Byl jsem požádán uživatelem "Miki" abych zveřejnil novou verzi jeho článku pojednávajícího o kompostování, což tímto činím a zároveň mu děkuji za kvalitně zpracované informace.
Půdorys kompostu-schéma, stručný návod :
Odkazy :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dom%C3%A1c ... %A1n%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kompost
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kompostov%C3%A1n%C3%AD
Komunitní kompostování-zákony.
http://biom.cz/cz/odborne-clanky/komuni ... o-odpadech
Provádění, jak na to.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitn%C ... %A1n%C3%AD
http://www.kompostuj.cz/vime-jak/jak-vyrabet-kompost/
Šipky značí směr vedení drátů ke stažení kůlů.
Stačí drát, který se používá na napínání drátěného plotu tzv. pozink a nebo již přímo luxus v umělé hmotě.
Hvězdičky značí umístění kovových trubek v zemi.
Lze použít jakékoliv, které mají průměr alespoň 50 mm
Rozměry půdorysu :
Kratší strany 150 cm,
delší strany 300 cm.
Trubky.
7 ks ocelových trubek (ideální jsou staré lešenářské) min. průměr 50 mm a délka 2,5-2,6 m.
Počítá se se zapuštěním, zatlučením a nebo zabetonováním do země do hloubky 50 cm, z celkové délky trubky.
Rozměry prken a svlaků.
Zadní rošt :
Svlaky-3 ks latě, 6 x 5 cm, délka 120-150 cm (dle předpokládané výšky kompostu).
Prkna-5 ks prken na výšku kompostu 1 m, 10 x 4 cm, délka 320-330 cm
Boční strany :
Prkna-10 ks (2x5 ks), 10 x 4 cm, délka 170-180 cm.
Přední strana :
Prkna-15 ks (3x5 ks), 10 x 4 cm, délka 120 cm.
Impregnace :
Kovové části natřeme pokud možno odolnou barvou, základ a vrchní barva. Nezapoměňte natřít i vršky trubek, které jsou zaslepeny betonem. Prkna se v mé době natíraly bez vyjímky tzv. karbolkou, (životnost tak 10 let) byl to smradlavý sajrajt černé barvy s výbornými desinfekčními účinky proti hnilobě dřeva. Dá se použít i roztok asfaltu za tepla rozpuštěný v benzínu. Kdo si netroufne na výrobu doma tak použije tzv. penetraci na beton a zdivo, používá se když se dělá izolace proti vlhkosti staveb. Velmi dobře se vsákne a dřevo je chráněno. Je-li to pro někoho nepřijatelné, (ochrana živ. prostředí) tak doporučuji alespoň nátěr jedlým olejem (může být i ten po smažení řízků a přepálené zbytky) a to za tepla, až do vsáknutí. Dobré výsledky jsou s opalovací pistolí.
Postup :
Tenkrát byly přístupné lešenářské trubky v každém kovošrotu za velmi nízkou odprodejní cenu a jejich vadou bylo třeba to, že byly trochu ohnuté nebo uříznuté autogenem a podobně. Vršky zabetonujeme tak, že do horního konce trubky (cca 20-30 cm) vsuneme klackem zmačkaný kus papíru (musí tam být pevně) tak aby udržel následující betonovou směs. Do betonu se zasune kus roxoru ohnutý do háku, kdo měl svářečku tak ten hák přivařil. Beton se po ztvrdnutí a vyschnutí natřel barvou aby do trubky nepršelo a nerezla uvnitř, spodek se splácl na kovadlině do špičky a natřel asfaltem, karbolkou a nebo aspoň kolomazí. Ti pečlivější špičku zavařili aby se dovnitř nedostala voda.
Přední strana kompostu je dělená po 1 m délky a má čtyři kůly. Při práci na kompostu se dají jednotlivá prkna na dílech lehčeji rozebrat.
Výška trubek od země cca 200 cm, při práci na kompostu nesmí vadit dráty, které svazují sloupky (drcat do nich hlavou by asi nebylo příjemné).
Prkna jsou skládána na sebe na přeskáčku, tzn. první vrstvu klademe ob jedno pole a další vrstva je naskládána tak, že prkna ve druhé vrstvě jsou kladena na předcházející mezery a tak se pokračuje dále, většinou na výšku tak okolo 1 metru. Při pohledu z boku to vypadá, že je prkno pak nic (kompost) a zase prkno. A tak se ty prkna a nici střídají až do té výše 1 m.
Zadní strana kompostu má kůly tři, jeden v prostředku, a k těmto kůlům je stabilně připevněn (přidrátován, nebo přišroubován) zadní rošt. Je sbitý (nebo přišroubován) svislými svlaky tak aby držel samostatně. Na svislé svlaky zadního roštu, je první prkno od spoda, přibito až ve výšce 10 cm a spodní části svlaků jsou natřené karbolkou, asfaltem a nebo alespoň kolomazí
aby od země nehnily. Boční strany jsou z prken cca 170-180 cm. Přední díly jsou provedeny z prken 120 cm. Ta délka je daná tím, že na každém sloupku a rohu se musí prkna částečně překrývat. Na rozích to sice vypadá divoce jak tam trčí střídavě prkna z obou stran, ale já dělám kompost a ne umělecké dílo. Vnitřní prostor není dělený je to pouze fiktivní dělení na 1. 2.a 3. díl. Tam se pouze ukládají organické odpady v uvedeném pořadí. Tzn., že do 1. dílu budu ukládat odpady první rok, do 2.dílu druhý rok, do 3. dílu třetí rok. Zárověň koncem 3. roku již mohu odebírat z tři roky starého 1. dílu.
Další rok na jaře je již 1 díl prázdný a tak tam zase dáváme odpad ze zahrady a kompost odebíráme z 2. dílu atd.
Někdo uvádí, že je kompost hotov již za 1/2- rok, nesouhlasím. Ani při přehazování není urychlení tlení tak výrazné aby rok stačil. Nejlépe naházet organický odpad na hromady do příslušných oddílů, postupně vrstvy pokrýt hlínou prolít aby bylo vlhko a zapomenout na to ty tři roky. Tatínek ho ještě proléval vodou ze žumpy ale pouze první rok.
Není pravdou, že se do něj mají dávat průmyslová hnojiva, nevěřte tomu , zabijete spolehlivě veškerý mikroživot a houby. Též vápnění je škodlivé (vápno /vápenec/ je silně zásadité, už vůbec se tam nedá dát vápno hašené a nebo vápený hydrát) reakcí s vytvářenými huminovými kyselinami v kompostu ihned vznikají jejich soli. Pokud je potřeba na pozemku vápnit tak je lépe vápenec rozhodit přímo na hlínu, před rytím.
Kompostovat se dá skoro vše. Od listí, přes větve (štěpkovač), plevele. Pokud jsou se semeny tak musíme zajistit teplotu hnití 60-70 st. C pro inaktivaci. Stačí větší vrstva vprostřed kompostu a je to v poho…Dále různé odpady z kuchyně, může být i starý papír, noviny atd.
Jsou sice názory, že papír, zvláště potištěný obsahuje chemikálie z barev ale to si musí rozhodnout každý z vás. Každopádně krabice a kartón jde u mě do štěpkovače a na kompost.
Listí na podzim, po shrabání, včetně toho z prý problematického ořešáku, (mám na zahradě dva stromy) přijďte se podívat za rok jak je rozložené.
Pokud bude něco nejasné tak doporučuji odkaz a nebo případně SZ, rád odpovím.
Autor Miki.
.
.
.
