Jeden z členů AN si dal praci s timto:
https://archive.ph/5yeZp#selection-433.0-549.78
Fórum China International Finance 30 Forum a Katedra mezinárodních studií Čínské akademie sociálních věd nedávno uspořádaly interní videoseminář zaměřený na to, jaké zásadní změny přinesla rusko-ukrajinská krize do globálního finančního prostředí, jaký dopad to bude mít na Čínu, a jak by na uvedené měla Čína reagovat. Na semináři vystoupil s projevem pan Gao Yusheng, bývalý čínský velvyslanec na Ukrajině, jehož zkrácená verze je k dispozici níže:
"Rusko-ukrajinská válka se stala nejdůležitější mezinárodní událostí po skončení studené války, jež zároveň otevřela nový mezinárodní řád.
1. Postoj Ruska v této válce je stále pasivnější a nepříznivější a vykazuje známky selhání.
Hlavní důvody ruského neúspěchu jsou:
Za prvé - po rozpadu Sovětského svazu bylo Rusko neustále v historickém procesu nepřetržitého úpadku, jenž je logickým pokračováním úpadku Sovětského svazu před jeho rozpadem a souvisí také s chybami ruské vládnoucí kliky ve vnitřní a zahraniční politice. Západní sankce tento proces zintenzivnily. Takzvaná obroda nebo revitalizace Ruska pod vedením Putina je falešná idea, která ve skutečnosti neexistuje. Úpadek Ruska se projevuje v jeho ekonomice, vojenství, vědě a technice, politice, společnosti a dalších oblastech a má také silně negativní dopad na ruskou armádu a její bojovou sílu.
Za druhé - neúspěch ruské bleskové války, neschopnost učinit rychlé rozhodnutí naznačuje, že Rusko začíná selhávat. S pomocí vlastních ekonomických a finančních zdrojů, které jsou krajně neúměrné jejímu statusu takzvané vojenské supervelmoci, je pro Rusko krajně obtížné podporovat válku vyspělými technologiemi v hodnotě stovek milionů dolarů. Svízelná situace ruské armády kvůli všudypřítomné chudobě a ekonomickému nedostatku je patrná všude na bojišti. Každý den, po který válka pokračuje, představuje pro Rusko těžký břemeno.
Za třetí - výhody Ruska nad Ukrajinou z hlediska vojenské a ekonomické síly byly vyváženy rozhodným a houževnatým odporem Ukrajiny a obrovskou, nepřetržitou a účinnou pomocí západních zemí Ukrajině. Generační rozdíly mezi Ruskem a Spojenými státy a dalšími zeměmi NATO v oblasti zbrojních technologií a vybavení, vojenských koncepcí a bojových režimů učinily výhody a nevýhody obou stran výraznějšími.
Za čtvrté - moderní válka musí být hybridní válkou, jež zahrnuje vojenské, ekonomické, politické, diplomatické oblasti, veřejné mínění, propagandu, zpravodajství, práci s informacemi a další oblasti. Rusko je nejen pasivní na bojišti, ale prohrálo i na jiných polích. To určuje, že je jen otázkou času, kdy bude Rusko definitivně poraženo.
Za páté - kdy a jak tato válka skončí, je mimo kontrolu Ruska. Ruská touha ukončit válku co nejdříve a zároveň zajistit hlavní nesporné zisky selhala. V tomto smyslu Rusko ztratilo strategické vedení a iniciativu.
2. Intenzita konfrontace v další fázi války může dále gradovat.
Nelze vyloučit ani možnost rozšíření a upgradu konfliktu. A to pro to, že cíle obou stran jsou diametrálně odlišné. Hlavním cílem je totiž bezpochyby zajištění "vlastnictví" Krymu a okupace Donbasu. A Ukrajina naopak nehodlá dělat ústupky Rusku v otázkách suverenity a územní celistvosti a je odhodlána obnovit ukrajinský východ a Krym prostřednictvím války. Spojené státy, NATO a Evropská unie opakovaně potvrdily své odhodlání Putina porazit.
Sullivan, poradce prezidenta Spojených států pro národní bezpečnost, nedávno zdůraznil tři cíle, kterých chtějí Spojené státy v rusko-ukrajinské válce dosáhnout: za prvé nezávislá a svobodná Ukrajina, za druhé oslabené a izolované Rusko, a za třetí silný, jednotný a odhodlaný Západ.
Za účelem dosažení těchto cílů Spojené státy a země NATO EU nejen výrazně zvýšily svou pomoc Ukrajině, ale Spojené státy také poprvé po druhé světové válce přijaly právě pro Ukrajinu zákon land and lease. Spojené státy internacionalizovaly a institucionalizovaly pomoc Ukrajině prostřednictvím 41. zasedání ministrů obrany. Ještě důležitější je, že přímá účast Spojených států, Británie a dalších zemí ve válce se prohlubuje a rozsah se rozšiřuje. To vše naznačuje, že válka bude trvat tak dlouho, dokud nebude Rusko poraženo a potrestáno.
3. Rusko-ukrajinská válka a nový mezinárodní řád.
Rusko-ukrajinská válka zcela ukončila jaltský systém a pozůstatky studené války a svět se začal ubírat cestou k novému rozvržení mezinárodních vztahů. Po rozpadu Sovětského svazu Rusko zdědilo status Sovětského svazu jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN a vojenské supervelmoci; Rusko pokračuje a zachovává si mnohé z odkazu a vlivu bývalého Sovětského svazu ve vnitřní politice, ekonomice, společnosti, kultuře a ideologie, ruská zahraniční politika je směsí bývalého Sovětského svazu a carské říše.
Jádrem a primárním směrem zahraniční politiky Putinova režimu je považovat bývalý Sovětský svaz za svou výlučnou sféru vlivu a obnovit impérium spoléhající na integrační mechanismus v různých oblastech ovládaných Ruskem. Z tohoto důvodu je Rusko nejednoznačné nedodržujíc své vlastní sliby, kdy nikdy ve skutečnosti neuznalo nezávislost, suverenitu a územní celistvost bývalých sovětských zemí, přičemž jejich hranice a suverenitu často porušuje. To je největší hrozbou pro mír, bezpečnost a stabilitu v euroasijském regionu.
Rusko-ukrajinská válka tuto situaci drasticky změnila. Poté, co se Ukrajina stala nezávislou, zejména pak od roku 2000, byly obě frakce obhajující východní a západní smýšlení na Ukrajině v podstatě vyrovnané a ve volbách se střídaly. Poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a obsadilo východní Ukrajinu, protiruské nálady na Ukrajině vzrostly a proruské síly se začaly zmenšovat. Většina Ukrajinců nejen na západě, ale i na východě dnes podporuje vstup země do EU a NATO.
Po vypuknutí války prošla situace na Ukrajině zásadními změnami, na Ukrajině neexistuje žádná politická strana, a je bezprecedentně sjednocena v boji proti Rusku a za záchranu země. Dá se říci, že Rusko zcela ztratilo Ukrajinu. Země bývalého Sovětského svazu s výjimkou Běloruska, včetně členů Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a Euroasijské hospodářské unie, navíc Rusko odmítly podpořit. Porážka Ruska tak v důsledku způsobí, že zcela ztratí možnost znovu vybudovat staré sféry vlivu a obnovit "starou říši" - v jakékoliv podobě.
Aby Rusko získalo mezinárodní status a vliv aspoň podobný tomu, jímž oplýval Sovětský svaz, rozbilo stávající mezinárodní řád a změnilo geopolitickou mapu Eurasie a světa. To v důsledku zažehlo zásadní konfrontaci a konflikt mezi Ruskem a americkým Západem. Jedná se aktuálně o hlavní rozpor a jádro vztahů Ruska s USA a Západem.
Soutěžení a boj mezi oběma stranami v této otázce je do značné míry pokračováním a dozvukem studené války mezi někdejšími moctnostmi a má i určité ideologické zabarvení. Prostřednictvím této války skončila konfrontace a konkurence mezi Ruskem a Západem v čele s USA úplným selháním Ruska.
Několik možných bodů vývoje mezinárodního řádu po rusko-ukrajinské válce:
1. Rusko bude výrazně oslabeno, izolováno a potrestáno politicky, ekonomicky, vojensky a diplomacky. Ruská moc bude ještě slabší. Země může být vyloučena z některých významných mezinárodních organizací a mezinárodní status bude výrazně omezen.
2. Ukrajina se vymaní z ruské orbity a sféry vlivu (pokud Rusko ještě nějakou sféru vlivu v oblasti vůbec má) a stane se členem evropské rodiny, tedy členem Západu.
3. Ostatní bývalé sovětské země mohou zažít nový a různý stupeň derusianizace a některé země se aktivněji přesunou na západ.
4. Japonsko a Německo budou aktivněji usilovat o status politických velmocí, když se zcela zbaví umírněného postoje v důsledku porážky ve 2. světové válce, a v důsledku toho urychlí vlastní vyzbrojování. Při tom se ale nijak neodtrhnou od západního tábora, ani zcela neopustí politiku mírového rozvoje.
5. Spojené státy a další západní země budou energicky prosazovat zásadní reformu Organizace spojených národů a dalších důležitých mezinárodních organizací, a pokud bude reforma zablokována, můžou podnítit jejich vznik opětovně bez starých zátěží. Učinily by tak tlustou čáru za takzvanou demokratickou a svobodnou ideologií a vyloučily by tímto způsobem nepřímo nepohodlné země typu Ruska."
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.