Voda

[marish]

Hledal jsem a nenašel téma o vodě.
Jak dlouho si udrží pitelnost voda natočená z kohoutku? Bez přístupu světla, v pokojové teplotě. Jak je na tom s kvalitou po měsíci?

[JordanT]

Nevím přesně kde jsem to četl, ale kohoutková voda by měla vydržet při správném skladování půl roku. Já ji tedy po půl roce měním.
Balená by měla vydržet rok, ale raději věřím své kohoutkové. Skladuji ji při šesti stupních

[JimmyJazz]

Pokud clovek splni toto: prevareni, uskladneni v sterilovanych nadobach, skladovani na chladnem a temnem miste a pripadnem osetreni vody napr. roztokem sava. Tak aspon v Praze pujde skladovatelnost do mesicu, ne-li let.

[marish]

Tak nějaké strategické zásoby se dají řešit třeba balenou, i vhodným umístěním při skladování.
Mě šlo čistě o bandasku v tašce. Jestli je něco, co do toho přidat (špetku soli, kapku citronu, špetku sody...), aby seudržela pitelnost, nebo nezasmrádla...

[Maximus]

To Marish:
Nejdostupnější je dezinfekce obyčejným savem (Savo Originál) - koncentrace 20ml na 1000l vody je naprosto bezpečná a vodu lze pít za 30 minut po aplikaci.

Zajímavá stránka:
http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostred ... dezinfekce

[JordanT]

Desinfikuje a převařuje se samozřejmě voda z přírodních zdrojů. S kohoutkovou bych nic nedělal. Je čerstvá a již obsahuje chlor. Do přírodní stačí nalít trochu sava.
Ale řekl bych, že výrazně prodloužit životnost nad 6 měsíců nepůjde. Voda se prostě po čase zkazí a natáhne pachy. Balenou bych nekoupil ani do krytu. Kdo ví jak dlouho stála někde na slunci. Lepší je jednou za čas ji vyměnit.
Tady je rychlopřeklad stránky mormonů na toto téma http://translate.google.cz/translate?sl ... ng&act=url

Chuť? "The taste of stored water can be improved by pouring it back and forth between two containers before use."

[Fabulous_milostivý]

V každé vodě se po krátkém čase množí bakterie. Dlouhodobé skladování samodomo barelů bych nedoporučil. Obzvláště, když je voda v tuto chvíli dobře dostupná. Já skladuji prázdné potravinářské barely a v případě problémů je operativně naplním. Poté se dají snadno udržovat čerstvé pomocí oblíbeného, spolehlivého a trvanlivého Sanosilu.

Jinak, v USA je dostupná konzervovaná voda s trvanlivostí 30 let. Ta je při výrobě údajně zbavena 100% bakterií a proto by neměla vůbec podléhat zkáze.

[BOGOVIK]

Tak záleží na skladování a upravě vody před skladováním a pak pro jistotu před spotřebou převařit.

Teorie říká pasterizovat tj. ohřát vodu po dobu 1/2hodiny nad 72stupňů (teplotu a čas mi řekla známá co dělá na hygieně). A pak neprodyšně uzavřít. Opět nedám ruku do ohně, ale "teoreticky" by měla vydržet dokud nebude kontaminovaná z vnějšku (poškodí se obal neb víčko nádoby).

[Josef]

Ono jsou bohužel bakterie a bakterie. Na některé se stačí škaredě podívat a jiné vydrží klidně i 125°C (např. bakterie obsažené v kalužích s hnijícími zbytky slámy nebo bakterie v mase). Takže záleží, odkud ta voda, co se budete snažit dlouhodobě uchovat pochází a jaké bakterie obsahuje. Pokud je to studniční voda, kde je těch bakterií poměrně málo, protože je tam pro přežití některých druhů nízká teplota, pak stačí vodu asi 5...10 minut mírně vařit. Ale musí to být samozžejmě provedeno tak, aby tu teplotu měla i nádoba a zátka.

Léta používám jeden čundrácký trik. Naplním hliníkovou polní láhev (v nouzi třeba z potoka nebo z tekoucí studánky), volně ji přiklopím víčkem a dám vařit na vařič nebo do ohně na žhavé uhlí (majitelé plastových US-feldflašek mají smůlu). Po uplynuté desítiminutové době varu, ihned po sundání z vařiče volně položené víčko dotáhnu, ještě dříve, než chládnoucí páry nasají zpět vzduch. Po ochlazení se páry pod víčkem srazí a v láhvi vznikne silný podtlak (jako v každé "zavařenině"). Používal jsem tento trik mnohokrát i v parném létě, ještě v dobách, kdy žádná "balená voda" a PET láhve neexistovaly. Přesto i po několika dnech na slunci byla voda stále v nejlepším pořádku. Bylo by to uložení "na věky", kdyby ta láhev nebyla hliníková. Jenže bohužel je a hliník je náchylný k tzv. bodové korozi a i voda dokáže v takové láhvi elektrochemickými procesy vyleptat dírku skrz.

Kdyby se použila nerezová nádoba (pro domácí uskladnění třeba nerezový pivní sud), určitě by se takto dala voda přechovávat desítky let. Ovšem s dodatkem: "Po otevření do několika týdnů zkonzumovat".

[Slick7]

Vzhledem k mrazům, které teď panují, jsem narazil na velký problém, uskladněná voda mi v úkrytu zmrzla na kost. Máte nějaké typy, tryky, jak tomu zabránit, nebo to aspoň trochu omezit? Případně v čem skladovat vodu s vědomím, že může zmrznout, aby se dala případně rozehřát, použít? Napadá mne třeba skladování v igelitu, kdyby to zmrzlo a já ji potřeboval, tak igelit prostě roztrhnu, led vyloupnu a dám do hrnce, kde ho nad ohněm rozpustím.

[marish]

Když ji dost prosolíš, tak třeba nezmrzne... Ale vážně, v čem ji máš uskladněnou? Kdyby si ji potřeboval, uděláš oheň a nádobu dáš k němu a voda rozmrzne. Podle toho že voda jde uvařit i v petlahvi, můžeš tu nádobu dát i celou nad oheň.
Jinak ji lépe v úkrytu zabezpečit, např kolem nádob udělat "krabici" z polystyrenu, nebo vaty, klidně 20 čísel, včetně dna. A v nejhorším ji ještě vytápět třeba halogenovou lampou.

[Fabulous_milostivý]

1,2 metru pod zem a nikdy nezmrzne.

[Slick7]

Samozřejmě nejlepší by bylo ji uskladnit ve sklepě, ten bohužel ještě není, takže teď to musím vyřešit jinak. Krabice vystlaná polišem, mě napadla taky, ale spíš bych to viděl zkusit dát do sáčku se zipem, přiměřené velikosti a po zmrznutí by se to dalo použít přímo do hrnce, proč roztavovat třeba celý kanystr. Bavím se o celkem malém množství vody, prostě jen voda na pití, maximlně na polívku. Měl jsem vodu ve ve dvou plastových kanystrech o obsahu dvacet litrů, naplněno až po hrdlo, a nedokážu si představit, kolik času a tepla, by zabralo to přivést celé zpět do tekutého stavu.
Po rozpuštění doma, jsem ohledal kanystry, jestly nepraskly a světe div se, vydržely.

[Grunt]

Jediná otázka: Proč by voda obložená izolací neměla zmrznout? (Je to fakt jen ze zajímavosti, protože můj děda nacpal na chatu do oken matraci aby nezamrzla voda uvnitř v bojleru a nějak mi není též jasné proč)

[Slick7]

No nezamrzne ze stejného důvodu, jako voda uložená v zemi v hloubce 90cm. Jen je otázka, kolik by muselo být centimetrů toho poliše, aby to dejme tomu nazamrzlo při -20°C? To by asi byla docela silná krabice.

[marish]

Samotný polyš rozdíl 20 stupňů asi nedá, ale zpochybňovat princip tepelné izolace
Výhoda takové dobré izolace je i v tom, že daný prostor pak "vytopíš" i prdem (jedna žárovka apod.)

[Josef]

Když v zimě postavíte na volné prostranství sud s vodou a úplně celý ho obalíte metr silnou vrstvou polystyrénu, stejně po čase zamrzne. I kdyby jste dali místo toho sudu do metrové izolace termosku s vařící vodou - stejně zamrzne. Samotná izolace nezabrání zamrznutí vody (nebo čehokoliv jiného). Z vody odchází její teplo a pokud jiné teplo do nádoby nepřichází, pak síla izolace určuje pouze čas, kdy voda schládne natolik, že začne mrznout i následnou dobu, jak bude dlouho trvat, než se postupně zbaví i "skupenského" tepla vody a promrzne celá (což trvá podstatně delší dobu, než čas do okamžiku, kdy se objevil první led). Jenže tenhle případ je v praxi poměrně vyjímečný (vodojem na věži bez přítoku a odtoku). Pokud voda do nádrže přitéká, přináší si sebou i část tepla. Bude-li nádobu izolace chránit, aby ztrácela povrchem méně tepla, než přináší voda, nádoba nikdy nezamrzne. Jiný případ je, pokud je nádoba částečně v zemi. I když do ní nebude přitékat voda, bude zde jak ztráta, tak i příjem tepla. Shora musí být dobře izolovaná, ale nesmí mít izolované dno, které je dole v zemi, pokud možno v nezámrzné hloubce. Země přes léto naakumulovala teplo, které z ní přes zimu vyprchává. Bude-li na ní stát nádoba, dobře shora zaizolovaná, bude nádoba na svém povrchu část tepla ztrácet, ale zespodu bude ohřívána teplem nashromážděným v zemi jako by to byl vařič a nezamrzne. Bohužel v blízkém okolí nádoby může pronikat mráz do země a nashromážděnou zásobu tepla v ní předčasně vyčerpat. Proto by bylo zapotřebí mít něčím izolovaný i zemský povrch několik metrů okolo nádoby. I dobře izolovaná chata (pokud neprofukuje roštem pod podlahou) je ohřívána skrz podlahu teplem ze země a může se v ní za mrazů udržet teplota nad nulou, zejména pokud ji co nejvíce zaházíte sněhem jako iglů. Pokud potřebujete nádoby zakopat a nemůžete je dát dostatečně hluboko, musíte povrch hlíny nad nimi alespoň něčím dobře zakrýt, nejlépe něčím co "vyrábí" teplo - silnou vrstvou listí, mechu, jehličí, hromadou hnoje... Tím se změní "nezámrzná hloubka" a teplo v zemi vystoupá výše. Zamrznutí či nezamrznutí je vždy jen o poměru, kolik tepla dovnitř přichází a kolik se ztrácí.

[Grunt]

Když v zimě postavíte na volné prostranství sud s vodou a úplně celý ho obalíte metr silnou vrstvou polystyrénu, stejně po čase zamrzne. I kdyby jste dali místo toho sudu do metrové izolace termosku s vařící vodou - stejně zamrzne. Samotná izolace nezabrání zamrznutí vody (nebo čehokoliv jiného). Z vody odchází její teplo a pokud jiné teplo do nádoby nepřichází, pak síla izolace určuje pouze čas, kdy voda schládne natolik, že začne mrznout i následnou dobu, jak bude dlouho trvat, než se postupně zbaví i "skupenského" tepla vody a promrzne celá (což trvá podstatně delší dobu, než čas do okamžiku, kdy se objevil první led).

Proto se taky ptám. Vedení, proudění, radiace a zákon, který udává, že tepelná energie nemůže samovolně proudit od tělesa chladnějšího k tělesu teplejšímu (je to vůbec nějaký termodynamický zákon?). Proto to jednání nemůžu pochopit. To by musela být ta voda v ideální termosce, která má 0% tepelné ztráty, ale z fyzikálního hlediska je něco takového hodně podobné Perpetuu mobile — nezkonstruovatelné.

Pokud voda do nádrže přitéká, přináší si sebou i část tepla. Bude-li nádobu izolace chránit, aby ztrácela povrchem méně tepla, než přináší voda, nádoba nikdy nezamrzne.

Jo, jenže mám spočítat jaká by musela být izolace aby se voda z 20°C dostala na 0°C řekněme až za 3 měsíce pokud venku panuje teplota jako dnes?

Země přes léto naakumulovala teplo, které z ní přes zimu vyprchává.

Je k tomu nějaký link? Tohle by mě docela zajímalo. Nebude to spíš souviset s výdejem tepla z rozžhaveného jádra země a biorytmickými pochody organismů v zemi? Já beru že je to spousta masy, ale třeba taková voda má měrnou tepelnou kapacitu několikrát větší než půda a přesto jí stačí noc aby vystydla o několik °K. IHMO s tím Slunce nemá moc společného (nehledě na fakt, že se zeměkoule den co den točí).

I dobře izolovaná chata (pokud neprofukuje roštem pod podlahou) je ohřívána skrz podlahu teplem ze země a může se v ní za mrazů udržet teplota nad nulou, zejména pokud ji co nejvíce zaházíte sněhem jako iglů.

Nevím jak čí chata, ale v té naší se už parkrát mrazy roztrhaná baterie měnit musela. Když jsou venku tyto teploty, tak uvnitř to není o nic lepší.

Pokud potřebujete nádoby zakopat a nemůžete je dát dostatečně hluboko, musíte povrch hlíny nad nimi alespoň něčím dobře zakrýt, nejlépe něčím co "vyrábí" teplo - silnou vrstvou listí, mechu, jehličí, hromadou hnoje... Tím se změní "nezámrzná hloubka" a teplo v zemi vystoupá výše.

To už by šlo, ale to už je také klasický termo-generátor.

No nezamrzne ze stejného důvodu, jako voda uložená v zemi v hloubce 90cm.

A to je prosím jaký důvod? A proč zrovna 90cm? Tomuhle zrovna potrhaná potrubí mnohdy ještě ve větší hloubce dosti odporují. Na druhou stranu na tom výdeji tepla ze země asi něco bude, protože při libovolných mrazech rybník nikdy nepromrzne přes celou zimu až na dno.

Samotný polyš rozdíl 20 stupňů

Výhoda takové dobré izolace je i v tom, že daný prostor pak "vytopíš" i prdem (jedna žárovka apod.)

Dá se to velice jednoduše spočítat i lineární matematikou. Co je to polyš?

[Terminated Account]

polyš - polystyren(PS)

[Grunt]

polyš - polystyren(PS)

Aha.