Zásoby: investice dnes, i směnný obchod poté

[richard.r]

Přemýšlím nad zásobami, které má smysl skladovat pro každodenní i případné apokalyptické scénáře. Prakticky, pragmaticky, aby u toho člověk nedopadl jako idiot.

• Aby zásoby v současné ekonomice měly užitnou hodnotu a/nebo je pojmout formou investice - tj., že budou časem nabývat na hodnotě.
• Aby v postkolapsové ekonomice byly žádaným zbožím pro směnný obchod a/nebo pro praktické využití.
• Aby vydržely zatraceně dlouho, či přímo bez časového omezení.

Na můj "seznam" se dostaly následující:

• Drahé kovy, mince. Prostě protože. Nezkazí se to, Má to garantovanou hodnotu. Každý není milionář; a proto má smysl stříbro, třeba formou amerických čtvrťáků vydaných před r. 1962.
• Jídlo v plechovkách. V adekvátních podmínkách vydrží i dosti více než oněch pět let. Neskladovat naražené/nafouknuté plechovky; po otevření zkontrolovat po čichu, a stačí.
• Munice. Netřeba vysvětlovat.
• Tvrdý alkohol (vodka, whisky, víno, apod.) Protože, divte se, je spousta lidí, co se v krizové době dá na chlast.
• Léky. Zde je ale třeba vyčíst, o jaké léčivo se jedná. Některé chemikálie vydrží desetiletí (byť třeba "jen" s 80% účinností), jiné pozbývají účinku po roce či dvou.

Jak takové zboží skladovat? V temném prostředí mimo dosah slunce, s nízkou vlhkostí okolí, při stabilní mírné teplotě (cca 5C - 20C). Pokud to chápu dobře, má smysl např. zabalit munici do plastového sáčku "dealeráku", přibalit (ab)sorbent vlhkosti, celé to zabalit do plastové vzduchotěsné krabice, a skladovat ve sklepě.

Asi by mělo smysl se zabývat návrhem/stavbou sklepa, či podzemních skladovacích prostor. Co vím, tak skladovací místnůstka doma (cca 1.5m pod zemí, tlusté zdi bez přímého slunečního svitu) netrpí vlhkostí, ale zase, ta teplota se tu v létě vyšplhá i na cca 25C. Je otázkou, jestli tedy jít se sklepem o patro níž, či tak. Takoví jihomoravští vinaři budovou v této otázce skladování dobře zabezpečení...

- - -

Několik zdrojů, ze kterých jsem čerpal:

http://www.skilledsurvival.com/canned-f ... date-myth/
http://gunbelts.com/blog/ammo-shelf-life/
https://www.canitgobad.net/can-vodka-go-bad/
https://www.doesitgobad.com/does-whiskey-go-bad/

A novinářskou senzaci nakonec:

In 1865, a steamboat loaded with canned provisions left port for the mining camps in Montana. Unfortunately, it had too many provisions and the weight of the vessel caused it to sink early on in its journey.

It sat at the bottom of the Missouri River for nearly a century. Among the provisions were cans of plum tomatoes, mixed vegetables, peaches, oysters, and honey.

In 1974, several scientists at the NFPA checked the content of the cans. They found that the products still had significant nutritional value and zero microbial growth.

In fact, the chemists found that these canned goods were just as safe to eat in 1974 as they were to eat 100 years earlier.

[dracekvo]

Podobné téma se tu už myslím několikrát probíralo.

Za mě to jsou cigarety.

Stoupají na hodnotě neutále. Na skladování nemají nějak extra nároky. Když se jich budeš chtít zbavit, tak je prostě někomu prodáš v jakékoliv době.
Což třeba se stříbrem nebo zlatem nemusíš pochodit. Já a určitě spousta dalších lidí se v tom nevyzná a nepozná falzifikát od pravého. Takže ani dnes ani v PA době by jsi semnou za zlato nebo stříbro nic nesměnil.


Oproti drahým kovům mají výhodu v tom, že je můžeš podělit jak je libo. Můžeš platit třeba kusovkama za nějaké drobnosti. Nebo celejma kartonama za dražčí věci.

Jídlo v plechovkách bys musel točit, aby to němlo smysl. Nemá cenu doma držet konzervy, které nežereš

Chlast, souhlas. Jen ta cena tak nějak stagnuje. Cíga hodnotí peníze rychleji.

Léky. Co s nima před exiprací? Pochybuju, že se ti je podaří nějak prodat. Takže pokud nepříde PA, budou to jen vyhozené peníze.

Dále můžeš třeba investovat do znalostí a vybavení. Naučit se pálit chlast. Nebo přebíjet.

[pohled venkova]

Přijde na to. Ferdinand Šmikmátor doporučuje koupit MRE jako investici. Tvrdí, že roční dávka jakéhosi konkrétního MRE stojí 6400 €. Cena půjde jedině nahoru i v dobách mírových, o krizi ani nemluvě, kromě toho si v druhém případě majitel užije polechtání ega v podobě eventuálního rozhodování, koho ponechá naživu a koho ne. Doporučené MRE má minimální záruku 20 let. Za úvahu to stojí určitě, případná realizace ve skutek je samozřejmě více otevřená.

[Atraidis]

Pokud vím tak jako dlouhodobá investice se skladuje víno. Znám pár lidí co mají doma ve sklepě víno na archivaci a za 10 - 50 let se to prodá se ziskem.(bydlím na Moravě) Jinak se v PA je hodnota jasná .
Slyšel jsem že se takto dá skladovat i koňak a pokud by člověk měl doma místo na sudy tak i rum.

U všech těchto komodit cena v horizontu 20-50 let roste a jsou využitelné pro PA dobu.

[JOBU]

Přijde na to. Ferdinand Šmikmátor doporučuje koupit MRE jako investici. Tvrdí, že roční dávka jakéhosi konkrétního MRE stojí 6400 €....

To vychádza na cca 17,5€ na deň.Za takú sumu sa musí dať vybaviť konzervami všetkých možných druhov, typov a príchutí na dva roky... A bude v tom stále menej chémie ako v slávnom MRE,plus vydrží to rovnako dlho.

[dracekvo]

Pokud dávám do něčeho dlouhodobě peníze, tak by mělo bejt možné je i v normální době získat zpět. Kupovat něco s tím, že to jednou bude dobré na barter je trošku úlet. Protože onen směnný obchod nemusíme nikdy zažít.
MRE se prodat dá, stále je dost lidí co je schání. Ale ceny jsou tak 100-120kč za balíček (už několik let) a nevnímám, že by cena šla nějak nahoru. A abych to sám konzumoval, tak dobré to zase není. Občas si dám nějakou konzervu, ale každej den bych se tím ládovat nemusel. Cena nového MRE bude nesmyslná, stejně tak jako cena nového BDP.

Víno je fajn. Ale člověk k tomu musí mít skladovací prostory. A co sem mluvil s vinařema, tak to rozhodně není tak, že vemu nějaké víne a dám ho do sklepa. Musí na to být dobrý rok, dobré víno. A ani tak to není věčně. Protože ono dozraje do nějaké doby kdy je nejlepší a naopak už zase ztráci na kvalitě. Rozhodně neplatí čím starší víno tím lepší.

[Rafael]

Pro PA dobu bude investiční alkohol k ničemu. Pro nějaké "snobství" jako dnes asi nebude prostor.
Jeden příklad:

https://ostatni.bazos.cz/inzerat/102843 ... k-1798.php
Jen pár let starý z limitované edice absinthe -19999Kč

Původní cena 1490Kč, 0,5l 70% - https://www.zufanek.cz/produkt/dubied-zufanek-1798/
*
Pro zajímavost citace, reakce jednoho lihovarníka k plánovanému zvýšení daní:
"A ještě to přepočítavají na 0,5l 40%, aby to nevypadalo tak moc. Z 57 Kč to zvednou na 64,50 Kč, zapomenou dodat, že se to celé ještě zdaní o DPH na celkem 78 Kč, ale nezapomenou říct, že je to pořád méně, než v Německu".
*
Takže si myslím, že nejlepší investice, nejen pro PA dobu, je do alkoholu a tabáku.
A vzhledem k tomu, že vyrobit alkohol je v jakýchkoliv podmínkách relativně snadné, preferoval bych jako nejlepší komoditu cigarety nebo aspoň tabák.

[dracekvo]

Tohle mi trošku uniká proč zrovna nějaká flaška novodobé pálenice má stát 20 tis
A proč toho ten žufánek nevypálí víc, když je po tom takový hlad. Však on to sám prodával zhruba za tisícku, takže nějakej extra vejvar na tom taky neměl. Kdyby to bylo od začátku třeba za 5 tis flaška, s garanci, že jen tak brzo se opět pálit nebude, tak neřeknu.
Navíc, kde kdo bere jistotu, že je to fakt téměř věrná kopie toho původního absintu. Na tohle sem asi fakt moc velkej pragmatik.

Nicméně v prosinci byla na aukru za 7 tis a nikdo nekoupil a v PA době to bude jen flaška chlastu

[Rafael]

Schválně jsem vybral ten největší extrém na který jsem u nás narazil. Ale v zahraničí je to podobné, jen to moc nesleduji a nebylo by to tak výpovědné.
*
Marketig, limitované edice a výroba z těch nejlepších dostupných surovin. A těch je nedostatek. U těch absinthe to platí abnormálně - pelyněk, anýz, fenyk apod.l jen z těch nejlepších pěstitelských oblastí a jako základ vinný destilát z těch nejvhodnějších odrůd révy a použití a renovace postupů starých výrobců.
(Ti technologii nešidili. A i dnes se ví, že z podřádných, levných nebo běžných surovin špičkový potravinářský produkt vyrobit nelze).
*
Jo, přesně tak jsem to myslel. Pro PA budou takové věci jen flaška chlastu a užitečnější a všestrannější určitě bude vysokoprocentní potravinářský líh.
Nehledě k tomu, že většina destilátů delším časem spíš degraduje než by získávala na kvalitě.
S výjimkou rumů, whisky, calvadosu, vinných destilátů, absinthe a částečně slivovice a bylinných likérů.
(Delším časem myslím 10, 20 a více let).
Velmi náchylné jsou k tomu poctivé ovocné likéry a ratafie a i vína.
A je jen velmi málo révových vín, prakticky skoro žádné, vhodné k dlouhodobé archivaci takže v tom směru bych vůbec neuvažoval...
*
Anebo kdyby se přesířily, překonzervovaly? To nevím a nikdo by se tím asi nechlubil.

[Rafael]

Ještě mě napadlo malé doplnění a edit:
Historické okénko:
I v době minulé fungoval kvalitní alkohol, hlavně kvalitní domácí slivovice apod. která na trhu nebyla, jako kvalitní barter.
(Má osobní zkušenost z bývalého Selika, výrobce konzumních lihovin, kde jsem díky svým výrobkům získával tehdy veřejnosti neznámé a nesehnatelné potravinářské plastové sudy).
*
Nebo tvrdé Sparty byly taky velmi oblíbené. Ale s těmi bych asi v tom Seliku moc neuspěl...

[Livin]

Ja bych k tomu dodal jeste dodal, ze se vzdy hodi mit zasobu soli (osobne mam vetsinou aspon 100 kilo ruznych druhu). Ta sice na hodnote nijak zvlast nestoupa, ale je levna a neni problem si udelat mensi zasobu. Vzdycky se hodi mit po ruce - vetsina zpusobu trvanlivejsiho zpracovani ji potrebuje - od nakladni az po nasoleni masa. V pripade opravdu oskliveho scenare, ji navic v nasich podminkach, nelze vyrobit.(teda aspon ja nevim jak

[acmik]

Chlast je dobrej, ale nezanedbejte při tom skladování PO. Jak dojde na požár, zásoba chlastu taky může být konečná.

[kregan]

A hlavně v temnu. Na balkoně jsem měl cca rok basu tuzemáku z Božkova a vyšisoval mi téměř do čirý barvy.

[golem]

A co to udělalo s chutí a "funkčností"?

[kregan]

Skoro nic. Na dně je jen hnusná sedlina, takže se musí cedit přes fusekli. Božkov vozím na víkendy do lesa a leju ho do na.ohni vařeném (tedy většinou s uhlíky) grogu a přidávám cukr a Sunar (vlastní recept). Takže o chuť zámožného ruku až tolik nejde. Jen sem jich koupil bednu za výhodnou cenu s tím, že budu preprodavat parťákum a ty světlý nikdo nechce

[Matěj]

V tuzemáku dělá barvu jen karamelové barvivo. Lihu se nemá co stát. Takže to je vlastně bílý tuzemák.

[Hohepa]

Možná by pomohlo zahřát ve vodní lázni , odhadem tak na max 70 - 75 °C (78° je bod varu lihu )
a následně sedlinu rozmíchat opatrným protřepáním v utěrce.

[Rafael]

Dobrý příklad od kregana, že i rozpadlá lihovina se dá smysluplně využít.
Jen mě velmi překvapilo, že ten její rozpad nastal tak velmi brzo. A to i přes dost nepříznivé skladovací podmínky.
Ale v každém případě líh je v tom nevinně, ten k ničemu podobnému náchylný není. Ten se může jen odpařit nebo vyprchat přes netěsnosti uzávěrů.
(Z časem rozpadu karamelu, dost velké složky tuzemáků zkušenosti nemám - nepoužíval jsem ho nikdy. Ani s umělými aromaty...).
*
Ještě by se taky dala v případě jiného nepoužití taková rozpadlá lihovina předestilovat.
Jen bych rád upozornil, že bod varu vzrůstá se snižujícím se obsahem lihu ve směsi. Např.:
10% - 92,6°C
30% - 85,7°C
35% - 84,8°C
40% - 84,1°C
97% - 78,3°C
*
P.S. Osobně si myslím, že výše popsaný rozpad lihoviny je nevratný proces a nějaké zahřívání mu jen ještě víc ublíží.

[Matěj]

Pokud je líh v pořádku, jakože je, tak proč to řešit? Tuzemák je laciná lihovina, do grogu je to stejně úplně jedno. Zvlášť v lese.

[Hohepa]

Tak barví se to karamelem, zvaný kulér neboli E150 na etiketě.
Jestli si to pamatuji dobře, tak se to barví až úplně naposled
Karamel jsme si cobi děcka dělali z krystal cukru zahříváním na sporáku sami.
Tak mi tak nějak připadá, že by opětovným zahříváním šel ten karamel zase rozpustit.

Druhá možnost přelít to do flašky od toho bílého tuzemáku božkov předem doma a nikdo nic nepozná

P.S.: není náhodou vyroben v roce 2012 ?