Dobrá otázka od nově příchozího
Dle mého názoru záleží kromě samotných procent mrtvých na rychlosti depopulace, její lokalizaci, věkovém spektru zasažené populace, počtu lidí s trvalými následky, aktuálním stavu lokální i globální ekonomiky, ročnímu období, zájmům některých skupin a dalším více či méně důležitých faktorům. Zkusím to rozepsat blíže:
Populace
Samotná smrtnost v řádu jednotek % je pro současnou světovou populaci zvládnutelná za předpokladu, že není provázena některými zásadními komplikacemi jako je třeba v případě epidemie stav, kdy jen 2 - 3% smrtnost provází třeba XX % trvalých zdravotních následků u "uzdravených" osob, které budou mít nejen omezené možnosti vrátit se do pracovního procesu, ale především enormně zatíží zdravotní a sociální systém. To je možná právě problém současné epidemie koronaviru Wu Chan, protože údajně způsobuje až u 20% trvalých následků v podobě postižení, ledvin, plic a srdce. To je mnohem významnější ekonomický problém.
Zkusím modelovat v ČR z hlediska "hypotetického" viru se smrtností 3%, trvalými následky 20% a při vnímavosti 30% populace - onemocní asi 3,2 mil. obyvatel a zjednodušeně z toho 639 000 bude mít trvalé následky a 95 850 zemře.
Pokud optimisticky bude stát zdravotní systém léčba jednoho člověka s trvalými následky optimisticky pouhých 1000 Kč měsíčně, tak každý rok z rozpočtu ubude jen kvůli těmto následkům přes 7,5 miliardy Kč. To už není zanedbatelná částka, kvůli "nějakému banálnímu viru se smrtností jen 3%". K tomu náklady na léčbu, protiepidemiologická opatření, výpadek příjmů z důvodu menší produkce, ekonomická recese, ...
Komplikací může být třeba v případě EMP pulzu způsobeného velkou sluneční erupcí dominový efekt, kdy masivní blackout na několika kontinentech a bez včasného restartu povede ve velice krátké době ke zhroucení systému a i když v průběhu několika týdnů by zemřelo jen několik % obyvatel, tak prognóza by byla špatná, protože například tolik lidí, jako je v Evropě, dokáže uživit jen velmi komplexní systém. Bez něho nás čeká rozvrat a hlad.
Také věkové spektrum postižených je dost zásadní pro chod společnosti. Pokud infekce zasáhne jen nejslabší jedince, tj. důchodce, děti, chronicky nemocné, kteří se aktivně nepodílí na chodu společnosti, tak minimálně v krátkodobém horizontu to není pro společnost nijak zásadní. Naopak, pokud by se opakoval případ pandemie španělské chřipky, kdy nemoc zasáhla především mladé lidi s imunitou v nejlepší kondici, tak fatální pro společnost bude dle mého odhadu smrtnost až když přesáhne 20 až 30 % z celkové populace v průběhu jednoho roku. Zásadní problémy by začaly už při mortalitě 5 až 10 % populace. Komplexní a průmyslově vyspělé země budou mnohem citlivější než agrární rozvojové země - samozřejmě z hlediska procent poklesu jejich životní úrovně.
Samotná španělská chřipka zabila "jen" 2-3 % a pouze lokálně, např. v ostrovních komunitách, měla smrtnost až kolem 20%.
Z tohoto hlediska současná pandemie koronaviru 2019-nCoV nemůže být "zabijákem" naší civilizace, tedy pokud mutací nezíská ke svým vhodným vlastnostem pro přenos i o řád vyšší mortalitu.
Ekonomické parametry
Zde se protínají dva "parametry" - je v podstatě jedno, co by způsobilo, že globální ekonomický růst by se nejen zastavil, ale následoval by jeho pád do další velké ekonomické krize a která může vést k odhalení zásadních systémových chyb, které se dařilo v dobách hojnosti více či méně úspěšně zastírat. Samozřejmě takovéto "veřejné procitnutí" by způsobilo ještě větší rozpad systému a jeho hodnot se všemi jeho negativními a snad i některými pozitivními důsledky.
Takováto ztráta komplexity by vedla ke globální depopulaci minimálně v řádu %, možná až k první desítkám %. Kdo by financoval humanitární pomoc do Afriky, do Gazy a dalších míst životně závislých na humanitární pomoci? Úpadek globální ekonomiky by spolu se zamrznutím humanitární pomoci znamenal pro mnoho zemí hladomor, válku, šíření nemocí, prostě návrat k přirozené samoregulaci populací, které se nemohou uživit svojí prací.
Druhým parametrem je soběstačnost státu a jejich rezervy - zde mají výhodu agrární země, které dokáží svojí zemědělskou výrobou nejen uživit své obyvatelstvo, ale zbudou jim zemědělské komodity na vývoz a kterým dokáží zaplatit energetické či jiné potřebné suroviny, nedostatkové technologie nebo třeba spojenectví. Státy, které nejsou na vývozu tak existenčně závislé budou mít v případě krize výhodu, protože spotřebu bude držet alespoň elementárně vlastní obyvatelstvo. Velice dobré porovnat ČR a Polsko a reakce jejich ekonomik na krizi v roce 2008.
Ekonomická odolnost se odvíjí i od schopnosti státu budovat rezervy na horší časy - kolik je PHM ve skladech (jestli jsou tyto sklady vůbec na vlastním území
), plynu, ropy, jak jsou realizovány jejich produktovody, jaké jsou zásoby léků a kapacity pro jejich výrobu, potravin, živých konzerv v podobě chovaných zvířat (skot, prasata, drůbež), osázených % zemědělské půdy rostlinami vhodných ke konzumaci lidmi, kolik zlata máme ve státní bance, jak silnou máme armádu a obyvatelstvo ochotné bránit svoji zem a její bohatství. Ekonomika a politici kteří rozhodují o řade jejich parametrů se silně promítají do schopnosti konkrétního státu přežít horší časy.
Klima a roční období
"Zelení Khmérové" sice straší lidstvo nezvratnými a lidstvo zničícími změnami, ale je potřeba si uvědomit, že se nacházíme v době meziledové, která rozhodně není zatím tak teplá jako ty předchozí !!! Klimaalarmisti vám neřeknou že v předchozí době meziledové žili i v Německu teplomilní hroši a sloni. V Evropě bylo i bez lidského průmyslu tepleji než jsou jejich nejhorší současné předpovědi
.
Logickou a darwinovsky přijatelnou odpovědí by bylo soustředit ekonomické kapacity na přizpůsobení se nezvratnému stavu interglaciálu (samozřejmě je naší povinností se snažit udržet náš negativní dopad na životní prostředí v přijatelné a udržitelné formě). Místo toho tu máme "zelený úděl", uhlíkovou neutralitu a jiné nesmysly, které nás ekonomicky vážně poškodí a ohrozí existenci samotné "západní civilizace" s jejími skutečnými hodnotami a odeberou zásadní část finančních a lidských kapacit právě na přizpůsobení se nezvratným změnám, jejichž rychlost za cenu astronomických nákladů ovlivníme maximálně v prvních několika jednotkách procent.
Demolition Man mi přišel jako dobrá komedie, ale pokud mám hrát v něčem podobném střihlé ještě The Killing Fields in natura, tak to taková sranda rozhodně nebude. Rudí Khmérové dokázali zabít během tří let tři miliony z osmi milionů obyvatel Kambodži a vyvraždit celou elitu národa (lékaře, vědce, učitele, právníky...). Když všichni zapomenou, že "zelený meloun" je uvnitř rudý, tak nás čeká XX % depopulace, minimálně toho původního obyvatelstva Evropy.
Klima mohou daleko výrazně ovlivnit planetární faktory, jako je výbuch vulkánů či dokonce supervulkánů, které zapráší atmosféru natolik, že se sníží její prostupnost a dojde k výraznému ochlazení. To způsobí neúrodu a hladomor. Takovéto erupce dle síly mohou způsobit, že úroda na jedné polokouli klesne o mnoho desítek % a tento negativní dopad trvá i několik let. V případě erupce supervulkánu by dopad byl ještě mnohem dramatičtější.
Samotné roční období zásadně ovlivňuje přežití v případě katastrofy, protože jednotlivé období se výrazně liší v dostupnosti stravy, vody, nároků na zachování tepelného komfortu, logistickými nároky, schopností patogenů a jejich vektorů přežít a šířit se v prostředí,... .
Zájmy některých skupin
Někteří známí zástupci Bilderbergu se netajili svým přáním na radikální depopulaci lidstva - optimum 0,5 mld lidstva a bezskrupulózními způsoby, jak dosáhnout takového cíle - ano, i virus byl zmíněn.
Do této kategorie bych zařadil i velkou občanskou válku, která by byla cestou, jak zničit Evropu a nemuset použít jaderné zbraně, které by byly s téměř jistotou použity, pokud by vznikl konflikt NATO vs. Rusko. Rozvrat Evropy je v zájmu několika "ekonomických nadnárodních struktur" (propojující vojensko-průmyslový komplex, bankovní sektor a další odvětví světové ekonomiky), které vydělaly nezměrné jmění a moc už během obou předešlých světových válek. Takový konflikt by umožnil udržet současný ekonomický systém bez výraznější potřeby reformy, což by právě vyhovovalo i těmto "ekonomickým nadnárodním strukturám".
Edit: Berte to jen jako takový nástřel k diskusi