Mýty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neučí

[paja]

Zdravím, můžu se, jako nováček tady, dostat k téhle literatuře? našel jsem jen odkaz na pdfko o velikosti 21MB a rád bych plnou verzi. Děkuji za pomoc.

[Joezbrna]

Bohužel, přílohy nelze úplně zveřejnit, protože autorská práva (stručně: že se něco povaluje na netu neznamená, že to můžeš komplet stáhnout a zařadit do svého souborného díla, můžeš to stáhnout pro osobní potřebu - Volné užití dle AZ, ale další šíření už není osobní potřeba).
Vím něco o nějakém DVD, nebo se podívej o tři příspěvky zpátky. Ale i bez příloh se dá žít, mraky se toho povalují na netu, stačí google a sledování diskusí a máš informací a nápadů víc než stihneš vyzkoušet a ověřit.

[Argonaut]

Pro mě velmi zajímavé čtení, nacpal jsem si to do čtečky:). Ale když bych vše tam uvedené poskládal na kupu, nepřijde mi, že to bude jeden batoh, pokud nemá 4 kola:)

[Joezbrna]

Dnes jsem si vzpomněl na Millise. Lahvička na saponát (str. 70 ve verzi 2012) v šedozelené maskovací barvě, výška ca 9cm. Krom hlavní funkce, přepravy saponátu, je vybavena taktickým bublifukem proti trudomyslnosti. Ihned zařazuji do své polní kuchyně.

[tygrsdrakem]

Ahoj připojuji se k tisícům děkovných dopisů. Během podzimního nachlazení jsem to přelouskal skoro celé, a je to skutečně perfektní, praktická a navíc velmi čtivě sepsaná knížka. Mili, klobouk dolů.

V rámci připomínkování mám jen drobnosti:

1) Kostival lékařský je užitečná bylinka (tinktura vlastní výroby mi pomohla při nepříjemném podvrtnutí kotníku). Ale pokud se nemýlím, některé v něm obsažené látky jsou považovány za karcinogenní - z toho důvodu se doporučuje užívání kostivalu především zevně, vnitřně pouze ve výjimečných případech a krátkodobě. V rámci úplnosti bych to zmínil alespoň v poznámce, aby se tím případní experimentátotři nechtěli systematicky živit.

2) Maličko nerozumím averzi k čelovkám. Faktem je, že čelovku lze v případě potřeby nést i v ruce, ruční svítilnu lze na čelo umístit jen těžko.

Pokud jde o případné knižní vydání, velmi bych se za ně přimlouval ze dvou důvodů:

Zaprvé. Elektronická verze je prima, ale v případě nějakých divokých scénářů je přece jen lepší mít v polici tištěnou knihu.

Zadruhé je matematika.
V Evropě žije víc než 12 milionů muslimů.
Švýcarská armáda je schopná mobilizovat do 12 hodin 1,3 milionu mužů. Mimochodem, právě Švýcaři si nedávno arabský scénář vzali za námět jednoho cviční... proč asi?
NATO plánuje kvůli situaci na Ukrajině vytvořit nové síly rychlé reakce o počtu 10 tis. Mužů...
Početní stav AČR: Necelých 20 tis. Vojáků...

Skutečnost je taková, že náš stát v současné době není schopen zajistit vlastními prostředky bezpečnost svých obyvatel, což je asi hlavní důvod, proč státy kdysi vznikaly. Naše členství v NATO není nic víc než slib, že nás v tom ostatní nenechají, což nám ovšem před WWII spojenci slibovali taky. V kontextu toho co víme o kolapsech komplexních společností (viz Bárta et al.) je zhroucení evropské civilizace jen otázkou času, resp. toho, kdy se vyskytne vnější impulz...

Pokud se chcete postavit arabské expanzi, nebo jakékoliv jiné hrozbě editpotřebujete víc lidí. Mnohem víc lidí. Přesvědčit většinu obyvatel tohoto státu, že svoboda není samozřejmost a branná výchova není běhání s pytlíkama a pláštěnkou. A že Švýcarsko je dobrý vzor. A právě k tomu by mohla Miliho knížka být dobrým nástrojem. Ale to musí ležet v Luxoru na pultě...

-tsd-

lehce upraveno, pepe

[kregan]

Čtení je to parádní. Text sem si vytisk a nechal svázat. Bohužel pochybuju, že má Mili autorský práva ke všem obrázkům, takže s tim vydánim to asi nebude tak jednoduchý.

[tygrsdrakem]

Mili, ještě dotaz na áčko Rothco: Docela mě nalákalo, především hmotnost, kterou v knize uvádíš (1,6 kg). Hledal jsem a našel jsem toto:
http://www.militarysklad.cz/stan-pro-2- ... dland-8202
Tady prodejce uvádí 1,8 kg a tady:
http://www.rothco.com/product-details/r ... trail-tent
výrobce uvádí dokonce 4 Lbs 7 Oz, což už je něco přes dvě kila.

Je to ten samý stan?

Ptám se, protože tohle: http://www.armyprodej.cz/stany-pro-2-os ... -flecktarn
je o litra levnější, určitě o trošku komfortnější na prostor a jenom o 100 g těžší... takže zvažuju.

Díky

[Milli]

Dobrý večer Rozpadlíci,
Děkuji Vám všem za vaše reakce a zajímavé podněty. Opravdu nad nimi přemýšlím a pokud se mi líbí, zapracovávám je do knihy.

Tygrsdrakem,
máš pravdu, nesnáším čelovky a asi je to znát. Souhlasím však s názorem, že čelovka je dobrá, když potřebuješ mít obě ruce volné. Já ji nepoužívám, ale nepopírám, že mám bezva kšiltovku z Decathlonu, která má v kšiltu zabudované LED diody, právě pro tyto situace.
Jo, kolikrát v životě jsi viděl vojáka s čelovkou na hlavě?

Stany ve Tvých odkazech jsou plus/mínus identické s tím mým. Mám ho už pár let, ale výrobce možná něco pozměnil. Na stanu údaj o váze není, vážil jsem ho na váze. Ta ukazuje necelých 1,7 kg, ale to proto, že jsem si pro jistotu udělal pár kolíků navíc.

Kregan,
nikdy jsem o komerčním vydání neuvažoval, takže mne autorská práva na fotografie výrazně netrápí. Barevná tiskárna se dá dnes koupit za tisícovku, knížka na pultě by mohla stát možná 200 Kč. Když se pět, šest kamarádů domluví…
Slepení knihy do brožury je otázka půl hodiny, svázání hodiny.
http://postapo.cz/banka-vedomosti/vazba ... oto-navod/

Přeji Vám všem hezký večer

[Kocour]

Technická poznámka: vojáci nepoužívají čelovky hlavně kvůli tomu, že by se vzájemně oslňovali, pokud se na sebe kouknou. To samé hasiči. Na hasičských přilbách (které mají vysoké bočnice) se používá postranní montáž nízko na bočnici ze stejného důvodu. Paprsek čelovky umístěné nahoře a mířící šikmo dolů se v určité vzdálenosti setká s výškou očí kolegy. Paprsek lampy umístěné nad ramenem a mířící taky šikmo dolů neoslňuje. Takže záleží na tom, co chce člověk provozovat. Existuje dost sportů či aktivit, jejichž příznivci používají prakticky výhradně čelovky.

Jinak knížka je to dobrá. Díky!

[Hohepa]

..čelovku s červeným světlem používám u astrodalekohledu.
Právě to nechtěné "oslnění kolegy" mě naučilo nosit ji kolem krku jako náhrdelník. Dolů na ruce si vidím, ale nikam jinam nesvítí. Ono i to červené světlo způsobí zúžení zorniček obzvlášť když je to z půl metru a opětovná akomodace na tmu , tedy jejich plné rozevření trvá podle věku až dvacet minut. No a to při koukání na hvězdy naštve.

Navíc když se voják při zaslechnutí výstřelu instinktivně otočí, tak světlo na hlavě z něj udělá výborný terč.

Samozřejmě na práci je nenahraditelná obzvlášť v úzkých prostorech, kde je problém posvítit si normální baterkou tak aby nepřekážela ve výhledu.

[sigmark]

v poslední době jsem odboural čelovku a nahradil ji malou ruční svítilnou sklipsem - umístěnou na kšiltu čepice, když je třeba

[goral]

Ja teda nevim odkud berete to info, ze vojaci celovky nepouzivaji.
Uz jen logicky: kdyby je nepouzivali, neni asi na trhu tolik firem co delaji vojensky serie celovek ne?
Na fotkach vojaku jsou celovky k videni hodne casto...

Spis se snazim vybavit, kdy jsem naposledy videl vojaka s normalni svitilnou (nepocitam svitilny na zbranich).

[Marglin]

Ahoj Mili,
Děkuji za skvělou příručku. Je to opravdu výborná záležitost a také, ještě u žádné survivalové knížky jsem se tolik nenasmál. Kdybych měl bug out bag tak bych si ji určitě dal dovnitř, minimálně jako opatření proti trudomyslnosti Doufám, že tě neurazí když přidám několik připomínek.

Zbraně kategorie D: vzduchovky; osobně bych nedoporučoval výběr vzduchovky podle úsťové rychlosti střely, protože neexistuje žádná závazná norma na tento test. Někteří výrobci udávají závratné rychlosti, ale s jakou diabolkou už neuvádějí a v tom je ten háček. Ve hmotnosti, tvaru i materiálu diabolek jsou veliké rozdíly a je více než pravděpodobné, že ta krásná, malá vzduchovka s úsťovkou 350m/s byla testována s plastovými střelami. U této kategorie zbraní má mnohem větší smysl volit podle uváděné maximální energie střely. Zdaleka ne všechny totiž dosahují legální hranice 16j, například Slavia 631má energii 7.5j, úsťová energie Slávie 634 se pohybuje mezi 14-14.5j. Mnohé vzduchovky (zvláště pak větrovky) jsou navíc tunitelné a dokází vyvinout úsťovou energii i nad sto joulů. Tyto vzduchovky sice nespadají do kategorie D, ale většina se dá koupit upravená v souladu se zákony ČR na 16j a pokud by to v budoucnu legislativa dovolila může být výkon "naladěn" zpátky na výrobní hodnotu a nejde jen o velké "macky" jak se domníváš. Zde je malý příklad moderní větrovky s výkonem cca 100j: http://www.fxairguns.com/rifle/the-bobcat/ Ještě bych podotknul, že takovéto hračky jsou subtilní, citlivé na mechanické namáhání a náročné na údržbu, což ofsetuje výhodu tichosti, absenci zpětného rázu a levné, snadno dostupné a hromaditelné munice.
Podskupina mechanických zbraní by také zasluhovala trochu více lásky a porozumění (jsem lukař, no šípy lze použít mnohokrát za sebou, v případě poškození jsou poměrně jednoduše nahraditelné, ovšem často opomínanou výhodou je neskutečná verzatilita této zbraně. Šípem jde lovit opravdu všechno, od zajíce až po medvěda (včetně ryb a ptáků) a v případě kladkového luku je hmotnost a skladnost velice příznivá.

Vážnou výhradu bych měl ke kapitole o přesunu po vodě, zejména k doporučení nočních přesunů. Z osobní zkušenosti bych tuto možnost doporučoval jen v případě že žádná jiná není. Noční plavba, dokonce i na ZW je nebezpečná, hrozí ztráta, poškození lodě/výstroje, v extrému i ztráta života. Nezpochybňuji tvé vodácké shopnosti, pravděpodobně jsi rizika považoval za zjevná, tvoji příručku ale nečtou pouze zkušení vodáci a nebezpečí vody je v tom, že je, narozdíl od receptur na výrobu třaskavin, hrubě podceňována. I klidná, široká řeka skrývá hodně nebezpečí, která nejsou za tmy zjevná a myslím, že seriozně napsaná příručka by měla zřetelněji upozornit nedostatky a rizika.
Zde je několik poznámek k přesunu po vodě:
Rychlost: Za předpokladu, že cíl přesunu je po proudu řeky je rychlost přesunu skutečně vyšší než pochod, taktéž energie vynaložená na udržení momenta je výrazně nižší, to ovšem neznamená že celkový čas přesunu bude významně rozdílný! K tomu přispívají faktory jako náročnější příprava na přesun, překonávání překážek (přetahování přez jezy, mělčiny, povalené kmeny) a meandrovitost řeky. V důsledku proto může být přesun po zemi rychlejší. Voda je však logická volba v případě, že je třeba přepravit velké množství vybavení.
Nenápadnost: Břeh řeky poskytuje dobrý úkryt před náhodnými pozorovateli, také však významě omezuje taktický přehled posádky a v případě pátrací akce činí přesun velmi předvídatelný. Posádka bude muset zohlednit fakt, že případní pozorovatelé se mohou účinně maskovat, zatím co oni jsou na vodní ploše jako na dlani. Použití světla (při nočním přesunu) připraví posádku o výhodu utajení (světlo bude pozorovatelné ze země zatím co posádka uvidí akorát břehy koryta)

Orientace: není tak důležitá jako při pěším přesunu, ale trivium také ne. Břehy řeky které nás kryjí tady pracují proti posádce, protože kryjí naprostou většinu orientačních bodů. Jediná efektivní orientace je počítání mostů, jezů, plynárenských trubek a jiných záležitostí v těsné blízkosti řeky (eg. elektrárny) bez dobré mapy nebo GPS může na neznámé řece posádka snadno zabloudit (přejet cíl, nebo se předčasně vylodit. Za zmínku také stojí slepá a alternativní ramena, náhony které mohou posádku odvést mnoho kilometrů od cíle.

Moje nejvážnější výhrada patří nočnímu přesunu po vodě: Samozřejmě za určitých okolností je tato varianta velmi efektivní. Podmínkou je dobrá znalost řeky, zejména pak časových intervalů mezi problematickými místy. I klidná voda (ZW I-II) může být v noci velice nebezpečná (mluvím z vlastní zkušenosti). Největším nebezpečím jsou samozřejmě jezy. Některé typy jezů jsou skoro nehlučné (zejména pak typ s nízkou korunou a dlouhým vývařištěm zakončeným redučním schodkem) voda padající z koruny jakoby zajíždí pod hladinu, vrací se do vývařiště a tvoří velicee silný válec. Posádka která nezná přesnou polohu takového jezu se snadno může dostat do smrtelného nebezpečí. Zvuková detekce jezu je možná až ve chvíli kdy je plavidlo již pevně v rukou zrychlujícího se proudu, zatímco šance na vizuální detekci je omezena tmou a výkonností osvětlovacích prostředků posádky. Toto je největší a pravděpodobně jedinný smrtelný hazard který může posádku při nočnim přesunu potkat. Následuje stručný výpis méně důležitých rizik a kontributivních faktorů:
Dvoumístná kánoe s posádkou a vybavením má velké momentum a část toho momenta je konstatní (proudění vody) proto musí posádka (i na klidné vodě) reagovat na řeku s velikým předstihem, v noci je schopnost "číst" řeku velmi omezená. Když kormidluji tak "nestardantní" plavidlo, jako Pálavu na ilustračním fotu dívám se tak dvacet metrů před loď abych dokázal efektivně reagovat na překážky, změny na řece.
Světlo ze svítilny se od hladiny odráží pod ostrým úhlem. Překážky skryté pod vodou (kmeny stromů, haluze, armatura z rozmlácených jezů, mostů etc.) jsou neviditelné a většina z nich znamená převrácení/poškození plavidla, možnou ztrátu výstroje.
Poškození/ztráta výstroje/plavidla, může snadno vyustit v neuspěch mise.
Závěrem bych ještě jednou rád poděkoval za skvělou survivalovou příručku a doufám, že moje připomínky budou alespoň malým přínosem k tvému dílu.

S pozdravem Marglin.

Ps.: omlouvám se za poněkud neučesanou slohovou formu. Celý příspěvek vznikal skoro rok, o volných chvýlích v prostředcích hromadné dopravy.

[Milli]

Hezký večer Margline / Rozpadlíci,

děkuji vám všem čtenářům za vaše připomínky i slova chvály. Vaše podnětné příspěvky přidávám do knihy. Ti, z vás, kteří četli poslední update, to mohou potvrdit.

S vzduchovkami je to složitější. Můj otec byl zatvrzelý pytlák - vzduchovkář. Když u nás ještě žili divocí králíci, tak jsme je podomácku vytuněnými vzduchovkami úspěšně lovili. Odtud možná pochází můj kladný vztah k těmto střelným zbraním.
Mám pár kamarádů, co mají kuše a luky, i já mám zkušenosti s těmito zbraněmi, včetně pár ztracených šípů. Bohužel, nikdy jsem jimi nedokázal střílet tak přesně, jako střelnou zbraní. Domnívám se, že většina z vás má stejnou zkušenost. Tím však mechanické zbraně nezavrhuji, ať každý loví, jak umí, držím mu palce.

Co se týče cestování po vodě, případně v noci. Noční přesun pěší, na kole i po vodě sebou nese nějaké to riziko držkopádu. Rozbil jsem si nos při pěším pochodu v noci a vyrazil zub při pádu na kole, také při jízdě ve tmě.
Jsem vodák a všechny sjízdné i nesjízdné české, moravské i slovenské řeky znám jak svoje boty. Noční splavy jsem sjížděl nejednou, je to náročnější než ve dne, ale 90 % českých řek jsou opravdu ZW. Samozřejmě rozhodnete-li se k přesunu po vodě, předpokládám, že máte plánovanou část toku prozkoumanou. Klasickým případem je moje oblíbená Dyje. Na úseku dlouhém přes 30 km není jediný jez. Vše mám uchyceno gumicuky, takže i když se někde otočím, kromě koupele mi nic nehrozí. Vynechám-li jezy, nebezpečí nespočívá v hloubce řeky ale v její rychlosti. Zkuste si stoupnout v řece s hloubkou půl metru, která teče rychlostí 30 km/h, to je pěkná makačka. V toku, který teče rychlostí 3-5 km/h s tím nebudete mít problém ani s hloubkou jeden a půl metru.
Nicméně opět vše promyslím a zvážím.

Ještě jednou všem děkuji a přeji veselý Silvestr a šťastný nový rok.

[Marglin]

Ahoj Mili,

Děkuji za odpověď. Jak jsem psal na začátku svého přízpěvku věřím, že jsi zkušený vodák (soudě podle zkušeností které jsi reflektoval ve své příručce jakož i příspěvků a tvé reputaci na tomto fóru) pouze jsem chtěl poukázat na fakt, že sekce o přesunu po vodě ve tvé příručce nezmiňuje rizika a nevýhody tohoto způsobu přepravy která nemusí být méně zkušeným čtenářům tvé příručky zřejmá. Sám jsi v odpovědi uvedl několik bezpečnostních opatření která udělá každý zkušený vodák bez přemýšlení, zatímco nováček či učeň takovou přípravu může podcenit. Úmyslem mé reakce bylo navázání dodatečných informací které dají méně znalým čtenářům lepší představu o výhodách/nevýhodách a riziku při (zejména noční) plavbě, na zkušenosti které v této kapitole sdílíš. Klidná voda samozřejmě pro zkušeného vodáka není problém, ale i pomalu tekoucí řeky mohou být nebezpečné. Záleží i na hloubce, či kolik kubíků za sekundu řekou proteče. I pomalu plynoucí řeka s jezem přez který proteče dostatečný počet kubíků může vytvořit pod splavem dostatečně silný válec na to aby udržel rozjetou loď a stáhla ji pod splav. Sám jsem se jednou vlastní blbostí topil ve spalvu pod který mě stáhl válec, když jsem dělal při koupání koniny. Bylo to v létě, stav vody normální, řeka Morava (snad jen stavidla byla trochu více otevřená). Samozřejmě ryzika nočního pochodu znám také (mám zkušenosti s nočními pochody jak v horách tak v lese a také jsem vodák) výhodu nočního pochodu vidím ve větší kontrole nad přesunem. Proud (proudy) v řece je oproti pěší chůzi extra faktorem který omezuje míru kontroly při pohybu (samozřejmě si jsem vědom i nedostatků pochodu stejně jako výhod přesunu po vodě). Vím, že tě o těchto záležitostech nemusím poučovat, pouze bych chtěl v zájmu čtenářů kteří jsou v této oblasti méně znalí o rozšíření sekce v pro jejich vlastní bezpečnost. Podle neoficiální statistiky utone v česku při vodních sportech asi padesát lidí ročne což je hodně, pokud uvážíme kolik lidí tento způsob rekreace provozuje (v porovnání například s počtem úmrtí při dopravních nehodách.

Ke vzduchovkám mám velmi pozitivní vztah (mám dvě a v dohledné době přibude větrovka) nezatracuji jejich použití při survivalu pouze poukazuji na fakt, že údaje o úsťové rychlosti jednotlivých modelů v příručce mají velmi malou vypovídací hodnotu.

Stran mechanických zbraní: V případě luků kladkových není rozdíl mezi těmito a vzduchovkou v přesnosti tak hrozný a tento nedostatek nahrazují výkonem a masivním ranivým účinkem moderních loveckých hrotů, navíc jsou (dle mé mé zkušenosti) spolehlivější než vzduchovky, je to ale velmi individuální záležitost.

[bacil]

U vzduchovek je limitující objem vzduchu ve válci. Pro 4,5mm zhruba platí, že absolutně maximální jouly=objemx0,3, u 5,5mm to je objemx0,5. Když si to spočítáte, zjistíte, že Slávie 634 je v podstatě vytuněná už z výroby a nic moc s ní už neuděláte ani mnohem silnější pružinou - už jenom to bude víc kopat. Zatímco slabší Slávie vydrží s původní pružinou "navěky", tak u 634 pružiny praskají (měním ji každý rok) a jsou drahé jako kráva - a nikdo je ani nechce na zakázku vyrobit, že to nebude ono, asi jsou koupení nebo co.

Levnější větrovky jsou na tom se zpracováním a přesností hůř než vzduchovky a navíc ta jejich tenoučká plovoucí hlaveň uchycená v jednom bodě je velmi zranitelná, zvlášť kdy půl centimetru pod ní je tlustá trubka, no a když chytnete obě roury zároveň, tak abyste znova štelovali puškohled. Když se hlaveň uchytí ve dvou bodech, tak pak je z větrovky teploměr - podle toho kam střílí, poznáte teplotu.

Kdybych svůj vzduchovkový arsenál dělal znovu a od začátku, tak bych pořídil jen 2 vzduchovky - Slavii 634 vyrobenou ve středu odpoledne a FX independence v 5,5mm (to je větrovka s vestavěnou pumpou). Se Slávií je zábava (střílím z ní nejraději) a FX na práci po rozpadu. Jen je potřeba na každou pětlietku nasyslit těsnění, nevydrží věčně a to ani když se z ní nestřílí.

[Marglin]

Novou pružinu každý rok??? Teda nechtěl bych tě mít za souseda Každý den poslouchat akustickou reprízu bitvy u Verdunu by bylo trochu únavné. Já jsem přes slávku prohnal tak 8 000 diabolek a pružinu jsem ještě neměnil. Asi budu muset koupit akcie JSB, s tebou jsou na to líp než by kdo myslel.

[bacil]

zhruba 2-3 krabičky za měsíc není zas tak moc.

[Milli]

Hezké sobotní odpoledne Rozpadlíci,
na základě vašich příspěvků, soukromých zpráv, diskusních fór i vlastních zkušeností jsem předpracoval kapitolu Zbraně kategorie D. Všem vám tímto děkuji za pomoc při spolupráci na tvorbě knížky. Přepracovanou kapitolu posílám v příloze a prosím, pokud se Vám bude chtít, abyste ji podrobili kritickému zkoumání.

Nebudou fungovat některé odkazy na přílohy a nesedí stránkování. V knize je to ošetřeno.

Zbraně kategorie D.pdf

(763.84 KiB) Staženo 965 x

Děkuji Vám za vaši pomoc

[Václaf]

Milli jako vždy