Koronavirus v ČR

[Lyster]

Jo, a pak se dostanou k moci Piráti... Z louže pod okap.

[Ivana]

Reuters
(fakt jsme best in covid, ale má to výhodu, bojí se nás i Němci)

[Majkl Night]

Velká anketa: Odborníci vysvětlují, proč Česko nezvládá zkrotit pandemii

Adéla Skoupá
Markéta Boubínová


Už několikátý měsíc se Česko neúspěšně potýká s epidemií covidu-19, v posledních dnech se nemocnice v některých regionech dostávají na hranu svých kapacit. Deník N se zeptal epidemiologů, virologů, imunologů, ale i matematiků, jak se země do této situace dostala a jak z ní ven.



Proč se Česku stále nedaří zkrotit epidemii? Tedy proč je co do množství nakažených, hospitalizovaných a zemřelých v přepočtu na určitý počet obyvatel stále na předních příčkách žebříčků? A jsme na tom opravdu tak špatně? Nejde alespoň částečně o statistické zkreslení?

Tyto otázky jsme položili řadě předních odborníků – lidem, kteří opakovaně prokázali, že k vývoji situace mají co říci. Zde jsou jejich odpovědi. Někteří z nich odpověděli i na naši dodatečnou otázku – jak by se podle nich měla nyní situace řešit. Pro ten účel jsme jim nabídli k jednorázovému použití kouzelný proutek, který však ve skutečnosti bohužel nemáme. Přesto je dobré dozvědět se, jak by s ním zacházeli.

Vláda vedená marketérem, který je sám podvodník a lhář, vydává chaotická opaření

František Duška

Odpovídá František Duška, přednosta JIP a ARO ve FN Královské Vinohrady, proděkan pro podporu a evaluaci výzkumu 3. LF UK, garant nástavbového magisterského studia Intenzivní péče: Tragédií jara bylo, že jsme prohospodařili důvěru veřejnosti v potřebnost přijatých opatření – epidemie prošla takřka bez povšimnutí, zatímco opatření zanechala bolestné rány. Například zavření škol bylo pochopitelné už na začátku, ale jeho protažení do léta nikoliv. Nyní, když je situace opravdu katastrofální a nemocnice zavalené, lidé jsou už pochopitelně z opatření vyčerpaní a znechucení a často existenčně na dně. To vede k narůstajícímu odporu a nedodržování nastavených pravidel. Vláda, vedená marketérem, který je sám podvodník a lhář, vydává chaotická opaření, která sama nedodržuje, a nemá vizi ani plán pro boj s pandemií. Média dopřávají sluchu různým excentrickým odborníkům s extrémními názory od „všichni umřeme“ až po promořovače a popírače typu „v září je epidemie za vrcholem“. V takové atmosféře skutečně není možné udržet elementární soudržnost společnosti a virus tím bují.



„Jsme velmi blízko bodu, kdy budeme určovat priority.“ Šéf ARO otevřeně vysvětluje, jak se dělá triáž pacientů s covidem

Jak z této situace ven? Dejme tomu, že máte možnost neomezeně prosadit jednu konkrétní věc, která se u nás „na váš povel“ stane. Co by to bylo?

Pak bych tímto kouzelným proutkem přiměl všechny občany, aby na sebe uvalili na dva týdny dobrovolnou karanténu. Ano, tvrdý lockdown i s uzavřením průmyslové výroby. Epidemie se tím restartuje a začíná znovu od nuly – následovalo by otevření škol a malých živností.

Velká a vysokoprůtoková vakcinační centra musí být připravena přizpůsobovat rychlost očkování dodávkám vakcín.

Nepůjde to bez změny přístupu těch, kteří dosud neberou virus vážně

Demografky Klára Hulíková (vlevo) a Dagmar Dzúrová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Odpovídají Dagmar Dzúrová a Klára Hulíková, demografky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: Mezinárodní srovnání zemí na základě epidemiologických ukazatelů sice naráží na mnohá úskalí, spojená především s rozdílným vykazováním událostí, rozdílnou věkovou strukturou obyvatel i osob s nákazou a podobně. Přesto je důležité. Interpretovat výsledky je tedy třeba s tímto vědomím a obezřetností.

Základním ukazatelem je počet osob s nákazou v populaci, čím vyšší je podíl osob s nákazou v populaci, tím vyšší je pravděpodobnost vážných zdravotních komplikací a následné hospitalizační péče. Tím spíše, pokud nákaza zasáhne rizikovější skupiny obyvatel (zejména osoby starší nebo chronicky nemocné). Logickou strategií zemí je proto snaha omezit šíření nákazy na přijatelnou výši, kdy lze provádět trasování a zajišťovat odpovídající zdravotní péči.

Důležitý je ale fakt, že celkový počet nakažených lidí není známý, protože část osob, především bezpříznakových, často není testována, a tedy není ve statistikách vidět.

I přes bezpříznakovost tyto osoby nákazu mohou šířit, ohrožovat tak i rizikovější skupiny, a tím i dále zatěžovat zdravotní systém. Proto je doporučováno testování jako nástroj prevence šíření infekce, nikoli jako nástroj diagnostický.



„Stejně by brzo umřeli.“ Demografky výpočtem ztracených let vyvracejí heslo „zlehčovačů“ pandemie

Vyšší počet osob s potvrzenou nákazou, který by byl důsledkem masivního testování, by tedy sám o sobě nemusel být automaticky problémem, pokud by se dalo předpokládat, že se daří odhalovat významný podíl osob skutečně nakažených.

Česko patří mezi státy s nejvyššími hodnotami počtu potvrzených případů v přepočtu na počet obyvatel, vysoká míra detekování nakažených se však předpokládat nedá (pozitivita provedených testů je u nás dlouhodobě hodně vysoká, navíc žádná forma masivního preventivního testování u nás v podstatě neprobíhá).

Pandemie v Česku již od září 2020 není pod kontrolou, důvod není jediný. Velmi dobře se podařilo zvládnout první jarní vlnu. Část veřejnosti mohla získat dojem, že pandemie vlastně není velkou hrozbou. Pohled za hranice však mohl být dostatečně varující. Dalším faktem byly také časté změny zaváděných opatření – například řada států západní Evropy nezaváděla výrazné rozvolnění během letních měsíců. Opětovný návrat protipandemických opatření na konci léta nepřišel včas, šíření nemoci již bylo na vzestupu, a částečně narazil na nepřijetí veřejností (stabilnější opatření, která umožňují se na ně lépe připravit a adaptovat, jsou obvykle přijímána lépe než náhlé změny v téměř extrémních rozměrech).

Kromě toho řada firem a podnikatelů upozorňuje dlouhodobě na nedostatečné kompenzace ztrát, které zavedená opatření nutně v některých oborech přináší.



Děsím se toho, až mutace dorazí do Prahy. Očkovat nejstarší je teď mrháním vakcínou, říká chebský primář

To vše spolu s roztříštěností názorů a postojů k pandemii ze strany představitelů státu i různých odborných kruhů nezvyšuje důvěru veřejnosti k zavedeným opatřením.

Masivní šíření pandemie a mnoho obětí na životech navzdory respektování platných nařízení mnoha lidmi může dále snižovat motivaci se opatřeními řídit. Svou roli samozřejmě sehrává i únava veřejnosti a dlouhodobý stres, kterému je vystavena, ale i značné osobní či finanční ztráty.

Bohužel časování nastolovaných opatření je podřízeno spíše politickým rozhodnutím, nikoliv podloženo epidemiologicky. Hlavní zprávy o opatřeních podává obyvatelům a novinářům reprezentace státu spojená s politickými ambicemi, nikoliv s epidemiologickými znalostmi.

Celkově předpokládáme velký negativní příspěvek prováděné komunikační strategie – veřejnost je třeba důkladně, ale jasně a srozumitelně informovat, vysvětlovat důvody zaváděných opatření, ale také nastavit systém kompenzací a pozitivních motivací těm, kteří je dodržují, neboť to jsou právě oni, kdo státu výrazně pomáhají situaci zvládnout.



Velká reportáž z Chebu: Jak jsme se prolhali ke katastrofě a nenašli v ní poučení

Jak z této situace ven? Dejme tomu, že máte možnost neomezeně prosadit jednu konkrétní věc, která se u nás „na váš povel“ stane. Co by to bylo?

Na základě kumulovaného počtu potvrzených případů patří Česko již přes dva měsíce na čelo pomyslného pelotonu, respektive od 11. prosince 2020 (K 15. únoru 2021 bylo v Česku vykázáno v úhrnu 102 tisíc případů na milion obyvatel, v USA to je 84 tis. případů a v Izraeli 82 tis. případů). Od začátku února 2021 se v Česku začíná rýsovat další, již čtvrtá vlna pandemie. Závažnost situace je mimořádně vysoká z toho důvodu, že tato vlna se zvedá z velmi vysokých výchozích hodnot, s cca 640 novými denními případy na milion obyvatel. Druhá vlna si u nás vyžádala přes 12 tisíc životů, čtvrtá vlna umocněna převažující britskou mutací vyvolává obavy výrazně vyšších dopadů na lidské životy než vlna druhá, a to i za platnosti současných protiepidemických opatření.

Aktuálně k 14. únoru 2021 vykazuje Česko přibližně dvakrát více nových denních případů na obyvatele než Slovensko, čtyřikrát více než Polsko a Rakousko a osmkrát více než Německo. Itálie uzavírá lyžařská střediska, ale počet nových případů je tam více jak třikrát nižší než v Česku.

[Majkl Night]

Zvýšená míra nerespektování opatření, nižší ochota k testování, karanténě nebo izolaci nepřispívá ke zlepšení, spíše naopak. Dostali jsme se z určitého úhlu pohledu do uzavřeného kruhu v tom, že veřejnost (zcela logicky) zvyšuje tlak na návrat dětí do škol, ovšem s rostoucím nesouhlasem s dalšími opatřeními jako preventivní testování, v maximální možné míře využívání práce z domova apod. V jiných státech však byla a je účast dětí ve školách přímo podmíněna dodržováním dalších preventivních opatření a pandemií pod kontrolou.



České selhání s covidem: kde jsme, jak jsme se tam dostali, kdo za to může a kudy možná ven

Za nejdůležitější pro další management pandemie považujeme změnu jejího řízení, a to týmem expertů na veřejné zdraví (což nejsou pouze epidemiologové a lékaři, ale experti napříč mnoha obory od virologie, biologie, etiky, krizového managementu po ekonomiku a komunikaci) tak, aby bylo řízení oproštěno od politických vlivů a bylo motivační, podporující a jasně vysvětlované příslušnými odborníky. V mnoha státech v boji s pandemií úspěšnějších obdobná expertní centra úspěšně fungují.

Závěrem – aktuálně jsme v extrémně vážné situaci, kdy se zodpovědným činitelům nedaří pandemii zvládat, natož ji udržet pod kontrolou, kdy jsme jednou z virem nejzasaženějších zemí nejen Evropy, kdy nákaza opět nabírá na síle a dává vzniku již čtvrté vlně a začínají se šířit infekčnější mutace, kdy pomalá vakcinace obyvatelstva nezaručuje ochranu ani nejzranitelnějších skupin obyvatel, kdy testování a trasování je zcela nedostatečné v dané chvíli, kdy vše jiné u nás selhává, jedinou možnou záchranou dalších tisíce lidských životů je zodpovědný přístup k zamezení šíření viru i těch, kteří dosud covid neberou vážně. Bez změny přístupu této skupiny bude naše země v dlouhodobé agonii velmi dlouho a to si snad nikdo nepřeje.

Stát nelze řídit jako firmu

Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR, České Budějovice. Foto: Biologické centrum AV ČR

Odpovídá Libor Grubhoffer, virolog, ředitel Biologického centra AV ČR České Budějovice: Naše země připomíná ze všeho nejvíce onen pohádkový Kocourkov, v pandemické krizi se v plné nahotě ukázala pravda o nefunkčnosti státní správy a nekompetentnosti vlády naší země v čele s premiérem. Sklízíme plody naší neschopnosti z posledních několika voleb, plody politiky založené na filozofii ekonomické prosperity za každou cenu a ideově naprosto vyprázdněné, to je politika představovaná ANO s cílem řídit zemi jako firmu. Důsledkem je nemožnost dát dohromady funkční koalici, aniž dostanou příležitost historicky odepsaní komunisté.

Politický chaos a amatérismus se musel nutně projevit ve fatální nefunkčnosti státní správy, ministerstvem financí počínaje a ministerstvem zdravotnictví konče. Celou věc komplikuje nedostatek schopných osobností, které by mohly vést některé zvláště postižené resorty, jinak si například nelze vysvětlit zdvojení portfolia jednoho superministra.



Ohlášená česká vakcína proti koronaviru má podle experta jedinou chybu: neexistuje

Nefunkčnost státní správy jenom prodlužuje agonii, v jaké se nachází naše hygienická služba bez jakékoliv koordinace s epidemiology. Nelze se proto divit, že nefunguje trasování, kulhá testování, zpomaluje se očkování a z únavy z dlouhodobé nemohoucnosti státní správy a chaotického řízení země naší vládou se vytrácí motivace a chuť obětovat se v čase „morové“ rány.

Nechť je to pro nás draze zaplacené poučení, že stát nelze řídit jako firmu, že politika musí mít obsah, musí mít své ideály nehmotné podstaty. Nedělejme si iluze, že u našich sousedů v Německu a Rakousku funguje všechno perfektně, to jistě ne. Přesto jsou tam politici schopni v koalici a i opozici schopni napřít úsilí v boji s pandemií jedním směrem a řídí se radami kompetentních odborníků, jakým je v Německu např. profesor Christian Drosten z Institutu Roberta Kocha.

U nás naopak máme rozdělená centra řízení pandemie, vedle špatně fungujícího ministerstva zdravotnictví musíme mít přesně podle patentu premiéra Babiše také další centrum řízení pandemie ve Strakově akademii, to představuje sám premiér s bývalým vládním zmocněncem, poté ministrem a poté poradcem profesorem Prymulou. Něco neuvěřitelného a v civilizovaných zemích demokratického světa nemyslitelného.



Co všechno nemůžete napsat, když tomu textu chcete říkat analýza, ale přesto by se o tom mělo mluvit

Jak z této situace ven? Dejme tomu, že máte možnost neomezeně prosadit jednu konkrétní věc, která se u nás „na váš povel“ stane. Co by to bylo?

Je nemyslitelné, že by se dalo dosáhnout zvratu jedním konkrétním povelem, v naší zemi je třeba demokratickou cestou, to znamená volbami nastolit vládu kompetentních demokratických politiků a opustit jednou provždy model oligarchické vlády východního typu s populistickými nástroji vládnutí. To je úkol pro příští volby.

Pokud bych mohl ale zavelet s cílem rychlého řešení pandemické šlamastyky v naší zemi, bylo by to okamžité rozhýbání masové očkovací kampaně, s masovým testováním kvalitními antigenními testy a testy na specifické protilátky. Očkování by mělo být teď pro nás něco jako kategorický imperativ, rychlost jeho realizace přímo souvisí s naší budoucností. Kromě povelu bych ale potřeboval též kouzelný proutek, abych mohl vyčarovat dostatečné množství dávek očkovacích látek v krátkém čase několika příštích měsíců.

Chybí plošné testování, problém je i ideologické vnímání opatření

Profesor Václav Hořejší v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, který dříve řídil. Foto: ČTK

Odpovídá Václav Hořejší, molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR: Zásadní problém je absence „plošného“, povinného, opakovaného testování (třeba i jen ve vybraných regionech nebo podnicích), které by odhalilo většinu případů v populaci. Identifikovaní jedinci a jejich blízké kontakty by šli do karantény.

V nynější situaci prakticky není možné provádět efektivně trasování.

Negativní roli samozřejmě hraje i vysoké procento lidí, kteří z „ideologických“ důvodů nechtějí dodržovat nařízená opatření (a stát se z podivných populistických důvodů v podstatě nijak nesnaží vynutit jejich dodržování). S tím souvisí i to, že ve sdělovacích prostředcích dostávají velký prostor vlivné osoby, které k takovému chování přímo či nepřímo vybízejí (např. Václav Klaus).

Domněnka, že se snad jedná o nějaký statistický artefakt způsobený například odlišným způsobem vykazování než v zahraničí (jak se o to neslavně pokusil ministr Blatný), je lichá – počty těžkých případů a „nadúmrtí“ jsou prostě nepopiratelné.



Konečně je to venku. Covidová situace v Česku není ničí vina, známe detaily

Jak z této situace ven? Dejme tomu, že máte možnost neomezeně prosadit jednu konkrétní věc, která se u nás „na váš povel“ stane. Co by to bylo?

Jedinou reálnou cestou je masivní plošné, povinné, opakované testování v populaci (optimálně u naprosté většiny obyvatelstva), které by odhalilo velkou většinu případů. Identifikovaní jedinci a jejich blízké kontakty by šli do karantény.

V této souvislosti zaznívají komentáře, že podobná akce na Slovensku nepřinesla kýžený výsledek. Vysvětlením je, že tam nebyli schopni dovést akci do konce nezbytným několikerým opakováním. Pro provedení takové akce by nyní byly asi lepší podmínky než ještě před několika měsíci (dostupnost kvalitnějších a levnějších testů).

Alternativní možností by jistě byl i opravdový „tvrdý lockdown“ wuchanského typu, tedy zákaz vycházení i do zaměstnání (samozřejmě s výjimkou zcela nepostradatelných profesí).

Poslední možností je samozřejmě co nejrychlejší provedení vakcinace – tam jsme ovšem omezeni dostupností vakcín.



Můžete za tatínkem přijít, až bude umírat, řekla nemocnice příbuzným. Slib nedodržela

Na Slovensku už máme zkušenost s nestíhajícími krematorii či mrazicími boxy na zesnulé

[Majkl Night]

Foto: Vladimír Šimíček, Denník N

Odpovídá Richard Kollár, matematik z Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě: Česko a Slovensko jsou na tom momentálně podle dostupných dat špatně, například zprávy z Chebu jsou skutečně mrazivé a nedají se zpochybnit. Špatný je i výhled, kdy se navzdory přetrvávajícím opatřením nedaří situaci zlepšovat a v Česku se už i dále na mnoha místech zhoršuje.

To, co vidíme dnes v Chebu, může být zakrátko v Kladně, následně v Jihlavě a nakonec všude. Na Slovensku už máme zkušenost s nestíhajícími krematorii či mrazicími boxy na zesnulé, pro které jinde není místo. Je to skutečně nepříjemný pohled.

Příběh našich dvou zemí po dobu pandemie je dost podobný. Velký úspěch v jarní vlně, který zanechal velký počet ohrožených lidí stále lehko infikovatelných, zhoršení po otevřeném létě a oslavách konce epidemie, spojené s podceněním situace a nedostatečnou přípravou, následně postupné zavírání a zhoršování, velká míra testování antigenními testy. Ale i lockdown, v Česku naštěstí dříve, a následně společná únorová nejistota naznačující možnou další vlnku či cunami za rohem.

Spojuje nás ale i pár dalších faktorů. Jedním je pravděpodobná vysoká prevalence takzvané československé varianty viru koncem roku 2020, která sice nebyla ve vědecké literatuře dostatečně popsaná, ale regionálně specifický vývoj pandemie naznačuje, že byla podstatným faktorem, který stál za tehdejšími špatnými čísly.



Táta umřel sám. Bez covidu a beze mě

Dalším společným faktorem je pravděpodobně vysoká prevalence takzvané britské varianty v této době. A společným faktorem jsou i hranice, situace většinou nejvíc eskaluje v pohraničí. Vysoká míra migrace do zahraničí činí pohraniční regiony se značně otevřenými hranicemi nejzranitelnějšími v období, kdy situaci nejvíc zhoršují nové varianty přicházející zvenku.

Z těchto porovnání a ze srovnání se sousedními zeměmi se dá následně poskládat informace o tom, které faktory mohou přispívat ke špičkovému postavení našich zemí ve světových žebříčcích úmrtnosti.

Přítomnost variant s pravděpodobnou vyšší smrtností a vyšší mírou infekcí v nižších populačních ročnících není dostatečně kompenzovaná opatřeními. Momentálně je asi potřebné doufat, že není klíčová vzdálenost našich regionů od Tyrolska, ve kterém už byl potvrzený velký výskyt jihoafrické varianty viru.

Co fungovalo před měsícem, nemusí už fungovat dnes. Zároveň mohou být více zasažené nižší populační ročníky, které se mohou déle léčit v nemocnicích, spíš než starší před nimi, kteří onemocnění podlehli dříve. Na to je potřeba dostatečné lůžkové a personální kapacity. Vyšší míra šíření nových variant taktéž znovu ulehčuje superšíření v ohrožených komunitách, jakými jsou nemocnice, domovy sociálních služeb či etnické komunity ve městech, osadách či na ubytovnách.

Zkrátka náš supervirus je nyní silnější, ale naše odhodlání bojovat s ním slabší. Ať už mezi politiky, nebo mezi obyvatelstvem.



Truchlícího bez roušky buzerovat nebudu a šestnáctého pozůstalého nevyhodím, říká šéf pohřební služby

Jak z této situace ven? Dejme tomu, že máte možnost neomezeně prosadit jednu konkrétní věc, která se u nás „na váš povel“ stane. Co by to bylo?

Zřejmě neexistuje jediná věc, která pomůže. Je potřeba mnoho různých věcí dělat lépe a důkladněji: lepší komunikace s veřejností, spolu s represí a dosažením lepší kontroly dodržování nařízené karantény, promyšlenější algoritmy vyhledávání ohnisek – možná povolání expertů z úspěšných asijských zemí, například Japonska, lepší kontrola na hranicích, zřejmě po dobu jistého období skutečně jejich velmi přísná kontrola s dostupnou státní karanténou. Posílení PCR testování tak, aby bylo lehce a zdarma dostupné pro všechny, kteří se otestovat chtějí a potřebují. Používání antigenních testů na frekventované testování (aspoň vícekrát týdně) na místech, kde je velké mísení obyvatelstva, avšak důraz na PCR testy v nemocnicích, kde antigenní diagnostika na Slovensku způsobila podle dostupných informací (oficiálně se to nevyhodnocuje) množství nozokomiálních infekcí (vznikajících v příčinné souvislosti s hospitalizací pacientů, pozn. red.). A nakonec základní epidemiologické opatření – co nejrychlejší izolace ohnisek, ať už lokálních, nebo regionálních.

Potřebujeme být trpěliví a důslední. A umět opravdu pružně reagovat na situaci.

Nechali jsme se ukolébat a zmást

Jan Konvalinka. Foto: ÚOCHB AV

Odpovídá Jan Konvalinka, biochemik, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, prorektor Univerzity Karlovy: Ta poznámka pod čarou (A jsme na tom opravdu tak špatně? Není to aspoň částečně statistický artefakt způsobený např. odlišným způsobem vykazování než v zahraničí?) je důležitou částí odpovědi. Naše situace je totiž opravdu velmi špatná, jedna z nejhorších na světě, a její příčinou je zčásti to, že si to stále velká část našich politiků, zdravotnických elit a občanů nepřipouští. My nevykazujeme oběti a nakažené více a lépe než jiné státy, naopak – podle pečlivých dat Českého statistického úřadu máme ve skutečnosti nejméně o třetinu obětí covidu více, než vykazujeme, nikoli méně.

Hlavním důvodem je podle mého názoru to, že jsme se nechali ukolébat a zčásti zmást mimořádně úspěšným průběhem epidemie na jaře, a tak jsme se v září a ještě jednou v prosinci dvakrát neodpustitelně zdrželi se zahájením přísných protiepidemických opatření. Výsledkem byly dvě vlny umírání na covid, z nichž ta druhá stále pokračuje.

Druhým důvodem je hluboká nedůvěra našich občanů ve svůj stát, jeho představitele a teď už i vědecké a lékařské elity, která vznikla vinou chaotických a špatně vysvětlovaných opatření a velmi matoucích výroků řady politiků i vědců.

Třetí důvod s tím souvisí: Česko je pod mimořádnou palbou dezinformací a řada našich spoluobčanů jim věří.



Covid je podle Jana Konvalinky přesně uprostřed mezi banalitou a tragédií

Jak z této situace ven? Dejme tomu, že máte možnost neomezeně prosadit jednu konkrétní věc, která se u nás „na váš povel“ stane. Co by to bylo?

Bylo by to přesně to, co jsme navrhovali s řadou kolegů už začátkem října: dvoutýdenní přísný lockdown následovaný řízeným uvolňováním (na prvním místě otevření škol) spojeným s masivním a bezplatným testováním a plně hrazenou karanténou. Vyplatilo by se to.

Karanténa byla na podzim zavedená pozdě, před Vánoci navíc přišlo rozvolnění

„Nový kmen je rychlý, ale není zabiják,“ říká virolog Pavel Plevka, který vede vlastní tým na CEITEC Masarykovy univerzity. Foto: Martin Polák

Odpovídá Pavel Plevka, virolog, Středoevropský technologický institut (CEITEC) při Masarykově univerzitě: V České republice se nedaří dostat epidemii covidu-19 pod kontrolu kvůli pozdnímu zavedení karanténních opatření v minulém roce na podzim a rozvolnění opatření před Vánoci. Do letošního roku jsme tak vstoupili s velkým množstvím infikovaných lidí v populaci. Kvůli neochotě našich spoluobčanů dodržovat pravidla chování bránící šíření viru a nízké efektivitě státní správy se nedaří dostat šíření koronaviru pod kontrolu, přestože celosvětově počty potvrzených infekcí klesají.

V mezinárodních srovnáních počtu potvrzených infekcí na sto tisíc obyvatel Česká republika opakovaně figuruje jako jedna z nejpostiženějších zemí. Tato statistika je však ovlivněna odlišnou kvalitou testování v různých zemích. Počty nadbytečných úmrtí (úmrtí navíc ve srovnání s průměrem za roky 2015–2019) ovšem naznačují, že situace u nás je srovnatelná, nebo dokonce lepší než v okolních zemích východní Evropy.



Virolog: Nefandím rušení letů, virus nezná hranice. Nový kmen už tu možná dávno je

V České republice bylo v období od 30. března do 20. prosince 2020 oficiálně potvrzeno 10 320 úmrtí na covid-19, zatímco počet nadbytečných úmrtí byl 15 570. Pro srovnání, v Polsku za období od 30. března 2020 do 10. ledna 2021 bylo potvrzeno 31 170 úmrtí na covid-19, ale 70 700 nadbytečných úmrtí. Srovnání ukazuje, že zatímco v České republice podhodnocujeme počet úmrtí na covid-19 o 50 procent, v Polsku to je o více než 100 procent.

Počty nadbytečných úmrtí za období říjen–prosinec 2020 na sto tisíc obyvatel jsou pro Českou republiku, Rusko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Maďarsko v rozmezí 40 až 60. Situace je výrazně horší v Arménii a Bulharsku, kde se stejný indikátor pohybuje v hodnotách kolem 80.

Jak z této situace ven? Dejme tomu, že máte možnost neomezeně prosadit jednu konkrétní věc, která se u nás „na váš povel“ stane. Co by to bylo?

Vzhledem k tomu, že počty potvrzených infekcí v poslední době v České republice narůstají a jednotky intenzivní péče zůstávají plné, se snadná cesta ke zlepšení situace nenabízí. Šíření britské a jihoafrické varianty viru se nám nepodaří zastavit a kontrola epidemie bude kvůli jejich vyšší infekčnosti obtížnější.



Tvrdý lockdown je v Česku téměř nereálné provést. Neumíme vymáhat ani současná opatření, říká vrchní epidemiolog

Okamžitým a dostupným řešením by byl velmi restriktivní lockdown, který by zastavil všechny činnosti, které nejsou životně důležité, na období alespoň tří týdnů. To by ulevilo nemocnicím a díky snížení počtu infekcí umožnilo efektivnější trasování.

Osobně však nejsem zastáncem tohoto řešení a doufám, že vláda bude investovat své úsilí do nákupu vakcín a organizace očkování.

Rozvolnění se populisticky udělalo podstatně dřív, než se mělo

[Majkl Night]

Roman Prymula. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Odpovídá Roman Prymula, epidemiolog, bývalý ministr zdravotnictví, poradce pro zdravotnictví premiéra Andreje Babiše a člen expertního týmu prezidenta Miloše Zemana: Objektivně řečeno, my jsme dělali řadu opatření, která byla poměrně silná. V první vlně se s tím ti lidé nějakým způsobem ztotožnili, ale očekávali, že to za nějaké dva měsíce zmizí a pak už budeme žít normálně. Ten proces se ale táhl delší dobu a myslím, že rozdíl oproti jiným zemím je v tom, že my jsme párkrát nedotáhli opatření do fáze, do které se dotáhnout měla – a pak by to bývalo šlo rozvolnit –, ale trochu populisticky se to rozvolnění udělalo podstatně dříve, než se udělat mělo.

A vůbec asi největším problémem bylo rozvolnění v prosinci, před Vánoci. Potom samozřejmě došlo k dramatickému nárůstu a teď jsme v té situaci, v jaké jsme. Lidé už to nechtějí úplně akceptovat a nechtějí zpět „přitáhnout‘’, přitvrdit, takže to je důvod, proč jsme v této situaci. I přesto, že máme relativně silná opatření, jejich efekt už ani zdaleka není takový, jaký bychom chtěli.



Nejsme patnáct bláznů, kteří nevnímají realitu. Ale ani v krizi nejde dát moc diktátorovi, říká ústavní soudce Šimíček

Jak z toho ven? Dejme tomu, že máte možnost neomezeně prosadit jednu konkrétní věc, která se u nás „na váš povel“ stane. Co by to bylo?

Bez ohledu na to, zda to je, či není reálné, je nyní objektivně správný postup udělat zde na tři týdny skutečný lockdown, díky čemuž by celá ta suma narůstajících případů dramaticky poklesla. Po tomto třítýdenním lockdownu by se to mohlo rozvolnit, otevřely by se školy, lidé by začali normálně fungovat v režimu podobném realitě, důležité by ale bylo testování, tzn. veškeré aktivity by byly pod testy. To je ideální scénář. Zároveň by se samozřejmě intenzivně očkovalo.

Lidé už jsou ale dle mého názoru nyní nastaveni tak, že by lockdown dnes už neunesli. Nezbývá nám proto nic jiného než režim, ve kterém se především musíme snažit intenzivně očkovat. V tom nám brání to, že nemáme dostatek vakcín (v březnu by ale mělo podle údajů ministerstva zdravotnictví přijít téměř 900 tisíc dávek, pozn. red.), a systém zatím ještě není nastaven tak, abychom to adekvátně rychle proočkovali, ale věřím, že se to zvládnout dá. Kromě intenzivní vakcinace je pak nutné dodržování nějakých elementárních zásad a testovat tam, kde to bude nutné. Příkladem je návrat dětí do škol, je nutné je testovat.

Tento druhý, reálný model určitě povede k tomu, že nemocnice budou zatíženy na maximum a budeme riskovat i to, že někdy může dojít dokonce k tomu, že to může lokálně přetéct.



Vláda se zachovala protiústavně. Rozhodnutí soudu otevřít gymnázium je jen důsledek, říká právník Kysela

Polovičatá opatření fungují stejně, jako byste při povodni zatarasili pytli jen polovinu domu

Lenka Přibylová. Foto: archiv Lenky Přibylové

Odpovídá Lenka Přibylová, matematička a statistička, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, členka vědeckého týmu, který pomáhal vytvořit protiepidemický systém PES: Ukážu vám pár obrázků. Oproti Belgii jsme na jaře zareagovali včas, na podzim jsme to zkazili víckrát…

Zdroj: Our world in data

Na začátku školního roku jsme podobně jako Belgie nezvládli včas zavést opatření, ale hlavně 3. 12. došlo k rozvolnění. Jak jsem mimochodem řekla i v rozhovoru pro Deníku N, bylo moc brzy.

Srovnejte mobilitu Česka a Belgie:

 

Epidemii řídíme svým chováním. Myslím, že je to z těchto obrázků naprosto zřejmé. Nedokážu odpovědět, zda za chováním lidí stojí frustrace, neznalost, nedůvěra ve vládu, asi vše má svůj podíl. Teď je nepodstatné, kdo je tím vinen, ale kdo to může zlepšit. My. Naše chování ovlivňuje epidemii, je na to již obrovské množství studií. A myslím, že obrázky Belgie a České republiky to docela vystihují. Je to jen jeden příklad, ale každý si může projít spoustu takových na https://ourworldindata.org/coronavirus. Představte si, že Nový Zéland a Austrálie mají v roce 2020 podúmrtí! Ale tam nebyla polovičatá řešení.

Co se stane teď, když se šíří nakažlivější mutace? Správně bychom měli říci: co se stalo teď? Ono se to totiž už stalo. A tím, že nezavádíme včasná opatření, znovu opakujeme tytéž chyby. Pozdní polovičatá opatření jsou k ničemu. Je to stejné, jako byste při povodni zatarasili pytli jen polovinu domu. Oproti povodni je virus jiný v tom, že když mu nedáme příležitost, nemá kde se množit, takže povodeň vlastně zmizí. My jsme jen substrát. Nechápu, že to lidé za rok nepochopili. Dva až tři týdny maximální ochrany, minimalizace kontaktů, pokud kontakty, tak 3R, i v práci, s kamarády. Jsou firmy, které zavedly jasná pravidla a testují, a nemají jediný přenos. Takhle jednoduché to je.



Zlom: Česko se blíží limitům kapacit a chce požádat Německo o přijímání pacientů

Nepodařilo se nám zdůraznit, že jde o druhé

Epidemiolog Petr Smejkal. Zdroj: Facebook P. Smejkala

Odpovídá Petr Smejkal, epidemiolog, IKEM: Důvodů je několik. Jsme na tom opravdu hodně špatně. Objektivně nejdůležitější důvod posledních týdnů – se vznikem nových mutací viru (je jich spousta, ale u nás nyní výrazně dominuje B.1.1.7, tedy ta „britská“) se nakažlivost a pravděpodobně i smrtnost viru zvýšila.

Dalším důvodem je neskutečně pomalé zavádění věcí nutných pro boj s covidem. V testování jsme byli dlouhou dobu hodně pozadu (antigenní testování se v masivní míře rozjelo až před Vánoci, neinvazivní PCR testy též), sekvenace viru začala až ve chvíli, kdy už u nás britská mutace byla v masivní míře a jejímu šíření se nedalo příliš bránit.

Ochota lidí dodržovat opatření se snížila na minimum, je to dáno celoroční špatnou komunikací vládních opatření a špatným časováním jejich zavádění, i těch jednoduchých typu „brzda/plyn“. Především ale tím, že opatření si lidé spojují s vládou, která je nepopulární (jsou to „Babišova“ nebo „Blatného“ opatření, proto se jimi nebudu řídit).

Není to v žádném případě způsobeno odlišným způsobem vykazování. To může hrát minimální roli. Je zde i velký počet nadúmrtí bez diagnózy (což je nejčastěji covid-19 a jeho komplikace jako krevní sraženiny a podobně). Tedy na covid-19 zemřelo ještě víc lidí, než víme.



„Křičeli na sebe, bylo to nejhorší jednání vlády.“ Babiš se ostře střetl s Hamáčkem kvůli testům do škol

Nesmírně pomalu se u nás implementují i ekonomické stimuly, jako náhrady za ušlý zisk, kompenzace za karanténu a izolaci a další.

Pomalý legislativní proces u spousty věcí (spoustu věcí nemůžeme nařídit, můžeme jen doporučovat). K čemu máme nouzový stav, když se legislativní věci stále dějí pomalu?

Zvláštní je jakýsi český – řekněme si to upřímně – trochu sobecký přístup. Nepodařilo se nám dostatečně zdůraznit, že nejde o mne (já se nebudu testovat, mně to neublíží, já se nebudu očkovat, nevěřím tomu), ale že jde především o druhé, o ty slabší, o celou společnost. Proto se testuji, proto v případě pozitivity informuji o svých kontaktech, proto se očkuji… Proč jsou pořád ve značné míře lidé, kteří dodržují pravidla, bráni za blbce, a ti, kteří pravidla nedodržují, jsou ti „schopní“, co si „věci umí zařídit“? Papalášování u vakcín a večírků v Teplicích.

Když k tomu přidáme historickou chronickou nedůvěru státu k občanům (nenecháme je se samotné testovat, budou podvádět, nebudeme kompenzovat karantény, protože lidé uvedou víc kontaktů, jen aby si kamarádi přivydělali, atd.) a přidáme k tomu chronickou nedůvěru občanů ve stát prohloubenou antipatií k této vládě, máme to kompletní.

Pomalý, váhavý a nedůsledný způsob zavádění opatření budí nedůvěru

Viroložka Ruth Tachezy. Foto: Luboš Wišniewski, Univerzita Karlova

Odpovídá Ruth Tachezy, viroložka, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK, působí v institutu BIOCEV AV ČR a UK a Národní referenční laboratoři pro papilomaviry: Dle mého názoru je důvodem souhra několika faktorů. Není to jen skutečnost, že vláda na podzim poslala děti do školy a následně otevřela obchody před Vánoci, což vedlo k nezměrné zátěži zdravotnického systému a mnoha úmrtím. Je to komplexnější problém. Problém je se způsobem zavádění protiepidemických opatření od konce léta. Jmenovitě s jejich pozdním, postupným a váhavým zaváděním, což je ještě umocněné absencí kontroly jejich dodržování. Přitom existuje řada studií prokazujících, že velmi časné a striktní zavedení opatření má nejlepší účinek jak na zdraví lidí (méně lidí onemocní a zemře), tak na ekonomiku. Pomalý, váhavý a nedůsledný způsob zavádění opatření budí nedůvěru lidí v to, že vláda ví, co dělá. S tím je následně neodvratně spojené nedodržování těchto opatření.

Dalším důvodem je to, že se v poslední době na západě republiky začala šířit přenosnější varianta viru, která je dle posledních dat i virulentnější. Uzavření rizikových okresů je správný krok, který snad povede ke zpomalení šíření této varianty a dovolí snížení počtu hospitalizovaných před dalším náporem vyvolaným tímto šířením do dalších míst republiky.



Můžeme si lehnout a rozplakat se. Lepší je ale vstát, číst a pochopit. Rok covidu očima Petra Koubského

Domnívám se, že důležitým faktorem vedoucím k současnému nedodržování nařízených opatření, či až dokonce k popírání existence viru je i množství dezinformací, které se u nás šíří na sociálních sítích. Podobně by i veřejnoprávní média neměla dávat prostor k vyjádření těm, kteří jsou sice postiženi epidemiologickou regulací, ale v jejichž případě je k tomu nepopiratelný důvod z hlediska ochrany zdraví všech občanů. To nadále znejišťuje lidi a rozdmýchává jejich odpor k regulaci pandemie. Trpělivé vysvětlování odborníků by bylo jistě více namístě.

Ne na posledním místě je i únava z dané situace, v řadě případů těžká finanční situace, problematické vztahy v rodinách, vyčerpání z kontinuální péče o děti, včetně vaření a distanční výuky. Přidává se k tomu samozřejmě i zklamání, že vakcinace, která pro řadu lidí znamenala právě „svítání na lepší časy“, nepostupuje tak rychle, jak se myslelo, není jistota, zda bude fungovat proti infekci a jejímu přenosu, což řadu lidí překvapilo. Navíc existence variant, proti nimž bude ochrana vakcinací nižší či nedostatečná, je dalším, pro řadu lidí nečekaným zvratem.

Jak z této situace ven? Dejme tomu, že máte možnost neomezeně prosadit jednu konkrétní věc, která se u nás „na váš povel“ stane. Co by to bylo?

Říct jednu věc asi nejsem schopna. V situaci, v jaké jsme, bych apelovala na jasné, dobře vážené informace ze strany vlády, například pouze skrze odborného poradce vlády, někoho, kdo by nebyl politicky zaangažovaný. S tím spojenou velmi pečlivou přípravu na další kroky, které mohou následovat v situaci, kdy se částečně vyprázdní nemocnice a sníží reprodukční číslo. Nesmí to být urychlené, nepromyšlené, neodzkoušené zavádění nových přístupů, např. testování ve školách, úřadech či firmách. Tato pečlivá příprava by ale měla probíhat dle doporučení odborníků, ne politiků a měla by probíhat výrazně rychleji než dosud.



Devatero zbraní lidstva: přehled nejnadějnějších vakcín proti covidu

Očkujme nejzranitelnější první dávkou

Imunolog Vojtěch Thon. Foto: archiv Vojtěcha Thona

Odpovídá Vojtěch Thon, imunolog z výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně: Epidemii se nedaří zkrotit, protože jsme neochránili nejzranitelnější část populace v riziku, to znamená především seniory. A přestože má Česká republika vakcíny již od konce roku 2020, neočkujeme nejzranitelnější první dávkou, která zachraňuje život, a nevyužíváme veškeré množství při jejich nedostatku. Již první dávka vytváří paměťovou buněčnou imunitní odpověď, působí od třetího týdne po podání, zachraňuje život a brání rozvoji těžké formy onemocnění covid-19.

Nepostupujeme jako ve Velké Británii, kde již mají takto naočkovaných více než 15 milionů první dávkou, a významně tam klesá úmrtnost i nemocnost. Podání druhé dávky později nezakazují žádné lékové agentury a vede k lepší imunitní odpovědi, jak prokazují poslední kvalitní odborné studie.

Jak z této situace ven? Dejme tomu, že máte možnost neomezeně prosadit jednu konkrétní věc, která se u nás „na váš povel“ stane. Co by to bylo?
Očkovat rizikovou skupinu lidí, tedy především seniory, neprodleně první dávkou vakcíny tak, aby bylo bez dalšího prodlení naočkováno co nejvíce lidí, kteří jsou v riziku a s infekcí se nesetkali. A druhou dávku podat všem později, jakmile se dovezou další dávky vakcín.

[Germanik1]

Celý rok stejný blábol. Koho po 12 měsících zajímá, proč a kvůli čemu to nejde. Lidi dneska chtějí slyšet JAK A KDO TO ÚSPĚŠNĚ UDĚLÁ. Řešení je čím dál jasnější. A nikomu se do toho nechce. Vláda i opozice naivně doufají, že to odezní. Jako bych je slyšel, když se navzájem zdraví slovy z filmu "vyděržaj Pioneer".

[dracekvo]

Já jsem toho názoru, že vláda nějak moc spoléhala na očkování, ale neměla připravený plán, co když očkování bude málo, nebo nebude účinné na nějakou mutaci.
Taky jsem toho názoru, že 14 dní total lockdown by udělal menší ekonomické škody, jak se to tu několik měsíců snažit dusit. Hlavně když lidé opatření nedodržují.

[Kotatko]

Rozhovor se Serym. Trochu opatrne do medii rika ze jihoafricka varianta zde zpusobi peklo a ze ockovani nas nespasi... Nemuselo by to tak byt. Jen by navrátivší se Zanzibarci - jako pred rokem lyžníci - museli jít do karantény na min. 16 dnů a stále testovaní PCR metodou. Pokud by cena tohoto opatření šla na vrub cestovatele byl by to dobrý regulační systém. Zde je dobře vidět, že nějaký zelený průkaz po očkování je na prd.
Jo chlapče, odborníkem na viry můžeš být, ale co jsi proti Rychetskému... dost "lidiček", kteří v jakémkoliv omezení cestujících na dovolené kamkoliv podle jejich uvážení vykřikují něco o omezování lidských práv a závisti kritiků...to je to pravé ořechové. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jiho ... .seznam.cz

[xajan]

dracekvo: ale co potom? Prostě je situace špatná, ale další a další uzávěry jen zhorší ekonomickou situaci a budou mít demoralizující vliv na obyvatelstvo. Politici selhali, to je jasné. A přijmout zodpovědnost nechtějí, přitom tím obrovským zadlužováním ( z nějž většina natekla do soukromých kapes) ohrozili celou zemi na dlouhá léta. Vidím to čím dál hůř, pokud virus nezmizí sám od sebe, resp. nezmutuje do méně nebezpečné formy ( jako se víckrát stalo při epidemiích v minulosti), dají se čekat velké problémy.

[Germanik1]

Věc je prostá. Vyhlášení výjimečného stavu, zákaz pohybu mimo domov a pracoviště, masivní testování v práci a u lékaře, lágry za opakované či hromadné porušení pravidel. Stanovování škody při šíření z nedbalosti, zabavovaní majetku na úhradu. Opatření přijmout na úrovni jednoúčelového ústavního zákona jako mimořádné opatření. Řízením pověřit např. velitele HZS nebo Armády. Fertig. A makat a testovat. Alespoň 4 týdny. Stíhat novináře za hoaxy apod, nechat sdělovací prostředky hradit vzniklé škody. Atd.

[viktor]

a germniku nahodou hnedou kosili v satniku nemas ?
viktor

[Redneck]

Viktor: evidentně nejsou machanismy státu schopný zvládnout vzniklou situaci. Řetězec chyb od samého počátku, neochota přijímat rychlá a účinná opatření (například ten profesor s testováním), v podstatě jen z prospěchářství a nahrávání výhodnejch kšeftů kamarádíčkům.
Naprostá ztráta důvěry v politiky je nevratná, respektive to bude trvat hodně dlouho, než se to vrátí zpět (ne že by na tom byli dřív nějak dobře).
To co píše Germanik je podle mě jediné řešení jak vzniklou situaci řešit rychle. Pokud se budem dál potácet v tomhle stavu opatření a zákazů, který ale půlka lidí nedodržuje, tahle země vykrvácí a nakonec co zbyde koupěj němci za babku. Problém je, že ten ústavní zákun by zase byl nějakej zprasenej výblitek, co se dá ohnout jak budou kamarádi potřebovat.....

[xajan]

Poslední věta bohužel přesně vystihuje situaci.

[Mrkva]

Jo chlapče, odborníkem na viry můžeš být, ale co jsi proti Rychetskému... dost "lidiček", kteří v jakémkoliv omezení cestujících na dovolené kamkoliv podle jejich uvážení vykřikují něco o omezování lidských práv a závisti kritiků...to je to pravé ořechové. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jiho ... .seznam.cz

Pokud je neco v rozporu s ustavou, tak je to proste v rozporu s ustavou a nesmi se to udelat. Nemuzeme se vykaslat na pracne vybudovany pravni stat jen protoze tu najednou mame po triceti letech svobody prvni krizi.

Germanik1: radsi obetuju 4 tydenni HDP a zavru firmy, nez prechod do (snad casove omezene) totality.

[Kotatko]

V Reckych mestskych statech kdyz byla vlast v ohrozeni, obcane si zvolili tyrana. Ja volim Germanika

[Germanik1]

Re Viktor : Já přece neříkám, že se to stane nebo že to chci. Jen nevidím jiné reálné řešení při stavu hlubokého demokratického uvědomění obyvatelstva. Jestli takhle budeme s virem soutěžit další rok či dva, můžeme se k tomuhle hovoru vrátit. Tedy jestli ještě půjde elektřina.

[Germanik1]

Re Mrkva: Z ústavního práva jsem psal i doplomku. Nějak se tam covid-19 nevešel.

[Pez]

Ministerstvo vnitra včera na vládě navrhlo
Omezení pohybu osob při sportu na 1km od bydliště.
To budu muset jezdit na kole kolem baráku ve městě a to je fakt bezpečnější než sám v lese.

Ti fakt něco musí hulit...

[Mrkva]

Re Mrkva: Z ústavního práva jsem psal i doplomku. Nějak se tam covid-19 nevešel.

Jo, a stejne tak se tam nevesel tisic dalsich situaci, co se muze stat. A?