Činění kůží
Napsal: 22.05.2012 7:01
Občas veterináři léčí, ale příroda to vidí jinak a tak i přes veškerou snahu, nemalé náklady na léčení a všemožnou péči pacient podlehne. Jsou zvířata, která si rozhodně nezaslouží, aby jen tak, bez mrknutí oka, ukončila svou pouť v kafilerii jako surovina k výrobě masokostní moučky nebo mýdla - alespoň tak nejspíš uvažoval jeden můj kolega z vandrů, když mi znenadání jednoho dne dovezl v igelitu zabalený kus useknutého ocasu se slovy: "Tu máš trapere, něco s tím zkus udělat, já na to nemám žaludek..." Tak jsem zkusil - kůži stáhl, což byl docela zážitek, protože byla k obratlům pevně přirostlá a navíc po několika dnech v teple, jak ho vezl, to zrovna moc nevonělo. Pak jsem kůži řádně oškrabal (lžící s naostřeným okrajem) a po delším hledání na Googlu se rozhodl použít jedinou dostupnou metodu činění, na kterou jsem měl v tu chvíli v domácích podmínkách suroviny - octem a solí.
Postup činění tak jak jsem ho aplikoval:
Staženou a očištěnou kožešinu jsem na tři hodiny namočil do vody s přídavkem velkého množství saponátu (Jaru na nádobí). Řádně propral a spláchnoul tekoucí vodou, až zmizela všechna pěna. Po tři dny a tři noci jsem to nechal namočené v roztoku pěti litrů vody smíchané s půllitrem octa a půl kilem kuchyňské soli, tak jak jsem se dočetl na internetu. Párkrát za den jsem obsah promíchal. Po těch třech dnech jsem břečku* vylil, kůži řádně opláchnul v tekoucí vodě a otřepal. Původně smradlavá hrůza zabalená v igeliťáku se změnila na vcelku voňavou kožešinku. Ale samotné piklování v kyselině se mi nezdálo dostatečné. Proto jsem se rozhodl použít ještě stabilizační roztok s formaldehydem. Namočil jsem kůži do třech litrů vody ve kterých jsm rozmíchal jednu "štamprdli" pětadvacentiprocentního formalínu a přisypal půl jogurtového kalíšku kuchyňské soli (sůl brání přílišnému naboptnání kůže). Po třech hodinách jsem přidat zarovnanou polévkovou lžíci sody na praní (aby zneutralizovala zbytky octa) a promíchal. Nechal jsem to působit přes den i noc a občas, když jsem šel okolo kýblu tak jsem to promíchal. Pak jsem kožešinu opláchl pod tekoucí vodou, důkladným vytřepáním zbavil vody a narovnal chlupy. Ve stínu, ale na větru jsem to nechal zavěšené uschnout. Dokud z kůže po přehnutí vystupuje voda, nechte to v klidu sušit. Jakmile se však kůže blíží do stavu téměř suchého, je zapotřebí ji místo vedle místa v prstech důkladně promnout nebo jako plochý řemen přetahovat několikrát po sobě přes hranu dřeva (např. o hranu stolu). Nebojte se, nepoškodí se, ale uvolní se její vlákna a bude pak vláčná. Tento okamžik nepropásněte. Protože pokud to neuděláte, po uschnutí bude tvrdá jako plech (naštěstí ji lze znovu namočit a chybu napravit). Po úplném vysušení jsem hotovou kožešinu z "masové strany" jemně namazal trochou čisté lékařské vazelíny, aby si udržela vláčnost. Chlupy jsem přestříkal manželčiným kondicionérem na vlasy (což naštěstí nezjistila ), aby ztratily lámavost.
Výsledek se zatím tváří použitelně... Má s domácím činěním kožešin někdo zkušenosti? Byly to mé první pokusy, takže nevím, zda jsem postupoval správně.
*) "Břečka" je podle příruček odborný název pro koželužské lázně. V tomto případě je břečka i po vyčinění kůže na pohled vcelku "kulturní" čistá kapalina, bez hnilobného smradu, zavání pouze octovým aroma, takže to klidně můžete dělat v panelákovém bytě.
Edit: oprava překlepů
Postup činění tak jak jsem ho aplikoval:
Staženou a očištěnou kožešinu jsem na tři hodiny namočil do vody s přídavkem velkého množství saponátu (Jaru na nádobí). Řádně propral a spláchnoul tekoucí vodou, až zmizela všechna pěna. Po tři dny a tři noci jsem to nechal namočené v roztoku pěti litrů vody smíchané s půllitrem octa a půl kilem kuchyňské soli, tak jak jsem se dočetl na internetu. Párkrát za den jsem obsah promíchal. Po těch třech dnech jsem břečku* vylil, kůži řádně opláchnul v tekoucí vodě a otřepal. Původně smradlavá hrůza zabalená v igeliťáku se změnila na vcelku voňavou kožešinku. Ale samotné piklování v kyselině se mi nezdálo dostatečné. Proto jsem se rozhodl použít ještě stabilizační roztok s formaldehydem. Namočil jsem kůži do třech litrů vody ve kterých jsm rozmíchal jednu "štamprdli" pětadvacentiprocentního formalínu a přisypal půl jogurtového kalíšku kuchyňské soli (sůl brání přílišnému naboptnání kůže). Po třech hodinách jsem přidat zarovnanou polévkovou lžíci sody na praní (aby zneutralizovala zbytky octa) a promíchal. Nechal jsem to působit přes den i noc a občas, když jsem šel okolo kýblu tak jsem to promíchal. Pak jsem kožešinu opláchl pod tekoucí vodou, důkladným vytřepáním zbavil vody a narovnal chlupy. Ve stínu, ale na větru jsem to nechal zavěšené uschnout. Dokud z kůže po přehnutí vystupuje voda, nechte to v klidu sušit. Jakmile se však kůže blíží do stavu téměř suchého, je zapotřebí ji místo vedle místa v prstech důkladně promnout nebo jako plochý řemen přetahovat několikrát po sobě přes hranu dřeva (např. o hranu stolu). Nebojte se, nepoškodí se, ale uvolní se její vlákna a bude pak vláčná. Tento okamžik nepropásněte. Protože pokud to neuděláte, po uschnutí bude tvrdá jako plech (naštěstí ji lze znovu namočit a chybu napravit). Po úplném vysušení jsem hotovou kožešinu z "masové strany" jemně namazal trochou čisté lékařské vazelíny, aby si udržela vláčnost. Chlupy jsem přestříkal manželčiným kondicionérem na vlasy (což naštěstí nezjistila ), aby ztratily lámavost.
Výsledek se zatím tváří použitelně... Má s domácím činěním kožešin někdo zkušenosti? Byly to mé první pokusy, takže nevím, zda jsem postupoval správně.
*) "Břečka" je podle příruček odborný název pro koželužské lázně. V tomto případě je břečka i po vyčinění kůže na pohled vcelku "kulturní" čistá kapalina, bez hnilobného smradu, zavání pouze octovým aroma, takže to klidně můžete dělat v panelákovém bytě.
Edit: oprava překlepů