Domácí kompostování

...aneb co se jinam nevešlo.
Uživatelský avatar
hanpari
Příspěvky: 776
Registrován: 15.01.2011 21:10
Pohlaví: muž
Bydliště: Velká Morava

Domácí kompostování

Příspěvek od hanpari »

Nevím, jestli to tu někde padlo, ale velmi mne zaujal způsob, jak naložit s domácím bioodpadem. Uvažuji o nějakém domácím kompostéru a chtěl jsem se zeptat, jestli s tím nemáte někdo zkušenosti.

Asi něco na tento způsob:
Odkaz: http://www.veronica.cz/?id=12&i=69

Malý domácí žížalový kompostér je velice chytrá věc, která Vám pomůže při vašem domácím odpadovém hospodářství. Používá se na ekologické zlikvidování biologicky rozložitelného domovního odpadu a jeho produktem je menší množství velmi kvalitní hlíny, která se hodí třeba do květináčů.

Malý kompost je vlastně bedýnka (nejlépe dřevěná) o velikosti cca 50x40x40 cm s nepropustnými stěnami i dnem a s odklápecím víkem. Osvědčilo se vyrábět bedýnky z obyčejných nelakovaných a nemořených palubek. Lakované nebo impregnované by sice vydržely déle, ale z těchto chemikálií by mohly do hlíny přecházet jedovaté látky a otravovat život žížalám. I obyčejné dřevo vydrží několik let a pak ho lze bez obav třeba spálit. Bedýnka je vyplněná do asi dvou třetin kvalitní hlínou (u dna může být vrstva keramzitu na poutání vlhkosti), do horní třetiny se ukládá bioodpad.

Základní podmínkou je, mít v kompostu dostatečné množství žížal, nejlépe žížaly hnojní, které jsou žravé a "pracují rychle". V této souvislosti je dobré říci, že není nutné dávat jich do kompostu mnoho - stačí cca 30 kusů. Pokud budou mít dost potravy a vhodnou vlhkost, namnoží se samy. Pokud žížaly nemáte a nemůžete si je ani vykopávat na zahradě, můžete se stavit v poradně Veronica na Panské 9, kde si z našeho venkovního kompostu můžete několik žížal vylovit.

Zajímavý článek jsem našel tady:

http://aa.ecn.cz/img_upload/3a7e18c1249 ... tovani.rtf

a tady:
http://www.nazeleno.cz/bio/volny-cas/do ... na-to.aspx


Z komerčního bych si představoval asi toto, kdyby to nebylo tak nekřesťansky drahé:

http://www.iocp.cz/product/bond-startov ... ashi-6701/

Obrázek


Mám dvě otázky do diskuze:

1/ Máte někdo něco podobného doma? Nějaké zkušenosti?
2/ Nemůže to začít hořet? Slyšel jsem, že u kompostů se to může stát?
Maximus
Moderátor
Příspěvky: 4321
Registrován: 12.01.2011 19:24
Bydliště: ČSR

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od Maximus »

Pokud máš prostor a chuť kompostovat na balkóně či ve sklepě, tak je to určitě bohulibá zábava ;).
Osobně kompostuji v "tradičním" kompostéru na zahradce před domem, ale v tom menším provedení by to nemělo být o moc jiné. Jen v zimě na balkóně by ten kompostérek mohl promrznout, což by přirozeně zastavilo jeho funkci a rychle by došlo k jeho přeplnění.

Samovznícení kompostu v běžných podmínkách by se opravdu nebál :).
GloryToSunTsu
Příspěvky: 839
Registrován: 05.03.2011 18:28

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od GloryToSunTsu »

Proč kompostovat takhle?
Uniká tím spousta paliva.
Viz cca druhá strana uprostřed a dále:
http://www.rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=19&t=185
Zbytky po rozkladu půjde samozřejmě také rozsypat na záhonky, minerály nezmizí.
Maximus
Moderátor
Příspěvky: 4321
Registrován: 12.01.2011 19:24
Bydliště: ČSR

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od Maximus »

To glory:
Pokud chce někdo kompostovat na balkóně či chodbě v paneláku či bytovce v "kapesním" kompostéru, tak řešit "metanové hospodářství" je asi zbytečné.

Po pravdě ani já reálně ještě neuvažuju o tom, že bych u domu nahradil klasické kompostování bioreaktrorem na výrobu metanu, i když samozřejmě nikdy neříkám nikdy :D

Pro preferování klasického kompostování nad bioplynovou stanicí mám samozřejmě několik důvodů:
- kombinace dřevěnice a plynových rozvodů, resp. spořebičů mi moc nejde dohromady ;)
- kolem domu je spousta vlastního dřeva na topení a vaření (jediné náklady tvoří provoz motorové pily a můj čas)
- kompost primárně potřebuji hlavně do pařeniště, skleníku a pro předpěstování sazenic, ev. pro "přihnojování" na zahradě
- plyn představuje náklady navíc, protože i kdybych se pustil do využití bioplynu, tak bych stejnak zálohoval "spotřebiči" na dřevo - krbová kamna a kuchyňský sporák 8-).

Bioplyn je skvělé řešení pro lidské aglomerace či chovatele a zpracovatele většího množství zvířat, případně jiné významnější producenty "biodpadů". Při řešení odpadového hospodářství jednotlivých rodin je asi potřeba zvážit i další faktory.

Do takovýchto "kapesních" kompostérů má smysl použít i urychlovač kompostu, který lze v reálu nahradit dodáváním močoviny nebo DAM - kapalné dusíkaté hnojivo, což výjde levněji.
Uživatelský avatar
SaraH
VIP
Příspěvky: 339
Registrován: 14.05.2011 11:18
Bydliště: Střední Čechy, Vysočina

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od SaraH »

Kompostujeme na zahradě, takže nemám s praktickým využitím v bytě zkušenosti. Osobně nemám ráda takové ty módní novinky - kupte si naše super speciální vybavení za 10.000 a můžete hned začít. Proto se mi celkem líbí metoda použít libovolnou nádobu a žížaly si nasbírat. 30 kusů to je hned. Rozhodně je to užitěčnější pěstovat žížaly a kompost než třeba domácí potkánky nebo jiná módní zvířata.

Kompostujeme (nebo ev. třídíme) v podstatě tolik odpadu, že malý koš z kuchyně vyhazujeme tak jednou za 10 dní. Co si pamatuji z bytu, tak chodit s košem třeba v zimě se nikdy nikomu nechtělo, takže to může mít i tento příjemný efekt.
Toko26
Příspěvky: 1
Registrován: 10.01.2012 12:45

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od Toko26 »

Taky máme doma klasický kompostér, přiznám se, že jsme zatím neměli potřebu řešit, jestli je v něm hodně žížal nebo do něj sypat nějaké chemikálie. asi máme odpad dost různorodý, protože problém s tím, že by kompostování probíhalo pomalu nemáme. Ty domácí kompostérky vypadají dobře, jen mě napadá otázka, co budou jejich majitelé dělat s humusem? Dobře, něco se využije do květináčů, ale co s tím zbytkem? Do popelnice? Není to škoda?
Uživatelský avatar
Josef
Rozpadlík
Příspěvky: 1703
Registrován: 10.03.2011 7:20

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od Josef »

To Maximus:
Představa klasické dřevěnice a v ní nakličkovaný plynový rozvod je skutečně brrrr představa. To se k tomu malému hospodářství a venkovské idylce nehodí. Ale háček je v tom, že naši předci měli - petrolejku. A byla to zcela běžně dostupná věc. Když bychom v úvahách připustili, že petrolej nebude a cesta...
plalivo/rotující hřídel/generátor/elektřina/lampa
...je příliš zašmodrchaná a málo účinná volba, pak je otázka čím doma svítit. Odpověď by na vesnici nebo kdekoliv, kde bude kompost nebo hnůj, mohla znít - punčoškovou plynovou lampou využívající doma vytvořený bioplyn. Jiné, dostupné a dostatečně výkoné neelektrické světlo než plynovou lampu zatím bohužel neznám. No a v takovém případě bych se s nějakým tím nenápadně ukrytým potrubím asi smířil. Nicméně určitě ne bioplyn primárně na vytápění. Na vaření záleží na okolnostech. Standardně asi sporák nebo kachláky, ale kromě toho by se možná nějaký ten hořáček (zastupující to, co dnes ohříváme v mikrovlnce nebo rychlovarné konvici) hodil.
Kdyby šel náhodou okolo nějaký klimatolog, určitě by dodal: "Díky za každý litr metanu, který prošel hořákem a neunikl z kompostu do atmosféry, kde způsobuje 21-krát větší skleníkový efekt než po spálení z něj vzniklý oxid uhličitý."
peteres
Příspěvky: 261
Registrován: 13.06.2011 9:06

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od peteres »

Kompostovat malá množství bioodpadu - jen zbytky z kuchyně - podle mě nemá moc smysl. Chce to víc odpadu, aspoň nějakou posekanou trávu, shrabané listí, nějaký hnůj od králíků nebo slepic. Čím pestřejší směs materiálů, tím líp. Aby se v kompostu udržela teplota vhodná pro rozvoj žádoucích mikroorganismů, musí mít kompost strany o rozměru aspoň 3/4 metru, malá hromádka takovou teplotu neudrží. Bedna se použít dá, ale není nutná, stačí hmotu urovnat do hromady. Důležité je na místě kde kompost zakládáme (nejlíp ve stínu a závětří někde pod stromem) zrýt zeminu a dát na ni nějaký hrubší materiál. Půdní mikroorganismy pak snadno přecházejí z půdy do kompostu. Samozřejmě jednotlivé vrstvy kompostu dobře provlhčit a prosypat nějakou zeminou, hlídat ho před vyschnutím a před přemokřením a zajistit ať má do něj přístup vzduch. Po několika týdnech přeházet a po půl roce, maximálně po roce už dávat na záhony, jinak hmota začne mineralizovat a celá práce s kompostem by byla k ničemu. To platí pro měkké materiály, kompost z hrubších dřevnatých materiálů může tlít i několik let - na ty je proto lepší si založit samostatnou kompostovací hromadu.

Žížaly hmotu kompostu provzdušňují ale za hlavní přínos kompostu můžou mikroorganismy, které hmotu rozkládají a působí potom i v půdě kam kompost aplikujeme. V takové "živé" půdě se pak rostlinám dobře daří, a taková živá půda je to co chybí v současném velkozemědělství - tam už se pracuje s půdou jen jako s mrtvým nosičem pro hnojiva.
miki
Příspěvky: 234
Registrován: 02.01.2012 14:37
Bydliště: Pardubice

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od miki »

Zdravím.
Jsem příznivcem tzv. volného kompostu. Na zahradě mám plochu 150 x300 cm, která je mezi 7 mi kůly (trubkami) 2 m vysokými nad terénem. Jedna delší strana má kůly po 1 metru to je ta, od které se kompost obhospodařuje. Vršky jsou vyvázány do kříže drátem a stáhnuty zkroucením vždy dvou drátů. Mezi ně pokládám tak jak kompost roste vždy střídavě prkno potom nic a zase prkno (průřez 10 cm x 5 cm x 160-170 cm část je jich dlouhých pouze 120 cm) . Tak se ta prkna a nici střídají. Tlakem hlíny na prkna je stěna stabilní. Prkna jsem natřel "vyjetým" rostliným olejem, který již léta zbírám po smažení v kuchyni, zatím se osvědčil, když by v budoucnu prkna chtěla následovat kompost bude se natírat karbolkou a nebo asfaltovou penetrací. A věřte, že v té mé konstrukci, shnije všechno co se dává normálně do popelnice, dřevěné štěpky z větví a dřeva ze zahrady, papír v jakékoliv formě, odpad z kadibudky, různé chrástí ze zeleniny, listí na podzim ze stromů a plevel též v jakékoliv formě. Organický odpad z kuchyně tam jde samozřejmě také. A nevěřte, že se do kompostu nesmí dávat listí z ořešáku. Mám na zahradě dva a shnije jako jiné listí. Kompost při naložení větší dávky (plevel a nebo listí na podzim) se mě zahřívá až na 50-60 st. C. Nezabývám se ničením semen plevelů, a třeba shnilá jablka i s plísněmi tam jdou také, ty se tam všechny upečou. Během roku se přihazuje vždy na tu mladší část, z té staré a zetlelé (tři roky) se odebírá. Jednotlivé vrstvy když je materiálu dost prohodím menším množství hlíny a nebo tím co zbyde při prohazování kompostu přes síto (neshnilé části rostlin a nebo dřeva ze štěpkovače). Za ty tři roky je kompůstek....eňo ňéňo..... A žádné přehazování se nekoná, urychlovače kompostu nepoužívám, nechám to na přírodě.
Miki.
Uživatelský avatar
Josef
Rozpadlík
Příspěvky: 1703
Registrován: 10.03.2011 7:20

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od Josef »

Potvrzuji, listí z ořešáku lze kompostovat spolu s jiným odpadem zcela bezproblémově. Ve srovnání s jemně posekanou trávou to samozřejmě trvá o trochu déle, ale není žádný logický důvod, abyste se ho do kompostu nedávali a pak se ho zbavovali komplikovanějším a mnohem méně ekologičtějším způsobem - např. pálením.
JimmyJazz
Příspěvky: 819
Registrován: 31.01.2011 12:41

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od JimmyJazz »

miki (a i dalsi) nemohl bys poskytnout schema toho kompostu? Nejak si to neumim predstavit.
Uživatelský avatar
Fabulous
Administrátor
Příspěvky: 8015
Registrován: 17.09.2011 20:33
Bydliště: Praha a okolí
Kontaktovat uživatele:

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od Fabulous »

Kdysi se rikalo, ze oresak obsahuje nejake silice, kvuli kterym se do kompostu nehodi. Cele generace predku ho proto nekompostovaly. Tak jak to je?
joseff
Příspěvky: 63
Registrován: 08.04.2012 19:04

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od joseff »

Tak to nevím, ale kdysi se povídalo, že se nemá kompostovat slupka od banánů.
Již několik let je kompostuji v jednom kompostéru s dalším bio odpadem a super černozem bez plísně,
nebo něčeho závadného.
Uživatelský avatar
MacGyver
Příspěvky: 3765
Registrován: 19.08.2011 8:42

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od MacGyver »

Miki mě požádal o vložení jeho příspěvku:

Autor Miki: Půdorys kompostu :
-Šipky značí směr vedení drátů ke stažení kůlů.
Stačí drát který se používá na napínání drátěného plotu tzv. pozink
a nebo již přímo luxus, obalený v umělé hmotě.
-hvězdičky značí umístění kovových trubek v zemi.
Tenkrát byly přístupné lešenářské trubky v každém kovošrotu za velmi nízkou odprodejní cenu a jejich vadou bylo třeba to, že byly trochu ohnuté nebo uříznuté autogenem a podobně. Vršky trubek byly zabetonované společně s kusem roxoru ohnutým do háku, nebo kdo měl svářečku tak ten hák přivařil. Ale betom byl lepší protože se po ztvrdnutí a uschnutí, mohl natřít aby do trubky nepršelo a nerezla, spodek se splácl na kovadlině palicí a natřel asfaltem.
Rozměry :
Kratší strany 150 cm, delší strany 300 cm.
Zadní strana má kůly tři jeden v prostředku, a k těmto kůlům je stabilně připevněn zadní rošt.
Přední strana je dělená po 1 m délky a má čtyři kůly. Pro práci na kompostu se dají jednotlivá prkna předních dílů lehčeji rozebrat. Výška trubek od země cca 200 cm, při práci na kompostu nesmí vadit dráty, které svazují sloupky, (drcat do nich hlavou by asi nebylo příjemné). Na nákresu je tzv. předrátováno stačí klidně i polovina.

Vnitřní prostor není dělený je to pouze fiktivní dělení na 1. 2. a 3. díl. Tam se pouze ukládají organické odpady v uvedeném pořadí. Tzn., že do 1. dílu budu ukládat odpady první rok, do 2.dílu druhý rok, do 3. dílu třetí rok. Zárověň koncem 3. roku již mohu odebírat z tři roky starého 1. dílu. Další rok na jaře je již 1 díl prázdný a tak tam zase dáváme odpad ze zahrady a kompost odebíráme z 2. dílu atd. Prkna jsou skládána na sebe na přeskáčku, tzn. první vrstvu klademe ob jedno pole a další vrstva je naskládána tak, že prkna ve druhé vrstvě jsou kladena na předcházející mezery a tak se pokračuje dále, většinou mám výšku tak okolo 1 metru. Při pohledu z boku to vypadá, že je prkno pak nic (kompost) a zase prkno. A tak se ty prkna a nici střídají až do té výše 1 m. V minulém příspěvku jsem ještě nenapsal, že zadní strana byla stabilně přidělaná ke sloupkům a sbitá svislými svlaky tak aby ten rošt držel samostatně. Délka prken zadního roštu alespoň 320-330 cm. Na svislé svlaky zadního roštu, je první prkno od země, přibito až ve výšce 10 cm a spodní části svlaků u země jsou natřené karbolkou nebo což je lepší povařit v horkém asfaltu, aby od země nehnily. Postraní svlaky musí být od konce prken tak daleko aby mezi kůlem (trubkou) a svlakem šlo zasunout prkno boční strany. Boční strany jsou z prken cca 170-180 cm dlouhých. Přední díly jsou provedeny z prken 120 cm. Ta délka je daná tím, že na každém sloupku a rohu se musí prkna částečně překrývat. Na rozích to sice vypadá divoce jak tam trčí střídavě prkna z obou stran, ale já dělám kompost a ne umělecké dílo. Miki.
Přílohy
schéma kompost.jpg
schéma kompost.jpg (31.87 KiB) Zobrazeno 16166 x
Uživatelský avatar
Fabulous
Administrátor
Příspěvky: 8015
Registrován: 17.09.2011 20:33
Bydliště: Praha a okolí
Kontaktovat uživatele:

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od Fabulous »

Hezký a vysvětlující příspěvek ohledně kompostování ořešáku:

http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkov ... mpostovat/

Ve zkratce: Kompostovat lze, ale přemíra ořešákového listí zpomaluje kompostaci - obsahuje totiž fungicidní látky. Takže kompostovat v maximálním poměru 1:3 vůči ostatním zbytkům.
miki
Příspěvky: 234
Registrován: 02.01.2012 14:37
Bydliště: Pardubice

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od miki »

Fabulous píše:Ve zkratce: Kompostovat lze, ale přemíra ořešákového listí zpomaluje kompostaci - obsahuje totiž fungicidní látky. Takže kompostovat v maximálním poměru 1:3 vůči ostatním zbytkům.
Zdravím.
Proč to proboha řešíte, vždyť je to o ničem, tam v tom článku se píše, že ta koncentrace listí 1 : 3 je pro zetlení listí do 8 měsíců. Já mám ten kompost tři roky a za tu dobu tam zhnijou i dřevěné třísky, drobné větvičky z prořezu stromů,
štěpky, stvoly plevele, papír atd.....A listí ořešáku je druhý rok už úplně rozložené, nepoznáte co je co. Právě proto se dříve dělal kompost na tři díly. A když náhodou nějaký kousek, třeba dřeva ze štěpkovače není akorát tak ho hodím ze síta znova na kompost a on tam shnije dodatečně. Nebo to někdy ani nepřehazuji přes síto a jde to na záhony tak jak to je. Ono se to v půdě stejně rozloží. Samozřejmě to nikomu nevnucuji takhle mě to naučil tatínek a já jsem nepřišel za celý život na lepší metodu jak kompostovat vše organické s co nejmenší námahou. Už tenkrát proti přehazování kompostu protestoval a říkal, že je to zbytečná práce navíc. A listí ořešáku také neředím, prostě jen každou vrstvu prohodím silnější vrstvou hlíny a nechám být ty tři roky. Já nepotřebuji kompost za 8 měsíců. Navíc si myslím, že to stálé urychlování je na škodu, jak přírodě tak člověku.
Ale co, dnes jsou dokonce k dispozici i tzv. urychlovače kompostu, tak si můžeme vybrat ? ! ? !
Miki
mortinto
Příspěvky: 242
Registrován: 17.02.2012 20:47
Bydliště: Praha

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od mortinto »

Táta nikdy ořešák nekompostoval, vždy jsme to pálili na roštu, pod kterým hořel oheň z pořádných kusů dřeva. Ten rošt tam byl proto, aby listí oheň neudusilo a nesmrdělo to.

Přemýšlel jsem o tom, zda by z ořešáku a suchého listí nešly dělat peletky. Má někdo doma lis na pelety?

Myslím si totiž, že by z listí byl určitě skvělý biouhlík, kdyby se to zpyrolizovalo (třeba ve dvou sudech). Ono dřevěné uhlí dělá s půdou divy, hlavně když se smíchá s odpadem ze suchého WC nebo s kaly ze septiku do kterého moc nejdou prací prášky.

Jedna z teorií o vzniku indiánské černozemě (Terra Preta - velmi úrodná půda z předkolumbovské Jižní Ameriky, která je v místech, kde je jinak velmi nekvalitní půda) hovoří, že indiáni asi dávali do nočníků dřevěné uhlí, aby jim to doma nesmrdělo a pak obsahy oněch nádob zakopávali do půdy. Tak prý přišli na to, že dřevěné uhlí půdě prospívá.

Takhle se dá do půdy uložit opravdu hodně CO2, doslova na několik set let. Biouhlík na sebe váže vodu a minerály, spolu s nimi i případná umělá hnojiva. Nemusí se tolik zalévat a skoro vůbec hnojit. Po zkušenostech s pálením náletových dřevin a tenkých větviček na velké hromadě bych se nebál míchat malé zuhelnatělé kousky klidně v poměru až 1-3 (jeden díl dřevěného uhlí na 3 díly hlíny)

Jinak posekanou trávu jsem dával do kompostu, dokázal jsem postavit docela vysokou hromadu s kolmými stěnami, prohazoval jsem to hlínou, kterou jsem srýpával v okolí kompostu, směsí plevelu a hlíny ze zahrádky + tím, co mi zbylo po prosívání uzrálého kompostu. Piliny od cirkulárky, kůra, všechno za dva až tři roky způsobně shnilo. Vždy jsme měli 3 hromady, tu loňskou jsem vždy obkopal hodně ostrou motykou (motyku na kovadlině naklepat a nabrousit). To, co bylo zvenku se dalo doprostřed a vnitřkem se to obsypalo. Do kompostů jsme pravidelně pouštěli vodu z žumpy a vůbec všechno co teklo (voda po omývání zeleniny například), na čerstvý kompost se házely šlupky z brambor a další zeleniny a ovoce, pomeje z kuchyně, co se shrabalo zpod ovocných stromů, prostě všechno co dům dal. Když to smrdělo, tak se to přihodilo hlínou. Při okopávání se to dostalo dovnitř a tam to shnilo během další sezóny.

Žádné dřevěné konstrukce ani kompostéry jsme tehdy, před 30-ti léty nepoužívali, to se o nich teprve začínalo mluvit mezi "mastňáckými" zahrádkáři z Prahy. Brambory z toho rostly jako divé.
Uživatelský avatar
Karlos
Rozpadlík
Příspěvky: 4683
Registrován: 21.12.2010 19:31
Bydliště: Velká Morava

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od Karlos »

Byl jsem požádán uživatelem "Miki" abych zveřejnil novou verzi jeho článku pojednávajícího o kompostování, což tímto činím a zároveň mu děkuji za kvalitně zpracované informace.

Půdorys kompostu-schéma, stručný návod :

Odkazy :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dom%C3%A1c ... %A1n%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kompost
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kompostov%C3%A1n%C3%AD
Komunitní kompostování-zákony.
http://biom.cz/cz/odborne-clanky/komuni ... o-odpadech
Provádění, jak na to.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C ... %A1n%C3%AD
http://www.kompostuj.cz/vime-jak/jak-vyrabet-kompost/

Šipky značí směr vedení drátů ke stažení kůlů.
Stačí drát, který se používá na napínání drátěného plotu tzv. pozink a nebo již přímo luxus v umělé hmotě.

Hvězdičky značí umístění kovových trubek v zemi.
Lze použít jakékoliv, které mají průměr alespoň 50 mm
kompost.png
Rozměry půdorysu :
Kratší strany 150 cm,
delší strany 300 cm.

Trubky.
7 ks ocelových trubek (ideální jsou staré lešenářské) min. průměr 50 mm a délka 2,5-2,6 m.
Počítá se se zapuštěním, zatlučením a nebo zabetonováním do země do hloubky 50 cm, z celkové délky trubky.

Rozměry prken a svlaků.

Zadní rošt :
Svlaky-3 ks latě, 6 x 5 cm, délka 120-150 cm (dle předpokládané výšky kompostu).
Prkna-5 ks prken na výšku kompostu 1 m, 10 x 4 cm, délka 320-330 cm

Boční strany :
Prkna-10 ks (2x5 ks), 10 x 4 cm, délka 170-180 cm.

Přední strana :
Prkna-15 ks (3x5 ks), 10 x 4 cm, délka 120 cm.

Impregnace :
Kovové části natřeme pokud možno odolnou barvou, základ a vrchní barva. Nezapoměňte natřít i vršky trubek, které jsou zaslepeny betonem. Prkna se v mé době natíraly bez vyjímky tzv. karbolkou, (životnost tak 10 let) byl to smradlavý sajrajt černé barvy s výbornými desinfekčními účinky proti hnilobě dřeva. Dá se použít i roztok asfaltu za tepla rozpuštěný v benzínu. Kdo si netroufne na výrobu doma tak použije tzv. penetraci na beton a zdivo, používá se když se dělá izolace proti vlhkosti staveb. Velmi dobře se vsákne a dřevo je chráněno. Je-li to pro někoho nepřijatelné, (ochrana živ. prostředí) tak doporučuji alespoň nátěr jedlým olejem (může být i ten po smažení řízků a přepálené zbytky) a to za tepla, až do vsáknutí. Dobré výsledky jsou s opalovací pistolí.

Postup :
Tenkrát byly přístupné lešenářské trubky v každém kovošrotu za velmi nízkou odprodejní cenu a jejich vadou bylo třeba to, že byly trochu ohnuté nebo uříznuté autogenem a podobně. Vršky zabetonujeme tak, že do horního konce trubky (cca 20-30 cm) vsuneme klackem zmačkaný kus papíru (musí tam být pevně) tak aby udržel následující betonovou směs. Do betonu se zasune kus roxoru ohnutý do háku, kdo měl svářečku tak ten hák přivařil. Beton se po ztvrdnutí a vyschnutí natřel barvou aby do trubky nepršelo a nerezla uvnitř, spodek se splácl na kovadlině do špičky a natřel asfaltem, karbolkou a nebo aspoň kolomazí. Ti pečlivější špičku zavařili aby se dovnitř nedostala voda.

Přední strana kompostu je dělená po 1 m délky a má čtyři kůly. Při práci na kompostu se dají jednotlivá prkna na dílech lehčeji rozebrat.

Výška trubek od země cca 200 cm, při práci na kompostu nesmí vadit dráty, které svazují sloupky (drcat do nich hlavou by asi nebylo příjemné).

Prkna jsou skládána na sebe na přeskáčku, tzn. první vrstvu klademe ob jedno pole a další vrstva je naskládána tak, že prkna ve druhé vrstvě jsou kladena na předcházející mezery a tak se pokračuje dále, většinou na výšku tak okolo 1 metru. Při pohledu z boku to vypadá, že je prkno pak nic (kompost) a zase prkno. A tak se ty prkna a nici střídají až do té výše 1 m.

Zadní strana kompostu má kůly tři, jeden v prostředku, a k těmto kůlům je stabilně připevněn (přidrátován, nebo přišroubován) zadní rošt. Je sbitý (nebo přišroubován) svislými svlaky tak aby držel samostatně. Na svislé svlaky zadního roštu, je první prkno od spoda, přibito až ve výšce 10 cm a spodní části svlaků jsou natřené karbolkou, asfaltem a nebo alespoň kolomazí

aby od země nehnily. Boční strany jsou z prken cca 170-180 cm. Přední díly jsou provedeny z prken 120 cm. Ta délka je daná tím, že na každém sloupku a rohu se musí prkna částečně překrývat. Na rozích to sice vypadá divoce jak tam trčí střídavě prkna z obou stran, ale já dělám kompost a ne umělecké dílo. Vnitřní prostor není dělený je to pouze fiktivní dělení na 1. 2.a 3. díl. Tam se pouze ukládají organické odpady v uvedeném pořadí. Tzn., že do 1. dílu budu ukládat odpady první rok, do 2.dílu druhý rok, do 3. dílu třetí rok. Zárověň koncem 3. roku již mohu odebírat z tři roky starého 1. dílu.

Další rok na jaře je již 1 díl prázdný a tak tam zase dáváme odpad ze zahrady a kompost odebíráme z 2. dílu atd.

Někdo uvádí, že je kompost hotov již za 1/2- rok, nesouhlasím. Ani při přehazování není urychlení tlení tak výrazné aby rok stačil. Nejlépe naházet organický odpad na hromady do příslušných oddílů, postupně vrstvy pokrýt hlínou prolít aby bylo vlhko a zapomenout na to ty tři roky. Tatínek ho ještě proléval vodou ze žumpy ale pouze první rok.

Není pravdou, že se do něj mají dávat průmyslová hnojiva, nevěřte tomu , zabijete spolehlivě veškerý mikroživot a houby. Též vápnění je škodlivé (vápno /vápenec/ je silně zásadité, už vůbec se tam nedá dát vápno hašené a nebo vápený hydrát) reakcí s vytvářenými huminovými kyselinami v kompostu ihned vznikají jejich soli. Pokud je potřeba na pozemku vápnit tak je lépe vápenec rozhodit přímo na hlínu, před rytím.

Kompostovat se dá skoro vše. Od listí, přes větve (štěpkovač), plevele. Pokud jsou se semeny tak musíme zajistit teplotu hnití 60-70 st. C pro inaktivaci. Stačí větší vrstva vprostřed kompostu a je to v poho…Dále různé odpady z kuchyně, může být i starý papír, noviny atd.

Jsou sice názory, že papír, zvláště potištěný obsahuje chemikálie z barev ale to si musí rozhodnout každý z vás. Každopádně krabice a kartón jde u mě do štěpkovače a na kompost.

Listí na podzim, po shrabání, včetně toho z prý problematického ořešáku, (mám na zahradě dva stromy) přijďte se podívat za rok jak je rozložené.

Pokud bude něco nejasné tak doporučuji odkaz a nebo případně SZ, rád odpovím.

Autor Miki.
Ivana
Rozpadlík & Sponzor serveru
Příspěvky: 948
Registrován: 24.04.2012 11:49
Bydliště: Brno

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od Ivana »

Poznámečka ke kompostování listí ořešáku: Listí ořešáku obsahuje juglon, který potlačuje bakterie a plísně. Bakterie a plísně jsou v kompostu vysoce žádoucí, protože právě ony způsobují ten žádoucí rozklad. Takže dávat listí ořešáku do kompostu je něco jako natírat rakve určené do krematoria protihořlavým lakem (to se prý musí a je na to nařízení). Takže listí ořešáku se rozloží, ničemu to až tak nevadí, ale celý kompost to bude brzdit. Dalším důsledkem je, že pokud v hotovém kompostu nějaký juglon zůstane a vy ten kompost dáte na záhon a vysejete semena, juglon bude brzdit i klíčení semen a následně zpomalovat i růst některých druhů rostlin.
Proto to předkové nedělali.

Ještě jsem našla v prezentaci budějovické univerzity něco podrobností:
juglon (5 hydroxy-1,4 napthoquinone)
inhibitor respirace, hlavně v pupenech, slupkách a kořenech, nerozpustný ve vodě, není proto v půdě příliš pohyblivý
obzvláště náchylné jsou rajče, paprika, lilek – po vystavení symptomy jako vadnutí, chlorosa, smrt
tolerantní k tomuto toxinu: fazol, řepa, mrkev, třešeň, katalpa
peteres
Příspěvky: 261
Registrován: 13.06.2011 9:06

Re: Domácí kompostování

Příspěvek od peteres »

@Miki: Kompost je opravdu zralý během půl roku až roku.Tento údaj uvádí více zdrojů, třeba kniha 2000 rad pro zahrádkáře nebo John Jeavons v How to grow more vegatebles a nakonec i na wikipedii, kterou sám uvádíte v odkazu. Mě se kompost do roka taky bez problémů rozloží.

To že se vám během jednoho roku nerozloží je tím, že do něj dáváte dřevní štěpku. Dřevo se rozkládá pomalu, je lepší kompostovat dřevo zvlášť na samostatné hromadě a do běžného kompostu dávat jenom měkké materiály.
Odpovědět