Jedlé plané rostliny a příprava pokrmů z nich

[Karlos]

Odděleno z vlákna: Tis cerveny

Mam svuj seznam 10 plannych rostlin na ktere jsem se zameril(pravidelne jist)...

Nechces se podělit?

[Sehr]

Je hodne planych rostlin,ktere jsou jedle.Vybral jsem si jen 10 druhu,ktere neni problem presadit na zahradku a nebo najit na loukach.

Divoke rostliny
Jim hodne:pampelisky,jetel,sedmikrasky,koprivy
Jim malo: jitrocel
Co chci tento rok pridat na seznam:lopuch,medvedi cesnek,vojteska,cekanka


Je tu plane ovoce,orisky,hlizy a podobne,ale to nebude tak pravidelne,protoze bude tezke je najit v prirode a taky zalezi na sezone.Dalsi problem,ze mam zahradku,tak budu mit hodne rybizu,jablek,tresni,vina,ostruzin atd,tak ostatni druhy jedlych rostlin,plodu,hliz budou jen na ochutnavku a jen pridavek k jidlu.Sehnal jsem si spoustu semen jinych trvalek,ktere by meli zajistit dostatek jidla.

Myslim,ze kazdy si udela svuj kratky seznam rostlin,ktere bude jist. Bude to plevel,ktery vydrzi neprizen pocasi a roste rychle.

[peteres]

Když už jsme odbočili od tisu k planým jedlým rostlinám obecně tak před dvaceti lety vyšla u nás útlá knížka s názvem "Pokrmy z planých rostlin", kde je asi 150 receptů na přípravu jídel z 28 našich domácích rostlin. V roce 2004 vydal granit překlad knížky pod názvem "Plané rostliny k jídlu" kde je popsáno 110 evroských planých rostlin a receptů k jednoduché přípravě. Výživově nejbohatší z bylin jsou u nás kopřiva a vojtěška, po nich jetel. Zkrmují se domácím zvířatům, používají se při výkrmu drůbeže. Z kopřiv jsme doma dělali něco na způsob špenátu. A energeticky nejbohatší jsou olejnatá semena, tedy vlašské a lískové ořechy, v nouzi i bukvice.

[Sehr]

Když už jsme odbočili od tisu k planým jedlým rostlinám obecně tak před dvaceti lety vyšla u nás útlá knížka s názvem "Pokrmy z planých rostlin", kde je asi 150 receptů na přípravu jídel z 28 našich domácích rostlin. V roce 2004 vydal granit překlad knížky pod názvem "Plané rostliny k jídlu"

Taky doporucuji. Poslouzi Vam hlavne na posileni duvery,ze ty rostliny muzete jist.

[Poustevnice]

Já bych ještě doporučila knihu Rajská zahrada - autor Alexander Heil, vydalo nakl. HEL v roce 2004. Podtitul je - Pěstujeme jedlé vytrvalé rostliny, přehled od A do Z.
A všem jedlíkům tisových bobulí bych doporučila detektivku od A. Christie - Kapsa plná žita, tam byl totiž použit jed z tisu

[Poustevnice]

A koukám, že je ještě k sehnání:
http://www.zbozi.cz/vyrobek/rajska-zahr ... nder-heil/

[Fjord]

Zrovna čtu Jedlé rostliny z přírody-ještě se dá taky sehnat, od Dagmar Lánské
http://www.martinus.sk/?uItem=72132

[Sehr]

Knizek je skutecne hodne.Doporucuji si jen koupit atlas rostlin .Ostatni knizky si pujcit a do atlasu si udelat poznamky. To mi bylo doporuceno,protoze krome te jedne knizky casem ostatni neotevrete.Touto radou se ridim.

Atlas,protoze je tam podrobne vyfocena,popsana a naklesna rostlina.Tim riziko spleteni s jedovatou je mensi.

[Sehr]

Snad to nebude brana jako reklama,ale mel bych par odkazu ohledne jedlych planych rostlin:


http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=30&t=471

http://fenix.savana.cz

http://planerostliny.com/


Vyzkouseni vsech rostlin vam zabere par let.

[Namu]

Plody tisu, ta červená dužina, je jedlá, jen ta semínka v nich se nesmí jíst, ta jsou prudce jedovatá. Pro dítě můžou být už 3 semínka (pecičky) smrtelná. Proto bych to dětem přezentovala spíš jako jedovaté, a i dospělý si musí dávat pozor, aby se nespletl a nesnědl semínko. Ta dužina je však sladká a lahodná.

Podle jednoho francouzského dokumentu o kopřivě obsahuje sušená kopřiva okolo 40 % bílkovin. A samozřejmě spousty dalších výživných látek a minerálů, kopřivové semínko navíc fytohormony. Tím semínkem dříve překupníci koní krmili staré koně, aby byli vitálnější a vypadali mlaději, a dali se tak lépe prodat. Toho jsem jednou po těžké nemoci chtěla využít a naložila semínka kopřiv do červeného vína s medem, a dávkovala jsem si to 3 x denně lžičku. Nevím, jestli jsem byla vitálnější, ale rozhodně jsem objevila velice silné afrodisiakum

Hodně lidí dnes kupuje spirulinu, chlorellu a další doplnky k výživě. Doporučuji místo toho nasušit kopřivu a rozemlít ji na prášek, dá se z toho dělat čaj, dá se to dát do polévek, omáček, zamíchat do džusu atd.

Můj oblíbený je v zimě čaj z jedné lžičky sušené kopřivy a jedné lžičky sušeného rybízu. Chutná výborně, lehce sladce i lehce kysele, a opravdu oživuje

[SaraH]

Přehled jedlých rostlin v ČR i s recepty:

http://slunecnyzivot.cz/2013/05/jedle-r ... y-prehled/

[Terminated Account]

Sáro díky za odkaz. Dobrá práce

[štaflík]

Poměrně šikovné:
http://fenix.savana.cz/doku.php
Docela užitečné, viz sekce Seznam druhů, vpravo nahoře.

[Wilderness]

Když už jsme odbočili od tisu k planým jedlým rostlinám obecně tak před dvaceti lety vyšla u nás útlá knížka s názvem "Pokrmy z planých rostlin", kde je asi 150 receptů na přípravu jídel z 28 našich domácích rostlin.

Pokud uz to nebylo uvedeno v jinem tematu, tak jsem tuto knizecku nasel oskenovanou na uloz to kdyby jste chteli..
http://m.uloz.to/x97hdHSA/pokrmy-z-plan ... dh-177-pdf

[Hohepa]

Dík

[bacil]

Vylepšená verze:

http://uloz.to/xSqH82K1/pokrmy-z-planyc ... o-tisk-pdf

[Zapadlo]

Jídlo v zimní přírodě : zkráceno a upraveno z článku :

https://www.ceskestavby.cz/clanky/lekce ... d=14464384

V našich podmínkách neuděláte chybu s jehličím smrku, jedle nebo borovice, respektive s jejich mladými přírůstovými větvičkami (pokud je tedy nezaměníte se smrtelně jedovatým tisem). Jak mladé větvičky s jehličím chutnají? Příšerně, jako hořce nakyslá nestravitelnost. Ale dá se to rozžvýkat a spolknout, a zaplnit trochu žaludek. Pochopitelně, že lepší variantou je z nich na ohni udělat čaj. Ten je plný vitaminů C, a může vám skutečně pomoci. (pozor na příliš časté pití čaje z jehličí, odpálí vám játra nebo ledviny - už nevím.)
Z najemno nasekaných jehliček se dá udělat „kaše“ případně „sušenky“. Přežvykovat můžete i jemné načervenalé kořínky smrků. Nebavíme se tu ale o nějakém zvláštních pochutnání, ale opravdu jen o nejnutnějším minimu pro přežití. A jak je to s tím jedovatým tisem? Ten je jedovatý celý, s čestnou výjimkou oněch červeno-růžových kuliček plodů. Jejich míšek je příjemně sladký, chutný a výživný. Jen nesmíte sníst pecičku uvnitř, a pochopitelně, nepřikusovat ani jedovaté tisové jehličí. Bezpečnější ale bude dostat se k „jádru“ šišek. A k jídlu si pak můžete posloužit i vnitřní kůrou břízy. Ani ta není zvláštní delikatesou, a při jejím vyhlodávání dostane váš chrup zabrat. Chutná dřevitě. Ale špatná není.
Vlastně, v severských končinách ji někdy suší, melou a využívají jako alternativu mouky. Dostat se pod kůru stojící břízy ale snadné není, ideálem je tedy najít co nejčerstvěji povalený strom. V časné jaro, kdy je ještě mráz silně patrný, pak můžete kmen živé břízy naříznout, abyste se dostali k výživné míze, kterou vyvedete ven.
Žaludy? Inu, k jídlu jsou, ale je s nimi práce. Musíte je sesbírat, rozbít a dostat se k jejich „ořechové“ dřeni. Tu pak musíte opakovaně luhovat ve vodě, abyste je zbavili hořkosti. A pak jsou k jídlu. Jíst se dají i semínka habru a javoru, zbavená šustivého obalu křidélka.
To, že si na nějakých bobulkách prokazatelně pochutnávají ptáci, ještě nemusí znamenat, že budou bezpečné i pro člověka. Bez obav si ale můžete pochutnat třeba na šípcích, které si s ničím jiným nespletete. Po přemrznutí se navíc stávají příjemně nasládlé. Jen pozor při odstraňování vlákének zevnitř plodů. Jsou dost svědivá. Přemrznuté mohou a chutné být i malé trnky, kterým mráz dodá na chutnosti.
Nebo jalovčinky, které se čistě technicky řadí mezi šišky, byť vypadají jako bobule. Jsou silně aromatické a trochu víc močopudné, zato našlapané vitamíny. Štěstí můžete mít i s hložinkami, plody hlohu. Chutí mají překvapivě blízko k jablkům. Opravdu se ale nenechávejte svést každou bobulkou nebo plodem, na který narazíte. Zrovna třeba u jedle a hezky vypadajícího brslenu byste se mohli dostat k velmi nepříjemným potížím.
Nejrůznějších plevelnatých a ruderálních rostlin je kolem nás všude dostatek, a dost často na ně narazíte i v zimě, jak svými uschlými stvoly ční nad sněhovou peřinou. Jsou seschlé a nevypadají ani trochu vábně. Jejich semena jsou ale stravitelná, a často velmi výživná. Ideální je mít nějaký sáček nebo kapsu, do které natrháte vrcholové partie takových plevelů, a semínka z nich vyklepete ven. Obyčejný merlík má velmi blízko k super-zdravé rostlině quinoa. Divoké mrkve a další okoličnaté rostliny se dají také zužitkovat.
Existuje dost rostlin, které s příchodem zimy nezamrzají a nemizí. Jen se skryjí pod sněhem. Když tedy odhrabete bílou vrstvu, můžete narazit (typicky blízko potoků) na zelený šťovík, řeřichu, ptačinec. Jsou to kousky, které se nemusíte bát dát do salátu, takže s chutí do nich. U vody a hrabání se ještě chvilku zdržíme, protože tady máte největší šanci nalézt hlízy a kořeny dalších potenciálně jedlých rostlin. Třeba obyčejného lopuchu, bodláků anebo výtečného topinamburu. Na jinak zemité chuti jim ke stravitelnosti dodá, když je opečete na ohni. Když je hlad, špatné rozhodně nejsou. Přežít se dá i na kořenech vyhrabaného orobince (jejich zašpičatělých částech), a jíst se dají i kořeny pampelišek (jsou dost hořké). Jinak se také nabízí listy jitrocele, řepka a divoká hořčice, čekanka.
Musíte je ale bezpečně rozpoznat. Obecně se přitom vyhýbejte všemu, co má mléčně bílou mízu, má to chlupaté stonky, semena nebo „fazolky“ v lusku nebo trojitý list.
Můžete mít štěstí a pod hromádkou hrabanky nalézt kulky nebo zimující larvy hmyzu. Dobré zprávy jsou to jen na půl: ano, hmyz je potravou našlapanou proteiny, ale tady opravdu musíte vědět, co jíte. Mravenci a mravenčí kukly k jídlu jsou, ale je třeba je tepelně opracovat. Ale ti ostatní? Pokud nejste zběhlí k entomologii, do experimentů se raději moc nepouštějte. Podobné je to i s mechy, řasami a lišejníky.

[Rafael]

Mladé smrkové výhonky, topolové pupeny - jedny z mnohých "podivných" likérnických surovin.

[Ivana]

Zkoušels někdy kousnout do topolového pupenu? Je to hořké jak prase. Nebo máš na mysli nějaký jiný druh než nejběžnější topol kanadský?

[Rafael]

Ne, nezkoušel. A ani jsem nikdy z těch pupenů nic nedělal.
A ani nevím kolik druhů topolů existuje a čím by se jejich pupeny mohly od sebe líšit.
A taky nevím jak bych je "sklízel".
Dnes by se už asi daly i koupit, třeba https://www.prodejbylin.cz/topol_pupeny/index.html ,ale tehdy jsem nevěděl kde.
*
Ale pravdou je, že i některé hodně hořké, jinak nepoživatelné drogy mají v likérnictví své nezastupitelné místo.
*
Jen tak narychlo co mě napadlo a měl po ruce - pár příkladů z F. Štafl, Likérnický receptář: