Nouzové zásoby stravy

[Tina]

Bacil: Určitě je nezavařují dvakrát, dělají to v autoklávu, což je tlakový zavařovací hrnec. Vyvine se v něm vyšší teplota, než v klasickém zavařovacím hrnci na sporáku, není tedy nutno zavařovat dvakrát.
Vše se to řešilo ve vláknech Zavařování potravin a Jednoduchá konzervace masa, pročti si to.

[Oskeruše]

Zajímalo by mě, jakým způsobem si vytvořit rezervu potravin, pokud jsme zvyklí jíst převážně čerstvé potraviny, tj. zeleninu, sýry a mléčné výrobky, pečivo. Suchých potravin (mouka, těstovin, luštěnin atp.) máme malou spotřebu, konzervy nejíme vůbec. Držet si tedy větší zásobu v rámci přirozeného koloběhu nejde uplatnit. Jak byste řešili takou situaci?

[Maximus]

To oskeruše: Nechceš držet mouku (chápu že doma si sama moc nepečeš) a jste zvyklí na čerstvé (kupované) pečivo, tak to asi moc nepůjde. Sice je ještě lepší verze držet obilí, které dobře skladované vydrží poživatelné mnoho let, a to pak teprve umlít na mouku, ale to už je zase o level náročnější. Mléko zase jen z prášku, pokud si nechcete pořídit kozu (někde téměř neřešitelné a obvykle krajně nepraktické) a čerstvá zelenina (samozásobení) bude v našich krajích více méně vždy jen sezónní záležitostí, nicméně vhodně skladovaná mrkev, petržel, celer, zelí, růžičková kapusta, kedluben či dýně vydrží použitelné překvapivě dlouho. Rovněž dobře uložené brambory vydrží v pohodě až do další sezóny, ale dlouhodobé zásoby si opravdu představuji jinak.

Některé sýry vhodně uložené vydrží také řadu měsíců až let.

Vše ale opravdu záleží na možnosti vytvořit a správně "nalaborovat" ty nejlepší skladovací podmínky pro konkrétní potravinu.

Nicméně bez energiticky bohatých potravin se nějaké dlouhodobé přežívání nedá realizovat. Brambory osobně považuji za velmi dobrou alternativu konzerv - nicméně bez tepelné úpravy nejsou moc poživatelné, hodně váží i zabírají prostor vzhledem k množství poskytovaných kJ - aby těžce pracující muž (cca +- 15000 kJ) doplnil energii pouze bramborami, tak by denně musel sníst alespoň 5 kg vařených brambor, což jistě uznáte není moc reálné.

Dobrým zdrojem energie, vitamínů i minerálů jsou i ořechy (lískové, vlašské,..), které v chladu a přiměřené vlkosti nevyloupané vydží v klidu i do další sezóny a někdy i do té přespříští.

Obecně se domnívám, že bez obilovin a alespoň elementárního množství potravin živočišného původu se nedá v našich zeměpisných šířkách dlouhodobě přežívat při nutnosti těžce fyzicky pracovat a současně bez "supportu" naší civilizace. Ta poskytuje relativně levně specifické potraviny a výživové doplňky, které nahrazují absenci vitamínů i minerálů a případně i energie, z důvodu nekonzumování některých běžných potravin z rozličných "módních" příčin.

Na druhou stranu Oskeruše, pokud by byl opravdu hlad, tak jsem přesvědčen, že by u vás doma byl opravdu každý vděčný za misku vařených luštěnin či kaše z nahrubo rozemletého obilí. Nasyslit zásoby obilí, luštěnin, ořechů, sušeného ovoce, ... na několik týdnů či měsíců hladu způsobené výpadkem distribuce základních potravin z příčin zde na fóru probíraných, je v současnosti poměrně levné a rozumné využití se do konce reálné expirace vždy najde (část na běžnou FIFO spotřebu a jinak třeba věnovat na pomoc bližnímu svému).

[Karlos]

Pokud někdo neví co s "vyexpirovaným" obilím tak ho může, jakmile se dostane na řadu v rámci FIFO fronty, věnovat sousedovi myslivcovi (a třeba si na vás pak vzpomene v časech zlých)

[peteres]

jakým způsobem si vytvořit rezervu potravin, pokud jsme zvyklí jíst převážně čerstvé potraviny

To půjde těžko, čerstvost a dlouhodobé uskladnění se navzájem vylučují. Změň svoje zvyky a začni baštit i skladované a konzervované potraviny, není na nich nic závadného, někdy jsou stejně hodnotné jako ty čerstvé (kysané zelí, víno). Pokud nechceš ve všem spoléhat na obchody a dovoz z jihu, začni si pěstovat svou zeleninu a chovat svoje zvířectvo, tak budeš mít zdroj čerstvého přímo doma. A na zimu i tak budeš muset skladovat a konzervovat. Dnes můžeš skladovat semena (obilí, vojtěška, ...) a ty si před spotřebou naklíčit, některé bylinky můžeš pěstovat i v zimě za oknem, ale z toho nevyžiješ.

[dracekvo]

Nebo se smířit s tím, že jednou za čas něco vyhodíš a dát to nějakému zvířecímu útulku nebo někam jinam, kde to upotřebí.

[Oskeruše]

Díky za rady, prostě se nedá nic dělat a část jednou za čas někam věnuji.

[Annele]

A co třeba rýže, těstoviny luštěniny? Kysaná zelenina, zejména zelí? Nikdy si nedáte rybí konzervu? Marmelády, džemy, kyselé okurky. U nás se prodávají nějak upravené olivy, v obchodě je mají několik měsíců v pokojové teplotě.
Med, ocet a sůl mají prakticky neomezenou trvanlivost.

[achopsalista]

tož tak teraz neviem, bol som v tom že som to tu už niekde spomínal...tak ak sa budem opakovať, soráč.
medzi núdzové zásoby by som určite odporučil zaradiť suchý chlieb. povodne som naskladnoval polievky /tzv. Vifonky/, po nejakom čase však olej degraduje a tak sa dá potom z toho využiť len cestovina /ak nerátam sáčok s glutamanom /.
samozrejme máme naskladnené všetko možné,
do NÚDZOVÉHO stavu je však podla mňa suchý chlieb najvhodnejšia komodita aj z pohladu náročnosti /energetickej, časovej a finančnej/ je to môj favoriť.
rozriedený s vodou na kašu je použitelný na slano či sladko. stačí pár malín, jahôd alebo žihlavy /alebo čokolvek napr.zaúdené kolienko /...
a dokonca to môže aj chutnať /to však je v tomto prípade druhoradé, všakže/.
chlieb kupujeme vyradený /2dni starý / 5ks za 2euro.
nakrájam vysušim a pomeliem. tých 5kg sa po vysušení "scvrkne" na pribl. 2,5 kg.
skladujem v 5litrových sklenných flašiach od vína/ made in Billa/ , vojde tam 2,2-2,4 kg drte.
štopeľ je kovový /namáčam ešte do vosku/.
je to na večné veky...

[RAD]

To mi přijde přinejmenším zvláštní, za 2eura koupíš 3kg mouky . Není lepší ten chleba naházet slepicím či praseti či jinému domácímu zvěrstvu a sežrat potom je ?

[Hohepa]

No na rozdíl od mouky, chleba již prošel tepelnou úpravou.
V případě vyslovené nouze by asi šel konzumovat jen rozmočený ve vodě nebo mléku.
Nápad to není nový. Zkuste si vygůglit třeba panádlovou polévku.
( Čím krmil Rychlonožka Kuliferdu )
Někdo navíc tvrdí , že nejlepší guláš je zahušťovaný právě chlebovou strouhankou.
Oproti tomu mám zkušenost, že například ovesné vločky za syrova časem žluknou - hořknou.

To mi připomíná , delší čas se chystám vyhledat nějaký použitelný recept na domácí suchary, ale nějak není čas a lidi...
Jenžto myslím , že suchar by byl ideální jako dlouhodobě skladovatelná náhražka pečiva.

[achopsalista]

hohepa: , /už myslíme ako jeden muž /
samo že to nieje nový nápad, ludia čo zažili vojnu by vedeli o strategickom význame "suchárov" rozprávať...
RAD: : jasne že by to bolo najlepšie, a ideálny stav je ako to je teraz. chovám všetko možné, pestujem všetko možné, je mi v podstate dostupné za "facku" všetko možné...
tož chlape ale tu sme na rozpade. osobne sa to snažím brať komplexnejšie. /keď napr.budeš musieť byť zalezený v núdzovom kryte a nad hlavou sa ti preženie plundrujúca horda, tak by ti dobre padol chlebik čo ti sežrali tvoje /pardon už cudzie/ sliepky... a scenáre môžu byť ešte pestrejšie...
ako píše hohepa, múka je ti pri určitom scenári na ho..., čo však neznamená že je zlé mať jej pár desiatok kíl naskladnenej.

[Seldred]

Dobrým zdrojem energie, vitamínů i minerálů jsou i ořechy (lískové, vlašské,..), které v chladu a přiměřené vlkosti nevyloupané vydží v klidu i do další sezóny a někdy i do té přespříští.

Vlašské ořechy po důkladném vysušení ve skořápce vydrží řadu let, nejen 2 sezóny. Hlavní je opravdu kvalitně vysušit a skladovat ve velmi nízké vlhkosti a pokud možno nižší teploty. U nás se skladují na zateplené půdě, kde je přes léto přes 25°C a i přesto trvá 6-7 let než začnou žluknout. Skladujeme je v takových těch síťovaných pytlích co se v nich prodávají cibule nebo brambory (tchýně má cukrárnu, tudíž spotřeba několika metráků za rok).
Dobré na loupání vyschlých ořechů je namočit je do kýblu s vodou na den či dva. Ořechy natáhnou vodu do sebe a vypadají stejné jako když je nasbíráte čerstvě padané. Dokonce se z rozlouskaných ořechů pak dá normálně loupat ta hořká "kůžička" co je na jádrech.

[Annele]

Ususeny chleb mam taky rada. Suchary jsem zkousela skladovat a zlukly mne.

[Hohepa]

Dělal jssem si menší průzkum a v principu jsem našel dva druhy sucharů.
1) Takové ty lázeňské suchary
v principu kynutý toustový chléb ( s tukem , máslem aj.),
který je po nakrájení pečen - sušen podruhé . Zde bude hodně záležet na použitém tuku - po jak dlouhé době začne žluknout.

2) Britské lodní suchary
v principu jen hrubá mouka + sůl + voda
hodně tuhé těsto vyválené na tenké plátky.
třeba zde http://recepty.vareni.cz/lodni-suchary/
Déle mladá generace odvedenců zná z vojenckých KDD - takové ty tři nemastné nesladké oplatky co byly s karamelkou a toaletním papírkem v jedné z konzerv. Ty se asi lodním sucharům nejvíc blíží.
Jako děti jsme si z takového těsta vyváleném do cca 1 cm válečku omotaném do spirály na konec klacku pekli u táboráku "hady" a jak nám ten vlastnoručně upečený chutnal.
No a zde dál pátrám po nějakém podrobnějším receptu - jde hlavně o proces pečení, sušení, pečení .....,
tedy jak zajistit trvanlivost.

[kregan]

Kamarád suší klasickou Šumavu rozkrájenou na malý kostičky. Jde to pak jen tak žvejkat nebo zamíchat třeba do polívky.

V Indii na trzích mívaj výborný sojový kostičky (se sojou prodávanou u nás to vůbec nejde srovnat). Sou lehký, výživný a chutnaj i bez úpravy. Je to trochu podobný sucharům, akorát ne tak tvrdý a s lepší chutí. Navíc se nabízí nespočetně variant úpravy. Jen v Čechách se mi je eště sehnat nepovedlo.

[pepík]

Zajímá mne, jak velké zásoby potravin a pitné vody udržujete vy, kteří bydlíte ve velkých městech, kde většina z vás v případě nenadálé události př. blackout nehodlá nikterak dlouho zůstávat (co jsem vypozoroval pročítáním fóra). Žiji na okraji jednoho z největších měst v ČR a když vidím, jak se k sobě lidé chovají za "normální" situace, nechci domýšlet, jak by to vypadalo v případě, že by byl něčeho nedostatek, tudíž i já bych se za nepříznivé situace raději odporoučel. Mám jídlo a vodu na cca 3-5 dnů, jedná se především o konzervy, která lze sníst studené, jinak preferuji to, do čeho nebudu muset přidávat vodu, prostě jen ohřát v plechovce a sníst a samozřejmě to co mi chutná a rád spotřebuji i za normálních okolností.

[Terminated Account]

1. záleží jaké varianty průšvihu chceš vzít v potaz.
2. zásoby se dají optimalizovat buďto na přesun = co nejmenší hmotnost, nebo na kempování na místě = co nejjednodušší příprava. Samozřejmě je v této otázce daleko více proměnných, které si každý musí nastavit samostatně.
3. jídlo na 5 dni je málo i v případě nejlehčích scénářů. Je to tak nouzová zásoba do auta, používaného v normálním provozu.

[Fabulous]

Myslím, že by bylo rozumné tvoje zásoby poněkud navýšit. A. Nikdy nevíš, zda se ve městě nezdržíš (nedobrovolně) déle. B. Je dobré počítat s rezervou pro rodinu, přátele, atd. Důvodů je ale samozřejmě víc

[Joe Azbest]

Zajímá mne, jak velké zásoby potravin a pitné vody udržujete vy, kteří bydlíte ve velkých městech, kde většina z vás v případě nenadálé události př. blackout nehodlá nikterak dlouho zůstávat (co jsem vypozoroval pročítáním fóra). Žiji na okraji jednoho z největších měst v ČR a když vidím, jak se k sobě lidé chovají za "normální" situace, nechci domýšlet, jak by to vypadalo v případě, že by byl něčeho nedostatek, tudíž i já bych se za nepříznivé situace raději odporoučel. Mám jídlo a vodu na cca 3-5 dnů, jedná se především o konzervy, která lze sníst studené, jinak preferuji to, do čeho nebudu muset přidávat vodu, prostě jen ohřát v plechovce a sníst a samozřejmě to co mi chutná a rád spotřebuji i za normálních okolností.

Je důležité si taky ujasnit jestli je rozumné se někam přesouvat a nebo se radši opevnit doma se zásobama potravin a vody. Více napsal štaflík tady http://rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=52&t=2455#p52337 a já se podle toho zařídím.