Přátelé, myslím si, že s tím státem vynuceným odevzdáním zbraní to v reálu nebude tak horké, jak to snad vypadá. Když se podíváte kolem, tak k tomu snad ani nemůže dojít (alespoň já s tím nepočítám a hlavu si s tím nelámu). Vezměme si, jaké situace a scénáře pro potenciální příležitost k "masovému odzbrojení národa" by mohly nastat:
1. Rychlý kolaps společnosti - buď válečný konflikt na našem území, a v tom případě by stát nanejvýš povolával držitele zbraní "do zbraně k obraně", což je velmi málo pravděpodobné. Pravděpodobnější je konflikt sociální vyvolaný ekonomickou situací, z ekonomických důvodů nebo z důvodu nějaké epidemie, katastrofy atp., který by propukl velmi rychle a v takové síle, že by (případně) došlo (mohlo dojít) ke změnám ve společnosti. V tom případě nebude mít státní moc jednak čas řešit nějaké zbraně obyvatelstva, druhak ani zájem, protože politici budou mít opravdu, ale opravdu jiné starosti sami se sebou! Navíc se dá předpokládat, že takovým kolapsem utrpí i akceschopnost výkonných i ozbrojených složek státu (část policie a armády se postaví proti státní moci, podstatná část bude chránit politiky před "rozzuřeným davem", úředníci poutíkají...), takže vymahatelnost práva a zákonů bude problematická (nebo nemožná) a nebude kdo by řešil nějaké "odebírání zbraní jménem zákona".
Co by snad politici ještě v takovém případě mohli udělat, je vyhlásit stanné právo, ale na to zase potřebují poměrně početnou a funkční armádu (naše armáda čítá cca 20000 lidí ve zbrani, policie čítá cca 39000 lidí i s úředníky, když budu optimista, tak jich bude celkem 50000, a jenom obcí v republice, včetně Prahy, je skoro 7000, takže v každé z nich by na "dohled nad stanným právem" připadlo 7 "státních ozbrojenců"
), a alespoň většinu obyvatelstva dostatečně pokornou (a to se v takové situaci nedá předpokládat ani náhodou!).
Nemluvě o samotném technickém provedení takového odnětí - někdo to musí schválit, sepsat, odebrat, odvézt, uskladnit, hlídat... Ledaže by to rovnou vezli do železáren, ale zase - kdo by tam v takové situaci pracoval.
Vezměme si jako příklad "náběhu" k malému kolapsu protesty z nedávné doby nebo letošního roku - státy na severu Afriky, kde vesměs došlo ke změnám režimů, a tam si politici s odebráním zbraní obyvatelstva ani neškrtli, nebo nepokoje ve Francii, Anglii, Řecku, USA, Islandu, Maďarsku, kde byly nebo jsou masové protesty proti vládám, ale nevím o případu, kdy by si to politici dovolili využít k odzbrojení obyvatel.
Takže jestli bude kolaps opravdu rychlý (v řádu měsíců), tak na nějaké odebírání zbraní asi nebude čas, pravděpodobnější je nástup anarchie, rozvrat státní moci a vláda silnějšího, minimálně po dobu měsíců nebo i let. A k rychlému kolapsu spějeme opravdu rychle...
2. Iniciativa nějakého pacifisticky zaměřeného "šíleného politika" za současného stavu státu - ten by mohl, třeba pod nějakou vhodnou záminkou, chtít obyvatelstvo rychle odzbrojit v zájmu "jeho větší bezpečnosti". Je to sice možné, ale zase (alespoň zatím) málo pravděpodobné, protože (Pámbuzaplať za ně) je dosud dost politiků, kteří ty zbraně mají a chtějí, jsou myslivci, střelci a pod. (zatím je jich víc než těch "pacifistů"). Proto i ten Lipšic taky docela rychle (naštěstí) s tím svým "antizbraňovým" zákonem pohořel. Ono i to praktické provedení rychlého odzbrojení by nebylo jednoduché, a hlavně - bylo by to nejen technicky a legislativně náročné (viz. výše), ale hlavně drahé, a do toho se politikům nebude chtít! Vyvlastnit bez náhrady by v tomto případě nešlo (na nějaké "znárodnění" nebudou mít politici nikdy dostatečně pádný a "neprůstřelný" právní důvod), protože stát ještě funguje, pak přidejte k tomu náklady na legislativu...a potom co s těmi zbraněmi - skladovat nebo zničit, to je další problém, a na to ten stát nemá a nebude mít nikdy finance!
Takže tento způsob jednorázového odzbrojení obyvatelstva je velmi málo pravděpodobný, a v případě nástupu nějakého politika typu "šíleného spasitele" (ala Adolf a další) by ty ozbrojence z řad veřejnosti naopak potřeboval.
3. Pomalé, plíživé, odzbrojení - ve stylu stávající situace ve Velké Británii (viz. článek na GunLexu). To se v současnosti prakticky děje a probíhá v každé zemi v celé Evropě (asi i jinde na světě) ve formě postupného oklešťování práv (obecně všech) obyvatel, kdy se na tom podílí politici svorně a bez rozdílu. Naštěstí v Anglii jim to trvalo 100 let, než došli do současného stavu, u nás na to máme ještě spoustu času a věřím, že k tomu a tak daleko ani nedospějeme, protože ten kolaps (viz. bod 1) přijde podstatně rychleji než za sto let (jak to tak sleduji kolem, je to otázka nějakého roku...)!
reklama
reklama
.
Listina základních práv a svobod hovoří jasně 
Obávám se že ano 
Myslím, že v dobách nouze budou majitelé hromadně zakopávat zbraně na zahradě a hlásit ztrátu.
