Cukr, sladidla

[rudde]

Cukr (třtinový) pochází z Indie (1.tisíciletí př.n.l.)

Ve středověku si cukr mohl dovolit jen velice bohatý člověk -
v roce 1595 se za 100 kg cukru platilo asi tolik, jako za tři vykrmené voly.

Sladilo se medem, sladkou mízou ze stromů (javor a bříza), zralým ovocem (rozdrcené
zralé hrušky - prachanda /pracharanda a jablka)

Sladkou chuť dodávala i mrkev, sušená nebo rozvařená s medem.

Využití cukrové řepy se datuje až do 18. století, kdy německý chemik a farmaceut
Andreas Sigismund Marggaraf objevil krystalky cukru v suchých kořenech řepy
(roku 1747 ).

A nakonec - EU to osladíme. Vzpomínáte na slogan našeho předsednictví EU ?
Opak je pravdou.

http://neviditelnypes.lidovky.cz/potrav ... nomika_wag

[rudde]

[mortinto]

Doporučuji zvážit pěstování stevie cukrové. Zdravé a nízkokalorické sladidlo. Zkoušel jsem ho pěstovat na balkóně, ale když žena odjela k rodičům, tak nepřežila mou péči. Stydím se.. Ale ty lístky byly fakt dost sladké. Japonci ji prý používají místo aspartamu. Má tu někdo zkušenosti se stevií?

Cukrovou řepu bych určitě pěstoval v PA době. Domácí cukrovar určitě nebude nic složitého, jen nevím, jak dlouho lze sklizenou řepu skladovat. Nejlepší by bylo mít možnost vyvářet cukr během zimy, odpadní teplo by se určitě hodilo. Má tu někdo nějaké povědomí o výrobě cukru?

[Leon Chamel]

Jedna přítelkyně, hlídající si štíhlou linii a zblázněná do zdravého stravování, kupovala přes nějaký čajový e-shop pytlíky se sušenou stévií. Bílého jedu se nebojím, ale zkusit se má všechno, takže moje poznatky: takto v přírodní formě to docela dobře sladí tekutiny, třeba čaj. Je přitom cítit mírná pachuť, která ale není nepříjemná. Sladila tím třeba i müsli, ale tam bylo potřeba vhodit v předstihu trochu natě do teplého mléka. Nabobtnalé kousky natě se pak jí přímo s pokrmem...
V době nouze nám kromě slazení půjde naopak o co nejvyšší obsah kalorií. Tip: Kvalitní med vydrží mnoho let. A dobře uskladněný krystalický cukr (sucho, chladno, bez přístupu vzduchu a hmyzu, například nasypaný v PET lahvích) pak ještě déle. Řádově desítky let!

[rudde]

Cukrovar je vlastne tovarna, ktera v "kampani" jede 24 hodin , 7 dni v tydnu. Cukernatost sklizene repy se pomerne rychle snizuje, je treba zpracovat repu rychle.
Technologie se propracovavala 150 let, popisu ti jen strucne naroky na vodu a enerigii.
Na vyrobu 100 kg cukru budes potrebovat cca 2 000 litru vody.
Energeticka narocnost se udavala v roce 1940 v ekvivalentu konskych sil.
Na zpracovani 100 vagonu repy za den se uvadelo cca 1000 konskych sil.
Budes potrebovat take spoustu tepelne energie. Udavala se spotreba cerneho uhli cca 10 % na hmotnosti zpracovane repy.

[rudde]

Počet činných cukrovarů v ČR v letech 1927 až 2007

[rudde]

Pro ty, které zajímá stručný popis (moderní) technologie výroby cukru,
semestrální práce:

http://www.ulozto.cz/xz4cqxd/technologi ... -cukru-pdf

[mortinto]

Rudde: Díky! ten soubor je fakt velmi zajímavý, přečetl jsem ho na jeden zátah. Budu mít o čem přemýšlet. Ty se zabýváš potravinářskou chemií? Dalo by se energeticky nejnáročnější procesy rozložit do delšího období? Chtěl bych odpadního tepla využít pro vytápění. Třeba hned po sklizni vylouhovat řízky, zkoncentrovat sirup, vysušit řízky a zpeletizovat a další procesy nechat na zbytek zimy? Nekvasil by sirup uzavřený v sudech? Celou technologii dostatečně zminiaturizovat tak, aby cukrovárek pokryl produkcí potřebu obce o třeba 100-200 lidí. Při spotřebě 36,7 kg na osobu by se jednalo o 3,5 - 10 tun cukru ročně včetně cukru pro včely a na zavařování. Něco by spotřebovali hoši na výrobu lihu, budiž 15 tun ročně Kolik sirupu by se muselo uskladnit k dalšímu, postupnému zpracování? Vychází mi to na 30-40 m3, to není zase tak moc.. Pro včely by se cukr mohl dodávat ve formě sirupu, stejně ho včelaři znovu rozpouštějí, na marmelády a zavařeniny také. Myslím, že by stačilo horký sirup stočit do skleněných lahví a zavíčkovat. Byl by sterilní a nemusel by se kazit. Zkoušel to někdo?

Chová tu někdo včely? Uvítal by koncentrovaný cukerný roztok, zavařený v 5-ti litrových sklenicích za rozumnou cenu? To má být námět pro PA farmáře a PA včelaře, jak vydělávat už v době před PA na výrobku s dostatečně přidanou hodnotou, aby se nemusel trmácet do města za prací. Takovýto cukrovárek by mohl zaměstnat třeba dvě tři rodiny v PA pozitivní obci.

Kolik řepy je třeba vypěstovat na výrobu 200 kg cukru (potřeba 5-ti členné rodiny)? Dalo by se to vypěstovat na zahrádce tak, aby se na to nevztahovaly cukerné kvóty?

Představuji si to tak, že PA sedlák by dovezl do cukrovaru řepu a odvezl si cukr, sirup na zavařování a pepety z řízků na krmení dobytka.. Zaplatil by řepou navíc a palivem (uhlí, dřevo do dřevoplynového generátoru)..

[Fabulous]

Jako tvrdý dietář si objednám na e-shopu Stevii v tabletkách. Nemusím řešit nějaké výluhy a mám hotový produkt se stejným použitím, jako je třeba kostkový cukr. Bohužel je zatím dost vysoká cena.

[Fjord]

Pokud bych mohla radit, tak v žádným případě neužívejte umělý sladidla-aspartan a podobný svinstva, jestli se chcete dožít alespoň nějakého vyššího věku se zdravým rozumem. Diabetici by to měli nahradit něčím jiným. Je to hnusný svinstvo

Stevii jsem ještě nezkoušela, je to kapku předražený, ale pokud by se dala vypěstovat, tak proč ne. A hroznový a fruktozový cukr taky bych brala raději, než řepný, pokud bych měla na výběr. Med je určitě bezkonkurenční.
Jak vyrábět řepný cukr nemám tucha- z toho průmyslového návodu to moc nechápu. Nasušila bych si rozinky, pak možná někde by se dal najít návod na sladěnku a nějaké náhražky místo přímého cukru. Cukr je možná nejdůležitejší na konzerování ovoce a marmelády. Ale na normální denní spotřebu by se daly najít alternativy, jak řepný cukr obejít. Spíš by nám to hodně prospělo jej přestat používat v takovém množství, jak jej konzumujeme ted´-je to jed, jen se tváří, že je "bílý"

[Josef]

Stévie v pilulkách - fuj! To je pro výrobce nehorázný zlatý důl, toho bych nepodporoval. Stévii si kup v květináči a pěstuj sama. Potřebuje slunce, teplo a často zalévat (má neuvěřitelně velkou spotřebu vody a jakmile jí má málo, hned viditelně schne). Máme ji před vchodem do domu, takže je na očích a jak povadá "řekne si" sama o konvičku. Když má, co potřebuje, roste jako divá a je to velmi vděčná bylina. Nesnáší ale mráz, takže jak se na podzim trochu zhorší počasí, šup s ní za okno do kuchyně. Sladidlo ze stévie obsažené v listech není ve vodě příliš dobře rozustné. Proto se musí sušené listy před použitím velmi jemně rozdrtit na prach (vysokootáčkový nožový mlýnek na kávu) a tento prach skladovat jako připravené sladidlo. Sladí se velmi malým množstvím tohoto přášku, jen tak na špičku nože. Ve větším množství je chuť tak intenzivní, že sladká přechází v hořkou a to už je špatně.

[BOGOVIK]

2Josef:

Kolik rostlin potrebujes na beznou spotrebu? Tj. Když to otrham, jestli dorostou nove listy, kolik je tak spotreba, abych vedel kolik rostlin poridit. Med je krasna vec, ale nerad snim sladim caj, med patri na chleba .

[marish]

S tou vodou potvrzuji- nedařilo se ji u nás...

[Josef]

Odhaduji, že pro průměrnou domácnost na rok tak cca 3 ks. Záleží, jak ti vyrostou velké. My máme jen jednu a nesladíme výhradně jen s ní. Do něčeho cukr dát musím jako konzervant, na něco je zase lepší med. Bylinné čaje nesladím vůbec (např. meduňka je sama o sobě dost sladká). Stévie není vlastně ekvivalent cukru, ale jakási přírodní náhražka "sacharinu", kdy pocit sladkosti v ústech jen vytváří.

[Dan]

Stevie je vyborna rostlina, krome toho ze sladi, tak jeste pomaha jatrum, urychluje hojeni atd. Pestoval jsem ji na zahradce i za oknem. Listky dorustaji sklizen cca 3-4krat do roka. Sazenice stala cca 40Kc.
Jinak pouzivam i do babovky
Co se tyce fruktozy, tak jedno upozorneni, zvlaste pro ty kulate ci cukrovkare. Organismus spatne vyhodnoti mnozstvi cukru a pocit hladu, nespotrebovana glukoza se pak metabolizuje do tuku Ovsem pri vycerpani organismu jako rychle doplneni energie je vyborna. Navic sladi pomerne vice nez bezny cukr. Proto je take pouzivana do prumyslove vyrabenych napoju. Jeji prodek v prodejnach zdrave vyzivy bez nalezitych upozorneni povazuji za nezodpovedny hazard se zdravim zakazniku.
Aspartamu se zdaleka vyhybejte, je to jedna z nejnebezpecnejsich veci co se v potravinach muze vyskytnout. Napada slusne nervovou soustavu, jelikoz jednim z produktu na ktere se v organismu rozpada je metylalkohol .

http://www.cez-okno.net/clanok/alternat ... azka-cukru neco o stevii

[štaflík]

Napadlo mě, že pro nějaké úpadkové, či postapo období, by mohla být výbornou zásobárnou sacharidu menší plantáž kanadského javoru. Snad by tu mohl růst. Prostě v běžném, smíšeném lese někde za městem či za vesnicí mít rozptýleně nasázené sem tam cukrové javory. Každý prd pozná, o co jde. Zářezy mír schované křovím, větvemi. Na rozdíl od úrody na poli či na zahradě vám to nikdo nekslidí, nikdo vás kvůli tomu nepřepadne a na péči, hnojení, zalévání to asi náročné nebude.

[siegfried]

S tim aspartamem bych to neprehanel - http://galenus.cz/aditiva-aspartam.php

Jinak nejaka fruktoza apod. v podvodnych "dia" potravinach je uplne na hovno. To jen abych to uvedl na pravou miru. Glykemii zvysuje, neni to nic, co by diabetik (jakyhokoliv typu) mohl zrat mimo svuj denni rozpis prijmu sacharidu, respektive nepokryty inzulinem/pohybem.

Jinak ja, ac mam cukrovku 1. typu, prakticky umely sladidla samostatne nepouzivam - nema to temer zadnej vyznam. Jasne, jsou treba v Cole Light, ale jinak treba posypat si s nima kolac nebo je davat do kafe - kdyz ten kolac obsahuje nejvetsi mnozstvi sacharidu v mouce, nebo do kafe dam cca 2 gramy cukru (vliv na glykémii je minimální) - opravdu postrada z hlediska cukrovky smysl.

[Grunt]

Což takhle sladit obyčejnou kukuřicí nebo obilím? Viz. Z průmyslového hlediska hnus, ale…

[siegfried]

Grunt: v cem bude vyhoda? (bal bych se taky pachuti)

[Grunt]

Krom dostupnosti (V US je kukuřice jako měsíčků na hnoji) to má jen samá negativa.