Rozpad.cz

Na to je celý obor gemmoterapie.
Známý to praktikuje a na jaře mi nesmí na zahradu a do sadu, horší jak housenky a kobylky.


Čaj by dost ztratil na účinku, lepší je výluh do 40 stupňů nebo i v troše alkoholu.

Jak povedal Jan. škoda z toho robiť čaj. Jediné pupene alebo skôr mladučké ihličie dobré na čaj je zo smreku

http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cislo ... 2009060021
Mäta
fermentacia čaja ma zaujala, tak som skusil niečo podla seba:
normalne to sušim na osuške - bez stoniek - strkacuje to sušenie - stonky sú rezervoár vody, takže môžu prirodzené sušenie predlžiť až o 10 dní. Osuška aby nezavadzala je umiestnena v izbe na šnúrke. Šnurka prechadza okom v strope. Mätu sušim priebežne už 3-tiu várku tento rok.
Po vysušení nastrkam čaj do sklenených pohárov z viečkom. Výborné sú od horčice, oharkov, lekvárov... Sypké čaje mam v pohároch od kečupu - tým nevadí úzke hrdlo. Na skladovanie použivam iba sklene pohare, - viem čo a kolko toho v pohari je.

K tej fermentacii: lahko to sfermentuje aj vtedy, ked v rukach ušulam guličku - do pustenia miernej štavy a necham vyschnúť na vzduchu. Gulička ma priemer cca 2cm, ale neriešim to moc, niektore maju 1, ine 3... Toto síce zmení chuť, ale neni to stále ono - zdá sa mi to slabé.

Tak som vyskúšal recept čo pišu na hore uvedenej stránke a čakám na výsledok. Snád nesplesnivie.

ideálně bych uvítal nějaký strojek který by ty kuličky nebo placičky dělal za mne. je to hrozná pakárna a když se podívám na listy čajovníku (jak jsou tvrdé) tak se na to vůbec netěším.

Ahoj,
doporučíte mi někdo nějaký čaj? Piji všechno, převážně zelené, oologny a pu-erhy, ale rád bych tip na něco ověřeného. Já třeba piji Bílou opici (nemůžu najít na netu, dávám si ji v čajovně, takže bych taky byl rád za tip) a pak hodně Senchu (http://www.reklamu.ne).

Budu věřit, že nejsi spamer, ale na, to aby jsi sem dával odkazy na komerční stránky, jsou pouhé dva příspěvky žalostně málo. Odkazy na komerční stránky sem mohou dávat pouze zasloužilí členové u kterých jsou postranní úmysly téměř vyloučeny. Doporučuji dělat vše pro to, aby jsi se stal zasloužilým členem a tím pádem byla tato písmenka zbytečná. MacGyver

Zdravim,
chcete caj, kavu nebo citronelu (lemon grass)? Napiste SZ a muzete experimentovat..... Ch.

vynikající věc u old englandu je to že je v hermeticky uzavřeném sáčku takže skladování je tím vyřešeno

Čaj piji převážně sypaný. Kupuji si dva druhy, které mi chutnají a tak po 100g abych nemusel pořád do obchodu.
Piji zelený Sen-cha a čený Pu-erh.
Skladuji je v plechovkách od nějakých starých čajů co si kupovala kdysi mothéra. Výbrně těsní, když jsem se jednou v horách nedobrovolně vykoupal i s batohem, který jsem vytáhl z vody až trochu dál po proudu, tak čaj neutrpěl žádný vlhkostní úraz v té plechovce.

Nedá mi to nepochlubit se: Akorát se modlím aby mi to přežilo zimu. Asi by to chtělo nějaký skleník. Nebo bůh ví co to vlastně chce. Všude se píše něco jiného.

Já ho mám na zimu ve verandě u severovýchodního okna kde je od 10-20 C.

Viděla jsem čajovník pěstovaný v malinké tranšeji na zahrádce (možná ještě někde mám fotky). Zkráceně řečeno je tranšej díra v zemi, nejlépe ve vhodně orientovaném svahu, která se na zimu přikrývá. Pěstujou se v ní subtropické rostliny které by jinak u nás zmrzly. Jestli tě to zajímá víc můžu hodit link na téma na mém fóru.

Mne to také zajímá

Na mém fóru jsme tranšeje rozebírali v tomto vlákně, jsou tam i fotky velkých tranšejí z brněnské lesárny. Vlákno je bohužel trochu zaplevelené jedním trollem, nestihla jsem ho tenkrát chytit včas.

Pochopil jsem správně, že je to takový skleník zapuštěný v zemi? Není tam problém se světlem? Je to asi vhodné jen pro stínomilné rostliny - nebo se pletu?

Ivana píše:tranšej

Jako něco v tomto smyslu?: Z jedné strany je to zakopané v zemi (řada těch horních zavařovaček je v podstatě na úrovni země, trošku to zkresluje odvodňovací kanál zahloubený před tím), z druhé barák. Nad tím je kousek balkónu a zatím je to otevřené, protože je venku ještě docela fajn, ale jinak na tom leží pokrývka z průhledného polykarbonátu. Udržuje se v tom teplota něco málo nad bodem mrazu (částečně tomu pomáhá teplo které letí ze strany baráku) a když je fakt fest zima, tak se jednoduše otevřou dveře do baráku aby tam letělo přímo teplo z baráku. Není to ani vyloženě tranšej ani skleník, ale něco mezi tím.

Proto taky říkám, že mám docela strach aby to přežilo zimu. Nějaké citrusovníky nebo fíkovníky jsou ještě docela nenáročné oproti čajovníku. Proto mi taky nejde do hlavy jak můžou pěstovat čajovníky ve vysokohorských oblastech nad 2000m nad úrovní moře (údajně čajovníky z vysokohorských oblastí mají být kvalitnější než z nížin). To musí být snad nějaký speciální kultivar vyšlechtěný s odolností proti těm podmínkám nebo co. Jinak téma se týká čaje, takže pokud chcete diskutovat tranšeje a skleníky doporučuju založit nové téma a diskusi přesunout tam, tady se prosím držme čaje a čajovníků.

hanpari píše:Pochopil jsem správně, že je to takový skleník zapuštěný v zemi? Není tam problém se světlem? Je to asi vhodné jen pro stínomilné rostliny - nebo se pletu?

Přes léto je to otevřené, na zimu se to zakrývá, nejlépe něčím co světlo alespoň částečně propouští. Teplota se tam udržuje v zimě vyšší protože je to zakryté a díky tomu že je to částečně zapuštěné v zemi.
Obrázky co dal Grunt - to je přesně ono.

Asi by bylo opravdu dobré, kdyby bylo téma oddělené od čaje do samostatného vlákna, o což tímto prosím moderátory.

Co je to ta bonsaj s mandarinkama?

bacil píše:Co je to ta bonsaj s mandarinkama?

Mandaríkovník?

No a ještě něco k tématu:
Haňáci (či lidé kmene Hani? No prostě původní etnikum obývající dnešní prostor Číny) údajně když vyrážejí do lesa na dřevo si sebou neberou víc než nějakou mačetu a pakl rýže což je vše co potřebují k přežití. Vodu naberou do nasekaných bambusů sebou z lesního potůčku a vzhledem k tomu že jde o místa kde původní čajovníky rostou divoce jsou s tímto schopni si tradičně připravit čaj (a samozřejmě uvařit rýži což je vše co k životu nezbytně potřebují):


Celé nesestříhané video dostupné zde. Pomineme-li pro běžného středoevropana nevídané důmyslné využití tradičního dutého bambusu jako nádoby pro ohřev a vaření a listy nějakého banánovníku či čeho jako nádobu pro příjem tekutin, určitě každého tak jako mě zaujme spražení čajových lístků nad plameny ohně. Jde o jednu z nezbytných procedur při přípravě čaje z čerstvých čajových lístků. Jednak kvůli zastavení enzymatických procesů, které jsou zodpovědné za vadnutí čaje a jednak kvůli odstranění nechtěných zápachů a chutí z čaje samotného. Zdá se že bez tohoto kroku se neobejde žádný čaj, který má být určen k následné konzumaci:


Čajové lístky sami o sobě (pomineme-li zas nějakou výživovou hodnotu) vylouhované v horké vodě nejsou nic moc. Takové hořké nedobré cosi. To co z nich opravdu dělá čaj tak jak ho známe je kultivace a samozřejmě následné pečlivé zpracování. A zde mě napadla další konina. Ty nejcennější čaje nejsou nic jiného jen velmi mladé nerozvinuté pupeny (tzv. čajové tipsy) vhodně mechanicky zpracované a pečlivě vylouhované.


Jelikož nevidím zrovna oblast Jižní Moravy jakožto místo s potenciálem další čajové velmoci, napadlo mě jestli by třeba stejně pečlivé mechanické zpracování na u nás dostupnější zdroje nemělo stejný efekt? Chci říct, na jaro kdy všechno raší je možné i u nás v běžné přírodě narazit na spoustu mladých pupenů různých druhů: Napadlo vůbec někoho mladé listy nasbírat, zpracovat a pak zkusit vylouhovat? Teda samozřejmě mě. Jsou vesměs pěkně hořké a hnusné. A nebude právě to mechanické zpracování klíčem k úspěchu? (to jsem ještě nezkoušel) Jak je to s toxicitou mladých listů stromů a keřů? Jsou vůbec poživatelné? Neobsahují nějaké toxiny či pro člověka jinak nevhodné látky?

No, ako ktoré, niektoré sú plné vitamínu c a iných dobrôt, z niektorých sa pose*eš jak malé decko... Ale skúsiť ich ešte inak spracovávať ( teda inak ako našklbať a hodiť do vriacej vody) tak to som neskúšal.

Tak ono se tak enzymatické jedy primitivně tepelný zahřátím rozkládají už hodně dlouho. Možná to stejně působí i na některé hořké látky v lístcích uložené. Co já vim. Asi by fakt bylo dobré mít sebou někoho kdo tomu rozumí.