K4cer píše:Klasický vokurkový sklenice sou 3L, pětilitrový se asi čtvrt století nevyrábějí .....
Škoda že už se nevyrábějí, kdybych to věděl dřív tak si je schovám, děda jich měl na zahradě snad 100... jenže po smrti nikdo nevěděl co s tím tak jsme je vyházeli, mám jen jednu schovanou, tak si jí nechám na památku
Myslím že není nutný mít rejži v zrovna 5l sklenicích - psal sem to jen pro upřesnění (i tady se tomu běžně (ač nesprávně) říká pětilitráky). Zásadní kritérium není ani tak vobjem (pokud je v rozumným rozmezí), ale právě dostupnost oněch 3litráků a taky víček na ně.
Jedna sklenice = 5kg soli nebo medu; tři sklenice = 10kg rýže nebo cukru. To je uspokojivá jednotka a nevidím důvod to komplikovat.
Já začal s 3l protože byly (a jsou) zdarma k nalezení při kontejneru na sklo. Vono to kdysi začlo tím že jsem v relativně plný spíži vobjevil moli, a potřeboval jsem rozdělit potraviny tak abych viděl fčem jsou a fčem ne (i kdyby ty víčka nebyly molotěsný, tak nějakou dobu odolaj a ve sklenici bych je zaregistroval neš najdou cestu ven), taky je v něm krásně vidět pavučiny nebo i jiný škůdce; a potřeboval jsem ochránit ještě nenapadený potraviny (origo sáček není žádná ochrana, téměř vždy má nějakou dírku).
No a pak sem při těch 3l zůstal, protože mi to funguje ke spokojenosti (levný, nahraditelný, pasují na ně víčka plastový i plechový, vleze do nich ruka, nemaj zbytečný hrdlo, atd.).
Nevýhody (váha sklenic, rozbitelnost) mi nijak moc nevadí, protože je stěhuju jen po trase sklep - byt a za patnáct let jsem žádnou nerozbil.
Ještě stran toho šroubovacího víčka, to se mi paradoxně zdá míň spolehlivý. Při zatahování nasucho klade gumička takovej otpor, že nikdy si nejsem jistej, jesli je víčko přilehlý všude. Krom toho je poměrně velký a někdo s menší prackou ho prostě nevotevře, kdežto plastový nacvakávací ano (načatý sklenice ve spíži se používaj poměrně často). A za celou dobu jsem měl jedinejkrát brouky ve strouhance, ale ty se tam dostali z kontaminovanejch rohlíků a nikoli přes víčko, takže pokud se neprokáže vopak tak budu plastový víčka považovat za funkční (samozřejmě nový nebo zachovalý, pokud je víčko zjevně volný tak ho vyhazuju).
Ad Gruntův nápad s plněním sklenic COčkem: nj, k COčku přístup mám. Ale nezabýval jsem se tím, všechny zásoby stíhám rotovat v rozumné době a zatím se mi nic nezkazilo (kromě půl sklenice strouhanky, opět skrzrvá moc starý rohlíky) takže nemám potřebu to řešit.
Strouhanka (dělám si vlastní ze suchejch rohlíků) se celkově jako zásoba nevosvěčila, a nakonec nemá ani tak strategickej význam, tak jsem vot ní upustil a skladuju jen provozní zásobu v načatý sklenici.
K CO2 má přístup každej. Stačí si sehnat vyřazenej sněhovej hacičák. Jen se musí umístit vzhůru nohama aby nebral kapalnou fází, ale jen plyn.
Ale nevím jestli by časem z těch sklenic nevyprchal. Vlivem změny teplot se bude měnit i objem plynu ve sklenici. Takže časem asi CO2 uteče a místo něj se nasaje obyčejný vzduch.
Jedině to nějak hermeticky uzavřít.
dracekvo píše:K CO2 má přístup každej. Stačí si sehnat vyřazenej sněhovej hacičák.
A nebo třeba taky jaderný reaktor. Tam se taky CO2 používá. Potravinové CO2 je běžně dostupné v těch malých bombičkách ve vyvíječi sifonu (existuje to ještě vůbec?) a nebo pak v trošku větších do různých SodaStreamů. Ty se mimochodem doplňují na stanici kde mají k dispozici i různé jiné technické plyny (pro potřeby konzervazce mě napadá třeba ještě dusík). Stačí jen postavit nádobu pod vyvíječ, zmáčknout tlačítko a naplnit do plna (je to pod tlakem) a nádobu zavřít. Jen bacha na to že CO2 a dusík jsou inertní plyny, ne konzervanty.
dracekvo píše:Ale nevím jestli by časem z těch sklenic nevyprchal.
Čeho? SO2 i CO2 jsou plyny těžší než vzduch, takže pokud nemáš děravé dno nemá to utéct kudyma. Spíš bacha na to že pro sirné knoty i pro velkou flašku CO2 platí že se s nima můžeš v nevětraném sklepě udusit, takže důkladně větrat.
Já vím že CO2 je těžší než vzduch. Jenže pokud láhev nebude hermeticky uzavřená, tak bude dýchat kvůli tepelné roztažnosti plynů při změně teploty.
Já osobně bych očekával, že se tam časem dostane obyčejný vzduch a CO2 zůstane třeba jen ve 2/3 lahve.
dracekvo píše:Já vím že CO2 je těžší než vzduch. Jenže pokud láhev nebude hermeticky uzavřená, tak bude dýchat kvůli tepelné roztažnosti plynů při změně teploty.
Já osobně bych očekával, že se tam časem dostane obyčejný vzduch a CO2 zůstane třeba jen ve 2/3 lahve.
A já zde dodám ještě jedno video na které jsem zrovna narazil (doufám že nebude vadit jazyk):
Proč takové testy nedělá nikdo u nás? Jde o to jestli se potraviny zkazí když budou uchovány ve vakuu (což je ekvivalent naplnění flašky inertním plynem, resp. je to ještě o úroveň výš). Odpověď je taková že nezoxidují (čipsy a krekry jsou jako když se vytáhnou z balíku, který je mimochodem plněný dusíkem právě z toho důvodu, mléko bylo docela překvapení) nicméně to nezabrání tomu aby nezplesnivěly. Hnití je totiž anaerobní proces, tedy proces probíhající bez přístupu vzduchu.
Je to to stejné jako kvašení. To taky potřebuje jenom potravu (sacharidy) a vhodné prostředí (vlhkost) a bude fungovat i když potravinu vystřelíte na oběžnou dráhu či kamkoliv jinam do vesmíru. Maximálně nezoctovatí (což je proces který potřebuje vzduch). Takže konzervujte důkladně. Ať to shrnu:
Inertní plyn/vakuum - zachová potraviny čerstvé, ale nijak nezabrání hnilobným procesům (růstu plísní,různé bakterie zas můžou různě kvasit)
Konzervační plyny tomu zabránit můžou, ale bacha na to že se to týká pouze povrchu, resp. sterilizovat může jen tak daleko jak plyn dosáhne. Těžko může zabránit tomu aby potravina shnila zevnitř.
Úplná jistota jsou pouze klasické konzervační metody, tedy vyvraždění všeho živého v celém objemu. Inertní plyny zabrání pouze oxidaci, konzervační ještě navíc pomůžou se sterilizací.
Pokud se tedy vrátíme k rýži, těstovinám aspol.: Důležitější je jejich vysušení a udržování na suchém místě (vzduch obsahuje vlhkost!). Tzn. zase je to o klasické konzervaci. Když to není možné, plyny (min ty těžší než vzduch) tomu můžou dopomoct a jako bonus uchovají potravu čerstvou. Důkladně zakonzervovaná strava bez přistup vlhkosti a vzduchu vydrží pravděpodobně celé věky.
absorbér kyslíku lze snadno "vyrobit". stačí oprášit chemii
cca střední školy. směs železných pilin (čím jemnější tím lepší)
chloridu sodného (máme všichni doma v kuchyni) a vlhkosti
obsažené ve volném objemu (plus volný kyslík). oxidační reakce soli se železem
naváže dostupný kyslík a po čase zbyde v nádobě pytlík oxidu železa
a dusík ,který je sám o sobě v tomto prostředí neškodný.
navíc obilniny jako takové jsou celkem zdatný"požírač" kyslíku
výměnou za kys.uhličitý. díky tomu se dají v obilí skladovat
například vajíčka apod.
Na viazanie 1g kyslíka potrebuješ teoreticky 1,4g železa(v prípade pilín 5x viac).Absorbéry kyslíka sú určené len na zachytenie stôp kyslíka v obaloch s inertným plynom,alebo vákuom.Ak by sa mal odstrániť kyslík zo vzduchu v ryži,alebo cestovinách,tak by absorbent vážil viac,ako tá potravina.
Maximálna efektivita, a vždy trvale udržateľný rozvoj.
1 m3 vzduchu váží 1.25 kg (za normálního tlaku), obsahuje ideálně 21% kyslíku - tedy 262.5 g
Jeden litr obsahuje tedy 0.26 g kyslíku. Fungovalo by mu to
dělník nejsem, rolník také ne, musím tedy asi být pracující inteligent
Jo Sigurde,Sigurde,to máš z toho,že si línej,moc si to zjednodušuješ,a někdo ti na to přijde
K veci:-homemade absorbér z železných pilín a soli potrebuje na funkciu vysokú vlhkosť,aby fungovala elektrolytická korózia,reakcia je veľmi pomalá(poznáte rýchlosť hrdzavenia auta...),a s klesajúcim obsahom kyslíka rapídne klesá+produkty korózie tvoria vrstvu zabraňujúcu prístupu kyslíka k povrchu železa(reakcia beží len na povrchu)-čiže,aby som to skrátil,na dosiahnutie rozumne nízkej koncentrácie kyslíka,pri rozumnej vlhkosti, za rozumný čas platí dávkovanie uvedené v mojom predchádzajúcom príspevku
Ako absorbér kyslíka na báze železa sa používa chemicky pripravené(zo zlúčenín železa,nie z kovu),čiastočne pasivované pyroforické železo,ktoré reaguje s kyslíkom okamžite.Používa sa aj na výrobu jednorázových(sáčkových) ohrievačov.
Maximálna efektivita, a vždy trvale udržateľný rozvoj.
opravdu to funguje.
jinak se skladováním zásob mám dlouholeté zkušenosti.
udržujeme zásobu jídla pro cca 20ti členou skupinu lidí.
věnuji se aquaponii ,zeleninu pěstuji celoročně.
"samozásobitelství" a výroba různých věcí potřebných
k fungování s co nejmenší závislostí na systému považuji
tak nějak za samozřejmost. ulehčí to život.
asi bych mohl něco poradit i co se týče výroby energie.
od zhotovení různých větrných zdrojů (savoniovy rotory apod.),
využití septiku jako zdroje bioplynu
až po zpracování plastů na palivo pro spalovací motory.
Dnes mají v Penny akci na rýži zn. Largis - krabička 960g za 19,90,- Kč. Tak jsem vzal 3 krabice. V krabici je 12 balení.
Trvanlivost do 14.10.2021 (aspoň na těch co jsem koupil)
Za tu cenu se to vyplatí a mám zkušenost, že vydrží podstatně déle než je uváděné. Samozřejmě skladované ve vhodných podmínkách.
Ve švédovi (ten oválný ešus) mám v plastové pixle se šroubovacím víčkem od kdo ví čeho (prostě byla po ruce a hodila se rozměrem) asi půl kila rýže, co jsem tahal na vandry jako železnou zásobu k těstovinám a guláši. Leží tam už nějakých 17 let a nic jí není (občas hodím čučku). Předpokládám, že až jako důchodce jednou vyrazím na vandr, a to bude za nějakých 18 let, nic jí nebude a konečně ji spotřebuju.
Zdravím. Mám v úmyslu objednat absorbéry kyslíku 50cc ATCO (možno i větší 100cc a jiné) od českého dodavatele (jediný který to k nám dováží, Brno). Bohužel dodává jen v minimálním množství 3000 ks, vychází to na 260kč/100ks. Proto sháním někoho kdo by do toho šel se mnou, třeba napůl atd... Cenově vychází o polovinu levněji než z Německa (stránky zde ve vláknu byly zmíněny).Pokud má někdo zájem napište do soukromých zpráv. Děkuji
Pytlikova rejze, skladovana v polootevreny krabici x let, pak chvili v ziplocku - uplne v pohode. Chutnala mi snad vic nez za cerstva Zadny moly ci jiny breberky jsem nezpozoroval. Za chvili se dam do rejze nepytlikovy, 1kg plastovej sacek, tak uvidime, jak na tom bude, stari bude treba kolem peti let. Vesmes se u me u me v lete ruzny mouchy a musky vyskytujou, ale na baleny jidlo nejdou. Vetsinu tyhle veci nakupuju v Kauflandu, tam mi prijde nejlepsi vyber i baleni.
Ja jsem zacal ryzi a lusteniny kupovat ve velkem baleni (kdyz jsem videl rozdil ceny hakumaki ryze na sushi 0.5kg a 25kg) a pak vakuovat. Podle toho co pouzivame casteji tak do ruznych velikosti. Na nicem jsem nepozoroval nejakou snizenou kvalitu - a kolikrat jsem vytahnul neco zapadlyho po nejakem tom roce
Říkali mi, že můžu být čím chci. Tak jsem se stal ostudou své rodiny.
Tak rýži už pár let uskladněnou v sudech mám. Dělal jsem to tak, že kvalitní rýži (basmati) jsem po třech kilech zavakuoval a nastrkal do beček. A protože mezi zavakuovanyma balíkama bylo spoustu nevyužityho prostoru, tak jsem ho vyplnil volně nasypanou méně kvalitní rýží. Při nedávné kontrole jsem nenašel žádný problém, žádná plíseň, žádní brouci. Tak snad to vydrží.
reklama
reklama
Potravinové CO2 je běžně dostupné v těch malých bombičkách ve vyvíječi sifonu (existuje to ještě vůbec?) a nebo pak v trošku větších do různých SodaStreamů. Ty se mimochodem doplňují na stanici kde mají k dispozici i různé jiné technické plyny (pro potřeby konzervazce mě napadá třeba ještě dusík). Stačí jen postavit nádobu pod vyvíječ, zmáčknout tlačítko a naplnit do plna (je to pod tlakem) a nádobu zavřít. Jen bacha na to že CO2 a dusík jsou inertní plyny, ne konzervanty.
Zadny moly ci jiny breberky jsem nezpozoroval. Za chvili se dam do rejze nepytlikovy, 1kg plastovej sacek, tak uvidime, jak na tom bude, stari bude treba kolem peti let. Vesmes se u me u me v lete ruzny mouchy a musky vyskytujou, ale na baleny jidlo nejdou. Vetsinu tyhle veci nakupuju v Kauflandu, tam mi prijde nejlepsi vyber i baleni.
