IMHO tady asi cesta do PA nevede, kromě standart výpočetní techniky se musí ještě zabezpečit čtecí zařízení - scanner a ten je krom citlivosti na EMP navíc citlivý na prach a mechanické poškození + speciální dekódovací SW. Mým osobním favoritem je zatím DataTresorDisk .
teď jsem zrovna zahlédl :
DataTresorDisc prošel náročným testem u Federálního střediska pro ochranu knihovních fondů v Rusku s výsledkem 1150 let životnosti!!
Pokud to bude v reálu po PA jen desetina , budu spokojený. Přečíst uložené informace půjde na libovolném přeživším PC s DVD mechanikou.
V extrému:
Pokud bych se chtěl vyhnout elektronice obecně, využil bych raději prověřenou technologii mikrofiší. Tam by na čtení teoreticky stačil i mikroskop bez elektřiny ( za slunečného dne ) a k pořízení stará zrcadlovka a černá komora s tankem na kinofilm.
Takhle extrémně uchovávat má smysl jen klasická kniha, neb na co mi bude software nebo SW data , když nebude na čem ho/to spustit. Osobně jsem ještě zažil ve výpočetní technice na ČVUT děrnou pásku s dálnopisem a na prumce děrné štítky, u nich stačilo je rozsypat a člověk mohl začít znova. Ne děkuji tudy cesta nevede
media citelna jen pocitacem
------------------------------------
- Flashpameti A-data nekdy ztrati posledni zapsane 2MB. Nutno fyzicky odpojit (od napajeni), znovu pripojit a zkontrolovat. Neplati to ani zdaleka jen pro USB, informace je asi 6 let stara.
- USB flash Kingston (docela znackova a docela draha) po peti letech sem tam neprecte prostredek souboru. Postupne se to zhorsuje. Ostatni flashky a SD karty co mam jsou na tom podobne.
- CD vypalene v roce 1998 funguje dodnes. CD vypalena v roce 2006 nesla precist v roce 2007. DVD zakoupena v roce 2003 a vypalena behem par tydnu sla precist o rok pozdeji. Tou dobou uz nesla precist DVD z te same krabicky vypalena o pul roku pozdeji (tedy pul roku od vypaleni!). Hodne to zalezelo na mechanice. Blu-ray jsem ani nekupoval. CD se muze poskrabat zvrchu a pak je v haji. Take nektera viditelne hniji od kraju dovnitr. DVD ma datovou vrstvu uprostred, ne ze by to pomohlo.
- Ve statni (technicke? uz nevim) knihovne pred par lety zkouseli archivovat na CD a merili chybovost po nejake dobe v nejakych blbych podminkach. Vyhrala to noname CDcka 7kc/kus. Koupili jich hromadu. Ta uz ty parametry ani nahodou nemela.
- pokud udelate z harddisku RAID 6, mohou zhebnout 2 a stale jeste mate data. EMP, nebo blesk vas o data patrne pripravi. Doporucuje se zalohovat na dve geograficky vzdalena mista.
- data na paskach se propisuji z vrstvy na vrstvu, takze se je doporucuje jednou za cas precist a znovu zapsat.
- PRY docela vydrzi draha DVD-RAM (princip zapisu je uplne jiny, nez u DVD+-R, DVD-RW). Osobni zkusenost nemam.
- Pekne se chovaly magnetoopticke disky (PD apod), ale na to uz dneska sezenete media tak draze, ze to nema cenu. Navic mechaniky jsou typicky SCSI a ve dnesich pocitacich uz typicky neni PCI, takze se to dale komplikuje (resitelne to je).
- microSD karty uz nelze cist pres SPI. Pokud ocekavate, ze byste nekdy potrebovali cist data na prehistorickem pocitaci (typu ZX spectrum), kupujte SD. Ma to malo dratu a jde to. V takovem pripade si najdete a vytisknete na papir popis protokolu a to i na elektricke urovni (napeti, delky signalu) i na logicke (prikazy a tak). Vyhoda SD karty je, ze koupite medenou pasovinu tlustou centimetr, uriznete z ni dva 50x70mm kusy, uprostred vyberete flexou prostor na SD kartu, tu zabalite do alobalu, vlozite mezi medi a ty sesroubujete k sobe. Cim tlustsi steny, tim lepe. Vysledna cihla bude patrne docela odolna proti EMP. Skvira mezi bloky je potencialni problem, takze utahnout. Jo a za nic nerucim.
- V zasade neni zadne spolehlive zalohovaci medium.
clovekem citelna media
------------------------------
- 2D carovy kod - velika hustota informace, moznost cist pocitacem, v nouzi jde dekodovat clovekem, ale doporucuji vytisknout si vedle na papir cely algoritmus i s vypisy programu v beznych programovacich jazycich
- text - diky OCR jde dekodovat i pocitacem, asi by pomohl vhodny font.
- - jehlickova tiskarna vydrzi, ale ma malou hustotu informace
- - termotiskarna je UPLNE K NICEMU!!!
- - pismenka z laserovky se odlepuji (viz prispevky vyse)
- - inkoustovka se rozpiji ve vlhku
- - termotransferovou neznam
- mikrofise - nemam zadne zkusenosti
- pro extremne dulezita data tu je jeste moznost leptat do medenych desek. Cena bude silena. Proces stejny, jako leptani plosnaku fotocestou.
Muj pristup
--------------
- data jsou na serveru, na kterem je RAID
- data se pravidelne kopiruji na nekolik desitek km vzdaleny server, kde je take RAID (ale mensi disky)
- kriticky dulezita data by bylo vhodne zalohovat na SD kartu, ktera je bezne odpojena a ulozena v kovove krabici a na magnetoopticke disky, zatim je mam akorat jeste na dalsim pocitaci, ktery je typicky vypnuty
- to nejdulezitejsi bych vytiskl na jehlickovce, jako holy text, schemata a obrazky na laserovce, zatim jsem se k tomu nedostal :-(
Najspolahlivejsim zapisom informacii je vynale Fraunhoferovho institutu asi uz 20 rokov stary. Su to laserom vypalene 3d data do kocky cireho olovnateho skla. Vtedy sa nedali prepisovat, netusim, ci pokrocili a system nejak potiahli k dokonalosti. Odhad, ten realny, bol okolo 25000 rokov v idealnom prostredi. Ako mozno viete, akekolvek sklo je kvapalina, takze vdaka gravitacii sa deformuje
Baca píše:...akekolvek sklo je kvapalina, takze vdaka gravitacii sa deformuje...
To je jeden z oblíbených starých mýtusů. Sklo je amorfní pevná látka. To s tou kapalinou jsou zastaralé (z osmdesátých let minulého století) teorie. Doporučuji studii Edgara Dutra Zanottoa (přiložena jako PDF k tomuto postu) - upozorňuji, že je v angličtině a víceméně pro odborníky. Tato studie se odborně věnuje právě onomu mýtu "tečení skla" vlivem gravitace.
