Názory egyptologů

[Kolapsnik jr.]

velke mixle v pixle -> budme pripraveni nebyt prekvapeni kdo to vyleze na druhe strane tunelu po regeneraci/transformaci/ustaleni rozpadu-kolapsu..

lze predpokladat, ze mnoho z tech lidi bude puvodne pochazet z tabora nezasvecenych ci v kolapsech si nerochnajicich si, proste budou mit jen stesti, pripadne v kombinaci s nejakou povahovou, intuicni ci remeslnou dovednosti, ktera je dostala napred, jejich "nepripravenost" ale splachne cast vedomosti..

predstavme si prezivsi skupinu lidi: A+B+C, kazda ma jinak velkou biblioteku/kolapsovy lamino manual, pokud napriklad ze skupiny B+C bude mit nejake pred PA "mrazkovo archivy" jen v sile 1-5% dulezitych informaci, tak to proste podetne celkove znalosti prezivsi skupiny [A+B+C], to je zakladni matika..

ps digitalni media nepreziji, moderni chem. knihy moc nevydrzi a domaci/verejne knihovny v kolapsech zrovna moc neboduji.. tedy pokud se nebavime o vybornem zatopu pro squatujici, nejaka forma neoklasteru sice udrzi vedomosti, ale pote je sireni dlouho jen pozvolne..

ps2 drtiva vetsina vytisteneho je brak: slabsi detektivky, limonady, vycpele fantasy a jine knizni "trhaky", odborna zahradkarska/domaci tech. literatura je v silne mensine (a to je drtive o pace fosilu) - to je co je % fyzicky na pultech, kdezto "perma" literatury je z toho komparativne kladna nula = hlad, smrt, depopulace..

[Rase]

Když sem poslouchal přednášku pana Bárty, tak sem si uvědomil že jedniná (mě známá) společnost, která se dokázala sama, na vlastní popud, změnit, byli ve staré Spartě. Tam taky prakticky nárazově přešli z klasické společnosti řeckého městského státu, na zcela unikátní společnost jak Spartu chápeme dnes (asketický, militantní stát s velkým důrazem na náboženství atd.). Co sem našel, tak by za těmi změnami měl stát Lykúrgos, na jeho popud byla Sparská společnost reogranizovaná. Myslím že současná společnost je natolik neuchopitelná (těžko se dá určit jaké hodnoty naše společnost uznává) na to abychom se dokázali změnit. Navíc změny může vytvořit jen poměrně malé množství lidí, v současnosti ale vše musí schvalovat mítní vlády, lokální vůdci atd. z toho plyne že i kdyby někdo přišel s revolučním typem nové společnosti, tak k zavedení do praxe nikdy nemůže dojít...
Budeme tedy muset čekat až naše civilizace dostatečně ochabne a začně zahnívat, načež zmenu bude moct přinést jen nějaký vnější podmět.

[gabcik]

Ďalší rozhovor s Miroslavom Bártom na Českom rozhlase:
media.rozhlas.cz/_audio/2837197.mp3
V druhej časti rozhovoru aj nejaké novšie myšlienky, napr. o vzdelávaní, alebo o šanci kolaps oddialiť.

[Kolapsnik jr.]

Dik za avizo, zajimave poznatky: kolaps ci transformace jiz (u nas) probiha tj. zadna futurologie, Barta take priznava, ze jeho generace se plne podili(lela) na dokurveni systemu.., dale casovy horizont pro dosazeni druheho brehu kolapsu-transformace vidi v dnesnim nastaveni na mnohem kratsi nez historickych ~200let a probehne diky hloubce soucasneho poznani tak nejak bezbolestne, zde bych mel uz jiny soukromy nazor. Pak samozrejme klasika v zakladu: nizsi komplexita, jine nastaveni statni spravy/politiky/nabozenstvi, *prepolovani spol. vztahu uz v jedne generaci (sluzky na panimamy a obracene), nachylnost oslabeneho jeste k vetsim pruserum pokud dojde k soubehu s prirodni katastrofou/invazi apod..

*ceska libustka a zde se opet masy i jednotlivci vyradi dosytosti

[Kolapsnik jr.]

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1093 ... 009/video/

Byl pred par dny na CT - talkshow Eben, oproti predeslym "silnym" rozhovorum nerekl nic noveho k PA, pritom dostal evidentne mirene nahravky na smec, takze asi davkovana autocenzura nebo takticka pauza, mozna jen akcentoval ze konci statni socialni system a deti se maji seniorum postarat o stari - jako osvedceny historicky model..

ps abych nebyl neprejici tak oblibenych " ~200let temna" take zaznelo ..
ps Cilek si asi take dava medialni kolapsovou pausu, no oni zas vyskoci az prijde cas, napriklad az spadne do zari burza a par set milionu lidi bude zas behat s "ohnem ve vlasech" dokolecka na dvorku

[Kolapsnik jr.]

Kraticka reportaz s Bartou v hlavnim case zprav (udalosti 8.9.) - upoutavka na archeologicky kongres se zahy meni na kolapsno, ze vykazujeme stejne znaky a trajektorii jako zkolabovane civilizace atd.. Vypichuje 3znaky: ztratu legitimity elit, exploze mandatornich vydaju (na sekeru - tj. dluhy vnitrni-vnejsi pridavam zde ja), rostouci pocty (sub-)bumazu. Dale nejednotnost - vnejsi impuls postrci k rozpadu, exploatace zdroju.. ; CT ma holt odsktrnuto, byli jste varovani..
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1 ... y-kongres/

[Karlos]

Máme tu názor dalšího egyptologa (na to konto jsem změnil i název vlákna). Já vím že jde o parlamentní listy ale nepředpokládám že si tak adresnou věc vycucali z prstu a věřím že se v tomhle duchu pan profesor vyjádřil.

Pád civilizace se prý blíží. Čeští egyptologové i známý děkan popsali úkazy

Podle řady renomovaných světových filozofů a archeologů se naše civilizace nachází v bodě zlomu. Je nanejvýš pravděpodobné, že to, co nás čeká v nedaleké budoucnosti, zažily i minulé velké civilizace. Jedním z takových příkladů je starověký Egypt, který si zcela jistě prošel tím, čím o tisíce let později procházíme i my...

...„Blížíme se ke kolapsu moderní společnosti, která je zahleděna sama do sebe. Elity jsou uzavřené a odtržené od reálu. Politici řeší své problémy ve svých stranách, jako by kolem bylo vakuum. Vytváří se skupiny, které si navzájem nejen nerozumí, ale ani nekomunikují. Společnost se atomizuje, a to předpokládá rychlý pád“
...
Školy podle děkana chrlí studenty, jejichž kvalita je horší a horší. Plní se jen tabulky, ale provázanost krajů je minimální. Na vysoké školy vstupují ti, kteří by se sem dříve nedostali vůbec nebo jen s velkými problémy a časem by školu stejně opustili. Přirozený kvalitativní výběr je narušen, a to je další ukázka problému naší civilizace. „Vychováváme čísla, ne lidi, nekoordinujeme, kde kdo bude potřeba, prostě chrlí se lidé, kteří pak mají problémy najít nějakou, ne tedy tu jejich, ale vůbec nějakou práci. Investuje se do vzdělání, které se nezúročuje.
...
Významný český archeolog a egyptolog Miroslav Verner je zdrcen mezinárodní situací především v arabských zemích. Jak řekl exkluzivně pro ParlamentniListy.cz, „…od Afghánistánu a Pákistánu po severní Afriku probíhají tak prudké změny, že jim takzvaná západní civilizace nestačí přihlížet, natož aby smysluplně reagovala. Jednotlivé kroky Západu jsou nahodilé a ještě ke všemu vesměs nešťastné.
...
„Jestliže si někdo nevytvoří vztah k památkám své země, byť z jiné éry, je to důkaz hluboké krize civilizace.
...
Okázalost na jedné straně a doslova mrhání financemi, neúcta k životu, půdě, zahledění sama do sebe. To jsou věci, které naši současnou společnost spojují s dobou, kdy končí „zlatá doba pyramid“ ve starověkém Egyptě a zdejší vysoce vzdělaná společnost upadá do zahledění se sama do sebe. Jako bychom se nepoučili ani ze starého Říma kdy „divoké“ kmeny byly před branami věčného města, a to si žilo svým uzavřeným životem, nestarajíc se, co bude dál, jen žijící z podstaty. Horší na tom je, že v dnešní době se jedná o celoplanetární problém, ze kterého může opravdu jen málokdo, dodává závěrem.

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/k ... azy-301394

[janko]

prednáška: Miroslav Bárta, Něco překrásného se končí aneb kolapsy civilizací
http://www.youtube.com/watch?v=HkGUKCZ6MMw

[Kolapsnik jr.]

Pan Bárta nyní aktivní rozpad-poraděnko Gazdíka (STAN) a Babiše, wtf ?
Pokud vyloučíme úplně naivní variantu asi si to vyhodnocuje, že furt lepší osvícený lokál fašismus/oligarchie, dokud je ještě co řídít, než chaos od buranů. No každý nějak tendujeme, on chce dožít relativně kulturně (plus relativní klid alespoň pro první další generaci potomstva), nekritizuji jej jen pozoruji..

http://echo24.cz/a/wCuQm/babisuv-think- ... olog-barta
http://archiv.ihned.cz/c1-63230180-kola ... slav-barta

[Kolapsnik jr.]

Dnes vecer Barta a spol. v pul hodinovem kolapsno bloku Udalosti komentare CT24.
Zajimave ani prinosne to nebylo vubec, cca 70% casu straveno na propagande ala ze je treba si vybrat civilizacni okruh, nekam patrit, rozhodne se nepoustet do solo akci hah, jako ze nam ty aliance tim ci onim smerem v poslednim stoleti k necemu byly.. Ubohe, bohuzel potvrzujici trend/zamer naznaceny v prispevku predchozim.

PS komedialni predehrou byl prvni segment od 22:00, kde nejaky z ministerstva tvrdil,
ze plynu pri soucasne/budouci spotrebe na 300let a ropy na 40-50let.. no CT ovvcanska masaz jako obvykle..

[bacil]

Nafta a že by někdy došla? To je opravdu skutečná konspirační teorie. Nafta vzniká pořád:

http://uloz.to/xkYWUmV/cervin-alois-dr- ... yd-ocr-pdf

str 103:

Stálý vznik nafty byl dokázán studiem
kalu na dně Černého moře. Toto moře je
velmi zajímavé po té stránce, že je rozděle­
no krymským poloostrovem na dvě polovi­
ny, v nichž je voda v kruhovém proudění,
ale v prostředním dělícím pásmu je klid,
nedostatek kyslíku. Již v hloubce 100 metrů
na volném moři je voda bez kyslíku, zato
však je plna sirovodíku, který vznikl roz­
kladem sapropelu na dně.
Skoro jako by byl v Černém
moři Kippův
přistroj
Tento sirovodík také způsobuje, že sap-
ropel se stává bohatým shromaždištěm cen­
ných kovů. Nad sapropelem se totiž ode­
hrávají podobné pochody jako v nějaké
chemické laboratoři, když z Kippova pří­
stroje uvádíme sirovodík do zkoumavek,
obsahujících roztoky kovových solí. Ve zkoumavkách se nám vysrážejí různobarevné
sirníky kovů, na př. žlutý sirník kademnatý, pleťově zbarvený sirník manganatý atd.
Také v Černém moři »Kippův přístroj«, vyrábějící sirovodík z hnijících bílkovin,
srazí, dolů do sapropelu sirníky četných kovů: vanadia, molybdenu, niklu, mědi a že­
leza. A kde se vzaly nahoře ty kovy? Doufám, že jste nezapomněli na to, že ty kovy se
dostávají do moře z pevniny. Vidíte, jak velkým napodobením chemické laboratoře,
vyrábějící kovové sirníky pomocí mořského »Kippova přístroje« je takové Černé moře
a patrně i zátoky v jiných mořích, v nichž voda stojí takřka nehybně.
Konečně bude dobře uvésti ještě jeden
neústrojný dar moře, který provázívá naftu.
Je to s ů l k u c h y ň s k á , která se vysky­
tuje v blízkosti nafty. Nelze se tomu v pod­
statě divit, uvážíme-li, že i sapropel je usa­
zenina z e s l a n é h o m o ř e .
Po ne náhlý vznik
nafty
Nám, netrpělivým lidem, se zdá, že
spousty nafty, jaké jsou v Zemi uloženy,
mohly vzniknout pouze najednou, jen ně­
jakou pohromou, katastrofou spousty rost­
lin či živočichů, snad potopených mořem.
Spousty nafty v Zemi jsou opravdu ohrom­
né: představme si na př., že roku 1934 jí
bylo dobyto ze Země tolik, že vozy jí nalo­
žené by vytvořily vlak, kterým by byl zem-

[Kolapsnik jr.]

Jako předvánoční žertík velice vtipné.
Pokud myšleno vážně je asi pro mě čas opět zalézt do ulity..
Abiotikáři nejsou schopni vstřebat ani to trivium, že i kdybá nakrásně ropoplyny odněkud vznikaly v našem geologickém čase, tak je to naprosto nedostatečné způsobům a rychlosti světové či regionální extrakce. Až potkáte Cílka jak se brouzdá rosou v těch svejch kristustkách kolem vaší chalupy, za buchtu a mléko to rád odborně vysvětlí.

[Maric]

Egyptolog Bárta: Možná je před námi bolestná krize. Začnou se objevovat lídři

Už třicet let pracuje na vykopávkách v Abúsíru, což je rozsáhlé pohřebiště Staré říše a staroegyptských panovníků 5. dynastie. Egyptolog a archeolog Miroslav Bárta také dlouhá léta vedl Český egyptologický ústav FF UK a loni se stal prorektorem Univerzity Karlovy. O archeologii říká, že je to strategická věda pro 21. století.

Jak jste se dostal k egyptologii?
Vlastně za trest, byl jsem zlobivé dítě. Moje první setkání s Egyptem bylo v páté třídě, kdy jsem se musel naučit nazpaměť nějaký text o pyramidách. Nejdříve jsem ale chtěl dělat pravěk, protože jsem miloval knížky Richarda Leakyho nebo Vratislava Mazáka o původu člověka.

Byl jste rebel?
Pořád jsem. Jen to teď musím skrývat, protože jsem akademik. (smích)

Jak často se vracíte do Egypta?
Dříve to bylo dvakrát do roka na několik týdnů, nyní to bude asi trošku horší, než ten blázinec s koronavirem pomine. Vracet bychom se tam měli v listopadu. Snad.

Když stojíte na pohřebišti zaniklých civilizací, co vám běží hlavou?
Když sedím na severu Abúsíru, nejlépe na pyramidě, odkud je nádherný výhled a kde kromě lišek vůbec nikdo není, anebo na jihu, kde pracuji nejvíc, dostanu se do takového „flow“, jak se dnes moderně říká (stav mysli, kdy je člověk ponořen do nějaké činnosti natolik, že přestane vnímat prostor a čas, pozn. red.). Vracím se do doby před více než čtyřmi tisíci lety, kdy tam žili staří Egypťané. Už víme, kudy a kam chodili, kdo tam byl pohřben, jak se jmenoval, co dělal u dvora, často i to, jaké měl další členy rodiny – ta jména máme doložená z různých tehdejších textů.

Hledáte tam paralely se současným světem?
Dříve jsem je nehledal. Chtěl jsem dělat egyptologii proto, abych měl klidnou práci, která mě baví. Vyrůstal jsem ještě v době, kdy jsme si nevybírali školy podle toho, co vynesou, ale co nás nejvíc naplňuje. A já se chtěl zabývat starým Egyptem a Afrikou, protože mě přitahuje ten kontinent a fascinují mě starověké civilizace. Postupně mě však přestalo uspokojovat, že jako archeolog jen zpracuji nějaký nálezový celek, jenž pak publikuji, což je podstata vědecké práce. A sám sebe jsem se ptal, k čemu to vlastně je. Zároveň jsem se stále více zabýval nejen starověkými, ale i dalšími civilizacemi, jen tak, pro inspiraci. A zjistil jsem, že je spojuje celá řada podobných fenoménů.

Jakých?
V archeologii dlouhých časových řad můžeme sledovat všechny procesy od začátku přes jejich růst a nějaký vrchol až po krizi, kolaps a následnou regeneraci. Například i kdysi lidé řešili přerostlou byrokracii, změnu životního prostředí, migraci, legitimitu elit, nedostatek zdrojů energie, nemoci, společenskou smlouvu... Ty procesy jsou doložené ze všech civilizací. Také je snadno najdeme i v současných společnostech. Jen si pořád naivně myslíme, že proběhnou jinak, ale to je omyl. Bez ohledu na sociální sítě a létání po celém světě se náš rámec jednání a chování zásadně nezměnil.

Geolog, klimatolog a filozof Václav Cílek už před časem říkal, že doba, která je před námi, bude výrazně složitější než ta, jež je za námi. Jaký je váš názor?
Můj kamarád a historik Martin Kovář říká, že vždy jsou všechny scénáře rozepsány. V té souvislosti je ale nutné zmínit jednu důležitou vlastnost dějin – nevyvíjí se lineárně, tedy krok za krůčkem, ale skokově. Vezměte si listopad ’89, průvod na Národní třídě jako spouštěč, a za šest neděl jsme měli Václava Havla prezidentem. Nebo rok 2011 – arabské jaro, kdy se během dvou měsíců skokově proměnil celý Přední východ a Maghreb („arabský“ severozápad Afriky, kam patří mj. Libye, Alžírsko, Maroko či Tunisko, pozn. red.)
A stejně tak se společnosti proměňují v závislosti na nových revolučních technologiích. Příkladem je historický projev Steva Jobse 9. ledna 2007, kdy uvedl na trh první iPhone. Ten v sobě sjednocoval internetový vyhledávač, iPod na přehrávání hudby a telefon. A najednou byl svět svým způsobem úplně jiný. Lidé začali používat telefony zcela novým způsobem, to vedlo k novému stylu jejich práce a komunikace. V minulosti svět podobně změnil vynález knihtisku nebo žárovky. Knihtisk vedl k vytvoření společnosti založené na informacích. Žárovka umožnila změnit noc v den a odstartovala obrovskou produktivitu práce, protože lidé už nemuseli pracovat jen při svíčkách.

Máme tedy podle vás před sebou složitější období?
Je možné, že nějaký nový vynález v oblasti energetiky, digitálních technologií či uchovávání energie povede k tomu, že naše civilizace udělá zase obrovský skok kupředu. Také je ale ve hře jeden z dalších možných scénářů, který měl Václav asi na mysli, a to, že naše problémy prostě nezvládneme. Dost možná je před námi bolestná krize, kdy se začnou objevovat lídři. V dobách opulence totiž nejsou potřeba. A právě možná díky nim pak uděláme další skok směrem nahoru.

Nebo i dolů, čehož jsme v dějinách také byli svědky.
Ty scénáře jsou rozepsané a je to na nás a na našich elitách. Pokud se ale ty budou o většinovou společnost „starat“ tak jako doposud – a skoro milion lidí včetně dětí v exekuci je toho v Česku frapantním příkladem –, skončíme velice špatně. Právě míra exekucí je svědectvím selhání státu a toho, že k vyspělým zemím zdaleka ještě nepatříme.

Je tedy kolaps nevyhnutelný?
Kolaps je v mém pojetí přechodný pokles složitost i toho systému, který nemá zjednodušeně řečeno peníze, aby udržel svou úroveň. V tomto směru ano.

Tedy žádný armagedon? Žádný konec naší západní civilizace?
Ten jsem nikdy na mysli ani neměl. Společnosti, až na výjimky, nikdy nekolabují tak, že by vymřely a zanikly. Jenom se transformují. Buď máte hodně prostředků, abyste budovali a rostli, anebo je nemáte, přestanete vyrábět, příjmy státu jsou nízké a skokově se propadnete. Najednou by lidem chyběly peníze na všechny ty iPhony, na létání za nákupy do New Yorku, na operu v Miláně. Valná část společnosti považuje za automatické v zimě lyžování v Itálii a v létě pobyt u moře...

Přišla by krize...
Ano. Ale ona je vlastně důležitá pro další budoucí růst. V krizi dobře vidíte, co nefunguje, a to můžete odstranit a nahradit něčím funkčním. Krize je svým způsobem blahodárná věc, protože ozdravuje systém. Jako když jste přepracovaná, přijdete v pátek domů, lehnete si a vstanete z postele až v pondělí ráno, protože tělo vás prostě vypne. A stejné je to se společností – když je toho moc, vypne se.

Čas od času tedy musí lidstvo spadnout na tvář, aby zregenerovalo? Je to nevyhnutelné?
Není. Právě sedm zákonů civilizace nám umožňuje hrozbě kolapsu čelit. Tedy reagovat dříve, než naplno propukne. Dnes už máme díky archeologii dlouhých časových řad vědecké nástroje, abychom mohli dopady krize v rámci našich možností a schopností umenšit. Každý problém má řešení, pokud to není meteorit o průměru 2 kilometry, který se na nás řítí z vesmíru.

Nicméně to zatím nevypadá, že by naše civilizace hledala poučení v dávných společnostech...
Protože si myslí, že je to k ničemu. Bohužel.

Lidé navíc mají i velmi krátkou historickou paměť, nemáte ten pocit?
Je to tím, že si říkáme: „To bylo! Nám se to nemůže stát.“ A pak se velmi divíme, když to přijde.

Loni v prosinci jste v rámci jednoho rozhovoru řekl, že kdybychom měli stupnici od 1 do 10, přičemž deset by představovalo významnou krizi, pak se naše civilizace nachází mezi šestkou a osmičkou. A pár týdnů nato přišel koronavirus... Kde jsme podle vás dnes?
Mezi sedmičkou a osmičkou. Podívejte se na propad příjmu financí, a bude ještě větší. Společnost je natlakovaná, byrokracie zoufale velká a lenivá, klimatické výkyvy si vyžadují alokování stále větších zdrojů, společnost se dělí na agresivní zájmové skupiny... Není to sice nepřekonatelné, ale samozřejmě nás to uvádí na práh krize. Je možné, že po volbách bude i u nás nezaměstnanost ještě mnohem větší. Jakmile firmy přijdou o podporu a ochranu od státu, může to být řetězová reakce v řádu několika týdnů. Není tedy vyloučeno, že to za pár měsíců bude ještě horší.

Ale celý svět se během několika měsíců velmi proměnil, nemyslíte?
Ano. To však ještě nemusí znamenat, že k horšímu. Vezměte si, že i my jsme si kvůli covidu uvědomili, že náš stát, i přes všechny kritiky, funguje pořád dobře... Máme tady sice křiklouny, kteří tvrdí, že stát nemá cenu. Kdo by však dělal covidové testy? Kdo by stavěl silnice? Kdo by provozoval školy a nemocnice? Můžete namítnout, že třeba korporace. Nicméně ty jsou orientované na zisk. A nevládní organizace? Nevěřím tomu! Stát, ať chceme nebo nechceme, má svoje velké opodstatnění. Horší je, že politici v mnoha částech světa si ověřili, že strachem a hrozbami, v kombinaci se senzacechtivou částí mediální scény, mohou vytvořit poslouchající vyděšenou masu sehnutých a splývajících těl a myslí. To je jedno z dalších velkých nebezpečí naší civilizace dnes.

S historikem Martinem Kovářem jste napsali knihu Civilisations: Collapse and Regeneration (v Česku vyšla pod názvem Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur), jež měla na sklonku minulého roku křest na Kalifornské univerzitě v San Diegu během konference věnované kolapsům. Kniha je o vzestupech, pádech a transformaci civilizací. A právě v ní jste vědecky uchopili a poprvé popsali sedm zákonů civilizace. Mají všechny stejnou váhu?
O tom není pochyb. Civilizace směřují k pádu, když nefunguje společenská smlouva nebo když docházejí levné zdroje energie zajišťující růst složitosti civilizace. A je také pravdivý Herakleitův zákon popisující, že to, co civilizaci přivede na vrchol, ji obvykle pak přivede i do krize – typicky třeba nárůst byrokratického aparátu. I u nás o tom všichni mluvíme, ale zatím nic pro změnu k lepšímu neděláme. Protože jak říká jedno české přísloví, „kapři si svůj rybník nevypustí“. A v tomhle lidovém pořekadle je spousta historické zkušenosti.

Když mluvíte o společenské smlouvě, vidíte problém v odtrženosti elit od většinové společnosti?
Vnímám to tak. Pokud politik neví, co stojí litr mléka nebo jak se kupuje lístek do metra, jak může pochopit, co se ve společnosti opravdu děje? Spisovatel Daniel Defoe napsal výbornou knihu Deník morového roku, což je románová kronika moru v Londýně v letech 1665–1666, kdy během jednoho roku zemřel každý desátý Londýňan. A Defoe píše, že tu krizi zvládli díky třem věcem. Zaprvé, že nejdůležitější komodity byly pořád k mání. Zadruhé, že zboží mělo svoji stálou cenu, ceny nelítaly nahoru a dolů podle toho, jak se kdo vyspal. A v neposlední řadě, že představitelé města, ačkoliv věděli, že je to nebezpečné a že se mohou nakazit morem, neustále chodili mezi lidi, aby jim pomáhali a pozvedali jejich náladu. A já si jako Pražan kladu otázku, jestli jsem to samé mohl pozorovat letos na jaře v průběhu první vlny koronaviru. Ovšem elity nemyslím jen v politice, i v kultuře, vědě nebo ekonomice.

Nepozorujete polarizaci společnosti i v rámci generací?
Do jisté míry ano. Vychází to z historické zkušenosti a z toho, že podstatnou část této společnosti tvoří generace, která je vlastně ztracená. Žila totiž většinu svého produktivního života po roce 1948 a rok 1989 pro ni přišel příliš pozdě. Úplně chápu její skepsi. Ale naprosto chápu i mladou generaci. Ta vidí kolem sebe ty, co neměli až na výjimky šance. A pak generaci, jež sice přišla včas v roce 1989, ale udělala spoustu chyb a často je dodnes není ochotná přiznat. A nakonec generaci, kterou nezajímá nic jiného než ekonomický profit. A právě souběh těchto generací může být pro ty nejmladší hodně frustrující. Oni už mají jiné priority, nemají na první příčce žebříčku jen hromadění peněz. Cítí, že v životě jde o něco jiného než být 18 hodin denně v korporátu. Existuje jedna antická moudrost, jež říká: „Jen ta společnost bude mít budoucnost, kde staří muži sázejí stromy, o nichž vědí, že v jejich stínu nebudou odpočívat.“ To je pro mě velice inspirující a vidím v tom řešení situace.

Zaznívají názory, že mladí lidé mají pocit ukradené budoucnosti...
Ve společnosti je zkrátka potřeba vést dialog, a od toho máme demokracii a volby. Půjdou-li mladí volit, mohou deklarovat, s čím nesouhlasí, a situace se může změnit. Tak přece dávám najevo, jak si představuji budoucnost tohoto státu, potažmo světa. Ale podívejte se na voličskou účast. Na jednu stranu mladí lidé křičí, že se jim něco nelíbí, ale na druhou jde k volbám jen hrstka.

Objevují se i hlasy, že jsou staří lidé „darmožrouti“, že jim nepatří budoucnost, a tak by už neměli volit. Nerozpadá se podle vás hodnotový systém?
Ten se rozpadá mimo jiné proto, že máme sociální systém, jenž vznikl ze správných pohnutek, ale stále není adresný, tedy nepomáhá jen skutečně potřebným. Jestli někdo říká, že staří lidé jsou „darmožrouti“, pak je to tragédie, protože zapomíná, že tito lidé tady celý život pracovali, odváděli daně a dnes mají nárok na to, aby se o ně stát v rámci svých možností postaral. Dávalo by mi smysl, kdyby někdo řekl, že lidé v exekucích nebo lidé, kteří odmítají pracovat, i když pro to nemají objektivní důvod, by neměli volit. Tam je ten argument asi více namístě. Ale když jste mluvila o tom covidu... Myslím, že v tom období se ukázala i ta světlejší stránka mince. Mnoho mladých lidí seniorům pomáhalo, chodili jim na nákupy, šili roušky. Podle mě na tom nejsme zase tak špatně.

Mohou se do budoucna mezigenerační spory vyostřit?
Záleží na elitách a občanské společnosti. Buď se budeme držet zavedených zvyků a snažit se ten problém odsouvat a nevidět ho, anebo si řekneme, že ten problém tady je, a budeme ho řešit.

Bylo to i kdysi?
Ovšem. Dříve ale neexistoval státní sociální systém a jediným záchytným bodem byla rodina. A dnes jsme ji odstavili na druhou kolej. Zvykli jsme si říkat: „Stát se postará!“ Ale mělo by to být opačně. Stát by se měl starat až v okamžiku, kdy všechny ostatní možnosti selhaly. Třeba v tom je obrovská síla Ameriky, tam se lidé spoléhají primárně na sebe.

Myslím to spíš v rámci běžných mezilidských vztahů. Vždycky bylo napětí mezi generacemi?
Takhle vyostřené to myslím nikdy nebylo, protože dříve i starší lidé měli ve společnosti úctu. A tu si vydobyli v průběhu života, postupně. Dnes se můžete stát milionářem už ve dvaceti, a takový mladý člověk si asi těžko od rodičů, kteří třeba nevydělávají ani zdaleka tolik, nechá mluvit do života. Jde o nějaké společenské nastavení, o to, co vidíme v televizi. Spousta lidí si odehrává své nenaplněné životy prostřednictvím nekonečných seriálů, kde se leckdy lidé chovají podivně a nepochopitelně. Nedivme se, že to pak většinová společnost bere jako normu.

Další váš zákon je o tom, že klima mění vývoj civilizace... Co říkáte na hnutí „zelených“ aktivistů v čele s Gretou Thunbergovou?
Nemám na to ucelený názor. Je legitimní vyjadřovat svůj nesouhlas, ale kultivovaným způsobem, aby to mělo nějakou úroveň. Jsme lidi, a ne zvířata. Nesouhlasím-li s něčím, mám mnoho možností, jak to dát najevo. Od sociálních sítí až po rozhovory s novináři. Pokud je ale forma protestu taková, že zásadně omezuje ostatní lidi v jejich svobodě nebo názoru, nebo když jde o nebezpečnou aktivitu typu, že někdo vyleze na důlní rypadlo, je to podle mě nezodpovědné. Jde o okupační stav. Jak už říkal Karel Čapek: „Křik dokáže zbořit kdejakou zeď, ale ještě nikdy žádnou nepostavil.“ A další slavný výrok říká: „Demokracie je nejlepší ze špatných způsobů řízení společnosti.“

V Národním muzeu aktuálně (a až do 7. února) probíhá výstava Sluneční králové, jež dokumentuje největší archeologické objevy českých egyptologů spjaté s výzkumem starověkého královského pohřebiště v egyptském Abúsíru. Jak dlouho jste ji chystali?
Ambice a snahy přivézt sem výstavu, která by ukázala naši práci v Abúsíru, byly už od konce 80. let, jenže pak přišla revoluce v Praze, potom arabské jaro... Dvakrát z toho sešlo, až nyní to vyšlo. I když málem taky ne. Kvůli koronaviru zažíval náš tým, jenž výstavu v Egyptě na počátku srpna připravoval, opravdu horké chvilky. A chvílemi to vypadalo, že se nálezy z Egypta přivézt nepodaří... Pojistná hodnota výstavy je sice miliarda korun, ale celá sbírka má nevyčíslitelnou hodnotu. S nadsázkou říkám, že je to malá atomová elektrárna pod jednou střechou.

V Abúsíru jste strávil třicet let. Je na výstavě něco, k čemu se rád vracíte?
Jsou to dvě skupiny nálezů. Jednak ty, jež jsou objektivně nejkrásnější, třeba královská socha panovníka Raneferefa. A pak jsou to nálezy, u nichž jsem byl osobně. Třeba soubor soch z hrobky kněze Nefera včetně jeho písařské sochy, sochy princezny Šeretnebtej, oltář hodnostáře Sanchuptaha a desítky dalších. Každý vystavený předmět vypráví svůj jedinečný příběh.

Jak na tom byl Egypt v období Slunečních králů?
Stát byl v rozkvětu, ale zároveň se už začínal potýkat s problémy například v oblasti počtu úředníků, jejich rostoucí nezávislostí, nepotismu (zvýhodňování a prosazování příbuzných či spřízněných osob do důležitých funkcí, pozn. red.), lobbismu a podobně.

A na stupnici od 1 do 10?
V době panovníka Niuserrea, což byl nejvýznamnější panovník žijící ve 24. století před Kristem, který postavil i největší známý sluneční chrám, to byla pětka až šestka.

Jak to s nimi dopadlo?
Kolapsem. Postupně, jak klesaly každoroční záplavy Nilu, zmenšovala se úroda, a tedy se snižoval daňový výnos státu. Čím menší příjmy byly na straně státu, tím méně si mohl dovolit financovat projekty. Stát byl na tom ekonomicky špatně, elity byly nefunkční se svými partikulárními zájmy, rostl vliv zájmových skupin, úředníci si uzurpovali stále větší porci moci... A celé se to pak najednou rozpadlo. A sešup dolů to byl velký.

Jak dlouho trvalo, než se z toho dostali?
Asi 150 let. Ale čím jsou civilizace jednodušší, tím je to všechno pomalejší. Naopak čím jsou složitější, tím je vše rychlejší. Jak nahoru, tak dolů.

Sedm zákonů civilizací podle prof. Mgr. Miroslava Bárty (50), Dr.

Každá civilizace je omezená v čase. Následuje kolaps, který však neznamená konec, ale „jen“ transformaci, tedy jakýsi zlom .Na začátku i na konci tohoto vývoje stojí obvykle konflikt.

Ke změnám ve vnitřním vývoji civilizací dochází skokově, nikoliv lineárně. Např. v roce 1989 se nejen v Československu vše změnilo „skokem“ během pár týdnů.

Herakleitův zákon – to, co civilizaci přivede na vrchol, je obvykle to samé, co zapříčiní její krizi a pád. Například nárůst byrokracie. Nejprve jde o pozitivní fenomén, pak ale systém začne spotřebovávat mnohem víc, než produkuje.

Každá civilizace potřebuje pro svoji existenci funkční společenskou smlouvu založenou na spolupráci elit a většinové společnosti a také své lídry. Pokud elity přestanou dbát o společnost, ta kolabuje.

Civilizaci spojují stejné symboly, hodnoty, společná kultura, vize a obecně uznávané právo. Ztratí-li společnost tyto tmelicí prvky, zaniká.

Vývoj civilizace je předurčen schopností přizpůsobit se proměnám vnějšího prostředí. Změny klimatu zásadně mění vývoj civilizace.

Zásadní vliv na růst každé civilizace mají technologie a objektivně levné zdroje energie (např. kdysi vynález parního stroje). Nadměrná spotřeba je cesta do záhuby. Pokud společnost spotřebovává více energie, než je schopna vyprodukovat, spěje ke kolapsu.

[proforma]

Dik. Ja bych jen doplnila, ze jde o tenhle clanek https://www.idnes.cz/xman/styl/miroslav ... domaci_rik (kd,by nekfo potrebovsl citovat )

[Liqid]

Tak je to člověk, který se zabývá studiem kolapsů, tak se nemůžeme divit, že vidí kolaps úplně za vším.

Spíš mě na něm zaujalo, že podepsal petici podporující přijímání a integrování migrantů a muslimů.

Asi by udělal líp, kdyby místo rozhovorů pokračoval v hrabání se v písků a hledání starých krámů.

[Maric]

Řekl bych, že optikou průměrného člověka žijícího v ČR se může zdát kolaps civilizace hodně vzdálený. Bárta má pravdu v tom, že i když tento stát vedou ne zrovna nejostřejší tužky v penále, tak díky celé mašinerii se třeba i na ten koronavir neumíralo v nemocničních chodbách nebo na ulici jako jinde ve světě.
Takový obyvatel velkých měst ve Francii, nebo průměrný Švéd nebo Američan musí nějakou formu kolapsu očekávat velmi brzy. Jestli příjde, jakou bude mít formu a úroveň se nedá předpovědět. A to naznačil i Bárta.
Někde jsem četl zajímavou myšlenku, že: Historie se neopakuje, ona to je spíš rýmovačka.

[Martysedlak]

Celkem trefil, že krize obnažuje problémy. U nás silná byrokracie, přebujelý stát, pomalá rychlost reakce státního aparátu.....
To jestli bude rozpad či nebude to se uvidí. Přežili jsem rozpad v roce 89 tak dáme i ten co nás možná čeká.