Mohu se zeptat proč? Případně co by se stalo?-pp- píše:beton z betonárny nikdy neřeď vodou
Stavební postupy
Stavební postupy
Odděleno z vlákna: Stavba skrýše na jídlo a zásoby. Karlos.
Re: Stavba skrýše na jídlo a zásoby
Asi myslel to,že by se trošku degradoval,ale jinak f tom problém teda nevidím. Když mi přijede mix a já mu řeknu,že to chci řidší,tak mi to poslušně naředí. Neředit beton čtyři hodiny starej,radši ho zdělat včas než započne proces tuhnutí.
Re: Stavba skrýše na jídlo a zásoby
4 hodiny? To už má být dávno v klidu, na místě, přesně, jak píšeš. Na betonárce dostaneš papír s 90 minutami. Že to máš zpracovat. Takže do té doby se to dá ještě lehce naředit, ale později už ne, on je problém v tom, že ta chemická reakce začne už v samotné betonárce. V létě je to rychlejší, v zimě pomalejší.
Existují samozřejmě přísady, které to zpomalí (anebo naopak urychlí), ale běžně se to dá všechno zvládnout. Pokud zrovna nedělá někdo primér tunelu, nějaký stříkaný beton apodobně
Také je potřeba dávat bacha na teplotu, sice se dá betonovat v zimě, ale už je to o energetické náročnosti - začneš teplou vodou, při nižší teplotě už musíš ohřívat i písek/štěrk/cement, přidávat přísady atd. Beton musí mít min. 5 stupňů, takže takový dobrý začátek, když vyjde betonování stropu dílny na poslední listopadovou sobotu, tak přikrýt konstrukci plachtou a ventilátorem tam trochu zatopit, aby se lil beton do tepla. Jak už je nalito a je to dostatečně tlustá vrstva, tak si ten beton topí sám, akorát zase přikrýt a kontrolovat vlhkost, případně polévat - beton strašně moc bumbá a jakmile dojde voda, tak shoří. Tohle je zejména potřeba kontrolovat v létě.
Nejhorší je, když si někdo doveze zavlhlou a pak z toho celý den dělá, to mu pak rozhrabou slepice ...
Ehm, jak to tak koukám, to je málem na extra vlákno na výrobu a použití betonu
(pokud toho bude více tak to oddělím Karlos)
Existují samozřejmě přísady, které to zpomalí (anebo naopak urychlí), ale běžně se to dá všechno zvládnout. Pokud zrovna nedělá někdo primér tunelu, nějaký stříkaný beton apodobně
Také je potřeba dávat bacha na teplotu, sice se dá betonovat v zimě, ale už je to o energetické náročnosti - začneš teplou vodou, při nižší teplotě už musíš ohřívat i písek/štěrk/cement, přidávat přísady atd. Beton musí mít min. 5 stupňů, takže takový dobrý začátek, když vyjde betonování stropu dílny na poslední listopadovou sobotu, tak přikrýt konstrukci plachtou a ventilátorem tam trochu zatopit, aby se lil beton do tepla. Jak už je nalito a je to dostatečně tlustá vrstva, tak si ten beton topí sám, akorát zase přikrýt a kontrolovat vlhkost, případně polévat - beton strašně moc bumbá a jakmile dojde voda, tak shoří. Tohle je zejména potřeba kontrolovat v létě.
Nejhorší je, když si někdo doveze zavlhlou a pak z toho celý den dělá, to mu pak rozhrabou slepice ...
Ehm, jak to tak koukám, to je málem na extra vlákno na výrobu a použití betonu
(pokud toho bude více tak to oddělím Karlos)
Re: Stavba skrýše na jídlo a zásoby
Betonování jsem si užil víc než dost.
Největší makačka byla když jsme betonovali podlahy to mi prošlo rukama 9 kubíků betonu během tří dnů a málem jsem z toho pošel (kancelářská krysa
).
Tenkrát mi stavaři co dělali vedle nabourali plot a tak jako kompenzaci jsem měl jeden kubík zdarma a další po litru.
Byla to polosuchá směs kterou bylo nutné hodit ještě do míchačky (to jsem dělal já) a zředit vodou ovšem musí se s tím pracovat opravdu rychle protože to tuhne už od namíchání v betonárce (probíhají tam chemické procesy) takže pokud se to zadrbe tak pak beton nemá požadované vlastnosti.
PS na VŠ to byl samostatný předmět a je to fakt věda
Největší makačka byla když jsme betonovali podlahy to mi prošlo rukama 9 kubíků betonu během tří dnů a málem jsem z toho pošel (kancelářská krysa
).Tenkrát mi stavaři co dělali vedle nabourali plot a tak jako kompenzaci jsem měl jeden kubík zdarma a další po litru.
Byla to polosuchá směs kterou bylo nutné hodit ještě do míchačky (to jsem dělal já) a zředit vodou ovšem musí se s tím pracovat opravdu rychle protože to tuhne už od namíchání v betonárce (probíhají tam chemické procesy) takže pokud se to zadrbe tak pak beton nemá požadované vlastnosti.
PS na VŠ to byl samostatný předmět a je to fakt věda
Re: Stavba skrýše na jídlo a zásoby
my si mícháme sami. samozřejmě že homogenity fabrického betonu to nedosahuje, ale je to svinsky odolné, navíc s armaturami.
Re: Stavba skrýše na jídlo a zásoby
Já jak co. Betonárku mám jednu 2 km, druhou 12 km, na multikáru naložím 0,7-0,8 kubíku, takže když jsou lidi, tak to jde jak po másle. Technické minimum je 0,3 kubíku, takže co je míň, tak míchám v míchačce, už mám na to vyladěný postup, doma najdu odkaz na skvělý článek. Principem je přesné dávkování a žádné šizení cementu, potom také pořádné bednění, aby vydrželo vibrování. Na aukru si dejte hledat "Ruční vibrátor betonu HHBR35/1,5", mám to už 4 roky, kámoš 3, a naprostá spokojenost. Na podlahy si půjčím vibrační lištu i s kámošem.
Základem je samozřejmě mít všechno dobře připravené, hlavně pořádné bednění. Není problém dělat dva dny bednění a mít to za dvě hodiny zabetonováno. Bohužel řada lidí bednění odrbe, neudělá pořádně pevné a pak, jak se do toho nacpe beton, tak se to rozjede a podobně.
Další podstatnou věcí jsou dilatační spáry, zejména teda u podlah, buď teda rovnou přiznaná, třeba deskou, co tam zůstane jako ztracené bednění anebo druhý den po betonování vyřezaná diamanťákem na 3m pásy. Delší kusy se již venku trhají, ikdyž je v nich výztuž.
U výztuže je potřeba dodržet minimální krytí, jak tu někdo vzpomínal, sítě je třeba sdrátovat, protože jinak vyplavou. Když už se to stane, tak je pak potřeba čučící železo odřezat, vyříznout i s kusem betonu a pak to zalít třeba epoxidem. K té výztuži se totiž nesmí dostat vzduch, jinak začne korodovat, zvětšovat se a trhat beton zevnitř ...
Základem je samozřejmě mít všechno dobře připravené, hlavně pořádné bednění. Není problém dělat dva dny bednění a mít to za dvě hodiny zabetonováno. Bohužel řada lidí bednění odrbe, neudělá pořádně pevné a pak, jak se do toho nacpe beton, tak se to rozjede a podobně.
Další podstatnou věcí jsou dilatační spáry, zejména teda u podlah, buď teda rovnou přiznaná, třeba deskou, co tam zůstane jako ztracené bednění anebo druhý den po betonování vyřezaná diamanťákem na 3m pásy. Delší kusy se již venku trhají, ikdyž je v nich výztuž.
U výztuže je potřeba dodržet minimální krytí, jak tu někdo vzpomínal, sítě je třeba sdrátovat, protože jinak vyplavou. Když už se to stane, tak je pak potřeba čučící železo odřezat, vyříznout i s kusem betonu a pak to zalít třeba epoxidem. K té výztuži se totiž nesmí dostat vzduch, jinak začne korodovat, zvětšovat se a trhat beton zevnitř ...
Re: Stavba skrýše na jídlo a zásoby
tak schody, základ pod branku, sloupky atd. tak v takovém množství si to taky namíchám sám ale několik kubíků to už je potřeba hodně surovin
třeba výplň cihlových sloupků jsem dělal z betonu který byl 1:2 a byl úplně modrý (uvnitř konstrukce z betonářské oceli 8mm) takže to vydrží i náraz auta
třeba výplň cihlových sloupků jsem dělal z betonu který byl 1:2 a byl úplně modrý (uvnitř konstrukce z betonářské oceli 8mm) takže to vydrží i náraz auta
Stavební postupy
cipis, ak nájdeš presný postup "čarovnej betónovej superzmesy" pokojne prilep a najvyšší sa postarajú o nové vlákno za ktoré sa prikláňam ( napr.stavebné postupy) ako svoje ( takticko-pivno-vinno-utekomanželské) bunkre vybudujeme čo najpevnejšie, všetkým ďakovala, už vidím polovičky ako z varechou pred bunkrom zahajili blokádu
Re: Stavba skrýše na jídlo a zásoby
http://www.mct.cz/index-4.html
http://www.mct.cz/PDF/WEB-VYROBA%20BETONU.pdf
http://www.mct.cz/PDF/WEB-BETONOVANI%20V%20ZIME.pdf
Já to udělal tak, že jsem si zvážil kýbl s pískem, se štěrkem, no a přepočítal to dle poměru na 25kg pytel cementu a teď už to jedu dle kýblů. Voda samozřejmě dle vlhkosti písku. Přidávám jar
http://www.mct.cz/PDF/WEB-VYROBA%20BETONU.pdf
http://www.mct.cz/PDF/WEB-BETONOVANI%20V%20ZIME.pdf
Já to udělal tak, že jsem si zvážil kýbl s pískem, se štěrkem, no a přepočítal to dle poměru na 25kg pytel cementu a teď už to jedu dle kýblů. Voda samozřejmě dle vlhkosti písku. Přidávám jar
Re: Stavební postupy
A proc se beton musi zahrivat? Ja mel za to, ze to v ramci tuhnuti zvladne sam.
Re: Stavební postupy
Zvládne to sám, když je dostatečně tlustý.
Ale pokud máš venku nulu nebo dokonce mínus, tak pro nastartování reakce potřebuješ, aby ten beton měl +7 stupňů.
Takže tomu pomůžeš teplou vodou, zahřátím prostoru, který budeš betonovat, nahřátím písku/cementu, ...
Ostatně je to popsané v jednom z těch pdfek.
Vím, že hromada lidí řekne, ále, to přece není potřeba, dyť se to tak nikdy nedělalo apod. Jenže pak se divíš, že 10 let stará zídka venku už pomalu padá, zatéká někam, drolí se, praská atd.
A platí samozřejmě to, co je tam též popsáno - ten beton nijak neopravíš, jedině vybourat a znovu. Takže opravdu nešetřit, nešetřit na hloubce základů a pečlivosti.
Ale pokud máš venku nulu nebo dokonce mínus, tak pro nastartování reakce potřebuješ, aby ten beton měl +7 stupňů.
Takže tomu pomůžeš teplou vodou, zahřátím prostoru, který budeš betonovat, nahřátím písku/cementu, ...
Ostatně je to popsané v jednom z těch pdfek.
Vím, že hromada lidí řekne, ále, to přece není potřeba, dyť se to tak nikdy nedělalo apod. Jenže pak se divíš, že 10 let stará zídka venku už pomalu padá, zatéká někam, drolí se, praská atd.
A platí samozřejmě to, co je tam též popsáno - ten beton nijak neopravíš, jedině vybourat a znovu. Takže opravdu nešetřit, nešetřit na hloubce základů a pečlivosti.
Re: Stavební postupy
co si pamatuju, tak zednici zasadne nebetonovali kdyz bylo pod 2 stupne. tenhle technologicky postup dodrzujeme i u nasich staveb a vsechno drzi
Re: Stavební postupy
ten jar tam přidáváš k čemu,smíl-li se optat? díky
Re: Stavební postupy
Strana 3 toho prvního uvedeného pdfka.
Všichni se mi tady smáli, když jsem jim to říkal. Ale když pak viděli ten beton, tak jim padla brada
Všichni se mi tady smáli, když jsem jim to říkal. Ale když pak viděli ten beton, tak jim padla brada
Re: Stavební postupy
Aha,alespoň neumřu uplně blbej,musím vyzkoušet,díky
Re: Stavební postupy
No má to také dobré vedlejší účinky Jednak spotřebuješ krapet míň vody a druhak pak nemusíš tak pucovat míchačku a kolečka a nářadí. No a do třetice to taky voní a tak nějak se to lépe zpracovává.
Jednak spotřebuješ krapet míň vody a druhak pak nemusíš tak pucovat míchačku a kolečka a nářadí. No a do třetice to taky voní a tak nějak se to lépe zpracovává.Re: Stavební postupy
Četls to pdfko?
Že tam o JARu nepíší nejen jako o plastifikátoru, ale hlavně provzdušňovadle? Tedy něco, co vyplní vzduchové mezery, a logicky se tedy sníží pevnost betonu, než když tam ty bubliny vůbec nejsou (tedy lehce sedí to porovnání s porobetonem).
Nemůžu za to, že nějaký "expert" nalije půl litru JARu do míchačky.
Od té doby, co jsem začal dávat JAR, tak se ten beton už přibližuje tomu, co si vozím z betonárky.
Podle toho, co jsem tam četl, tak tam toho lidi narvali neskutečně moc. Anebo ošulili cement. Což je naprosto zásadní problém, už jsem se x krát hádal se "strejčkama", co dali jen pár lopat na celou míchačku. Ostatně v tom dokumentu je to také popsáno.
Jinak samozřejmě mají pravdu v tom, že existuje celá řada přípravků na to přímo určená, tak ať si každý vybere. Ale kvůli pár míchačkám ... Možná je to tím, že mám multikáru a betonárku za rohem.
Navíc stejnak, tam, kde je potřeba pevnost, tak jiné řešení, než betonárka není. Nedokážu si představit, že se někde celý den betonuje strop, to za ty ušetřené peníze nestojí. Jo, svého času jsem zvládl doma udělat 10 koleček za hodinu, ale od té doby, co mám multikáru, tak míchám opravdu už jen na nějaké maličkosti.
Písek 300 Kč/tuna
Štěrk 480 Kč/tuna
Cement 2800 Kč/tuna
Voda 70 Kč/ tuna
Podle té tabulky to pak tedy vyjde na 0,4*2800 + 1,08*300 + 0,58*480 + 0,178*70 = 1735 Kč
V betonárce za rohem nejlevnější směs 1750 Kč.
Že tam o JARu nepíší nejen jako o plastifikátoru, ale hlavně provzdušňovadle? Tedy něco, co vyplní vzduchové mezery, a logicky se tedy sníží pevnost betonu, než když tam ty bubliny vůbec nejsou (tedy lehce sedí to porovnání s porobetonem).
Nemůžu za to, že nějaký "expert" nalije půl litru JARu do míchačky.
Od té doby, co jsem začal dávat JAR, tak se ten beton už přibližuje tomu, co si vozím z betonárky.
Podle toho, co jsem tam četl, tak tam toho lidi narvali neskutečně moc. Anebo ošulili cement. Což je naprosto zásadní problém, už jsem se x krát hádal se "strejčkama", co dali jen pár lopat na celou míchačku. Ostatně v tom dokumentu je to také popsáno.
Jinak samozřejmě mají pravdu v tom, že existuje celá řada přípravků na to přímo určená, tak ať si každý vybere. Ale kvůli pár míchačkám ... Možná je to tím, že mám multikáru a betonárku za rohem.
Navíc stejnak, tam, kde je potřeba pevnost, tak jiné řešení, než betonárka není. Nedokážu si představit, že se někde celý den betonuje strop, to za ty ušetřené peníze nestojí. Jo, svého času jsem zvládl doma udělat 10 koleček za hodinu, ale od té doby, co mám multikáru, tak míchám opravdu už jen na nějaké maličkosti.
Písek 300 Kč/tuna
Štěrk 480 Kč/tuna
Cement 2800 Kč/tuna
Voda 70 Kč/ tuna
Podle té tabulky to pak tedy vyjde na 0,4*2800 + 1,08*300 + 0,58*480 + 0,178*70 = 1735 Kč
V betonárce za rohem nejlevnější směs 1750 Kč.
Naposledy upravil(a) cipis dne 06.03.2013 21:34, celkem upraveno 1 x.
Re: Stavební postupy
Bingjian Zhang a jeho kolegové nyní zveřejnili v časopisu Accounts of Chemical Research výsledky rozboru starého čínského zdiva. Do malty se přibližně od roku 500 n. l. rýže opravdu přidávala.
Zhang dospěl k závěru, že se tradice zakládá na pravdě. Číňané používali jako přísadu do malty místní rýži (v angličtině se o ní mluví jako o sladké a lepivé, prostě odrůda, která je dosud základem východoasijské i západní kuchyně, i když na talíři lepit nemá). Polévka až kaše z rýže se přidávala do běžné malty z hašeného vápna, písku a vody. Svým způsobem se jednalo o nejstarší „kompozitní“ stavební materiál kombinující organické a anorganické složky. Oproti normální maltě byla ta rýžová především odolnější vůči dešti a také pevnější; odolává i zemětřesení, v moderní době pak buldozeru. Za tyto vlastnosti mohl především škrobový amylopektin (polysacharid), který ovlivňoval růst krystalů uhličitanu vápenatého při tuhnutí malty. Stavěly se z ní náboženské objekty (pagody, hrobky…), ale třeba i městské hradby.
Výzkum má i praktický závěr – podle vědců je právě malta s rýží také nejvhodnějším materiálem pro obnovu místních historických budov.
http://www.scienceworld.cz/technologie/ ... ryzi-5802/
Zhang dospěl k závěru, že se tradice zakládá na pravdě. Číňané používali jako přísadu do malty místní rýži (v angličtině se o ní mluví jako o sladké a lepivé, prostě odrůda, která je dosud základem východoasijské i západní kuchyně, i když na talíři lepit nemá). Polévka až kaše z rýže se přidávala do běžné malty z hašeného vápna, písku a vody. Svým způsobem se jednalo o nejstarší „kompozitní“ stavební materiál kombinující organické a anorganické složky. Oproti normální maltě byla ta rýžová především odolnější vůči dešti a také pevnější; odolává i zemětřesení, v moderní době pak buldozeru. Za tyto vlastnosti mohl především škrobový amylopektin (polysacharid), který ovlivňoval růst krystalů uhličitanu vápenatého při tuhnutí malty. Stavěly se z ní náboženské objekty (pagody, hrobky…), ale třeba i městské hradby.
Výzkum má i praktický závěr – podle vědců je právě malta s rýží také nejvhodnějším materiálem pro obnovu místních historických budov.
http://www.scienceworld.cz/technologie/ ... ryzi-5802/
Re: Stavební postupy
směs na betonárce je vyrobená tak, že množství vody které se do ní zamíchá by měl pobrat cement k hydrataci. V opačném případě v struktuře tvrdého betonu vznikají kapilární linie kterými se do něj dostává všechno možné (to je na dlouho). dobře zpracovaný beton má například tu vlastnost že díky svému PH výztuž "pasivuje" tzn. že nerezne. Taky se nesnižuje jeho pevnost atd. atd. je toho hodně.Karlos píše:Odděleno z vlákna: Stavba skrýše na jídlo a zásoby. Karlos.Mohu se zeptat proč? Případně co by se stalo?-pp- píše:beton z betonárny nikdy neřeď vodou
jar se do betonu přidává proto, že (když to uděláš dobře) vzniknou v něm mikro bubliny do kterých můžou růst krastaly vody ale i solí apod. a déle vydrží bez poškození. platí ale pravidlo že méně je více.
beton v zimě -2°C pokud se nejedná o nějakou slupku nebo něco malinkatého betonu vůbec nevadí. Když to řeknu tak nějak poučkově - povrchová teplota betonu nesmí klesnout pod nulu dokud jeho pevnost nebude min. 5Mpa (pak ho nedokáže roztrhat mrznoucí voda). tedy u C16/20 cca den a něco při průměrných -5°C. Jinak pokud beton zmrzne a pak dojede tak to v 90% případů vůbec nevadí. pokud zmrzne - rozmrzne - zmrzne pak ho rozlámeš v rukách
jinak s tim vibrováním a řídkým betonem - nechejte si to vždy udělat na betonárně. oni totiž řídkost ovlivní chemicky a ne vodou. nemusíte pak tolik vibrovat (nebo propichovat) a kvalita je stejná. když vedle sebe uděláš hromádku rozředěného betonu a neředěného ale se stejnou konzistencí, kolem toho prvního se udělá louže vyteklého cementu s různými filmy (popílek apod). ten druhý je spíš jako konzistentní bahno a kolem je sucho.