Rozpad.cz

Predstavte si situaci, kde rozpad civilizace trvá už druhým rokem. Obchody vyrabované, survival schránka snědená a počasí způsobilo že úroda je tak na týden. Jediná možnost jak přežit je, že budete jíst co se dá najít v lese.

Testoval jsem na vlastní kůži jídlo, které se dá na podzim nasyslit nebo najít v zimě v lese. Každy den jsem vyzkoušel 100 gramů jedné položky a pozoroval na sobě následky. Všechny zkušenosti jsou čistě moje a můžou se u každého člověka lišit.

Šípek - Konzumace za syrova. Není vhodný jako jídlo. Výživové hodnoty jsou nízké. Semena se špatně polikají. Bez následků na zdraví. Jediná možnost jak šipek konzumovat, je usušit ho a pripravovat z něj nápoje. Dobrý zdroj vitamínů.

Hloh - Konzumace za syrova. Má divnou chut ale není to nic hroznýho. Bez následků na zdraví. Dá se sehnat čerstvý i v mrazech. Není proto nutno ho skladovat. Spíže zdroj vitamínů než živin.

Jeřabiny - Podobně jako u hlohu.

Kaštany - Oloupane a pečené. Dobrý zdroj živin. Vhodné k sylení. Dají se jich nájít i tuny. Dá se jíst dlouhodobě a ve velkém množství. Chut pruměrná. Bez následku na zdraví.

Žaludy - Oloupané, krájene na plátky a několikrát vařené. Dobrý zdroj živin. Vhodné k syslení. Dá se jich najít ještě víc něž kaštanů. Chut hrozná. I po 3 převarěních jsou velice hořké. Způsobují sucho v ůstech. Měl jsem problém do sebe nasoukat 100 gramů. Pachut v puse ještě několik hodin. Konzumaci žaludů doporučuji jako poslední možnost.

Bukvice - Vyloupané a konzumované za syrova. Dobrý zdroj živin. Chut průměrná. Bez následků na zdraví. Dá je jich najít hodně ale po vyloupání ztratí většinu hmotnosti. Měl jsem problém najít tolik bukvic aby z nich po vyloupání zbylo 100 gramů.

Vlašské ořechy - Vylouskné a sušené. Chut výborná. Dá se jich najít hodně. Vhodné k sylení. Nedoporučoval bych konzumaci ve velkém množství. Může způsobovat průjmy.

Lískové ořechy - Podobně jako u vlašských ořechů.

Jestli vás ještě něco napadne tak dejte vědět já to vyzkouším.

ty kaštany jsi zkoušel obyčené ... tzn Jírovec maďal, nebo Kaštanovník setý ?

Žaludy je třeba opakovaně máčet, hodím sem někdy návod.

Ořechy lískové a vlašské - nevím jak kde, ale u nás v zimě nejsou, neb vše sklidí veverky.

Bukvice doporučuji pražit, jsou pak výborné.

MRAK píše:ty kaštany jsi zkoušel obyčené ... tzn Jírovec maďal, nebo Kaštanovník setý ?

Zkoušej sem Jírovec maďal. Ten druhej se v mém okolí nevyskytuje.

Pampalíny: tak potom treba zjesť tie veveričky neviem, či to tu tiež pasuje alebo sa to týka len stromov, kerov, oká a pasce, pri nich je tiež šanca na chutný obed.

netušil jsem, že se dá jíst i Jírovec maďal, díky za ozkoušení.

EDIT: resp. četl jsem, že to jde, jenom jsem nevěděl o nikom kdo by to opravdu zkoušel.

Možná že se jíst nedá . Odzkoušel jsem 100 gramů a nic to se mnou neudělalo. Někomu může způsobit alergické reakce. Nezralej je prej dokonce jedovatej. Takže bacha.

EBE: Mám na zahradě 3, letos mi sklidily všechny lískové ořechy, takže se ze seznamu milých zvířátek dostraly na seznam potravy hned první den krize (vzduchovka to jistí). Mimochodem angláni veverky jí. Nedávno na to probíhala nějaká kampaň vegetariánů, že prý se to nemá

Plody jírovce využijte na mytí - obsahují dost saponinů.

Jen tak dumám, možná se mýlím, ale nebylo by lepší si zakoupit ruční, mechanický mlýnek na obilí?
Vím, že je drahý, ale dá se sehnat už od 2kKč.

V nouzi by se dalo pomlít všechno jedlé, pomíchat kůru ze stromů a udělat si placky. Za 15min cca 0,5kg hrubé moučné směsi i z vlhkého materiálu.
Je to jen nástřel, ale já bych šel spíše touto cestou, než polykat semínka ze šípků.

pěknej testík, víc takovejch . nicméně mam tu knížku jedlé rostliny naší přírody a je vní pokud se nepletu jen kaštanovník setý a žaludy tam nejsou vůbec z čehož usuzuju že co tam není je pravděpodobně nejedlé.

Promazáno od OT - páč to nešlo pochopit po dobrém. Ostatním modum se omlouvám - nechtěl jsem lézt do zelí, ale začali jsme to řešit ve stejný okamžik..

Díky Macovi. Jen malinkej dovětek ....
Píšu to tu stále dokola. Myslíte si že můj moderátorskej zásah do diskuze je tu proto, že mám málo jiný práce? Nebo že si tu potřebuju honit triko? Anebo konečně pochopíte, že jednotlivá vlákna musí mít svůj smysl. Třeba fakt někoho zajímá, kolik pšenice by si měl pořídit do zásoby - myslíte si že to někdo, kdo se přihlásí na tohle forum za rok, bude logicky hledat v tomhle vlákně? A naopak někoho bude zajímat co se dá doopravdy v lese sežrat a někdo to už vyzkoušel, pak přijde do správného vlákna, kde se bude muset prodrat spoustou balastu mimo téma, než se něco dozví.Takže semnou klidně diskutujte ohledně mých zásahů, ale raději přes SZ, tam si můžem roztrhat občanky a vyjádřit svoje stanoviska mnohem lépěji. (Mrak)

DUB - žaludy
nutno odstranit kyselinu taninovou (pokud chceme použít jako náhražku kávy, tak jen upražíme) jinak je možno z něj vyrobit mouku a z té vařit i péct.

Mrazová metoda

•  žaludy necháme přejít mrazem
   žaludy oloupeme, odstraníme nahnědlou blanku a rozkrájíme na poloviny, či čtvrtky
   žaludy střídavě vaříme a sléváme, dokud hořkost nezmizí
   poté nameleme na hrubo, usušíme a můžeme mlít na jemno

Popelová metoda

•  smícháním popela z tvrdého dřeva a vody připravíme louh, ve kterém se namáčejí oloupané žaludy
   dojde k nasáknutí žaludů a tím k odstranění kyseliny taninové
   v děrovaném koženém vaku (ti méně etno mohou použít i třeba cedník) se několikanásobně promývají horkou a studenou vodou, čímž dojde k vyplavení louhu
   po té se žaludy suší na slunci; zesládnou a stanou se chutnými
   meleme na mouku

JÍROVEC MAĎAL
obasahuje toxickou látku aescuin = nutno odstranit

•  kaštany oloupeme, zbavíme je masitého obalu i nahnědlé kůrky
   nahrubo je nameleme a vaříme ve vodě
   z moučnaté hmoty uhněteme kouli, kterou vložíme do plátna a zavážeme
   ponoříme do proudu potoka (s pitnou vodou!!)
   necháme tam delší dobu, dokud mouka nepřestane být hořká

Dobré návody, Dane . Kaštany jsou ale podle mých informací mírně toxické i po všech úpravách, zato žaludy se v Evropě naprosto běžně zpracovávaly na mouku až do začátku 20. století. Většinou se předtím ale pražily nebo máčely ve vápenné vodě. Pro survivalové účely kdesi v lese asi nezbyde než to opakované vaření či louhování...
Jako alternativu k obtížně dostupným ručním mlýnkům lze pro rozmělnění všech možných suchých i mokrých semen použít hmoždíř. Osobně vyzkoušeno, včetně výroby improvizované mouky, jen to po těch troškách déle trvá.

Žaludy a především bukvice bych ani tolik nejed, ale spíš je nechával k jídlu pašíkovi/pašíkům který bych zkonzumoval následně. Dělalo se to tak celej starověk, středověk i většínu novověku, takže si troufám říct že je to už osvědčenej způsob. Samozřejmě pokud neni k dispozici pašík, daj se výše zmíněnými způsoby upravit a jíst, ale vepřový je vepřový....

zaludy a jedle kastany -> zajimave tema
oba asi potrebuji dost vody a plochy..
jedlym kastanem se dodnes cpou taliani v zapadlich dedinach, takze nejaky trik na zpracovani musi byt, ci odruda mene problemova na straveni, ale v americe o kastany apokalypticky prisli zavlecenim chorob pred sto lety, sazenice ci skolko-stromecky nejsou zrovna levne, aby si to clovek "nahodou" nechal nekde vrust do blizkeho lesa/krajiny a take to trva hafo let .. v CZ krateru jsou dodnes vesnice, kde z nich maji stare aleje, asi pojistka proti smrti z hladu ci moda..

takze spis k tem bukvicim-zaludum..
sroub> myslis jako nechat jim to zafermentovat v podestylce at to pocase rozhrabou nebo rovnou "syrove" nahazet na hromadu k sezrani?

Ještě před pár stovkama let se prasata běžně vyháněly do bučin/dubin na pastvu. Proto tu na druhou stranu nejsou tak rozšířený jak by mohly bejt, protože intenzita pasení timhle stylem byla hlavně ve středověku dost značná.

to je sice možné ale prase bych v PA na pastvu nevyháněl pokud o něj nechceš přijít. bukvice sou jedlé normálně ale ještě je nemám vyzkoušený .

Bukvice jsem jedl je to takový oříšek ale problém je v tom najít velké množství
většinou v lese narazím na spadané a prázdné a na stromě taky skoro nic
buď tam tedy chodím v blbou dobu nebo to průběžně žere lesní zvěř.

Podivej se na Pampalínyho stránky, tam má úpravu bukvic i jinýho lesního jídla popsanou.
Prasata se kradou dost blbě, když už ho vyženeš na bukvice, tak samozřejmě musí bejt s nima i nějakej pasáček, a prase když už sou na podzim bukvice rozhodně neni něco co se dá chytit do ruky a zmizet s nim. Teď sme kamarádovi stěhovali dvě prasata, a musel nám je přispat veterinář, protože metrákovej kanec se rozhod že nikam nejde, a tři chlapi s me s nim nehnuli. Prase zvyklý na pastevní chov neni sádelnatej pašík z chlívku kterej se hned unaví, to je kaňour samej sval. Proto bych jim na pastvu svazoval zadní nohy, aby když se poplašej nemohli zdrhat moc rychle. Zeptej se nějakýho myslivce, jak dokáže bejt prase rychlý
Předpokládám, že v PA době budeme v rodině/malý komunitě, a nebudem každej den 10 hohodim v práci. To potom bude jednodušší pastva, od malejch prasat, kdy se ty prasata naučej reagovat na pasáčka a jeho povely. Před zimou, nebo běěhem zimy potom dojde k postupnýmu vybití stáda až na plodný kusy, a to samý rok co rok. Ale lítat po lese, a sbírat bukvice, když tam ty prasata může člověk nahnat, a ony si to sami vysbíraj, my přijde jako zbytečná práce....
Ledda sběr třeba za účelen nouzový mouky, nebo náhražky kafe, to chápu, ale pastva prasat má vyšší výnos energie. Nehledě o chuti

Čo sa týka žaludí, pár krát som skúšal. Preváranie by som volil ako poslednú , skôr núdzovú možnosť keď sa človek potrebuje najesť a nič iné nie je. Prevaril som ich asi 8 krát samozrejme s tým, že som zakaždým menil vodu. A výsledok ... no, jedlé to síce bolo, ale ako by som to slušne povedal ... ehm, jednoducho varením tak nejak "zhovnatejú" a sú ešte nechutnejšie než keby ich človek jedol rovno bez úpravy. Ideálne aj keď časovo náročnejšie je ich tak 3 dni namáčať s tým, že treba vodu meniť aj dvakrát trikrát denne. Trocha osušiť a osmažiť na sucho alebo na troške oleja. Vtedy je chuť takmer ako u orieškov. Ideál ak má človek nejaké korenie, aspon trocha soli (platí hlavne pre preváranie, lebo inač sa tie prevárané fakt jesť nedajú). Metódu s popolom a mrazom som ešte neskúšal. Stačí ich olúpať z tej kôrky, tú hnedú vrstvu pod tým netreba dávať dole, sama sa uvoľní pri namáčaní alebo varení. Dajú sa ako tak v núdzi jesť aj bez úpravy, ale treba ich dosť spiecť na panvici, aby sa tá horká pachuť ako tak oslabila.
Bukvice chutia takmer ako vlašský orech, no nazbierať ich dostatočné množstvo na nasýtenie sa dá teda zabrať ...
Ešte by som pridal k tomu čo sa dá v zime jesť aj stromové lyko, ideálne z brezy. V zime sa tiež dajú nájsť aj huby, ak nie je veľká pokrývka snehu (alebo žiadna) http://www.youtube.com/watch?v=wdTyasC0bQQ