Jedlé plané rostliny a příprava pokrmů z nich

[Ivana]

Likéry jsou úplně jiná liga než jedlé druhy jako pokrmy.

poppel in doppelcorn.jpg (65.63 KiB) Zobrazeno 3607 x

[Rafael]

Jo, to máš plně pravdu.

Já jen, že existují lidé, třeba jako já, kteří takové věci berou jako nepostrádatelnou součást "jídelničku"
Jinak by velmi strádali...

[Ivana]

Pokrm to fakt není. Je to na samostatné vlákno "Léčivé likéry". Ale pupeny topolu kanadského se používají též jako koření, někde mám recepty.

[Rafael]

Likéry jsou většinou hodně slazeny a i líh má jisty energetický potenciál.
Nehledě k tomu, že líh je nejlepší vyluhovadlo a konzervant všech látek z materiálů bylinných i ovocných.
*
Ale samozřejmě uznávám, že jsem tady s tím OT.
Jídlo to není a na uživení se a přežití už vůbec ne. Jen, že život bez takových věci by byl poněkud nudný a neveselý.

[Germanik1]

[Grunt]

Tak když už jste u těch „tekutých pokrmů“ ze smrku a smrčí, tak mi to asi nedá:
Tady Sir Towsends před nedávnem vyhrabal recept z dob Americké občanské války — Colonial Army Rations: Beer Every Day! - Spruce Beer In Early America.

Ať zkrátím dlouhý recept:

• Nastřiháme jehličí smrku (Smrk černý, ideální bašta).
• Naštípeme na vhodně dlouhé kousky.
• Naplníme do kastrolu, zalejeme vodou.
• Vaříme tak dlouho než se začne kůra jehličnanu rozpadat.
• Vytáhneme pevné díly a vyvařujeme až na melasu, do tzv. esence.

Dál už je to jak klasické pivo. Melasa z řepy či třtiny, esence smrková a kvasnice. Vše vaříme, před přidáním kvasnic necháme schladit na teplotu těla a prostě necháme vykvasit. A manža si bude čvachtat. Vzhledem k tomu že recept je v galonech a jiných neznabožských angloamerických mírách a žargonech nechám podrobnosti na laskavém čtenáři, popř. divákovi. Můj názor je takový, že na chmel se asi přešlo z dobrého důvodu, ale fungovat to může. Hlavně bacha ať se z jedovatých druhů při výrobě neotrávíte!

[Ivana]

To ale patří do tohoto viewtopic.php?f=17&t=1591 vlákna!

Ten druh smrku se pěstuje v parcích a ten recept mám taky. Ne úplně stejný, jsou tam rozdíly.

[Milli]

Dobrý večer Rozpadlíci,
přikládám link na zajímavé čtení.

Zdravím tě Ivano,
na poslední řádku na konci textu je odkaz na tebe.

https://is.muni.cz/th/bapw9/DP.pdf

Přeji všem hezký večer

[malajizva]

ahoj Milli,
jsem rád, že jsi se ozval, těší mě, že jsi stále zde
omlouvám se za OT.

[Ivana]

Ahoj Milli,
dík za odkaz, má tam některé zajímavé a užitečné věci i pro mě.

Na druhou stranu spousta věcí mu tam ale taky chybí, vyšly odborné etnobotanické práce o Češích i Slovácích a spousta dalších i ze střední Evropy. Mimochodem jsme hodnoceni jako národ "herbafobní", tedy nesběračský, na rozdíl od "herbafilních", národů, například středozemních. Pár věí tam má, dejme tomu nepřesných nebo neúplných, například úplně všechny kapradiny mají thiaminázy, nejenom hasivka, a u ní je největší riziko ptaquilosid a ne thimináza, která se dá odstranit varem.

Nejvíc mě pobavil "kvalitativní výzkum formou rozhovorů s příslušníky jednotlivých ideových skupin sběračů".

PS: momentálně překládám barkbrody a petuleipy, mám asi 8 receptů.