Vitamin C v susene nati

[maci]

Naše babička dělala křenový salát. Myslím že tam bylo nakládané zelí, křen,cibule a jablka. Každý rok se nakládala(šlapala) kadečka zelí a někdy dokonce ještě druhá menší. Myslím že v tom zelí bude více vitamínu C než v sušené nati a vydrželo to až do jara. Z nakládaného zelí se sbírala šťáva a ta se pila.

[DeadMan]

čaj z mladého smrkového jehličí (to hodně světle zelené) je taky dobrý zdroj vitamínu C

[maci]

Zajít do obchoďáku a koupit citrony.

[divitel]

Vitamín C, na rozdíl od všeobecně rozšířeného názoru, nejvíce trpí kyslíkem, nikoli varem, resp. teplotou. Var je zprostředkované nebezpečí. Při varu vody se uvolňují rozpuštěné plyny, včetně kyslíku. Tím var vadí. Var v předem převařené vodě (která posléze nestála měsíc v otevřené nádobě, aby znovu "natáhla" plyny) je šetrnější. Jeden z velmi šetrných způsobů uchování céčka je šípkové víno z převařené (a samozřejmě vychládlé) vody. Alkohol a kyselé prostředí (nejen kyselina ze šípků, ale i H2CO3 z kvašení) jsou pro céčko ideální.

[Pampalíny]

Krátké PDF, ale myslím že celkem přehledně zpracované ohledně sušení ovoce a bylinek + skladování
knihy.cpress.cz/?p=actions&action=downl ... s&id=72639

Nevím kam to dát, tak jsem to prsknul sem...

[Pampalíny]

Dlouho jsem pátral po nerezovém sítu a dokonce jsem obeslal i nějaké výrobce, nicméně zde jsem nakonec našel toto: http://www.eurositex.cz/cz/eshop/index. ... rezove-120
Je to ten poslední dole. Není to úplně ideální, ale asi zatím nejlepší co jsem našel.

Dále řeším lehčí síta na bylinky - ze sít proti hmyzu. Na trhu jsou polyetyleny a pak sklolamináty. nemáte s tím někdo zkušenost? Která síť je hygienicky nezávadná a dostatečně pevná (i na hříbky).
Tady bych si asi udělal komplet na míru i s hliníkovým rámem http://www.sitprotihmyzu.cz/index.php nebo tady se snad pevnějším rámem.

nebo je tady metráž: http://www.noto.cz/domacnost/placacky-n ... oti-hmyzu/ Ale co s s 30 metry. nechtěl by někdo případně nějaké metry? Kdybych nakonec šel do metráže?

NEŘEŠIL JSTE TO NĚKDO? Jaká je odolnost proti vyšší teplotě, hygienická nezávadnost, odolnost?

[Grunt]

Naše babička dělala křenový salát. Myslím že tam bylo nakládané zelí, křen,cibule a jablka. Každý rok se nakládala(šlapala) kadečka zelí a někdy dokonce ještě druhá menší. Myslím že v tom zelí bude více vitamínu C než v sušené nati a vydrželo to až do jara. Z nakládaného zelí se sbírala šťáva a ta se pila.

Ty brďo. Dík. To by mohlo být lepší než Kimichi s Wasabi.

[Pampalíny]

V Herbáři od Janča a Zentrich se uvádí velmi velké ztráty vit. C při sušení šípku. Doporučuje se rychle sušit při teplotě 60-80°C, ale i takto jsou ztráty velmi velké.

Já to letos experimentálně vyřešil takto: Asi 4 kg velkých zralých šípků jsem pomlel na ručním strojku (odšťavňovač - všichni jistě znáte) a získal jsem asi za 4 hodiny práce 150 ml husté šťávy. Tu jsem na hodinu zahřál na 80°C (málo destruktivní teplota na v.C) a smíchal s 1,5 kilem zahřátého medu (doporučuji tmavý). Směs je třeba míchat dokud nezchladne (to je důležité).
Při výrobě jsem se snažil minimalizovat styk s kovem.

Získal jsem takto šípkový med, který je velmi chutný, kyselkavý a který (jak doufám) obešel ztrátovost vit.C ke které dochází právě sušením. Nyní zkouším životnost apod.

Zbytek vymleté směsi jsem usušil a získal jsem tak asi 1,8 kg připravené směsi na čaj.

[Sokolkomunista]

velmi velké ztráty vit. C při sušení šípku. Doporučuje se rychle sušit při teplotě 60-80°C, ale i takto jsou ztráty velmi velké.

Ja som niekde cital alebo pocul, ze ked sa prekroja na poli, tak straty su mensie ako ked sa susia v celku. Je to mozne?

[Sehr]

Zajima mne kolik vitaminu C zustane po ususeni a kolik po uvareni. Jak nase telo je schopne zpracovat vitamin C ze susene nati.

Tak bych to uzavrel. Nespolehat se na to, ze vitamin C je v susene nati a listi, ktere zajisti dostatecnou zasobu pro lidske telo. Pri jednom nasem pokusu, kde hlavni zdroj byla susena nat a listi se objevili u jedince krvaceni z dasni a problemy zubu, ktere nikdy nemel oproti jedinci, ktery mel hlavni jidelnicek jako prvni osoba, ale dostatek vitaminu C v nesusene nati a listi. Pokud jsme ukoncili a brzo jedinec nemel tyto problemy. Susena nat a listi bylo suseno na slunicku. Jednal se o amatersky pokus, ktere nema vedecky vyznam a neni spolehlivy.

[Fabulous]

Dobrovolně si přivodit kurděje může jenom opravdový echtyl

[Karlos]

Vědě a poznání se musejí přinášet oběti...

[Hohepa]

Ano a proto je celosvětově udílena cena pana Darwina,
pro nejodvážnější " vědce".

[bacil]

Nejlepší zásobárna vitmaínu C je toto:

http://www.fichema.cz/kyselina-askorbov ... 14033.html

[Fabulous]

Já to tady snad zamknu, než nějakého dalšího blba napadne vysadit vitamíny a živit se sušeným bejlím

Dnes, v době pana Google dělá podobné experimenty jen pablb. Howgh

[Fabulous]

Odemykám pro Ivanu.

[Ivana]

Dík za odemčení.

Máš malinko zkreslený názor, živit se bejlím není za doby nedostatku tak blbej nápad jak si představuješ. Lidi to za válek dělali vždycky, naposled za války v Bosně a Hercegovině. Pokud si dovolím hádat, tak by ti tento názor tvoje prababička a možná i babička uvedla na pravou míru - dříve se to obecně vědělo, ale my co chodíme do supermarketů nakupovat i vodu tyhle znalosti už nemáme.

Vitamín C je silně nestálý a sušením se ztrácí, ale pokud si vyberu opravdu bohatý zdroj, tak mi ho ještě hodně zůstane. Například ve 100 g sušené nati silenky obecné je okolo poloviny denní dávky. Sušená kopřiva má jen o malinko nižší kalorie než mouka a v porovnání s ní má o mnoho víc minerálů a dokonce i vitamínů.

Ani v zimě se nemusím omezovat jen na nať sušenou, sedmikráska má ve 100 g listů zhruba denní dávku vitamínu C a pokud není sníh, tak jí najdu. Možná ale bude v zimě obsah trochu (anebo víc než jen trochu) snížený, to je těžko říct, údaje o obsahu vitamínů v divokejch kytkách se špatně hledají a porovnání v různých obdobích většinou chybí vůbec.

[Maximus]

Osobně bych se v PA době v zimě spoléhal raději na domácí kvašené zelí, naklíčený hrách (pučálka je výborná) či další naklíčené luštěniny nebo obilí. Sušené šípky, borůvky a další na vit. C bohaté ovoce je také chutná volba. Také správná příprava brambor dokáže uchovat dost vitamínu C (je ho tam sice málo, ale jelikož je jíme ve velkém, tak jsou významným zdrojem vit. C) - proto dávat nakrájené brambory až do vařící vody!!!

Konzumace 100 g sušeného "sena" (schválně si dejte 100 g sena na váhu) pro získání poloviny doporučené dávky vit. C je pro mne osobně dost nepříjemná představa . Případně Ivano, máš nějaký tip na rozumnou konzumaci takového množství sušených bylin?

[Ivana]

Ani předkové nežvýkali suché seno. Vždycky se to mlelo na prášek a přidávalo do mouky. Případně se to přidávalo do polívek a jiných jídel, buďto v tom prášku nebo celý.

A mimochodem brambory ztrácejí i skladováním, takže zjara nic moc, C málo a solanin hodně.

[Maximus]

Kolik ale toho vitaminu C zůstane v sušené nati, pokud se ještě dál zpracuje pečením při teplotách přes 150°C v těstě nebo vařením?

Např. po blanšírování brokolice zůstane zachováno asi 80% vit C a 10 minut varu pak přežije asi jen 1/3 původního množství vit. C.