Nechť admini nenechají hněv cloumat svým majestátem kvůli tomu, že jsem postnul celý článek. Jednak je velmi výstižný, za druhé je uvedená stránka dlouho neaktivní (brzo může být zrušená) a za třetí technicky nelze dát přímý odkaz na článek
PRACHY V PRACHU
Trnité jsou cesty života a prosté způsoby, jak zbohatnout. Snadné je pohádkově bohatnout, když ostatní krachují. Nejsnadnější je ale moderovat vzestupy i pády, neboť jedině tak může slušný bohabojný člověk trvale bohatnout jak v dobách hojnosti, tak v dobách krize.
Máme za sebou více než 2000 let historie a k dnešnímu datu svět rozdělený na několik tisíc extra bohatých oligarchů a miliardy chudých, kteří v lepším případě pracují ze všech sil, aby si za svou mzdu obstarali základní životní potřeby. Nežli se tak stalo, odehrálo se vždy několik zásadních událostí, které daly věcem spád a které se jakoby donekonečna opakují.
Vynález směny materiálních hodnot ve formě peněz bývá připisován židovskému národu, který je jak známo - jediný vyvolený. Za to, že Izraelité vytvořili zdrojový kód monoteismu v podobě Tanachu, ostatně ještě donedávna prolévali krev svého lidu. Je-li ovšem někdo architektem "operačního systému", na jehož principech existuje současná společnost, je logické, že zná způsoby, jak využívat jeho sílu k vlastnímu prospěchu. Zejména, když tyto posvátné knihy nejsou literaturou faktu, ale interpretují určitá sdělení. Stejně tak je logické, že příslušník národa vyvoleného nepovažuje ostatní lidi za sobě rovné, ale za pouhý prostředek, jak znásobit své bohatství. Pro pořádek připomínám, že cca 2500 let po vzniku Tanachu v psané formě nově naroubovaná větev víry známá jako křesťanství začala používat pro Tanach název Starý zákon, aby se pomocí svého Nového zákona vyznavači Ježíše Krista ideově odstřihli od vyvolenosti židovského národa a namísto kvality (vyvolenost židů) mohli používat k šíření technologie moci kvantitu (kdokoli, dokonce i žena! mohl rozšířit řady křesťanů) svých přívrženců, ovšem za pomoci stejných prostředků. Křesťanská církev pochopitelně židy nenáviděla, neboť to byli tišší svědkové krádeží víry a v jakékoli době dokázali nemravně bohatnout. Kromě toho vždy vyplynulo najevo, jak velký je rozdíl mezi originálem a pouhým plagiátem, jehož je křesťanství zářným příkladem.
Dokud byla středem světa Evropa, šlo podnikat loupeživé výpravy na jiné kontinenty ve jménu šíření víry. Válka byla jednoduchým způsobem, jak zbohatnout. Stačilo uloupit zlato, později i komodity a nerostné suroviny. V této fázi stačilo pozabíjet či zotročit příslušníky jiných národů, přivlastnit si jejich území a bohatství a po jeho převozu do své domoviny jej po zásluze užívat. Dodnes mnohé bývalé koloniální mocnosti jako Velká Británie, Francie, Španělsko či Nizozemí těží z bohatství získaného na úkor válečných zločinů v Africe, v Jižní či v Severní Americe. Po dobyvatelských válkách přišlo osídlování amerického kontinentu, kde hráli prim příslušníci starého dobrého vyvoleného národa, kteří bohatli na obyčejném obchodu, kdy ubožákům prchajícím z Evropy hledajícím lepší život za oceánem poskytovali peníze, služby či zboží, aby dali jejich snům šanci přejít do reality, pochopitelně za předpokladu tučných zisků, které jim jako obvykle umožňovaly nemravně bohatnout a kumulovat moc. Takto vznikaly dnešní USA.
Svět se pozvolna začal osídlovat a až na izolované oblasti se díky rozvoji komunikací začalo zrychlovat tempo života. V této fázi se válčilo o životní prostor. Někdo ale musel války financovat, což byla opět výtečná příležitost pro příslušníky vyvoleného národa, neboť co je jednodušší, než nechat do sebe pustit např. Anglii s Francií a poskytnout oběma pohanským národům peníze na to, aby se vzájemně povraždily. Otevřené války se později přesunuly do oblastí bohatých na nerostné suroviny a jelikož skrytě bojovali všichni proti všem na omezeném prostoru, na důležitosti nabralo zbrojení a vyhrožování válkou známé jako období tzv. studené války. Zkuste hádat, kdo to financoval
). Již bible svatá říká, že blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské - byli to plebejci neboli daňoví poplatníci, kteří žili v novodobém otroctví tu proklamovaném jako socialismus, tu jako svoboda demokracie materializovaná do moci peněz, které jednotlivce vmanévrují zpět do pozice otroka.
Všimněte si, že na začátku momentální krize, kterou prochází svět, se začal hroutit bankovní systém. Typický bankovní brainwashing na začátku krize zněl "Finanční systém nás zavedl do krize a z krize nás i vyvede." - to je, jako kdybychom čekali, že ten kdo nás střelí, nás i vyléčí. Jelikož se dlouhé roky pracovalo na tom, aby každý maximalizoval svoji expanzi a namísto použití pouze vlastních prostředků zmnohonásobil svůj potenciál pomocí bankovních úvěrů, nastal zlom, kdy tzv. trvalý rozvoj narazil na hranici omezeného prostoru, v němž se rozpínal. Osobně jsem poslední roky sledoval, jak se vlivem otevření naší země snižují ceny elektroniky, zvyšují náklady na bydlení a jak postupný rozvoj půjček nakonec umožnil získávat hypotéky i obyčejným plebejcům. Jistým indikátorem byl pro mě kurz USD, jehož hodnotu přímo ovlivňují spíše marketingově politické nástroje, než krytí zlatem. Očekával jsem, že až spadne pod hranici 20 Kč / 1 USD, začne být veselo. Když nastaly poslední tři roky konjunktury, byl to jasný signál, že bod zlomu je blízko. Trh se začal chovat nenormálně. Vznikla taková poptávka po stavebních pracích, že cena vylétla mimo dosud známé limity, zaměstnavatelé museli začít přeplácet klíčové pracovníky a banky začaly používat ještě agresivnější metody, jak těm, co byli zadlužení průměrně, nabídnout jakoukoli další půjčku, aby tito nebožáci vydělávali pokud možno jen na splátky těchto půjček. Česká koruna posilovala, což místní politici interpretovali jako důkaz úspěchu naší zkorumpované ekonomiky, ale ve skutečnosti se oligarchové z jiných částí světa prostřednictvím bank zajišťovali před skutečným pádem dolaru. Krach hypotéčního trhu v USA a následné historické maximum cen ropy pouze potvrdily nejhorší obavy plebejců, že svět opravdu není tak krásný, jak jej znají z TV obrazovek. Reálný pokles příjmů a hromadné propouštění na sebe nedalo dlouho čekat. Národní banky po vzoru té americké začaly sanovat finanční sektor ohromnými dotacemi. Plebejci museli žasnout, odkud se najednou berou ty mnohasetmiliardové částky v eurech a v dolarech. Prostí občané důvěřující svým vládám a bankám prostě nepochopili, že je to jen virtuální gamble. Stát si jednoduše půjčí od bank na úrok a aby měl čím splácet, zvedne plebejcům daně či jakoukoliv jinou finanční povinnost ze zákona, aby od nich získal rychle hotovost, ale v konečném důsledku budou tyto bohulibé kroky státu splácet ještě vnuci dnešních daňových poplatníků, nedožene-li je dřív krach ekonomiky celého státu s hyperinflací a globálním masakrem celé společnosti, jak jej známe z Argentiny. Dnešní Řecko má mimochodem také dobře našlápnuto k podobným kotrmelcům.
Máte rádi hazard či sázky ? Kdybyste znali trik, jak vyhrát Jackpot, chtěli byste tu hromadu peněz ? Venku mrzne, až praští, je tady ta krize, bankéřem pomyslného Casína je dav zchudlých daňových pokladníků a je tu ještě někdo, kdo vyhrál Jackpot. Kdopak asi zbohatnul na chudobě a přesunul k sobě peníze obyčejných lidí ? Byl to trik nebo náhoda ? Nejedná se o žádné konspirační teorie, pouze o krásu jednoduchosti převedenou do praxe. Můžete se na to podívat z jiného úhlu selským rozumem. Chcete získat miliardu ? Najděte způsob, jak Vám dá miliarda lidí 1 korunu a je z Vás miliardář. Stačí za tím účelem legalizovat příslušný zákon a mrknutím oka Vás to katapultuje do cíle. Znamením dnešní doby jsou triky, jejichž jediným smyslem je přenést financování těch největších loupeží na co největší množství lidí a formou malých částek z nich vytáhnout biliony. Říká se tomu taky salámová metoda. Jinými slovy, abyste měli jistotu, že budete bohatnout nezávisle na tom, zda ekonomika společnosti jde nahoru nebo dolů, potřebujete technologii moci. Křesťanství si zatím účelem vytvořilo církev, moderní společnosti politické představitele a banky, ale princip je vždy stejný. Zkusme se tedy podívat na průběh současné krize očima bankéřů, abychom si udělali jasno v tom, kdo jakou hraje hru, kdo zchudne a kdo zbohatne.
Hitparáda vrahů z Wall Streetu
Takto vypadá brainwashing z úst šéfa Goldman Sucks ctihodného pana Lloyda Blankfeina, jehož výraz tváře permanentně ospravedlňuje, že je o mnoho moudřejší, než ostatní : "Jsme velmi důležití," tvrdí. "Pomáháme firmám růst tím, že jim pomáháme shromáždit kapitál. Firmy, které rostou, vytvářejí bohatství. To na oplátku umožňuje lidem najít práci, která vytváří další růst a další bohatství. Jde o počestný koloběh. Přinášíme prospěch celé společnosti." Plebejec zatlačí slzu dojetí při vzpomínce na hodného panáčka s buřinkou České spořitelny či hodného strýčka nabízejícího bezpečí hypotéky u Českomoravské stavební spořitelny. Dědeček topící se ve zlatě z reklamních šotů Sazky jen potvrzuje, jak snadno se dá vzbudit důvěra prostého lidu. Pro účely našeho článku postačí, když zůstaneme u hardcore ligy, jejíž tón udává výše zmiňovaná banka Goldman Sucks Sachs (dále jen GS).
TRIK 1 - ZAHRAJTE SI LETADLO
Každý zná kouzlo pyramidových her. Pojďme se podívat, jak se hraje letadlo ve velkém, když vrtíte psem - pardon, když můžete využít politickou sílu své vlády a s ní státní pomoc. GS v dobách, kdy byl trh s triky ještě mladý, vytvořil GS Trading Corp. - banka vydala milion akcií po 100 ks a hned je skoupila. Celých 90% pak GS prodali veřejnosti za 104 USD/ks. Opětovnými zpětnými nákupy vyhnali GS cenu akcií do astronomických výšek a GS Trading Corp. založil nový trust Shenandoah Corp., který vydal opět miliony akcií a zanedlouho vytvořil Blue Ridge Corp., takže ve finále 6,25 mil. ks akcií Blue Ridge vlastnil Shenandoah vlastněný GS Tradingem, za nímž stáli GS. U pyramidálních her vydělává jen ten, kdo je na začátku. Dám 1 dolar a vůči němu inkasuji 9 dolarů. Pak seberu 100 dolarů a inkasuji za ně 900 dolarů a pokračuji v tom tak dlouho, dokud je veřejnost ochotná mi dávat své peníze. Vznikne skvostný řetěz vypůjčených peněz, který je extrémně zranitelný na propad výkonnosti, tj. na stagnaci růstu. Jakmile začne poslední fond ztrácet na hodnotě, přijde deziluze, neboť ve hře není žádná hotovost na krytí investorů a začne masakr známý jako dominový efekt. Já zbohatnu a všichni ostatní zchudnou.
TRIK 2 - ZRUŠTE REGULACE, PODPOŘTE VOLNÝ TRH A SPASTE SVĚT
Princip je znám z historie, kdy poté, co již nebylo možné bohaté židy jednoduše pozabíjet a přivlastnit si jejich majetek, financoval klan Rotschildovů válku na obou stranách konfliktu, tedy nezávisle na tom, kdo vyhrál, byl zaručen zisk. Z toho vyplývá, že je dobré být všude. Jste-li všude, víte o všem a vhodnými prostředky můžete ovlivňovat vývoj v zájmu svých zisků. Neriskujete nic. Nafouknete něčí hodnotu, levně koupíte na začátku, zatáhnete do hry další investory, pak draze prodáte a necháte bublinu prasknout. Na konci cyklu můžete ještě levně koupit, co zkrachovalo, opětovně zvýšit cenu a znovu zbohatnout prodejem. Jak zpívají The Plastic People Of The Universe: "Kdo jsi svatý, ještě se posvěť a kdo jsi svině, nafoukni se pýchou, neboť jsi vyhrál! Jsi Pán tvorstva a celý svět ti leží u nohou". Investiční banka je tím správným nástrojem, který dokáže transformovat rozptýlené bohatství společnosti do rukou několika bohatých jedinců, v nichž poznáváme obvykle příslušníky národa vyvoleného. Kromě genové linie po matce to chce jen politický vliv, který výše zmiňovaným GS do 90-tých let 20. století chyběl, ale pak přišlo terno.
Spasitel z řad GS zachraňuje USA - "God bless America"
Místopředseda představenstva GS Robert Rubin byl jmenován do funkce ministra financí. Rubin byl považován za jednu z nejmoudřejších osob své doby - asi jako byl v našich končinách prezentován slabošský Václav Havel jako vzor mravnosti. Národním klišé se stalo, že cokoli považoval Rubin za dobré, bylo to nejlepší pro americkou ekonomiku. Tímto způsobem se obyčejně zahlazují ty největší prasárny. A Rubin si myslel, že americká ekonomika a hlavně finanční trhy jsou přeregulované a potřebují větší svobodu. Série tahů za Clintonovy vlády, které daly těmto ctnostným tezím reálnou podobu, umožnily Rubinově bývalému zaměstnavateli bance GS rozjet akci dot.com a vydělat neuvěřitelné peníze v extrémně krátkém čase. GS uváděla internetové společnosti na burzu jak o závod. Společnosti, které neměly nic jiné, než kopec nápadů, byly přes tzv. IPO uvedeny na burzu a za vydatné pomoci médií se okamžitě jejich akcie prodávaly za stovky milionů dolarů. Pamětníci to popisují jakoby GS uvázali stužku kolem melounu a hodili ho dolů z 50. patra, zatímco na telefonu čekali na příhozy. V této hře jste mohli vyhrát jen tehdy, pokud jste vybrali své peníze předtím, než meloun dopadl na chodník. Před příchodem Rubina do Bílého Domu musela banka před uvedením akcií nějakého klienta na burzu prověřit, zda byl klient poslední 3 roky ziskový. Rubin to ve funkci ministra financí zkrátil na pouhé 3 měsíce a ziskovost klienta nebylo nutné prokazovat ani v dohledné budoucnosti.
V roce 1999, ve vrcholném období, upsali GS až 47 společností, následující rok 18 společností (14 z nich ve ztrátě), přičemž IPO vyskočilo o 281% nad otvírací cenu. Jelikož GS sledovali pouze svůj zisk i za cenu mnoha krachů, dostali za nepovolené burzovní manipulace v roce 2005 pokutu 40 mil. dolarů, což bylo v porovnání se zisky GS jako pomyslné odflusnutí. Na nejhorší katastrofě světové finanční historie GS pochopitelně královsky vydělali. V letech 1999 až 2002 vyplatili GS svým zaměstnancům na bonusech 28,5 miliardy dolarů, zatímco jen z Nasdaqu bylo vymazáno přes 5 bilionů (tj. 5 000 miliard) dolarů bohatství.
TRIK 3 - NEBOJTE SE HYPOTÉK ANI ŠPATNÝCH ÚVĚRŮ
Jak je vidět, skutečným problémem nebyly peníze, o které přišli investoři při burzovních manipulacích, nýbrž fakt, že bankéři dostali místo mnohaletých nepodmíněných trestů ve vězení tučné bonusy. Poučení, co z toho plyne, potvrdilo bankéřům, že nafouknout bublinu je velmi jednoduché a odměny jsou o to větší, čím se podaří vyvolat větší mánii a iracionalitu chování hejlů, kteří mají přijít o své peníze. Trh přestal být racionálním místem, kde probíhají férové obchody, ale stal se z něj způsob konverze peněz investorů do výplat a bonusů bankéřů bez jakýchkoliv skurpulí a všem na očích. Nenažranost a chamtivost povýšené na ctnost pomohlo získat bankéřům sebevědomí z burzovních triků a chuť bohatnout ještě víc odstartovala další průšvih, tentokrát již s celosvětovým dopadem. Uvolnění trhu realit v režii GS ani jinak dopadnout nemohlo. Nenáviděné regulace totiž představovaly standardy, podle kterých bylo možné získat hypotéku. Kupující musel složit zálohu min. 10% z ceny nemovitosti, prokázat dostatečný příjem a mít dobré úvěrové ohodnocení, což tvořilo záruky, že dotyčný bude schopen hypotéku splácet. Uvolnění realitního trhu USA na přelomu 20. a 21. století proběhlo prostým zrušením těchto regulativů. GS vytvořili nástroje na seskupování špatných hypoték do balíčků a prodávali je skupinově nic netušícím penzijním a pojišťovacím fondům, což jsou tzv. institucionální realitní investoři, kteří jsou schopni nabídnout vysokou cenu za nemovitosti, ovšem za podmínky splnění tvrdých institucionálních kritérií, jejichž smyslem je položit kupní cenu proti cash flow z příjmů plynoucích z nájmů velmi bonitních nájemců, respektive cash flow ze splátek velmi bonitních dlužníků, co si vzali hypotéku.
Rázem vznikl masový trh s toxickými úvěry, který do té doby neexistoval. GS nejdříve svázali dohromady stovky hypoték do tzv. CDO (kolaterizované dluhové závazky), aby skryli nepořádek, kterého se chtěli zbavit. CDO jako nástroj byl formálně v pořádku, ale v praxi se tak problémové hypotéky mávnutím kouzelného proutku proměnily v produkty s ratingem AAA, do kterých investují právě institucionální investoři. GS se však zajistili proti riziku a proti CDO, které jiným prodávali, uzavírali pozice. Bylo jen otázkou času, kdy vyjde najevo, že AAA rating je ve skutečnosti bulshit, který pošle ke dnu takové hráče mezi finančními institucemi, jako byli Lehman Brothers, Bear Steams nebo AIG. Těsně předtím, než se rozjel masakr, koupili ještě GS u AIG za 5 miliard dolarů pojištění v hodnotě 20 miliard dolarů. Jelikož vláda USA nechtěla nechat AIG padnout, nalila do ní státní pomoc, z níž GS získali cestou vyrovnání s AIG hezkých 13 miliard dolarů. Ale to nejlepší mělo ještě přijít ..
TRIK 4 - ZDRAŽTE ROPU
Když se veřejnost dozvěděla, že krachují samotné pilíře bankovního systému, vznikla menší panika, všichni začali být ostražití a již se zdráhali ukládat své úspory do čehokoliv, co připomínalo cenné papíry. Kasíno se potichu přesunulo na trh fyzických komodit. Budoucí objednávky na odběr ropy díky tomu způsobily začátkem léta 2008 nárůst ceny ropy z dosavadních cca 60 dolarů za barel až k hodnotě 147 dolarů, aniž by ovšem takto razantně vyskočila skutečná poptávka. Nabídka ropy se v té době zvýšila pouze z 85,24 mil. barelů na 85, 72 mil. barelů denně, přičemž skutečná poptávka po ropě klesla z 86,82 mil. barelů na 86,07 mil. barelů denně. Mezi roky 2003 až 2008 se množství spekulativního kapitálu proudícího do ropného trhu zvedlo z 13 miliard dolarů na neuvěřitelných 317 miliard dolarů a než byl barel fyzicky dodaný na konečné místo určení, zobchodoval se asi 27 krát. Původně rozumný instrument tzv. hedging (zajišťování budoucí ceny ropy) sloužící farmářům tak otočil pozdější situaci naruby.
Díky tzv. uvolnění trhu prosazeném ex-bossem GS Rubinem totiž komoditní pobočka GS získala vládní výjimku, která GS umožnila stát se fyzickým hedgerem a uniknout tak všem regulatorním opatřením ostatních zajišťoven. Získání výjimky se po GS podařilo i dalším 14 bankám, které postupně zatáhly do hry i další investory, což se naplno projevilo právě v létě 2008. Díky neveřejné vládní výjimce se GS stali hlavními designéry triku s komoditami. Vytvořili vlastní Goldman Comodities Index zaměřený na ropu a na tento index začali sázet institucionální investoři, tj. pojišťovny a penzijní fondy. Problém tkví v tom, že tento druh investorů investuje do dlouhodobých projektů, jejichž základním parametrem je především dlouhodobý růst hodnoty, proto začala ceny ropy prudce stoupat. Do léta 2008 nakoupili spekulanti ve formě budoucích objednávek přes 1,1 miliardy barelů ropy, což je víc, než objem veškerých zásob ropy v USA. Jakmile bublina splaskla, cena ropy spadla ze 147 dolarů na 33 dolarů za barel. Tentokrát však masakr zasáhl i veškeré činnosti napojené na ropu, tedy nejen cestování, letecký průmysl, ale i transfer zboží, zejména potravin, což způsobilo katastrofální hladomory ve všech chudších oblastech třetího světa.
TRIK 5 - ZACHRAŇTE SVĚT A VYVEĎTE HO Z KRIZE DÍKY STÁTNÍ POMOCI
Zatímco krach způsobený burzovními manipulacemi trval desetiletí, krach realit jednotky roků, tak krachu ropného trhu již stačilo jen pár měsíců. Bum prásk a výsledkem těchto triků je celkový účet cca 12 bilionů dolarů, kterými vláda USA tzv. podpořila hospodářství a bankovní sektor USA. To je cena za bonusy vyplácené bankéřům v GS a dalších investičních bankách. Ale opravdová legrace nastala teprve, když se krize začala projevovat globálně a svět se dostal do hluboké deprese. Dosavadní triky již nebylo možné využít pro další bublinu a jediný volný kapitál, který bylo možné ještě vzít v úvahu, se nacházel v rukou naivních plebejců, daňových poplatníků. To odstartovalo další gamble, který známe jako státní pomoc.
Na začátku bylo nutné odstřelit pár nepohodlných hráčů. V září 2008 ministr financí USA, ctihodný pan Paulson, jinak též známý jako bývalý šéf Goldman Sachs, nechal bez jakékoliv možnosti záchrany zkrachovat Lehman Brothers, hlavního konkurenta GS. Hned následující den zachránil AIG dotací 85 miliard dolarů, z nichž 13 miliard bylo okamžitě vyplaceno GS a zároveň oznámil, že výše federální dotace pro finanční sektor bude závratných 700 miliard dolarů, přičemž rozdělením této státní pomoci pověřil jak jinak - bývalého vedoucího pracovníka GS, toho času vysokého úředníka ministerstva. GS proto zahájili konverzi své společnosti z investiční banky na bankovní holding, aby si otevřeli cestu k penězům z vládní dotace. Další výhodou konverze bylo, že orgánem, který dohlížel na činnost GS je FED, v jehož čele stál místopředseda GS, ctihodný pan Stephen Friedman, který dostal pochopitelně výjimku ze zákona o konfliktu zájmů. Šlehačkou na dortu je pak daňové přiznání GS. Firma vyplatila na bonusech zaměstnancům 10 miliard dolarů a proti tomu zaplatila daň z příjmu ve výši 14 milionů dolarů, i když dosáhla 2 miliard dolarů čistého zisku. Díky zákonu o korporátních daních lze totiž geograficky rozvrstvit příjmy a přesouvat je mezi svými mezinárodními pobočkami tak šikovně, že končí v daňových rájích.
Jak je vidět, současnou krizi nezpůsobily ani náhody ani žádné tajné konspirace, ale prosté prorůstání moci bankovního sektoru, který financuje ekonomiky jednotlivých států, do vrcholné politiky. Byl to řízený proces, v němž jedni ztrácejí a druzí získávají. Celkem se bavím, když čtu, jak již média pozvolna ohlašují, že se ekonomiky z krize vzpamatovávají a rostou. Trvalý růst je vždy znamením, je nějací GS již začali dojit systém a průser není daleko. Jen ty cykly se zrychlují. V GS se pracuje 24h denně a zlaté tele je jediným bohem, v něhož se zde věří a jemuž se vše podřizuje. Ten, kdo chce extrémně bohatnout a je ochoten pro peníze udělat kdykoliv cokoliv, jde pracovat do Goldman Sachs. Kdo má rád krásu prostého života, přátelství či rodinu, však na penězích tak paranoidně nelpí.
Krize nenastala mimoděk, ale jen proto, aby hráči, kteří chtějí ještě víc bohatství a moci dosáhli svého i za cenu globálního zhroucení ekonomiky. Vysajou ji znova a znova s bravurou sobě vlastní, až ji budou pomáhat vzpamatovat se z právě probíhajícího masakru. Dnes, kdy je svět díky rozvoji komunikací jednou globální vesnicí, se již vše odehrává v reálném čase. Žádné roky dřiny, ale bum prásk a rázem půlka světa zchudne, když jí připraví o peníze na účtech schopný hacker
). Mnoho plebejců si však pod tíhou brainwashingu odmítá přiznat realitu a mají tendence obracet svou nenávist špatným směrem. Není nutné hodit na Wall street atomovku, ani považovat bohatství jen za hřích. Postačí urovnat si vlastní žebříček hodnot, přestat být plebejcem, jehož spotřební návyky určují ti, kdo mu mají de facto sloužit. Existence plebejců totiž přímo umožňuje využívat v praxi uvedené triky. Proti jednoduchým trikům prováděným všem na očích je jediná obrana - mít jednoduché zásady a jednoduše přijmout realitu místo iluze. Na první pohled to nevypadá jako velký objev, neboť se vždy najde blb, co má ambice spasit celý svět, i když sám smrdí od hlavy k patě sračkama - ale najde mnoství blbců, co raději věří v sen. Jakmile ale člověk začne u sebe, způsobí tím mnohem větší poprask. A když se sečte síla miliard plebejců, kteří by se mentálně odpojili a zahodili za hlavu iluze, jimiž je krmí sráči usilující o jejich peníze, změnilo by se mnohé - třeba to, že není nutné o své peníze jen přicházet - třeba to, že jiné hodnoty jsou mnohem, mnohem důležitější, než všechny peníze na světě.
www.eden-x.cz
).
.
