Cim naplnit sklep?

[alibaba]

Sklep naplnit vsim co dnes pouzivate ,susene maso, nejake zeli a plno zavarenin a konzerv do sklepa prichazi vsechny potraviny co normalne pouzivame za normalnich okolnosti cele slouzi jako spize a za okolnosti nouze jako zasobarna tam si dame nejakou skrin ,nebo nekolik skrini naplnime ji policema a pridavame zavareniny a nezapomente psat datumy at se v tom vyznate .....

[Max]

JAk píše kolega, psát datumy (ideální je asi mít seznam), kontrolovat a když kupujete potraviny k běžné spotřebě tak nejlépe měnit za ty ve sklepě.

[Josef]

Málo kdo má doma dostatek soli. Většinou uvažuje pouze o solení pokrmů, to je však chyba. V momentě, kdy nejede lednička je potřeba mít velké zásoby soli. Je to surovina nezbytná dlouhodobé uskladnění potravin - především masa a ryb (např. dodatečně získaných lovem). Je i mnoho jiných druhů potravin které lze takto skladovat, tj. vložit do nádoby a zcela zasypat solí, která potravinu vysuší a současně znemožní její napadení hnilobnými bakteriemi. Před použitím to pak stačí vytažený kousek jen otřepat, opláchnout vodou a uvařit.

[Maximus]

Vrátím se k předchozímu Jozefovu příspěvku - do sklepa bych dal alespoň jeden dva uzaviratelné plastové sudy, které bych naplnil minimálně 100 kg soli (přidal bych i pár pytlíků silikagelu) . Sůl je důležitá komodita, která by se v nějaké PA době dala reálně získávat jedině dovozem ze "zahraničí", což by znamenalo, že její cena by pak reálně byla úplně někde jinde . Dnes se dá kilo soli sehnat kolem 3,3 - 3,5 kč za kilo, takže jeden dva metráky soli jsou doslova za pakatel - ty sudy vyjdou asi dráž .

[Fjord]

Obilí pro slepice máme v plechových sudech, normálně v dřevěné boudě. Neplesniví to, ale nezkoušela jsem to zatím jíst, ani mlít-konzumují to moje kolegyně Do vlkého sklepa bych obilí určitě nedala. Napadá mě varianta vakuového balení, ale jak to provést ve větším množství, to nevím. Nějakým způsobem vysát vzduch ze sudu - pak by se to mohl chovat stejně jako hrobka v Egyptě - tam je nejspíš i mnohem větší vedro, takže asi by to nebylo od věci - takto zakonzervovat.
Plechovky a zavařeniny bych nedala do vlhkého sklepa - víčka i plechovka korodují - a bude to mít tedy menší trvanlivost. Jedině to zabalit do igelitu -snad by nedocházelo ke kondenzaci pod igelitem-nevím.
Někdo tu psal, že mrkev v písku je vysušená-to se nám zatím nestalo, spíš že začne hnít -to ano. Záleží na teplotě a vhkosti ve sklepě. Nevím-možná by pomohlo pak nějaké doplnění vlhosti - pokud je to v suchém sklepě, aby se tedy mrkev tak nevysoušela. Třebas i přes to dát igelit, aby vlhkost zůstávala uvnitř. Do písku pak jde dát samozřejmě všechny kořenové zeleniny-petržel, celer, atd. Písek nechávám předtím vysušit na Slunci-tím se i částečně vydesinfikuje.
Pak je dobré mít i zásobu červěné řepy, ta jde ve sklepě dobře též skladovat. I cukrová řepa pro králíky není od věci.

K těm dalším zásobám:- možná by nebylo od věci mít i zásobu octu-jako desinfekce a udržování čistoty bez chemie. nehledě, že se i do něj dají některé potraviny (zelenina) zakonzervovat. A pak samozřejmě i cukr, který je vhodný zase na konzervování ovoce.

[lonewolf64]

Mozno hlupa otazka, ale ako by sa asi spravala vzduchotesne zabalena muka? Napr v PET flasi s poriadne dodatocne utesnenym uzaverom...Ma niekto skusenost?

[SaraH]

Mouka není na skladování ideální. Namletá nevydrží dostatečně dlouho - trvanlivost je max. půl roku. Namletá celozrnná mouka vydrží ještě méně - měla by se spotřebovat do týdne. Po cca 14 dne začíná žluknout.
Lepší je skladovat zrní a vlastnit mlýnek na mouku. Radila mi to holčina, která mouku skladuje pravidelně a před použitím si mouku mele na elektrickém mlýnku. Mouku skaduje v plastových sudech na balkóně.
Protože praktické zkušenosti moc lidí u nás nemá, tak jí věřím. Mlýnek plánuju koupit, jen uvažuji o ručním a namlet ručním je trochu makačka. Možná budu potřebovat elektrický i ruční

[lonewolf64]

Tiez sa bojim toho mletia, tak som si to chcel kusok ulahcit:D Tak dakujem:)

[jeremias]

Viem len o jedinej veci do sklepa, ktora sa lahko skladuje a ktorej kvalita sa casom zvysuje. Alkohol. Nie je to potravina, ale v neistej dobe je to velmi spolahlive platidlo, lebo jeho kvalita sa da jednoducho skontrolovat. Da sa pouzit aj ako palivo a dezinfekcia.

Vo vojnovom romane Ladislava Mnacka Smrt sa vola Engelchen je scena, ako partizani prinutia lekarnika odovzdat zasobu liehu. Lekarne skladuju cisty lieh samostatne. Znecistujuca latka ktora ma zabranit pitiu liehu urceneho na dezinfekciu sa pridava dodatocne.

Zasobu alkoholu si mozu zakopat aj ludia, ktori nemaju vhodne priestory na skladovanie potravin.

Dobra investicia do buducnosti je aj destilacny pristroj. A to aj pre abstinentov.

[Josef]

To SaraH:
Jedna kolegyně tady v práci mi tvrdí, že technologická cesta od zrna, přes mouku až po upečený po chleba je pro krizové situace zbytečně moc složitá - předčištění, mletí, vysévání, odprášení, skladování, hnětení těsta, potřeba kvasnic, kynutí, roztopení pece, pečení. Prý je to vhodné pro mírové období, ale ne pro krizové. Podle ní je z energetického, časového i výzivového hlediska vhodnější a úspornější rozvařit zrno na kaši a tu konzumovat buď jako něčím dochucené hotové jídlo nebo jako přílohu. Výborně prý funguje i loupaná pohanka, která se ani vařit nemusí, stačí ji jen zalít horkou vodou a nechat 10 minut stát přikrytou pod dekou, ale ne každému pohanka voní. Dávala mi za příklad země středního východu, kde je nouze o palivové dřevo. Tam prý bochníkový chleba zásadně nepečou, ale dělají chlebové placky (což je mnohem rychlejší), stejně tak vaří maso drobně nakrájené, protože se paliva spotřebuje až 3x méně. Je v tomto oboru narozdíl ode mně studovaná, takže mi nezbývá, než ji věřit .

[SaraH]

No, Josefe, to je ta otázka - Jak bude krizová doba vypadat a jak bude dlouhá?

Pro nejkrizovější dobu je vhodné zrno namačkat (ovesné vločky) - namačkat jdou různá zrna, nejen oves. Používá se na to mlýnek, který se jmenuje vločkovač. V dobách nejkrizovějších se samozřejmě použije velký kámen a zrno se prostě rozmlátí. Pak se namočí a sní nebo se dá jednoduše udělat kaše třeba v kotlíku.

Jenže takhle bychom si asi svůj jídelníček nepředstavovali, pokud by krize trvala několik mnoho let. Osobně předpokládám, že v dobách nejkrizovějších budeme volit řešení nejnouzovější a v dobách příznivějších řešení o něco méně nouzová.

Ještě - na chleba potřebujeme kvásek, nikoli kvasnice. Kvásek je věc trvale udržitelná, což je výhoda. Na pečení samotném není nic složitého, pec lze udělat v hodně sparťanských podmínkách, lze péct i placky. Co mi trochu dělá starosti, tak to je vypěstování zrna (považuju tuhle fázi za dost slabý článek) - pokud to člověk dokáže, může se pak rozhodnout, jestli navločkovat nebo upéct. Nejlepší je kombinace obojího, protože čerstvě namačkané vločky, které se nevaří a neztratí tak řadu vitamínů a minerálů, jsou hodně zdravé.

[SaraH]

Josef - ještě ... v zemích středního východu, ve kterých jsem žila, se opravdu náš bochníkový chléb nepeče. Nepoužívají žitnou mouku, takže náš český chléb tam neznají a neumějí péct. Pečou z hladké pšeničné mouky (naše OO).Dělají svůj chléb - chobzu (výslovnost se v různých zemích liší), což je obdoba naší veky nebo dlouhých baget. Také dělají placky ze stejného těsta, které vypadají asi jako langoše. V některých zemích se dělají větší a tenší placky. Ale co si pamatuji, všechno to pečou v pecích.

Dovedu si představit, že kočovnému kmenu v poušti stačí na placky možná i velký rozpálený kámen od sluníčka. U nás ale tak teplo nebývá, takže by se dal použít nahřátý kámen z táboráku.

[MRAK]

SaraH,
chápu to tak, že to je jen mouka s vodou, popřípadě se solí?
Tedy bez kvásku?

[SaraH]

Mraku - myslíš chléb, placky nebo vločky?

[Karlos]

Chtel bych si upřesnit postup mezi sečením a mletím. Konkrétně mi jde o to že posečené klasy "vymlátím" třeba cepem a pak "profoukám" čímž získám jednotlivá zrna. Potud dobrý. Jak ale zrna "oloupu" nez se budu moci pustit do jejich mletí na mouku?

[MRAK]

Mraku - myslíš chléb, placky nebo vločky?

Pardon, dělám x-věcí najednou

myslel jsem chlém - repektive ty chlebové placky o kterých píšeš ......

[JimmyJazz]

to se lisi region od regionu. Nektere jsou kynute (pita, naan), nektere ne (chapati).

[SaraH]

Mraku, on je kvásek taky jen mouka s vodou, nic víc. Abych to sesumarizovala - když pečeme, chceme, aby vznikla nadýchaná hmota a ne tvrdá slepenina, na které bychom si vylámali zuby. Takže používáme jednu ze 3 ingrediencí:

1. kypřící prášek (jedlá soda) ... třeba na bublaninu
2. kvasnice (klasická kostka nebo sušený granulát) ... na konzumní rohlíky, vánočka
3. žitný kvásek ... na klasický kváskový chleba

Kvásek se vyrábí ze žitné mouky a vody. Nic jiného není potřeba. Takže je zde veliká výhoda, že nejste závislí na nákupu kvasnic. Když pečeme, trochu kvásku si vždy odebereme na příště a dáme do chladu. Pokud se stane, že kvásek umře, lze ho znovu vyrobit.
Pokud nejsou kvasnice po ruce, lze kvásek použít místo kvasnic i na rohlíky nebo bagety. Mám ozkoušeno.

Kdysi dávno se pekl chleba nekvašený. Z obilnin jako je pohanka nebo proso se chléb nepeče, protože neobsahují lepek a tím pádem nevytvoří vazké těsto.

Co si pamatuji, tak arabové na takové ty langošové chleby/placky používají těsto s kvasnicemi. Občas jsme koupili jen těsto a dali ho do vařící vody a měli jsme knedlíky. Sice z hladké mouky, ale aspoň něco. Jak se dělají takové ty tenoučké placky bohužel nevím, nemohu sloužit

[SaraH]

Biohazard ... to by mě tyky zajímalo. Snad tu bude nějaký zemědělec. Já před pár dny zjistila, že oves má jakési pluchy.

[MRAK]

Aha, tak konečně jsem to pochopil i já, totalus-natvrdlus

Děkuji SaraH