Teorie vesmírného chaosu a dějiny
Napsal: 11.03.2011 11:21
Čeští vědci mají velkou zásluhu na objevení souvislostí, které léta vrtaly hlavou astronomům i historikům. Tím byla nápadná periodicita období růstu a následného úpadku civilizací na zemi. Velmi zajímavou studii v tomto ohledu publikoval klimatolog a historik Jiří Svoboda na základě astronomických výpočtů Dr. Ivany Charvátové. Jedná se o vliv velkých planet naší sluneční soustavy na Slunce. Jmenovitě jde o vzájemnou polohu Jupiteru, Saturnu a Neptunu, což prý má při jejich konjunkci vliv na těžiště Sluneční soustavy do té míry, že skutečný střed není uvnitř Slunce, jak by měl být, ale leží bokem mimo něj. Tato událost je samozřejmě periodická a tak se ji podařilo snadno vystopovat i do minulosti a její dopady ověřit podle zápisu v kronikách - od r.1192 do r.1241 se projevovala jako stabilita, od r.1280 do r.1340 jako chaos, od r.1371 do r.1419 zase stabilita, od r.1450 do r.1520 následoval chaos, od r.1549 do r.1598 opět stabilita, od r.1630 do r.1700 nový chaos, od r.1728 do r.1777 načas stabilita, od r.1790 do r.1800 další chaos, od r.1906 do r.1956 nedávná poslední známá stabilita. Nyní máme od r.1990 do r.2030 astronomický chaos. Nestabilita Slunce na naší planetě dokáže ovlivnit prakticky vše - proudění vzduchových mas a počasí, pohyby litosferických desek i tlak magnatu (zemětřesení, erupce sopek) no a tím vším hospodářství i reakce lidské populace. Když se hospodářsky nedaří, vládne mezi lidmi nespokojenost, přicházejí vládci s "rychlým řešením", pak revoluce a války... ,tak to píší kroniky už tisíc let a vlastně to jen dodatečně vědecky potvrzuje nevědecké předpovědi astrologů - že postavení planet svým způsobem ovlivňuje osudy lidí. Praxe ukazuje, že tato teorie až mrazivě přesně funguje.
Ve stejném smyslu hovořil před časem v rozhovoru pro Český rozhlas i ředitel geologického institutu Dr. Václav Cílek:
"Mohli bychom říct, že v klimatologii, vulkanologii, ve vědách o zemi se obecně střídají období, která bychom mohli označit jako období klidu a neklidu. Ono se to pozná většinou až zpětně a třeba jenom na základě statistik. Ale vypadá to tak, že jsme vstoupili do období neklidu. A teď je otázka, jaká je příčina toho neklidu. Pokud se jedná o velké cykly, tak se většinou neklid hledá v nějakém kosmickém faktoru - v působení Slunce nebo vychylování Slunce ze svého těžiště působením hmotných planet. Je tady možná jedna příčina, která se různým způsobem propracovává do různých aspektů, ať už je to klima nebo třeba zemětřesení."
Takže se máme bohužel na co "těšit". Mimochodem, snadno si asi spočítáte, kdy budeme uprostřed celého období, tedy kdy by měl panovat "největší chaos" - 2011....2012.
Ve stejném smyslu hovořil před časem v rozhovoru pro Český rozhlas i ředitel geologického institutu Dr. Václav Cílek:
"Mohli bychom říct, že v klimatologii, vulkanologii, ve vědách o zemi se obecně střídají období, která bychom mohli označit jako období klidu a neklidu. Ono se to pozná většinou až zpětně a třeba jenom na základě statistik. Ale vypadá to tak, že jsme vstoupili do období neklidu. A teď je otázka, jaká je příčina toho neklidu. Pokud se jedná o velké cykly, tak se většinou neklid hledá v nějakém kosmickém faktoru - v působení Slunce nebo vychylování Slunce ze svého těžiště působením hmotných planet. Je tady možná jedna příčina, která se různým způsobem propracovává do různých aspektů, ať už je to klima nebo třeba zemětřesení."
Takže se máme bohužel na co "těšit". Mimochodem, snadno si asi spočítáte, kdy budeme uprostřed celého období, tedy kdy by měl panovat "největší chaos" - 2011....2012.