Vitamíny - konzervace, skladování

[PIPboy]

Vitamíny jsou přítomné v různých rostlinách ale i živočišných produktech. Pokud ovšem tyto nejsou dostupné, tak je zle. Pořád se tu řeší polysacharidy a bílkoviny, ale to že při nedostatku vitamínů vám do několika měsíců vypadají vlasy a zuby, případně umřete na kurděje, i když máte plný sklep konzerv, to tu hodně lidí zanedbává. Nejhůře by na tom byly děti v růstu a těhotné ženy, protože tam by to i v případě malého deficitu mohlo způsobit nevratné doživotní poškození a deformace.

Určité nouzové řešení jsou umělé vitamíny. Bohužel jsou velice drahé. Údajná denní dávka je v zátěžových situacích naprosto nedostatečná a užívání optimální dávky by vyšlo dráž než ostatní jídlo. Jako nouzovou zásobu pro druhý rok „apokalypsy“ je rozhodně nezavrhuji. Například vitamín C se dá pořídit docela levně, s těmi v tucích rozpustnými je to už horší. Problém může být i v případě vitamínu D, který se v těle syntetizuje jen na slunci, takže život v nějakých skrýších, úkrytech a zabedněných domech tomuto moc nesvědčí. Bez něj špatně probíhá metabolizmus fosforu a vápníku, takže křivice, lámavost kostí a kazivost zubů je zajištěna.
Vitamín E by měl být ve slunečnicovém oleji, otázka je, kolik ho obsahují běžně prodávané rafinované oleje za tepla lisované.

Varem a tepelnou konzervací se většina vitamínů ničí. Takže sterilovaná zelenina včetně okurek jich obsahuje naprosté nedostačující minimum. Otázka tedy je, jak je uchovat? Ovoce a zeleninu je možné uchovat jen jeden rok a to ještě v optimálních podmínkách (teplota, vlhkost) a je potřeba ji pravidelně přebírat a vyhazovat nahnilé kusy, jinak vám to shnije všechno. Takže to žádné bezúdržbové zásoby nejsou. Každopádně sklep s přiměřenou teplotou a vlhkostí je nutností (do lednice se zásoby zeleniny na zimu nevejdou a na dovážené skleníkové plodiny ze Španělska či Maroka můžete v PA době zapomenout).


Takže pro uchování živých vitamínů je potřeba zvolit jiné druhy konzervace. Třeba mléčné kvašení. Jen nevím, jak dlouho se takto konzervovaná zelenina dá uchovávat. Víc jak rok to asi nebude. Sušení (ovoce) při nízkých teplotách by mohlo být docela šetrné (nikoliv v sušičce při 80 stupních).
Nějaké další nápady?

[FarmářJan]

kvašení: je dobré, na vitamin C, bakterie na trávení atd. Ono by v případě krize bylo nutné přejít na postupy, které se dělaly dřív - kvasit zeleninu - ale nejen zelí, kvasilo se kde co, řepa tuřín atd. Mám otestované, že zelí je moc dobré i rok a půl - za dobrých podmínek ve větším sudu. Děláme kolem 70 kg a tak půlku rozdáme, protože každý teď od nás chce zelí. Kvasíme v menším soudku i zeleninovou směs - nakrouhané jako zelí - mrkev, zelí i červené, petržel, bílou ředkev, červenou řepu, černou ředkev atd. a je to super jako salát.
Sušení: taky je dobré, kvůli vitaminům bych to sušil i s jádřincem a zrníčky.
A pak samozřejmě by se muselo trochu jinak jíst - pokud by někdo lovil, pokryje to ty vitaminy rozpustné v tucích, zejména z vnitřností, zase se to musí konzervovat třeba solí, uzením, sušením. Samozřejmě je taky spousta jedlých věcí, co se už nejedí nebo jen výjimečně - od pampelišek po šípky. V zimě jsou šípky taky dobrý zdroj vitaminu C a mnoha dalších věcí. Vyžadovalo by to velkou změnu stravování i shánění jídla.
Doporučuji opět starou knihu Česká strava lidová, kde je přehled toho co se kdy jedlo a jak a člověk jen kouká co se dá zpracovat a pak taky Potraviny z lesa a louky nebo podobné o jedlých divokých rostlinách.

[liška]

Syntetické vitamíny jsou naopak obecně velmi levné. Jejich škodlivost byla ale už mnohokrát prokázána, těm bych se vyhnula. Levný vitamin C co se běžně prodává je izolát z čínské GMO kukuřice... V potravině je celá řada látek, které působí synergicky, suplementace jen jedné vybrané látky může mít na organismus negativní dopad. Občas někde zahlédnu článek, jak se lidé nemají nechat zlákat k nákupu potravních doplňků (a radši poslušně zobat "ověřené léky" jako léky na tlak, hormony, antidepresiva, kortikoidy a tak dále), neb můžou člověku dost uškodit. Smutné na tom je, že v obřím titulku už zapomenou uvést, že je řeč o syntetických vitamínech.

Dobrou volbou jsou plnohodnotné potraviny a mořské řasy v prášku jako chlorella, spirulina, ječmen nebo ovoce sušené za nízkých teplot. Trvanlivost při správném skladování ale taky není nijak závratná, bývá to 1-2 roky. Další nevýhodou je vysoká cena. Já doporučuji mít zásoby kvalitního českého medu od včelaře, ten by měl vydržet věčně.

Farmářovi díky za tip na knížku, taky pořídím.

[štaflík]

Možná se to s vitamíny moc řeší. Můj děda se 20let živil čínskými polívkami (prostě je miloval) a uzeninami. Ovoce a zeleninu neměl rád. Zemřel v 94 letech, se všemi svými zuby, bez brýlí a aniž by v životě držel v ruce hůl.
Docela by mě zajímalo, zda mezi synt. vit C z čínské GMO kukuřice (opravdu se tak dělají všechny vitamíny?) a jinými vitamíny je laboratorně doložitelný nějaký rozdíl.

[Jenda]

Syntetické vitamíny jsou naopak obecně velmi levné. Jejich škodlivost byla ale už mnohokrát prokázána, těm bych se vyhnula.

Byl by k tomu zdroj?

Levný vitamin C co se běžně prodává je izolát z čínské GMO kukuřice...

A?

V potravině je celá řada látek, které působí synergicky, suplementace jen jedné vybrané látky může mít na organismus negativní dopad.

Hm, to je asi pravda. Na druhou stranu když zrovna řešíš kurděje (jak nadhodil zakladatel tématu), tak ti to pomůže.

Já doporučuji mít zásoby kvalitního českého medu od včelaře, ten by měl vydržet věčně.

Tak zrovna toho céčka je v medu zhruba 1 promile. To není moc…

Docela by mě zajímalo, zda mezi synt. vit C z čínské GMO kukuřice (opravdu se tak dělají všechny vitamíny?)

Docela populární je myslím syntéza v různých bakteriích s potřebným plasmidem. Jak jinak bys to taky chtěl dělat? Na extrakci z „přírody“ bys potřeboval zpracovat strašně moc materiálu a přímá chemická syntéza není často možná, protože třeba u té askorbovky ti vzniknou dva izomery a blbě se to separuje.

Docela by mě zajímalo, zda mezi synt. vit C z čínské GMO kukuřice (opravdu se tak dělají všechny vitamíny?) a jinými vitamíny je laboratorně doložitelný nějaký rozdíl.

Neměl by být.

Apropo zajímalo by mě, jak je to s trvanlivostí. Askorbovka by hermeticky uzavřená (aby neoxidovala) měla vydržet neomezeně, u složitějších molekul bych se stability bál, ale nejsem chemik.

[PIPboy]

Docela dobrou "konzervou" s vitamíny rozpustnými v tucích jsou různě ořechy , a pak taky olejnatá semínka jako len, mák, slunečnice (nadšenci do alternativní výživy by jistě doplnili další). Jen by se to mělo skladovat ve tmě a vakuovém balení nebo ochranné atmosféře, protože většina těchto olejnatých plodin rychle žlukne.

Další kategorií jsou za sucha skladovatelné obilniny a luštěniny, které se dají naklíčit (ale pozor na fazole -jsou jedovaté). Tam je též vysoký obsah vitamínů, spíše asi ve vodě rozpustných - ale to se tu už řešilo v jiném vlákně. Dalším lehce dostupným zdrojem vitamínů a živé zeleně může být řeřicha, pažitka apod.

[Ivana]

Před chvílí jsem psala o vitamínu C, je to tady.

A protože je vlákno o vitamínu C v sušené nati zamčené, tak to píšu sem: ano, vitamín C je i v sušené nati mnoha rostlin. Například v sušené nati silenky obecné je 56% denní dávky.

[Fabulous]

Zmíněné vlákno jsem odemkl.

[Ivana]

Dík za odemčení, ale o moc víc informací nemám.
Ono je to tady bohužel docela nesystematické, je tu o vitamínech víc vláken.

[Rafael]

Jako likérník a alkoholik si myslím, že:
Nejlepší a nejúčinnější konzervace vitamínů a minerálů je v lihu.
Macerace bylin nebo ovoce.
A taky nejchutnější.
Aspoň pro mě a mi podobných. Poctivé ovocné a bylinné likéry!!!
*
O trochu nižší level jsou šetrně vyráběná vína z podobných surovin. Bez paření, vaření, oxidace apod.
Ale taky dobrý.
*
Ale jinak si myslím, že se ten význam vitamínů, mimo PA dobu a velmi krizové situace silně přeceňuje.
V běžných potravinách ho je, myslím si, že dost...

[Ivana]

V běžných potravinách ho je, myslím si, že dost...

Fakt myslíš?

[Rafael]

Ano, myslím si to.
A i bez těch "potravinových doplňků" které jsem výše zmiňoval...
*
Ale relevantní zdroje k tomu nemám.
Jen co vidím kolem sebe, u masožravců apod...

[Ivana]

A klikl sis na ten odkaz?
A podobně je to i s omega 3, už nejsou ani v mase, ani ve vajíčkách, ani v lososech.

[Rafael]

Jo, kliknul a přečetl samozřejmě a díky za něj.
*
Ale snad nebudeme ve sporu.
Jen výměna názorů, nebo jsme se nepochopili.
*
Ale v každém případě si tě vážím a fact jsem to mé psaní nemyslel nijak zle.
Jen můj názor jsem napsal..

[Ivana]

Nic se neděje, neměla jsem tě za zlýho.

Jen jsem se chtěla ujistit, žes to viděl. Protože mě stále klesající kvalita potravin tak nějak prostě štve.

[Rafael]

Zeleninu a ovoce z marketů a většinou i z obchodů jako zdroj vitamínů a minerálů vůbec nepovažuji. Víceméně jen jako barevné zpestření jídla a nějakou vlákninu.
*
Ale to je můj pohled jakožto masožravce.
Anebo jinak napsáno, to co si nevypěstuji sám, nezískám od místního zemědělce apod., nebo někde čerstvé nenasbírám tomu v tom směru nevěřím.
To raději sežeru na posezení půl kila kvalitního bůčku, zapiju vínem, pivem, likérem než bych přehnaně věřil nějaké rychlené a podivným způsobem pěstované, skladované, ošetřované zelenině a ovoci dováženém přes půl světa.
*
To už je OT, ale nedá mi to:
Nevím co je na tom pravdy, ale můj odkaz ve vlákně Brambory:
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek ... y-40275834
Moc tomu nevěřím, ale jako ftípek dobrý.
Bývalá bramborářská velmoc si doveze kobzole z Izraele..

[Ivana]

Tak už ti rozumím, neříkáš běžná zelenina tomu z obchodů, ale co ti vyroste.
V tom co roste na zahrádkách je opravdu vitamínů víc a snad ještě i dneska dostatek.

[PeFi]

Syntetické vitamíny jsou naopak obecně velmi levné. Jejich škodlivost byla ale už mnohokrát prokázána, těm bych se vyhnula.

Byl by k tomu zdroj?

Syntetické často nejsou identické s přírodními.
Některé formy vitamínu D jsou lepší než jiné, některé formy si tělo umí uložit a předávkování je obtížné (téměř nemožné), kterási forma je prý ale aktivní, ale tělo ji neumí uložit a předávkování je možné.
Podobně mnohá b-čka mají mnoho forem a např. kyselina listová ani zdaleka není folát.
Atd.