Rozpad.cz

Hohepa píše: ↑02.09.2022 6:34 Čím se liší Perkelt od Guláše krom toho že ho vařil(a) Maďar(ka)?

No chuťově asi v ničem zásadním. Ale výrobně právě v tom, že to není omáčka/vývar (jako třeba bográcsgulyás alias kotlíkový guláš) ale právě jako by si třeba ten kotlíkový guláš uvařil a vytahal z něj jen to maso. Problém je v tom, že díky tomu že z definice guláš je omáčka tak se u nás výrobci v průmyslové výrobě předhánějí kdo je schopný prodat v půlkilové konzervě půl kila vody a co nejmíň masa aby ušetřil a profitoval. Dle mého názoru třeba půlkilová konzerva ve které je půlkila masa má mnohem větší hodnotu (hlavně užitnou) než konzerva ve které je 450g vody a 50g masa nevalného původu. Z jedné takové konzervy se v pohodě najedí dva průměrní lidé (podáváno s přílohou) či tři průměrní Asiati.
Možná proto jsou u nás gulášů regály plné, ale perkelt jsem neviděl ani jeden. V Maďarsku to je, ale vyloženě bez doporučení nebudu kupovat vůbec nic, protože v to mám asi takovou důvěru jako v Hamé Babice.

Venet píše: ↑02.09.2022 9:45 veď do perkeltu ide paprika a rajčiny... je sa s haluškami...

Vy jste schopni s haluškami podávat i lentilky nebo čokoládové tyčinky. Já k tomu měl jakési bramborové noky a normálně k tomu jde tarhoňa.

No chlapy není guláš jako guláš,
někdo přidává rajský protlak,
někdo zeleninu na svíčkovou kterou nakonec rozmixují a omáčku s ní zahušťují,
někdo dává na kilo masa kilo cibule....
Někdo má víc omáčky než v polévce, někdo méně než Číňan v kung-pau
Tohle je oboje podle net-kuchařek guláš: Ale souhlasím, že vepřovka je v přepočtu kg/Kč masa výhodnější
a je i mnohem univerzálnější i když kvůli děckám a manželce v rodině dáváme přednost před vepřovým krůtímu.
To jsou schopný schalovat za studena jen s chlebem.

Veprovky jsou super, akorat kdyz nepeces vlastni chleba, tak se veprovka s rejzi preji. Tudiz jako rychlovky se levnejsi gulase hodej. Jen casem vymyslet co nejjednodussi dochuceni.

když se ti přejí vepřovka s rejží, znamená to, že nemáš hlad a tedy žádná krize není

Hohepa: To nahoře víc připomíná to co jsem měl tu čest konzumovat, to pod tím zase připomíná to co se u nás skrývá v konzervě pod názvem "Maďarský vepřový guláš". Vše co se snažím říct, že než dochucovat a podporovat výrobce takových blivajzů (Hamé klasika) u nás má mnohem větší cenu si vyprodukovat i třeba vlastní zavařeninu, která bude skrývat to druhé a tak zastane tak i svoji užitou hodnotu v případě nouze/potřeby.

Hohepa píše: ↑05.09.2022 8:21 v rodině dáváme přednost před vepřovým krůtímu.

Mimochodem výborný nápad.

My máme také rádi krutí... na podzim vždy kupujeme zabité kruty a porcujeme

Jinak k tématu:
https://instantni-jidlo.heureka.cz/knor ... /#recenze/
Tohle jsem teď jedl rok po datu spotřeby.
Vše v pohodě. Celkově mi to docela chutná, vozím to občas na služebky, když vím že na hotelu bude rychlovarná konvice abych měl teplou večeři.

Tak mi dnes kolegyně donesla čtyři konzervy na zkoušku od místního výrobce, nevýhoda nedají se objednat kdykoliv a trvanlivost taky moc nedeklaruje, třeba na pixle uzeného masa mám spotřebu 12. 11. 2022. Za čtyři 420g konzervy jsem dal 320 Kč. K obědu jsem načnul Játorvý sýr, není vůbec špatný, i když od Játrového sýru má docela daleko, spíš bych to nazval hutnou játrovou paštikou. Ještě tam mám zmíněné uzené, hovězí a přímo paštiku, dělá konzervy jak 0,5Kg (ve skutečnosti 420g) tak 1Kg (tam nevím kolik je skutečná hmotnost). Až načnu další dám vědět.

Trvanlivost veškerých potravin lze výrazně prodloužit. Stačí vyhubit veškeré zárodky patogenů, což tepelná úprava zcela nezaručí. Kolega tímto způsobem úspěšně likviduje nežádoucí škůdce v historickém nábytku, nicméně na potraviny se používá stejná metoda
https://www.muzeum-roztoky.cz/sites/def ... e_2022.pdf

ne ne tyhle experimenty "Hraní na boha" do huby nevezmu
Stejně jak to

Ten produkuje záření gama γ, které je velmi pronikavé,
prochází ozařovanou hmotou a narušuje zejména vazby ve
složitých molekulách DNA

Tak to může štěpit i jiné složitější organické molekuly
a jaký účinky pak takto vzniklý blivajz bude mít na lidský organizmus při dlouhodobější konzumaci,
to ví jen bůh.

Viz DDT, Fluor, PCB a spousta dalších - také tvrdili jak to je super a neškodné.....

Nepoužívalo se to dřív pro konzervy ve státních zásobách, které měly trvanlivost až 25 let? Mám dojem že jsem to tu někde četl.
Já teda radši risknu možný blivajs z molekul zničených zářením, než umřít hlady, nebo jist 20 let starou běžnou konzervu, kde je risk mnohem větší. Tam dojde k rozkladu na blivajzy přirozeně. Pochopitelně nedává smysl to používat u jídla, které hodláš zkonzumovat mnohem dřív.

Hohepa, lenže to "ožiarené" DNA ti ide do žalúdka, kde to tak či tak rozložia žalúdočné kyseliny. Vrátane všetkých enzýmov a bielkovín. Takže mutant sa z teba nestane ani keby si chcel.
A touto metódou sa dezinfikujú (?) vo výrobe aj vložky, tampóny, obväzy atď.

Používá se to celkem běžně u potravin s dlouhou trvanlivostí, jedná se hlavně o potraviny dovážené z Asie (instantní polévky).
Jedná se o schválenou úpravu potravin.
viz. Přístup k ozařování je v Evropě konzervativnější než např. v USA. V různých členských zemích EU je k ozařování schváleno různě široké spektrum potravin (např. koření, byliny, brambory, ovoce, zelenina, obilné produkty, drůbež, ryby a mořští živočichové, žabí stehýnka), v některých zemích je ozařování zcela zakázáno (např. Německo). Dovoz ozářených potravin do jiných zemí je možný jen v případě, že jsou splněny předpisy země dovozu. V Úředním věstníku ES je zveřejňován aktualizovaný seznam schválených potravin a dávek záření v jednotlivých zemích. Přísný postup platí i pro schvalování ozařoven. Skutečnost, že byla potravina ozářena, musí být na obalu uvedena.
Největší množství potravin se v Evropě ozařuje v Nizozemí, Belgii a Francii. Jedinou schválenou ozařovnu v ČR provozuje firma ATRIM v Praze. (sk)
Takže si vesele můžeš koupit v supermarketu krásná dovozová jablíčka co se nekazí, nebo brambory co neklíčí a příčina dlouhé trvanlivosti bude v ozáření

JOBU já tampóny nekonzumuji a myslím že ani nikdo jiný.
Pro příklad ty enzymy a žaludeční šťávy si neporadí ani s metylem CH3OH ale složitější etyl C2H5OH je naopak v lidské populaci docela oblíben.
Opravdu je garance že se nějaká složitější molekula ozářením nerozpadá na jednodušší kratší, která může být pro organizmus jedovatá ?
Před stopadesáti lety se mléko běžně konzervovalo arzénem a všechny akademické kapacity tvrdily, že to je neškodné......

Samozřejmě že než umřít hlady, tak sním i sousedovic čokla

Sice OT, ale pro pořádek:
To nebyl moc dobrý příklad. Metanol se v těle rozkládá na formaldehyd a kyselinu mravenčí.

vrabi píše: ↑13.09.2022 8:18 Trvanlivost veškerých potravin lze výrazně prodloužit. Stačí vyhubit veškeré zárodky patogenů, což tepelná úprava zcela nezaručí. Kolega tímto způsobem úspěšně likviduje nežádoucí škůdce v historickém nábytku, nicméně na potraviny se používá stejná metoda
https://www.muzeum-roztoky.cz/sites/def ... e_2022.pdf

Sry, ale tohle je úplná blbost. Sterilizace autoklávováním zničí všechno živé včetně bakteriálních spor, na tom je založena výroba konzerv. Aby se podobného účinku ozařováním, tak jsou potřeba opravdu vysoké dávky a používají se jen ve velmi specifických případech. V potravinářství se ozařování spíš používá ke snížení počtu bakterií, nebo ke zničení škůdců, co jsou na záření citlivější (např. plísně v koření)

Souhlasím s tvým odborným názorem, nicméně pokud by to smysl nemělo, tak by to asi výrobci nedělali.
Chápu, že u čerstvé zeleniny asi jiná volba není, ale nudlová polévka z vařených nudlí by dle tvého výkladu ozáření nepotřebovala a přesto se dělá.
Záření (jak jsi napsal) by si minimálně mělo poradit s plísněmi a jsou některé plísně(a jejich produkty), které var nezničí. Tudíž ozářit byť už uvařenou konzervu smysl má. Je přece jedno, co obsah uvnitř časem zničí, zda bakterie, nebo plíseň.
Nechci tu být za zastánce této technologie, a pokud bych si měl vybrat, tak určitě budu raději konzumovat neozářenou potravinu, ale v případě požadavku na maximalizaci doby použitelnosti potravin určitě funguje.

Ozařování bude o řád levnější než autokláv.

vrabi píše: ↑15.09.2022 6:57 Souhlasím s tvým odborným názorem, nicméně pokud by to smysl nemělo, tak by to asi výrobci nedělali.
Chápu, že u čerstvé zeleniny asi jiná volba není, ale nudlová polévka z vařených nudlí by dle tvého výkladu ozáření nepotřebovala a přesto se dělá.
Záření (jak jsi napsal) by si minimálně mělo poradit s plísněmi a jsou některé plísně(a jejich produkty), které var nezničí. Tudíž ozářit byť už uvařenou konzervu smysl má. Je přece jedno, co obsah uvnitř časem zničí, zda bakterie, nebo plíseň.
Nechci tu být za zastánce této technologie, a pokud bych si měl vybrat, tak určitě budu raději konzumovat neozářenou potravinu, ale v případě požadavku na maximalizaci doby použitelnosti potravin určitě funguje.

Pokud máš polévku ve skle připravenou jako konzervu, tak tu už nikdo neozařuje. Pokud máš polévku instantní, tak během přípravy nestačí var - musí se opravdu autoklávovat (vlhkým teplem) a potravina musí zůstat v obalu ve kterém byla klávovaná. Během sušení už není sterilní, ne všechny složky se vaří a sterilace teplem nepřichází do úvahy.
Drtivou většinu plísní se kterými se můžeš potkat v potravinách zničí už teploty přes 70°C velmi spolehlivě - kdyby tomu tak nebylo, tak by nebylo možné doma cokoliv zavařovat (a růstu bakterií brání vysoká koncentrace cukru nebo kyselin). Některé toxiny var nezničí. ale pozor to ozařování také ne (a to nezničí ani ty termolabilní).

eotto píše: ↑15.09.2022 7:26 Ozařování bude o řád levnější než autokláv.

Na spotřebovanou energii určitě (aspoň u trvalého gama zářiče, pokud by se sterilovalo RTG do plné sterility, tak už si tak jistý nejsem), ale sterilovna, co zvládne opravdu sterilační dávky záření je velká investice, vyžaduje proškolenější personál, je mnohem větší administrativní zátěž, zářič tak dlouho nevydrží,... Docela dobrým ukazatelem je, že i v zemích, kde je sterilace zářením povolena je standardní jídla do konzerv sterilují klávováním a radiací se sterilují jen speciální (drahá) jídla - např. pro imunosuprimované pacienty, nebo pro NASA.

Otevrel jsem konzervu jahod. Expirace cca do pulky roku 2020. Jahody nikde, rozpusteny v zakalenym nalevu. Setkal jste se s tim nekdo? Nesmrdelo to, ale nejedl jsem to.

Velmi staré domácí kompoty zrosolovatí a ovoce ztratí konzistenci, ale že by úplně zmizelo, to jsem ještě neviděl.
Osobně jsem ten rosol neochutnával v původním stavu, nicméně po zkapalnění z něj byl slušný destilát
Vůni to mělo normálně po původním ovoci, ale vyndavat se musel lžící, něco bylo hustější (angrešt, meruňky) něco řidší (třešně) pravděpodobně díky obsaženému pektinu.
Kompotům bylo hrubým odhadem 10-20 let