Vitamíny

[Stenny]

Star: Pokud vím, tak u čaje z jehličí je potřeba vyvážit přínos získaného vitamínu C a pryskyříčných látek, které jsou docela nálož pro ledviny. Takže mít to jako jediný dlouhodobý zdroj "céčka" bych se bál.

[star]

Stenny: to je dobré vědět.
Takže ani borovice.
A co šípek pít ve velkem množství? Zdá se mi, že jsem ho v posledních deseti letech moc neviděl. (Nebo už nevím jak vypadá )

[J-e-n-n-y]

V e-shopu Dr.Max jsou v akci šumivé multivitamíny, tuba slevněna z 99 Kč na 26 Kč. Jen by mě zajímalo, jakou mají tyto šumáky reálnou trvanlivost a zda budou použitelné i po několika letech skladování. Nevíte někdo?

https://www.drmax.cz/dr-max-multivitami ... gIuG_D_BwE

[Allforsurvival]

Zdravim,
To Lyster, pouzitelnost bude i 10let, otazka spise kolik tam jeste bude ucinnych latek.

Jinak do PA doby budou asi vhodne nejake ty zasoby formou tablet/sumaku, prece jen clovek nevi jak se to posere a na jak dlouho...

[marush85]

v Lidlu u kasy mají multivitamínový šumáky za 17,90, je jich tam 20. pár jsem jich koupila tak snad vydrží

[Ivana]

Co blbnete se šumákama a jehličím? Vitamín C je všude.

Zatímco citróny jsou opěvované a doporučované pro svůj obsah vitamínu C, ve 100 gramech obsahují jen polovinu doporučené denní dávky. Strčí je do kapsy i obyčejná sedmikráska, která v listech obsahuje plných 109% denní dávky. A tou to pouze začíná. Ve stejném množství listů obsahuje krvavec toten 450% denní dávky, více než její čtyřnásobek obsahují listy vrbovky úzkolisté. Víc než dvojnásobek denní dávky obsahuje v listech merlík bílý i merlík všedobr, bršlice kozí noha, sléz lesní. Určitě lze souhlasit s francouzským etnobotanikem François Couplanem, že divoká zelenina v obsahu vitamínu C začíná tam, kde pěstovaná končí.

[Bill Masen]

C...v listech obsahuje plných 109% denní dávky...

A v kolika listech?

[Ivana]

Ve 100 gramech (všechny údaje).
Říkala jsem si, že bych to mohla vážit aby se to dalo uvádět i na počet listů, ale je to trochu složité a bylo by to nepřesné - listy bývají různě velké. Možná zacvakám 4 kila za váhu a budu vážit a průměrovat. Ale zatím jsem se nerozhodla, ono by to bylo docela časově náročné.

[Maximus]

Já bych železnou zásobu vitamínů úplně nezatracoval, protože při některých PA hardcore scénářích bych se na rostliny v přírodě moc nespoléhal. Typicky nukleární válka a zamořenost prostředí v prvních měsících až letech radioaktivními izotopy nebo výbuch supervulkánu na severní polokouli (např. Campi Flegrei), kdy spad popela v Evropě (při posledním výbuchu Campi Flegrei ještě v Bulharsku napadlo přes půl metru popela) a zastínění slunce prachem v atmosféře by výrazně omezilo fotosyntézu i růst zejména bylinného patra na minimálně jeden až dva roky.

Vím, že někteří z lidí si říkají, že raději takovéto scénáře přežít nechtějí, ale pokud máte v sobě zodpovědnost za své děti a blízké, tak je takový "zjednodušující scénář" nepřijatelný.

Takže pokud se objeví varovné příznaky těchto scénářů, tak nějaké ty tabletové vitamíny a minerály v NZ nejsou špatná volba.

Poznávání bylin a jejich použití je rozhodně ale pro rozpadlíka prospěšnou dovedností a kurzy Ivany musím jedině doporučit .

[Maximus]

Ivano, ale tu váhu bych ti doporučil, aby jsi si mohla zvážit, kolik času a energie věnuješ na sběr 100 g jednotlivých rostlin v různých obdobích a místech - docela by mě tyto údaje z hlediska přežití zajímaly.

V PA situaci si dokáži představit lovecko-sběračskou výpravu do okolí daného refugia, která se soustředí nejen na lov, průzkum, ale i na sběr zajímavých rostlin (léčivek i ke konzumu) a případně i opuštěných věcí .

[Audis]

Přípravek Vigantol, cca 100 Kč, pouze na předpis.
Obsahuje vitamín D3. Po přepočtu z objemu a ceny jedna dávka 1000 UI (2 kapky) vitamínu D3 vychází na 0,5 Kč.
(což je zadarmo oproti např. rybím olejům 1 dávka 1000 UI = 12,5 Kč u oleje Mollers Omega3 250 ml za 250 Kč)

[PeFi]

Misto vigantolu bych doporucil mit toto:
https://doplnky-stravy.heureka.cz/ekome ... oss_google

[Audis]

Ekomedica Vitamín A+D3+E+K2 Mk7 30 ml, vypočítal jsem to. 1 dávka 1000 UI D3 = 2 Kč.

[MrPorter]

A ještě lepší máš https://czechvirus.cz/produkty/69-vitamin-d3 a nemusíš počítat kapky.
Každopádně taky si občas nechám od doktora ten Vigantol předpsat, aby byla změna, ale primárně jedu ty tobolky Czechvirus.

[PeFi]

Při vyšších dávkách vitamínu D (tj nad cca 1000 IU denně) je velmi rozumné dodávat i vitamín K, protože jinak hrozí usazování vápníku v místech, kde opravdu nechete aby se vám usazoval.

Ostatně i v příbalovém letáku vigantolu se píše:
"Při denních dávkách nad 1000 IU nebo v případě dlouhodobého užívání vitaminu D by měly být sledovány hladiny vápníku v krvi."


Vigantol je sice nejlevnější, ale někde musíte sehnat ještě ten K vitamín. Zejména pokud je strava mizerná (nedostatek zelené zeleniny, nedostatek fermentované zeleniny, nebo kvalitního masa - tedy dieta ze zásob "těstovin s kečupem"), tak význam suplementace K roste. Doporučuje se poměr na 5000 IU D3 dodávat cca 200 ug vitamínu K2-MK-7.

U té mnou preferované ekomediky máte dvě možnosti:
A+D+E +K - tedy komplex všech čtyř vitamínů rozpustnách v tucích v nějakém relativně rozumném vzájemném poměru.
D3+K - komplex dvou vitamínů, kde pak 1000 IU D3 přijde na cca 1,25 Kč, ale oproti vigantolu tam máte i ten K vitamín.
A hlavně ekomedika není na předpis, což považuji za výhodu.

[steve_michalik]

Za mě je nejlevnější D3 z pipingrock. Např. 2x250 kapslí 5000IU za 345. To vychází na ~0.14 Kč za 1000IU. Poštovné z USA bylo minule za kilo, akorát pakárna s celním prohlášením.

[MrPorter]

K tomu vitaminu K píšou ve zprávě, kterou dostanete od německého Cerascreenu při testu na déčko tohle:

Je dodatečný příjem vitamínu K prospěšný?
Studie na dodatečný příjem vitamínu K ještě není zcela jasná. Pokud chcete kromě vitamínu D brát i vitamín K, zvolte malé dávky. Upozorňujeme, že konzumace vitamínu K může vést k nežádoucímu zesílení krve. Pokud berete léky na ředění krve, určitě se příjmu vitamínu K vyhněte. Vitamín K se přirozeně vyskytuje v mnoha potravinách.

A pak mají ještě odkaz na svůj blog (strojový překlad):

Vitamín D a vitamín K

Vitamín K má údajně ochranný účinek podobný vitamínu D. Jeho hlavním účelem je prevence a léčba onemocnění kostí a cév. V přírodě se například vitamín K1 vyskytuje v zelené zelenině, vitamín K2 tvoří střevní bakterie ve střevní flóře . Kolik přesně vitaminu K potřebujeme, nebylo dosud prozkoumáno [9] .

Znovu a znovu lze číst, že příjem vitaminu D může vést k nedostatku vitaminu K, protože oba vitaminy se podílejí na stavbě kostí a mají se vzájemně ovlivňovat. Tato teorie však nebyla vědecky prokázána. Medicínští odborníci v současné době doporučují užívat vitamín D a vitamín K společně pouze jako doprovodné terapeutické opatření za účelem specifické léčby osteoporózy a prevence zlomenin kostí u starších lidí [9] - [11] .

Upozornění: Lidé, kteří užívají léky na ředění krve, by se měli rozhodně poradit se svým lékařem nebo zdravotníkem, než začnou užívat doplňky obsahující vitamín K. Vitamín může způsobit krevní sraženiny v kombinaci s některými léky.

[PeFi]

Ne že by to, co psali, nebyla pravda, jenomže ono není jasné nic, dokud se k tomu nevyjádří WHO nebo nějaká podobná konzervativní instituce, která na nová zjištění reaguje se zpožděním 5 až 30 let (jak která a v jak které zemi).

Vznešenou ideu "hlavně neškodit" bohužel zkostnatělé orgány překroutili do podoby "když nevíme co to dělá, tak to určitě nedělá nic dobrého a tedy to škodí" a z problému původně čistě odborného se stává problém generační.

Konzumace vitamínu K je problematická u lidí, kteří berou některé léky regulující srážlivost krve, ale u těch je problematická i změna množství a kvality toho, co běžně jedí. Ani u nich ale neplatí, že se mají vitamínu K vyhýbat, pouze je potřeba konzumovat stabilní množství a tomuto množství přizpůsobit léčbu.
Moudré mozky to samozřejmě zkoušely i naopak K narušuje léčbu, takže je potřeba vitamín K eliminovat, což samozřejmě dopadlo jako vždycky, když má někdo podobně "chytrý" nápad. Vyhánění čerta ďáblem znamená, že sice vyřešili jeden problém a způsobili jiný problém.

Je pravda, že role vitamínu K není dostatečně probádaná. Podobně jako někteří stále ještě věří, že vitamín D má význam jen jako prevence křivice, tak si zase jiná parta myslí, že K má význam jen kvůli osteoporóze.

Vitamín K krev nezahušťuje, on přispívá ke správné srážlivosti a tedy i k odbourávání sraženin. Taky přispívá k potlačení zánětů a podporuje přemisťování nesprávně usazeného vápníku a tím třeba k redukci některých typů ledvinových kamenů, vápenatění tepen nebo srdce ... Podstatné je, že i u velmi vysokých dávek vitamínu K se ukázalo, že i dlouhodobé podávání je mimořádně bezpečné, takže člověk, jehož dieta a střevní mikrobiom není ideální, v podstatě nemá umírněnou konnzumací K co ztratit, ale může hodně získat.

(Ideální samozřejmě je uložit si v létě zásoby D a K ze sluníčka a potravy do tukových tkání a z toho spokojeně čerpat v zimě, ale kdo z nás na to má ...)

[step]

Škoda, že PeFiho příspěvky k vitamínu D jsou utopeny hluboko v covidovém vláknu. Zkusím sem dát některé čerstvé postřehy a doufám, že se z toho vyvine plodná diskuse.
Díky aktivitě farmaceutické firmy Axonia, která dodává na trh přípravky s vysokým obsahem vit D3, se snad hýbají ledy na poli léčby deficitu vitamínu D.
Zkusím stručně a v dalších příspěvcích bych to rozvedl.
- v ČR má 90% obyvatel deficit vitaminu D (dolní hranice normy 75 nmol/l), nezřídka jsou hodnoty kolem 10-20 nmol/l, moje osobní hodnota ze září 2020 je 47,6 nmol/l (v potu tváře jsem dláždil dvůr na slunci!)
- účinnost slunečního záření v ČR na tvorbu vit D - květen-září mezi 11-15 hod (délka stínu kratší než výška postavy), bez použití opalovacích krémů.
- dolní hranice normy 75 nmol/l - začíná fungovat prevence osteoporosy, nad 125 nmol/l - vstupují do hry ostatní benefity dostatečné hladiny vit D (imunita, prevence nádorů, ..... rozvedu později)
- dle výzkumů je jedno, zda se užívá vit D denně, či vyšší dávky týdně či měsíčně, rizika jsou srovnatelná a do hladiny 300 nmol/l je to téměř nerizikové
- nasycovací dávka (IU) = 75 – aktuální hladina v nmol/l × 40 × tělesná hmotnost v kilogramech, tím dosáhneme aspoň dolní hranice normy
- užívá se 1x týdně 30 000 UI až do dosažení účinné hladiny dle výpočtu nasycovací dávky (pokud chceme dosáhnout 125 nmol/l, je třeba upravit vzorec), poté přechod na udržovací dávku cca 1000 - 3000 UI/den, kontrola vit D v krvi za 6 měsíců, pro průběžnou kontrolu se lze orientovat dle hladiny vápníku v krvi (cenově výrazně dostupnější)
- u obézních je třeba zvýšit dávkování a celkovou dávku aby dosáhli potřebné hladiny, D se ztratí v tuku a je nedostupné
- doporučená hladina vit D je max. 250 nmol/l
- nedoplňovat vit D ozařováním v soláriích - riziko nádoru kůže je výrazně vyšší než benefit vytvořeného vit. D

pokračování příště, zkusím sehnat pár grafů a tabulek, lepší než tisíc slov

[PeFi]

Step: Navíc na to máš podstatně lepší kvalifikaci, než já

Až skončíš s vitamínem D a K, doporučuji tvé ctěné pozornosti bór, který s D úzce souvisí a v půdě a následně stravě ho zrovna nadbytek nemáme ( https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4712861/ ).