Into the wild / Útěk do divočiny
-
Terminated Account
- Příspěvky: 3761
- Registrován: 19.08.2011 9:42
Re: Into the wild / Útěk do divočiny
Ne nejmenuje, ale třeba jej bude znát. Emigroval v něco po roce 70. Dnes už žije jiný život.
Re: Into the wild / Útěk do divočiny
Všechno je ještě poněkud jinak.
Ten jedlý kopyšník Hedysarum alpinum http://botany.cz/cs/hedysarum-alpinum/ má jedlé kořeny, tradičně používané jako potrava Inuity. Chris ovšem jedl plody, kořeny jíst přestal, protože v létě byly už tuhé (píše o tom v deníku).
Po odhalení Ronalda Hamiltona a týmu z Alaské univerzity, že látkou odpovědnou za jeho otravu je lathyrogen ODAP (přítomný v semenech obou kopyšníků, toho s jedlými kořeny i toho nejedlého druhu), se autor knihy Jon Krakauer pustil do ověřování tohoto zjištění. Letos v březnu (23 let po Chrisově smrti) vyšel ve Wilderness and Environmental Medicine článek, který shrnuje výsledky jeho ověřování a jehož je spoluautorem. Analýza byla zopakována a podrobnější metoda odhalila, že obsahovou látkou v semenech kopyšníku Hedysarum alpinum není ODAP, ale L-kanavanin. L-kanavanin je další z toxických aminokyselin, podobně jako ODAP. Závěr článku konstatuje, že je velmi pravděpodobné, že to L-kanavanin přispěl k Chrisově smrti, nikoliv ODAP. L-kanavanin způsobuje autoimunitní onemocnění podobné lupusu, který je označovaný zkratkou SLE (kdo zná doktora House tak mu to bude něco říkat).
http://www.wemjournal.org/article/S1080 ... 4/abstract
Jako hloupý botanik s titulem, kterých je po netu plno, si to přesto dovolím shrnout:
Je známo, že obsahové látky v různých částech rostlin se liší. Příkladem může být lilek brambor, který celý obsahuje toxický solanin, nejvíce v plodech. V hlízách je obsah nízký. I solanin dokáže způsobit smrtelnou otravu, například po snědení dostatečného množství plodů bramboru. Takže když autor nebo zdroj (kterému 100% věřím - žádné zkopírované údaje z blogísku nebo domněnka známého kecálka na fóru) napíše, že jedlé jsou kořeny, budu jíst jen výhradně kořeny. Jakékoliv jiné chování je hazard.
Ten jedlý kopyšník Hedysarum alpinum http://botany.cz/cs/hedysarum-alpinum/ má jedlé kořeny, tradičně používané jako potrava Inuity. Chris ovšem jedl plody, kořeny jíst přestal, protože v létě byly už tuhé (píše o tom v deníku).
Po odhalení Ronalda Hamiltona a týmu z Alaské univerzity, že látkou odpovědnou za jeho otravu je lathyrogen ODAP (přítomný v semenech obou kopyšníků, toho s jedlými kořeny i toho nejedlého druhu), se autor knihy Jon Krakauer pustil do ověřování tohoto zjištění. Letos v březnu (23 let po Chrisově smrti) vyšel ve Wilderness and Environmental Medicine článek, který shrnuje výsledky jeho ověřování a jehož je spoluautorem. Analýza byla zopakována a podrobnější metoda odhalila, že obsahovou látkou v semenech kopyšníku Hedysarum alpinum není ODAP, ale L-kanavanin. L-kanavanin je další z toxických aminokyselin, podobně jako ODAP. Závěr článku konstatuje, že je velmi pravděpodobné, že to L-kanavanin přispěl k Chrisově smrti, nikoliv ODAP. L-kanavanin způsobuje autoimunitní onemocnění podobné lupusu, který je označovaný zkratkou SLE (kdo zná doktora House tak mu to bude něco říkat).
http://www.wemjournal.org/article/S1080 ... 4/abstract
Jako hloupý botanik s titulem, kterých je po netu plno, si to přesto dovolím shrnout:
Je známo, že obsahové látky v různých částech rostlin se liší. Příkladem může být lilek brambor, který celý obsahuje toxický solanin, nejvíce v plodech. V hlízách je obsah nízký. I solanin dokáže způsobit smrtelnou otravu, například po snědení dostatečného množství plodů bramboru. Takže když autor nebo zdroj (kterému 100% věřím - žádné zkopírované údaje z blogísku nebo domněnka známého kecálka na fóru) napíše, že jedlé jsou kořeny, budu jíst jen výhradně kořeny. Jakékoliv jiné chování je hazard.
Re: Into the wild / Útěk do divočiny
"hloupý" jsem nikde neřekl/nenapsal to jsou tvá slova 
měl jsem spíš na mysli BG a jeho předvádění, co všechno nechutného je schopen sežrat.
Dodnes se najdou "odborníci" co tvrdí, že špenát má vysoký obsah železa a že konzumace mrkve zlepšuje zrak
Ale jinak dík za odborné upřesnění , to se cení
měl jsem spíš na mysli BG a jeho předvádění, co všechno nechutného je schopen sežrat.
Dodnes se najdou "odborníci" co tvrdí, že špenát má vysoký obsah železa a že konzumace mrkve zlepšuje zrak
Ale jinak dík za odborné upřesnění , to se cení
Re: Into the wild / Útěk do divočiny
To už jsme možná trochu od tématu, ale kdo je BG?Hohepa píše:"hloupý" jsem nikde neřekl/nenapsal to jsou tvá slova
měl jsem spíš na mysli BG a jeho předvádění, co všechno nechutného je schopen sežrat.
Dodnes se najdou "odborníci" co tvrdí, že špenát má vysoký obsah železa a že konzumace mrkve zlepšuje zrak
Ale jinak dík za odborné upřesnění , to se cení
S tím špenátem to tuším byla chyba o jednu desetinnou čárku, kterou pak všichni opisovali. Na tvrzení o mrkvi nevidím nic závadného: Rodopsin je zrakový purpur v tyčinkách komorového oka. Při jeho nedostatku vzniká šeroslepost. Vitamín A má kladný vliv na regeneraci rodopsinu. Vitamín A vzniká v organismu z provitamínu A, provitamíny jsou karoteny, zejména beta karoten. Vysoký podíl beta karotenu je v mrkvi (kromě dalších druhů, například rajčata), zejména po tepelné úpravě. Tvrzení by bylo přesnější takto: konzumace mrkve může zlepšit zrak.
PS: Hloupého jsem si přidala sama. Dlouho jsem pečlivě zvažovala že se naseru, ale flame jsou tak nudné... Proto jsem pak jsem usoudila, že tohle bude lepší.
Re: Into the wild / Útěk do divočiny
BG bude tento chlapík https://cs.wikipedia.org/wiki/Bear_Grylls
Re: Into the wild / Útěk do divočiny
...pro snazší komunikaci sem dám napřed znovu ten původní odkaz...
http://www.hedvabnastezka.cz/top-tipy/1 ... pertrampa/
Mou hlavní myšlenkou bylo, že přesto že příběh "supertrampa" je velmi známý , obzvlášť na Americkém kontinentu ,
vyšel knižně a byl i zfilmován, tak trvalo 21 let než se někdo pozastavil nad původním tvrzením, že zemřel kvůli záměně rostlin.
Nikdo po tu dobu nepřišel z myšlenkou, že "jedlé jsou jen kořeny" .
Dokonce cituji z článku,
Lidé prostě přijímají tvrzení od "autorit" jako fakt , bez snahy si to ověřovat.
To je ten případ špenátu, namátkou zde
někde jsem četl, že chybu udělal sazeč ne autor .
A nebo u té mrkve . U té je to ještě humornější. Tento mýtus vznikl za WWII za letecké války o Anglii, kdy před Německem potřebovala Anglické letectvo utajit nasazení radarů.
Do té doby se pro identifikaci nepřátelských letadel využívali noční hlídky jak z řad armády tak i civilistů.
Tajné služby udělali celonárodní mediální kampaň v tisku, rozhlase atd. jak je mrkev prospěšná pro vidění ve tmě a proto ji má konzumovat, každý kdo se na hlídkách účastní.
Ta kampaň , i díky utajení jejího důvodu, byla tak úspěšná že se Luftwaffe nepozastavovala nad zvýšeným odhalováním svých letadel , ale byla tak dobrá, že se to dodnes traduje po celém světě.
Neříkám že mrkev není zdravá, ale aby se to skutečně nějak měřitelně podepsalo na schopnosti vidět ve tmě , musel by jí člověk zkonzumovat několik kilogramů denně.
Ale od malička nám autority (rodiči počínaje) tvrdí , že je mrkev dobrá na oči a slyšíme to z tolika stran , že to bereme jako fakt a prostě o tom nepřemýšlíme.
Bohužel lidé jsou přehlceni informacemi a jsou i přirozeně líní myslet. Proto mlátím hlavou do zdi, když ten cvok Bear Grylls předvádí co všechno v přírodě dokáže sežrat. Od oka mrtvý krávy(nebo co to bylo) přes červy až po brouky a ještě u toho chlastá vlastní moč.
Jak pak asi mohou dopadnout jeho "následovníci" při trempování , pardón dnes se říká survivalu .
http://www.hedvabnastezka.cz/top-tipy/1 ... pertrampa/
Mou hlavní myšlenkou bylo, že přesto že příběh "supertrampa" je velmi známý , obzvlášť na Americkém kontinentu ,
vyšel knižně a byl i zfilmován, tak trvalo 21 let než se někdo pozastavil nad původním tvrzením, že zemřel kvůli záměně rostlin.
Tedy jednadvacet let tu záměnu rostlin všichni přijímali jako fakt.Je to právě 21 let od doby, co Christopher McCandless zemřel, ale zájem o jeho osobu neupadá, stejně jako v případě akademického pracovníka Ronalda Hamiltona, spisovatele a zaměstnance Univerzity v Pennsylvánii, který si Into the Wild přečetl a okamžitě nabral důvodné podezření, jak dobrodruh zemřel.
Nikdo po tu dobu nepřišel z myšlenkou, že "jedlé jsou jen kořeny" .
Dokonce cituji z článku,
vědec tvrdí, že by to mohl klidně jístOd té doby, kdy Krakauer příběh zpracoval do knihy, změnil názor a přestal si naivně myslet, že by si Christopher McCandless spletl tyto dvě rostliny. Spisovatel si začal pohrávat s jinou myšlenkou: že semena kopyšníku alpinského musí obsahovat jedovatý alkaloid zvaný swainsonin (blíže vizte zde - pozn. redakce). Testy provedené vědcem Dr. Thomasem Clausenem však neodhalily nic závadného. "Rozdrtil jsem tu rostlinu na kousíčky, ale nenašel jsem žádné toxiny, žádné alkaloidy. Mohl bych ji klidně sníst."
Lidé prostě přijímají tvrzení od "autorit" jako fakt , bez snahy si to ověřovat.
To je ten případ špenátu, namátkou zde
Zdroj:http://ona.idnes.cz/spenat-je-ohromnou- ... zdravi_bad
Mýtus o tom, že špenát je obrovskou zásobárnou železa, je už velmi starý. Už v roce 1870 publikoval doktor. E. von Wolf práci, v níž tvrdil, že špenát má desetkrát víc železa než ostatní listová zelenina. Skutečná špenátománie vypukla ve 30. letech dvacátého století, kdy spatřil světlo světa Pepek námořník, který špenátu vděčil za své obří svaly.
Přitom ale už v roce 1937 přišli němečtí vědci se zjištěním, že špenát má jen desetinu množství železa, které se u něj původně předpokládalo. E. von Wolf prý způsobil tento omyl nechtěným posunem desetinné čárky, takže špenát neobsahuje 30 mg železa, ale jen 3 mg.
někde jsem četl, že chybu udělal sazeč ne autor .
A nebo u té mrkve . U té je to ještě humornější. Tento mýtus vznikl za WWII za letecké války o Anglii, kdy před Německem potřebovala Anglické letectvo utajit nasazení radarů.
Do té doby se pro identifikaci nepřátelských letadel využívali noční hlídky jak z řad armády tak i civilistů.
Tajné služby udělali celonárodní mediální kampaň v tisku, rozhlase atd. jak je mrkev prospěšná pro vidění ve tmě a proto ji má konzumovat, každý kdo se na hlídkách účastní.
Ta kampaň , i díky utajení jejího důvodu, byla tak úspěšná že se Luftwaffe nepozastavovala nad zvýšeným odhalováním svých letadel , ale byla tak dobrá, že se to dodnes traduje po celém světě.
Neříkám že mrkev není zdravá, ale aby se to skutečně nějak měřitelně podepsalo na schopnosti vidět ve tmě , musel by jí člověk zkonzumovat několik kilogramů denně.
Ale od malička nám autority (rodiči počínaje) tvrdí , že je mrkev dobrá na oči a slyšíme to z tolika stran , že to bereme jako fakt a prostě o tom nepřemýšlíme.
Bohužel lidé jsou přehlceni informacemi a jsou i přirozeně líní myslet. Proto mlátím hlavou do zdi, když ten cvok Bear Grylls předvádí co všechno v přírodě dokáže sežrat. Od oka mrtvý krávy(nebo co to bylo) přes červy až po brouky a ještě u toho chlastá vlastní moč.
Jak pak asi mohou dopadnout jeho "následovníci" při trempování , pardón dnes se říká survivalu .
Re: Into the wild / Útěk do divočiny
Na tom filme mi prišla najabsurdnejšia situacia, ked nechal celeho uloveneho losa zožrať vlkom len preto, že mu ho obsralo par masiarok. A to v situacii, ked mu uz hrozila smrt hladom. Neviem ci toto bolo podľa skutočnej udalosti.....