EBE píše:Praalien: ďakujeme za obrovskú obeť, výborná "reportáž" niekedy mi zloženie nič nehovorilo, kýval som nad tým rukou, Ečka považoval za nutné zlo a smial sa "čitateľom" obsahu..teraz nehodím do košíka bez toho aby som si to neprečítal ale keď má človek na niečo chuť, ako dnes na pikantný šalát..E 1422,E 1440, E412, E 415, E211, E 202, E 250, E 450, E 451, E 452, E 417, E 300, E959..výrobca: Ryba Košice
ďakujem, a inak zjedol si to alebo daroval, spláchol a pod? Mal si to podsunúť "nepriateľovi"
Fajn...zatracená éčka. Jenomže co to vlastně je za bubáka, ty éčka?
Dal jsem si teda práci, a ty inkriminované potvory zkusím odhalit; éčko jedno po druhém, tak jak byla uvedena:
E1422 - Acetát zesíťovaného adipátu škrobu je stabilizátor a zahušťovadlo. Je odolný proti vysokým teplotám a míchání (tzn. nemění strukturu nebo vlastnosti, když je míchán). Tento modifikovaný škrob dokáže stimulovat růst prospěšných bakterií v tenkém i tlustém střevě, podobně jako různá probiotika. Škrob tělo rozloží a zpracuje na glukózu tak, že má energetickou hodnotu 16,5kJ/g.
Vyrábí se působením 8% anhydridu kyseliny octové a maximálně 0,12% kyseliny adipové na běžný škrobové. Maximální úroveň acetylových skupin ve škrobu je 2,5%, adipylových skupin max. 0,09%.
Použití látky je především v různých omáčkách, zálivkách, kečupech ale i některých jogurtech.
Látka nemá nežádoucí účinky.
V ČR je používání látky povoleno v nezbytném množství ke všem potravinám, v omezeném množství i v dětské výživě.
V USA je používání této látky povoleno.
- - -
E1440 - Hydroxypropylether škrobu. Jedná se o stabilizátor a zahušťovadlo. Škrob tělo rozloží a zpracuje na glukózu tak, že má energetickou hodnotu 16,5kJ/g.
Výroba probíhá úpravou běžného škrobu pomocí propylenoxidu. Po následné etherifikaci (syntézou pomocí etherů) je výsledný škrob obvykle lehce okysličený, vybělený nebo upravený kyselinou. Je odolný proti kyselinám, škodlivým enzymům a dodává výrobkům lepší barvu a lesk.
Používá se k zahušťování spousty druhů potravin, např. salátových zálivek.
Látka je považována za bezpečnou bez nežádoucích účinků, ovšem při velmi vysokých dávkách může způsobovat průjem. Studie na zvířatech neprokázaly škodlivost.
Není stanovena hodnota přijatelné denní dávky (ADI).
V ČR je používání látky povoleno v nezbytném množství ke všem potravinám s výjimkou dětské výživy.
V USA je používání této látky rovněž povoleno.
- - -
E412 - Guarová guma. Je to rozpustná vláknina vytvářející s vodou husté roztoky. Vyskytuje se v semenech rostliny druhu Cyamopsis tetragonolobus, která se pěstuje především v Indii. Používá se jako stabilizátor, zahušťovadlo a emulgátor.
Získává se z lusků se semeny z rostliny Cyamopsis tetragonolobus.
Guma guarová má pět až osm krát větší zahušťovací schopnost než škrob a této vlastnosti se v potravinářství hojně využívá. Jako stabilizátor se přidává do mraženého ovoce a ovocných nápojů, jako zahušťovadlo do teplých a studených nápojů. Stabilizuje emulze, čehož se využívá při výrobě majonéz, aby nedocházelo k oddělování olejové a vodní fáze. Do mražených výrobků se přidává z důvodu zvětšení objemu, zlepšení textury a zvýšení odolnosti vůči tepelným výkyvům. Dále vytváří filmy na povrchu masných výrobků a zvyšuje trvanlivost některým pekařským výrobkům a zamezuje drobivosti koláčů. Můžeme to nalézt také v nízkotučných jogurtech, zmrzlinách, cukrovinkách, v nízkokalorických dressincích, mléčných výrobcích, atd. Uplatňuje se i v kosmetickém průmyslu (zubní pasty, pleťová mléka, krémy) a v textilním a papírenském průmyslu.
Při běžných dávkách používaných v potravinách nejsou známy nežádoucí účinky, je považována za bezpečnou látku. Může snižovat hladinu cholesterolu. Čistá forma byla používána k napomáhání redukci váhy, v žaludku totiž zabraňuje pocitu hladu. Ovšem byly případy, kdy docházelo k zablokování střev touto látkou. Ve vysokých koncentracích může způsobovat nadýmání a projímavé účinky. U citlivých jedinců může při styku s touto látkou dojít k alergické reakci.
V ČR je použití látky povoleno v nezbytném množství v potravinách kromě dehydratovaných výrobků. Dokonce i do dětské výživy může být přidávána (do mléčné výživy pro kojence od ukončeného čtvrtého měsíce).
V USA je zařazena do kategorie GRAS (generally recognized as safety), tzn. že je látka považována za bezpečnou.
- - -
E417 - Guma tara se vyskytuje v semenech rostliny druhu Caesalpinia spinosa pocházející z Peru. Je to bílý až nažloutlý prášek, bez zápachu. Používá se jako zahušťovadlo a stabilizátor.
Při běžných dávkách používaných v potravinách nejsou známy nežádoucí účinky, je považována za zcela bezpečnou látku.
V ČR je použití gumy tara povoleno v nezbytném množství v potravinách kromě dětské výživy a dehydratovaných výrobků. V USA je používání také povoleno (GRAS).
- - -
E415 - Xanthan. Látka přírodního původu, polysacharid získáváný fermentací glukózy nebo sacharózy pomocí bakterie Xanthomonas campestris.
Ve své čisté podobě to je bezbarvá látka, gelovitého charakteru, v potravinářství se s ní však setkáme jako s bílým práškem. Využívaná je jako zahušťovadlo či stabilizátor v mléčných výrobcích, dresingu nebo i masných výrobcích. Obecně je považována za bezpečnou látku bez vedlejších účinků, jsou ale známy ojedinělé případy alergie na xanthan.
Obvykle se jako surovina pro výrobu xanthanu používá kukuřice nebo sója (můžou být geneticky modifikované). Získaná glukóza nebo sacharóza se za působení baktérií Xanthomonas campestris nechá fermentovat po dobu několika dní a poté se za pomoci isopropylalkoholu vysráží a usuší na snadno rozpustný prášek.
Xanthan se používá k zahuštění a stabilizování výrobků na vodní bázi, například mléčné výrobky, dressingy, omáčky, instantní polévky, sirupy a pekařské výrobky. Ve zmrzlině zabraňuje ve vytváření ledových krystalků. Často jej také nalezneme ve výrobcích s nízkým obsahem tuku, kde právě nahrazuje zahušťovací funkci tuku.
Využití xanthanu je také v kosmetice, kde se přidává například do krému nebo zubní pasty, kde funguje jako stabilizátor a spojovací látka složek, které by se přirozeně oddělily. Xanthan neobsahuje gluten, proto se také používá v bezlepkovém pečivu, kde dodává těstu potřebnou lepivost, kterou by jinak právě zajistil gluten.
Nejsou známy nežádoucí účinky a většinou je dobře snášen. Vzhledem k tomu, že se Xanthan vyrábí z produktů (kukuřice, soja, apod.), které mohou být samy o sobě alergeny, existuje u citlivých osob riziko vzniku alergické reakce, doprovázené např. zažívacími problémy, průjmem či bolestí hlavy.
Bakterie Xanthomonas campestris používané k výrobě Xanthanu můžeme znát v podobě černých teček na brokolici, květáku či jiné listové zelenině, které způsobují svou činností. V ČR je použítí látky povoleno v nezbytném množství i v dětské výživě. V USA je používání také povoleno (GRAS látka).
- - -
E211 - Benzoan sodný je sodná sůl kyseliny benzoové ( benzenkarboxylové ). Bílý prášek, dobře rozpustný ve vodě. Používá se jako konzervant, především v kyselém prostředí, kde zamezuje množení kvasinek a plísní. Vyskytuje se i v přírodě, např. v brusinkách, švetskách, skořici, ve zralém hřebíčku a jablkách.
Pro komerční účely se benzoát sodný vyrábí chemický procesem - neutralizací kyseliny benzoové ( ta se vyrábí oxidací toluenu ) hydroxidem sodným.
Benzoát sodný je nejvíce používán jako konzervant, běžný v nealkoholických nápojích, okurkách ve sklenici, omáčkách a ovocných džusech, džemech, sýrech, ovocných salátech, margarínech, balených treskách a v dalších potravinách. Můžeme se s touto látkou setkat také v kosmetice, například v zubní pastě, šamponech, deodorantech nebo různých kréméch s pH nižším než 4. Pro své antikorozivní účinky se velká část produkce používá jako přísada do nemrznoucích směsí v autech.
V kombinaci s kyselinou askorbovou a benzoanem draselným a benzoanem sodným se může tvořit benzen, který je znám jako karcinogen. Celý proces můžou urychlit podmínky skladování potravin jako teplo a světlo. (Totéž samozřejmě platí i pro přírodní benzoan sodný!)
Existuje silné podezření na způsobování dětské hyperaktivity, obzvlášť v kombinaci s umělými barvivy. U citlivých lidí nebo lidí s chronickým astmatem či kopřivkou může vyvolávat nebo zhoršit jejich příznaky. Reakce bývá silnější v případě kombinace s jinými látkami, např. tartrazinem, aj. Dle některých zdrojů může benzoan poškozovat strukturu DNA a tím tak vyvolávat některé dědičné choroby (např. Parkinsonova choroba), ale jednoznačně potvrzeno to není.
V ČR je použití této látky omezeno na nezbytně nutné množství do vybraných druhů potravin.
V USA je tato látka také povolena, dokonce je označena jako GRAS.
- - -
E202 - Sorban draselný. Jedná se o draselnou sůl kyseliny sorbové v podobě bílého krystalického prášku. Tato látka se užívá jako konzervant, zabraňující šíření plísní a kvasinek v potravinách. Je dobře rozpustná ve vodě.
Pro potravinářské účely se vyrábí syntetickou cestou, přidáním hydroxidu draselného do kyseliny sorbové. Většinou se získává z ropných derivátů.
Látka se používá jako konzervant v ovocných nápojích, džusech, v mouce, zázvorovém pivu, lékořici, víně, olivách ve slaném nálevu, jablečném moštu, pečivu, čokoládě, v ovocných koktejlech, mandarinkovém pyré. Přidává se do koláčů, náplní do koláčů, do slazených želé, sýrů, salátů, kečupů. Dále se používá do prostředků na praní prádla, šamponů, cigeret a hydratačních krémů.
Látka je většině případů bez nežádoucích účinků, ojediněle se může vyskytnout podráždění kůže či očí, alergické reakce, astma, poruchy chování.
Přijatelná denní dávka 0 - 25 mg/kg tělesné váhy. V ČR je použití látky regulováno zákonem.
V USA je látka také povolena. Má označení GRAS.
- - -
E250 - Dusitan sodný je sodnou solí kyseliny dusité. Má formu světle nažloutlé krystalické látky. Je dobře rozpustná ve vodě.
Dusitany dodávají potravinám uzenou chuť, umožňují vzdorovat a působit vůči smrtelně nebezpečným bakteriím Clostridium botulinum, slouží jako stabilizátory barvy - mají schopnost chemicky reagovat s molekulami myoglobinu a dodávat krvavě červenou barvu masným výrobkům, prodlužují životnost výrobků a zabraňují oxidaci tuků. Výrobci uvádějí, že je velmi těžké dusitany nahradit, protože neexistuje látka, která by měla podobné vlastnosti a zároveň výrazně neovlivnila požadovanou chuť výrobku.
Dusitany v kombinaci s přírodními sekundárními aminy (aminokyseliny, aromata, aj.) tvoří nitrosaminy, silně rakovinotvorné látky. Vznikají při smažení slaniny za vysokých teplot, během výroby potravin, skladování a vytvářejí se i v lidském žaludku. Přidáváním vitaminů C a E do potravin se zabraňuje tvorbě těchto látek. Nitrosaminy jsou obsaženy v pečených, uzených a silně solených jídlech. Vyskytují se i v pivě – zvláště v pivě tmavém. Vysoký obsah nitrosaminu má také dlouho skladované ovoce a zelenina. Jeho vysoká koncentrace byla zjištěna ve špenátu, ředkvičkách, okurkách a hlávkovém salátu.) Je snaha obsah nitrosaminů v potravinách snižovat úpravou výrobních postupů, omezováním přídavku dusitanů nebo přidáváním vitaminů C a E, které jejich negativní účinky eliminují.
Dusitany se dostávají do potravin i do zeleniny prostřednictvím použitých hnojiv.
Dusitan sodný se vyrábí synteticky např. reakcí tepelným rozkladem dusičnanu sodného. Dusitan sodný se vyskytuje v solících směsích (tzv. NPS).
Studií výzkumného centra v Chicagu uvádějí, že u testovaných zvířat - myší - se již při velmi malé dávce nitrosaminů (při opakovaném podání 0,3mikrogramu na gram hmotnosti pokusného zvířete) rozvinula rakovina - zejména jater a plic. U morčat se vyskytla taktéž rakovina, která byla velmi podobná rakovině žaludku u lidí. Nežádoucí účinky mohou způsobit nejen vznikající nitrosaminy ale i samotný dusitan, jehož vliv na lidské zdraví je neustále diskutován.
Řada kvalitních vědců a expertů v Kalifornii však nedokázala, že dusitan sodný je pro člověka toxický.
Podle organizace CSPI (Center for Science in the Public Interest) představují dusitany a dusičnany pravděpodobně malé riziko pro lidské zdraví. Je ale doporučováno při konzumaci masa obsahujícího dusitany zároveň konzumovat potraviny s obsahem vitminu C (pomerančové, grapefruitové, brusinkové džusy, apod. nápoje) z důvodu zabránění vzniku nitrosaminů, které jsou již prokazatelně škodlivé. Řada organizací však doporučuje zcela omezit konzumaci masných výrobků obsahujících dusitany a vyhnout se pečení a grilování nakládaných mas.
V současné době výrobci přidávají do výrobků kyselinu askorbovou (E 300), kyselinu erythorbovou (E 315) či erythorban sodný (E 316), které výrazně omezují tvorbu nitroso sloučenin.
V zemích, ve kterých se konzumuje větší počet uzených ryb, byl zjištěn zvýšený výskyt rakoviny hltanu (solené ryby obsahují nitrosaminy).
Konzumace vyššího objemu dusitanů může vést k problémům jako jsou např. bolesti břicha, bolesti hlavy, pokles krevního tlaku, závratě. Pokud dusitany zreagují s krevním hemoglobinem může vzniknout cyanóza - modré až modrobílé zbarvení kůže, sliznic a vývoj methemoglobinémie, která vyvolá sníženou schopnost přenášení kyslíku v krvi. Toto riziko je vážné u nemluvňat a malých dětí. Nejčastěji k němu dochází pitím vody s vysokým obsahem dusičnanů, které se v těle přeměňují na dusitany.
Česká vyhláška č. 305/2004 stanovuje limit pro celkový obsah nitrosaminů v pivu na 1,5 mikrogram/kg. Vyhláška č. 304/2004 o aditivech reguluje vznik nitrosaminů omezením přídavku dusitanů do masných a dalších výrobků a stanovením jejich zbytkového množství. Při často prováděných kontrolách dusitanů v masných výrobcích nedochází k výskytu nadlimitních hodnot.
V ČR je povoleno použití dusitanu draselného v tepelně neopracovaných, uzených a sušených masných výrobcích, v ostatních masných výrobcích, v masných výrobcích v konzervových plechovkách a v uzené anglické slanině.
V USA je látka také povolena.
Ve většině zemí je zakázáno použití pro dětskou výživu.
- - -
E450 - Difosforečnany: Mohou být di- až tetra sodný, draselný, vápenatý. Jejich účinky v potravinách jsou podobné, proto o nich lze hovořit obecně pod souhrnným označením difosforečnany. Všechny jsou rozpustné ve vodě. Každý z výše uvedených difosforečnanů lze připravit specifickou reakcí, v níž figuruje kyselina fosforečná.
Působí jako látky upravující kyselost, kypřící látky, stabilizátory, emulgátory a tavicí soli. Další jejich schopnosti zahrnují bránění nežádoucím reakcím přítomných kovů a vázání šťáv při výrobě masných výrobků. Lze je proto nalézt v uzeninách, masných a pekařských výrobcích, tavených sýrech nebo práškových směsích pro výrobu čokoládových nápojů.
V menších dávkách jsou difosforečnany považovány za bezpečné látky, jejich vysoké dávky však mohou v těle způsobit nerovnováhu a zapříčinit nedostatek vápníku.
Difosforečnany představují zdroj fosforu a v těle se rozkládají na fosforečnany. V České republice lze difosforečnany využít při výrobě některých potravin. Dihydrogendifosforečnan sodný může být v omezeném množství přidáván i do potravin pro děti jako součást kypřícího prostředku.
V USA jsou difosforečnany rovněž povoleny.
- - -
E451 - Trifosforečnany - sodný a draselný. Trifosforečnany mají podobné vlastnost jako difosforečnany. Jedná se o regulátory kyselosti či tlumivé roztoky rozpustné ve vodě.
Nejrozšířenější z trifosforečnanů – trifosforečnan sodný se připravuje kalcinací směsi hydrogen- a dihydrogenfosforečnanu sodného. Dalším způsobem výroby trifosforečnanů mohou být reakce hydroxidu sodného nebo draselného s kyselinou tri-polyfosforečnou.
Trifosforečnany se nejčastěji přidávají do masných výrobků, protože mají schopnost vázat a udržovat v nich vodu. Nacházejí se též ve sladkostech, majonézách, salátových zálivkách nebo sladových výtažcích.
Trifosforečnan sodný je nejmasověji vyráběným fosforečnanem Trifosforečnany představují zdroj fosforu a v lidském těle se rozkládají na fosforečnany. V České republice lze trifosforečnany využívat při výrobě potravin; v USA jsou trifosforečnany rovněž povoleny.
- - -
E452 - Polyfosforečnany (metafosforečnany) sodný, draselný a vápenatý.
Tedy: polyfosforečnan sodný (zvaný Grahamova či Madrellova sůl), polyfosforečnan draselný (Kurrolova sůl), polyfosforečnan sodnovápenatý, polyfosforečnan vápenatý.
Ložiska Grahamovy soli se nacházejí volně v přírodě pod povrchem země; synteticky se polyfosforečnany připravují rekrystalizací nasycených vodných roztoků.
Polyfosforečnany se přidávají do masných výrobků a ryb, protože mají schopnost vázat a udržovat v nich vodu a také v nich zabraňovat nežádoucím reakcím přítomných kovů. Rovněž mohou působit jako tavicí soli v tavených sýrech nebo jako živná přísada do kvasinek. Uplatnění nacházejí i ve šlehačkách ve spreji či ve smetanách v prášku.
V menších dávkách jsou polyfosforečnany považovány za bezpečné látky, avšak opět; jejich vysoké dávky mohou v těle způsobit nerovnováhu spojenou s nedostatkem vápníku.
Polyfosforečnany použité na povrchovou konzervaci ryb jsou stejně účinné jako například obyčejná kuchyňská sůl, ale mají výhodu v tom, že maso žádným způsobem neochucují.
V České republice lze polyfosforečnany přidávat do potravin, v USA jsou rovněž povoleny.
- - -
E300 - Kyselina L-askorbová ( Vitamín C ). V pevném skupenství je v podobě bílého prášku, dobře se rozpouští ve vodě. Přirozeně se nachází v čerstvém ovoci a zelenině (citrusové plody, šípky, rybíz, špenát, paprika, brokolice a další plody). Například pomeranče obsahují okolo 35 mg vitamínu C na 100 gramů, což zhruba odpovídá doporučené denní dávce. Kyselina L-askorbová podléhá zkáze horkem, světlem a kyslíkem (za přístupu vzduchu a světla tmavne a kazí se). Vitamín C je pro lidské tělo nezbytný. Pomáhá především vstřebávání železa z tenkého střeva a přispívá ke správné funkci chrupavek, kostí, cév, kůže a zubů. Nedostatek vitamínu C se projevuje nemocí zvanou kurděje (únava, ztráta zubů, krvácení dásní, špatné hojení ran, může končit i smrtí).
Kyselina L-askorbová se průmyslově vyrábí chemickou syntézou z hroznového cukru. Lze ji také získat přímou extrakcí z ovoce a zeleniny, ale tato metoda je dražší a chemické složení výsledného produktu je stejné.
Kyselina L-askorbová se využívá jako antioxidant např. v ovocných džusech nebo v pekárenském či masném průmyslu, kde snižuje oxidaci tuků a tím brání vzniku rakovinotvorných látek. Další využití nalezne jako konzervační prostředek (pomáhá zachovat barvu zpracovaného masa, trvanlivost mléka v prášku, předchází zakalení piva, vyblednutí ovocných šťáv a další), jako prostředek ke zpracování mouky (urychluje zrání mouky a tím snadnější zpracování těsta) nebo jako přísada do ovocných salátů, džusů, snídaňových cereálií, mražených plodů moře a mnoho dalších.
Vitamin C obecně nemá žádné nežádoucí účinky, ovšem při dlouhodobém nadměrném příjmu (10 gramů denně a více) může dojít až ke vzniku ledvinových kamenů a ucpání tenkého střeva. I zde platí, že všeho s mírou.
ADI (Acceptable daily intake – přijatelná denní dávka) vitaminu C: neomezeno.
Synteticky vyráběný vitamin C se v nápojích rychle rozkládá, proto je důležitá konzumace čerstvého ovoce a zeleniny (přírodní vitamin C se vyskytuje v rutinovém komplexu).
V ČR povoleno ke všem potravinám a při výrobě dětských příkrmů. V USA povoleno.
- - -
E959 - Neohesperidin DC: Vyrábí se extrahováním hořké látky (neohesperidinu) z grapefruitových slupek, nezralých pomerančů atd. Tato látka je poté "ošetřena" louhem a přeměněna na "Neohesperidin DC".
Jedná se o syntetické sladidlo, přípravek ke zvýraznění chuti a aroma, regulátor chuti. Látka je mnohonásobně sladší než běžný stolní cukr (asi 1000x) a má lehkou chuť mentolu. V hořkých potravinách snižuje hořkost a dodává sladší chuť.
Používá se v pekařských výrobcích, nápojích, snídaňových cereáliích, sýrech, žvýkačkách, koření, vaječných výrobcích, rybích produktech, mražených ovocných zmrzlinách, želé, instantní kávě či čaji, džemech, mléčných produktech, ořechových výrobcích, sladkých omáčkách. Využívá se také v pivovarnictví, do zubních past či ústních vod. Používá se také jako přísada do krmiv.
Nejsou známy žádné nežádoucí účinky, takže látka tato má status GRAS (generally recognized as safe). V ČR se smí používat v omezeném množství. V USA není látka povolena.
- - -
(Při kompilaci tohoto elaborátu jsem využil informace z
http://www.emulgatory.cz/)
- - -
Takže není éčko jako éčko, a nejhorší je strach z neznáma.
Nicméně dobrou chuť!
. Rozhodně si jich naskladním alespoň plato.
