Zavařování potravin

[Ježura]

Založil jsem tohle téma jako reakci na zamražování potravin...
Samozřejmě nic není jen tak a tak jsem nelenil,zelenil a trochu hlodal po netu...

http://www.zavarovani.info/zavarovani-masa/

[aliděda]

Byl jsem malinkej kluk, když v sousední vesnici umřel táta + děda a ostatní členy rodiny doktoři vezli rychle do nemocnice a pak se říkalo, že to bylo ze špatně zavařeného masa ve sklenici.

Od té doby jsem měl strach něco takového jíst, i když babička zavařovala úžasný "brabce" a to jsem mockrát neodolal.

EDIT : oprava chybky

[alibaba]

Zasada je umet zavarovat maso, ja jsem nikdy nemel problem i kdyz konzerva se musi znova ohrat co se nemusi delat treba u tresni ,ale je pravda ze to maso vydrzi mene zavarene asi tak nam vydrzelo 6-9 mesicu i kdyz uznavam nekdo je lepsi, nez ja a tak takove ovoce mi vydrzelo 1-2 roky pak uz to nebylo dobre .......u masa jsou zakladem dobre vymyte skenice a ty musi byt pak ponorene do horke vody a nektere take prasknou a holou rukou se jich pak nedotykame stejne jako vicek pokud si upravime svuj postup nemusime se niceho obavat .
Asi pred rokem jsem videl jak nas velkoobchod je naplnen zavarovacimi sklenicemi a ja vedel ze bida prichazi

[Fjord]

Bych ráda našla něco na to, jak nějak uchovat zeleninu - myslím zelené fazolky. Nemám ráda ocet, a fazolky se bohužel v tomhle zavařují. Kdybyste našli nebo věděli o nějakém způsobu, budu mooc ráda (kromě mražáku samozřejmě). Mrkev, celer, petržel se dávají do písku do sklepa, ale fazolky tedy nevím, jestly by to přežily. Usušit je -to by zůstaly asi jen ty ještě ne úplně nedozrálý fazolky uvnitř, to zelený by se rozpadlo. Ještě jsem to ale nezkusila. Palivý papričky se taky suší, ale to je zase ještě něco jinýho. No, zatím nevím.

[GloryToSunTsu]

Problém se zavařováním je těsnění víček. Nemůžete čekat, že 30let PA si je půjdete někam koupit.
Takže i když se k lahvím budete chovat sebelíp, těsnění odejdou.
Lámal jsem si s tím hlavu a možná bylo jednodušší některé druhy potravin zavařovat do flašky s úzkým hrdlem, které půjde uzavřít vhodně vyřezaným kusem gumy. Jasně, okurku v celku do lahve od CocaColy nedostanete, ale třeba s marmeládou by už to mohlo jít snáz. Potřebné množství ven na chleba už nějakým vhodně ořezaným dřívkem dostanete.
Když se Vám sklenice rozbije, vyfouknete si snadno jinou ,,nějakou baňku s plochým dnem", ale opět tu je ten problém s víčkem.

Je tu ještě jeden aspekt - čím delší bude hrdlo a špunt, tím větší máte šanci obsah utěsnit i s horším těsněním.
Možná by se dal použít i nějaký špunt vysoustružený z kusu nějakého měkkého dřeva namazaný voskem a z vrchu zakapaný opět voskem. Korek u nás neroste. Mimoto korek není vhodný, protože je pórovitý a umožňuje mikroventilaci, což je u vína dobré, ale u zavařeniny už ne.

Třeba dojde na zavařování do sudů.
Nebo se prostě bude všechno sušit.

[alibaba]

http://www.youtube.com/watch?v=VpHMPzk6uI4

Pochybuji ze by nastaly nastaly dark ages ,kdy rimske obyvatelstvo asi zahynulo na polovinu z asi 35 mil na 17 milionu za 150 let ....nicmene je zajimave si prostudovat historii ,je toho asi 10 dilu.......

[Karlos]

GTST: napadaji me dve moznosti:

1) nakoupit takove ty stare zavarovacky co mely sklenena vicka s ocelovym klipem a gumove tesneni (to by se dalo az zteří lechce vyseknout z kusu gumy).

2) zkusit pouzit lahve pro chemiky se zabroušeným hrdlem tzv. prachovnice. Vicko by stacilo zajistit dratem.

[Josef]

To Admin:
Právě ty staré zavařovačky s prohnutým plíškem a plochým gumovým těsněním se slangově nazývaly "masovky". Pérko má jediný úkol, podržet víčko při zavařování. Když se sklenice ohřeje, vznikne v ní pára a přetlak. Ten nadzdvihne víčko, vytlačí zbytek vzduchu a unikne mezerou jako přes pojišťovací ventil. Jakmile začne sklenice po zavaření chladnout, zbytek páry nad povrchem obsahu ve sklenici zkondenzuje. Tím vznikne ve sklenici velký podtlak, takřka vzduchoprázdno, které se jednak podílí na úspěšné konzervaci a také drží víčko pevně přisáté ke sklenici. Pokud víčko přisáté není, je to neklamný důkaz, že do sklenice během skladování vnikl vzduch a obsah může být (nebo skoro zaručeně je) závadný a nepoživatelný. Protože víčko je přisáto velkou silou (až 50kg) a při násilném páčení by se okraje skla odštipovaly, otvírá se tento typ sklenice tak, že se těsnící gumička povytáhne ze spáry směrem ven (gumička je k tomu účelu opatřena výběžkem za který se uchopí). Jakmile je sklenice zavařená, pérový plíšek ztrácí své opodstatnění, nemusí na láhvi zůstat a může se klidně použít pro zavařování dalších sklenic.
Zabrušované sklenice "prachovnice" bych k zavařování rozhodně nepoužíval. Podtlak, který po ochlazení sklenice vznikne by se snažil vtáhnout zátku do sklenice takovou silou, že by se kuželové hrdlo pravděpodobně roztrhlo a pokud ne, sklenici by se stejně nepodařilo žádným rozumným způsobem otevřit.

To Vitalis:
Já bych jako "pokrývku" sklenic preferoval to plátýnko se včelím voskem. On totiž včelí vosk má prý narozdíl od celofánu přirozeně konzervační vlastnosti. Ale jen teoretizuji, nezkoušel jsem to, protože u nás se švestky většinou zkapalňují na čirý druh tekutiny a povidla jsem nezkoušel.

[GloryToSunTsu]

Teď je otázka, jestli je jednodušší vyrobit náhradu gumy nebo takový uzávěr, aby se dalo použít i horší těsnění.

Vědci se pokouší vyrábět kaučuk/latex z pampelišek.
Jedním z hlavních problémů je myslím rychlé zasychání.
Ale je rozdíl v množství pro pneumatiku a pro malé víčko.


Pak je tu kasein z mléka http://www.youtube.com/watch?v=pIvAl4lu1uA
Nebo zmíněné těsnění z navoskovaného plátna.

App, na skladování masa se používalo myslím nejvíc nasolování, zavařování bude asi vynález někdy 17-18.století.

[alibaba]

Zavarovani masa vymyslel jeden roku 1810 pro Napoleona tedy to bylo vymysleno pro armadu jak ji nakrmit a jak pochodovali napoleonsti vojaci Evropou zanesli i Cech zavarovani a koureni ......

[Josef]

Materiály obsahující vosk zavařování nepřežijí, ale myslím, že gumy by mohlo být v PA-době dost (duše z náklaďáků). Černá guma má docela slušnou životnost (je stabilizovaná uhlíkem ze sazí). Problém je, že chuťově není zrovna nejlepší, jenže ona se nebude zavařeného pokrmu dotýkat a stále lepší se smířit s mírným puchem z gumy než se silným hladem. I sklenic by mohlo být dost, když je dnes nebudeme roztloukat do kontejneru na odpad, ale schováme pro strýčka Příhodu. Nejproblémovější budou víčka. Klasická Omnia víčka jsou hliníková nebo z pocínovaného plechu a budou častým používáním korodovat. Těsnící plocha je taky bohužel nevyměnitelná. Opět by byla ideální víčka skleněná (jako u masovek). Ale ta jsou nedostatková, rozbitná a k nejčastěji používaným sklenicím 0,7 ltr. se nevyrábějí. A tak mě napadlo, že jednoduchá plochá kruhová víčka by se dala v současné době objednat jako kruhový výpalek u firem, které provádějí zakázkové laserové pálení z plechu 2mm z běžné nerezové oceli jakosti 1.4301 a schovat jich několik desítek či stovek do zásoby. Ani by to nemuselo vyjít moc draho a budou prakticky nezničitelná. Průměry by byly podle sklenic + přesah cca 3 mm. Po 120° by byly na obvodě opatřené třemi pacičkami, které by se po vypálení plechu ohnuly dolů tak, aby víčko na láhvi vystředily a nespadlo. Na naplněnou láhev by se volně položilo vystřižené gumové těsnění (dostatečně široké, aby se nebortilo a nepadalo), pak plechové víčko, shora pojistilo plechovým nebo drátěným pérkem a takto sestavené se to zavařilo. Jakmile by se víčka po zavaření podtlakem "chytla", pérka by se odělala, aby se láhve daly snadno stohovat do police v několika vrstvách na sobě. Na zavařování by se dala použít prakticky každá sklenice, drobnější věci se vejdou i do sklenice od kečupu a obdobných, které se sice na zavařování v domácnostech nyní nepoužívají, ale technicky jim v tom vlastně vlastně nic nebrání. Ono asi bude obecně platit, že méně znamená více - myšleno tak, že více menších sklenic bude užitečnějších než jedna velká, protože bez ledičky bude po otevření nutno obsah rychle spotřebovat.

[GloryToSunTsu]

Mňo, nejde o to se připravovat na něco, co z 99,9999999% nepřijde nebo to nepřežijeme.
Je to možná zábavné, je to možná sranda a klidně se na to můžeme ,,naučit" co dělat, ale dělat nějaké zásoby do foroty, to mi přijde přehnané.

V případě A bude plechu dost a nemusíš ho ani vyřezávat laserem.
Kupovat něco do foroty - čeho se tu bude vále spousta - proč?

Nicméně, latex získaný z pampelišek (jen 25% obsahu šťávy), by se možná dal přímo natírat na plech víčka.
Rychlé zasychání by nemuselo vadit, jde o vytvoření těsnící vrstvy.
Ale nevím, jestli by takhle primitivní výrobek přežil tu teplotu.
Asi by se to muselo zkusit.

[Karlos]

Josef: s tema prachovnicema mas pravdu, tu zatku by asi opravdu nikdo ven bez poskozeni nedostal.

GTST: samozrejme pripravovat se resp. hromadit zasoby na rozpad ala Malevil je nesmysl, pojal bych to spise jako pripravu na upadek, krizi, neco ala 30.leta tzn. zaridit si samostatny dum, chladny sklep, studnu, zasoby dreva atd... a i kdyz zadna krize neprijde (jelikoz Kalousek prece rikal ze jsme ostrov stability ) tak nic netratis spise naopak... a to i tim zavarovani, takovy domaci kompot vs. kompot nekde z Asie...

[Josef]

Já si taky myslím, že to bude pozvolné, alespoň v ČR. Řádově několik měsíců či let, nic ze dne na den. Nejprve něco jako "socialistické" zásobování - nedostatečné, s frontami, za přemrštěné ceny a po známosti. Kdy si vesnice bude snažit ze své zahrádky přilepšit, případně pomoci svým příbuzným ve městě. Pak nastoupí něco ve smyslu krize ze třicátých let. Doba, kdy většina lidí nezavadí o práci a rodiny budou bez přijmů. Možná ještě ve svém domě, ale už bez elektriky a tím pádem bez ledničky, se zoufalou snahou o samoživitelství. A právě v tu chvíli bude mít zavařování a směnný obchod s potřebnými komponenty své důležíté místo. A teprve pak postupně dojde na doby horší, kdy bude primární uhájení místa k přežití a potrava se bude opatřovat už ne výrobou ale pohrůžkou nebo násilím. Takže myslím, že v počátečních fázích to určitě nebude nic ve stylu - vlezu si pro sklenice k sousedovi oknem do jeho spíže nebo přelezu plotek do továrny na sterilované okurky, když mi dojdou Omnia-víčka, ale budu potřebovat své vlastní vybavení.

[Karlos]

Josef: ...presne tak to vidim taky.

[Venet]

Maso sa da susit. A susene maso vydrzi dlho....( a je vynikajuce )
Alebo babka spominala, ze kym neboli chladnicky, po vytopeni masti z prasata, maso upiekli a upecene vhodili do masti. (samozrejme nie vsetko) a vydrzalo to az kym sa nespotrebovala vsetka mast tj. cca polroka

[alibaba]

Josef ale uz to zacina v Recku kde je 40 % nezamestnanych a jinde je to vice ....

[Pampalíny]

Zajímavé téma, které by si zasloužilo vyzkoušení a testování. Zavařování je jedním z nejdůležitějších konzervačních postupů ...

Ještě drobná rada - např. láhev / nádobu s tužším obsahem můžete zalít slivovicí (asi 2 mm) a vydrží Vám jak dlouho chcete.

[Magdaléna]

Přidávám jednoduchý recept na tzv. PEČENÝ ČAJ...zdroj ovoce, cukru a alkoholové vůně...
Smíchat různé ovoce -2kg - větší nakrájet na drobné kostičky (kombinace borůvek, jablek a broskví s trochou rybízu je nejlepší), k tomu nakrájet nadrobno 1 oloupaný citron, přidat 1 kg cukru, koření - badyán, skořici, hřebíček...vše promíchat a péct asi 35 minut na 200 stupňů...v troubě občas promíchat...nakonec zalít 2 dcl rumu, zamíchat a plnit horké do skleniček...skleničky zavíčkovat a otočit dnem vzhůru...
2 lžičky této směsi zalít horkou vodou a pak si jen vychutnávat chuť i vůni...i v PA období...

[SaraH]

BEZINKOVÁ MARMELÁDA
Bezinková marmeláda je naprosto jedinečná a do lineckého cukroví na vánoce pro nás nepostradatelná. Nicméně, kdo jste nikdy žádnou marmeládu nedělal, bezinkovou marmeládou nezačínejte, je relativně pracná a mohlo by vás to odradit.

Načešeme bezinky, pokud na cestě za bezinkami potkáme ostružiny, maliny nebo planá jablka, přidáme je taky.
Doma ovoce opláchneme a buď bezinky otrháme z větvičky rukou, nebo je můžeme ostříhat nůžkami. Do velkého hrnce dáme bezinky spolu s malinami a ostružinami (pokud jste nějaké našli) a povaříme cca 5-10 min. Necháme vychladnout a ovoce propasírujeme.
Z jablek vykrájíme jádřince, nakrájíme na kostky a dáme do velkého hrnce krátce povařit s troškou vody. Jakmile se jablka trochu rozvaří, lehce je pomixujeme tyčovým mixérem (nebo naštoucháme šťouchadlem na br. kaši). Přidáme propasírovanou šťávu z brusinek a přivedeme do varu. Vsypeme připravenou směs cukru, pektogelu a kys.citrónové (na 1 kg ovoce - 1/2 kg cukru, 1 pektogel a 1 lžičku kys. citrónové, vše promíchat před přidáním do hrnce). Vaříme 2-3 minuty, stáhneme z plotny a plníme do sklenic, které po uzavření dáne na víčko dnem vzhůru.

Pak už jen uklízet kuchyň a uklízet. Pokud se vám ke spolupráci podaří přinutit i děti, tak pak ještě vyprat a osprchovat celou rodinu.