, nudle nebo kapání
Mléko přivedem k varu, osolíme, zavaříme nudle nebo kapání

Polévka z kyselého mléka
1 a ¼ l kyselého mléka, špetka kmínu, 30g másla, 40g mouky, 130ml kysané smetany, 1 vejce, 2 brambory, sůl
Kyselé mléko povaříme s kmínem a solí, mícháme. Jíšku zředíme smetanou a povaříme, přidáme do mléka spolu s rozmíchaným vajíčkem. Přidáme uvařené brambory i s vodou, ve které se vařily.

Celerová polévka
30g másla, ½ celeru, sůl, 1 brambor, 30g másla, 40g mouky, 20g cibule, pepř, petrželka, 130ml mléka, žloutek
Celer očistíme a nakrájíme na kostičky, dusíme na másle, zalijeme slanou vodou a vaříme doměkka s bramborem. Zahustíme jíškou a cibulkou, přidáme petrželku, povaříme. Vmícháme v mléce umíchaný žloutek a pepř.

Kedlubnová polévka
2 kedlubny, 40g másla, na jíšku 50g másla a 50g mouky, pepř, petržel, 130ml mléka, 1 žloutek
Kedlubny nakrájíme na kostičky, osmažíme 3 minuty na másle, vložíme do osolené vody, přidáme jíšku, povaříme. Vmícháme žloutek s mlékem a pepřem a petrželkou.

Špenátová polévka
300g špenátu, 40g másla, 60g mouky, 130ml smetany, 1 žloutek, sůl, pepř
Osolenou vodu zahustíme jíškou, povaříme. Špenát povaříme, usekáme, vložíme do polévky. Povaříme. Vmícháme smetanu se žloutkem a pepřem.

Polévka z jarních bylinek
Hrst lístků chudobky, žebříčku, petrželky, jahody, opence opereme, rozkrájíme a posusíme na másle. Zalijeme vodou se solí, vaříme ½ hodiny. Vmícháme jíšku z 40g másla a 50g mouky a vaříme ještě ¼ hodiny. Vmícháme žloutek s mlékem a pepřem.

Oukrop
200g chleba, 4stroužky česneku, 50g sádla, 1 a ¼ l vody, sůl, případně cibule.
Chléb nakrájíme, dáme do mísy, přidáme se solí utřený česnek, sádlo, zalijeme vroucí vodou. Osolíme. Místo česneku můžeme použít usmaženou cibuli.

Koprová
4 střední brambory, mletý kmín, sůl, 1 litr kyška/kefír, 2 vejce, kopr
Brambory na kostky vaříme v menším množství vody ochucené solí a kmínem (cca 1 litr)
Po 5-10 minutách vaření odstavíme a necháme vychladnout. Mezitím si uvaříme natvrdo 2 vejce natvrdo.
Poté do vody vlijeme kyšku, přidáme na kostičky nakrájená vejce, nasekaný kopr a dosolíme.

Kyselo
Lák z kysaného zelí, nové koření, bobkový list, mouka, mléko, brambory, pepř, sůl
Lák ze zelí dáme vařit, přidáme nové koření, bobkový list. Přidáme trochu jíšky, zalijeme mlékem (můžeme přidat i trochu smetany). Dochutíme pepřem a solí. Přidáme uvařené brambory.

@ Jenny
Díky !