Rozpad.cz

Pro omezení spotřeby energie Parlament v září 2022 podpořil snížení konečné spotřeby energie (jedná se například o elektřinu v domácnostech) do roku 2030 o nejméně 40 %. Zároveň chce snížit také spotřebu primární energie (celková poptávka po energii v dané zemi, například palivo spálené k výrobě elektřiny) o 42,5 %.

V současné době představuje vytápění a chlazení budov 40 % veškeré energie spotřebované v EU. Parlament proto pracuje na nových pravidlech, která by měla pomoci dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. Pravidla pro energetickou náročnost budov

"Tohle je politika kukaččí země. To není dostupné ani proveditelné," stěžuje si v Bildu vedoucí německého sdružení majitelů nemovitostí Haus&Grund Kai Warnecke. Sdružení se obává nákladů mezi 15 000 (cca 355 tisíc Kč) až 100 000 eur (cca 2 360 000 Kč) na bytovou jednotku. Podle Bruselu je vše nutné kvůli klimatu a šetření energie, navíc se to prý vyplatí. "Energeticky účinná renovace se časem vyplatí, protože účty za energii jsou nižší a úspory, které generují, jsou obvykle mnohonásobně vyšší je než nutné ke zlepšení celkové účinnosti,“ tvrdí EK

V konečném důsledku je na jednotlivých zemích, aby se samy rozhodly. "Návrh Komise dává flexibilitu státům, pokud jde o to, jaká opatření chtějí zavést, aby dosáhly cílů stanovených ve směrnici," uvedla Evropská komise na žádost německé agentury DPA.

Samotný návrh Evropské komise nepočítá s dramatickými opatřeními, jako jsou vyvlastnění, zákaz užívání nebo zákaz pronájmu či prodeje. To už přenechává na členských státech. Podle německých médií ale taková opatření musí být účinná, přiměřená a odrazující. Pokuty nebo zvýšení daní pro domy se špatnou energetickou účinností jsou prý myslitelné.

Member states should collectively ensure a reduction of energy consumption of at least 11.7% at EU level by 2030 (compared to the projections of the 2020 Reference Scenario). A robust monitoring and enforcement mechanism will accompany this objective to make sure member states deliver on their national contributions to this binding EU target.

MEPs and the Council Presidency also agreed on annual energy savings by member states of 1.5% (on average) until 2030. The annual energy savings will begin with 1.3% in the period until the end of 2025, and will progressively reach 1.9% in the last period up to the end of 2030.

The targets should be achieved through measures at local, regional and national levels, in different sectors - e.g. public administration, buildings, businesses, data centres, etc.

MEPs insisted that the scheme should in particular cover the public sector, which will have to reduce its final energy consumption by 1.9% each year. Member states should also ensure that at least 3% of public buildings are renovated each year into nearly-zero energy buildings or zero-emission buildings

Rapporteur Niels Fuglsang (S&D, DK), said: "I am very happy that we succeeded in pushing member states towards far more ambitious energy efficiency targets. It is of utmost importance that we will no longer depend on Russian energy in the future, while still achieving our climate targets. Today was a great victory. An agreement not only good for our climate, but bad for Putin."

maciz píše: ↑25.03.2023 12:22 Pořád, ale věřím tomu, že dokud bude fungovat demokracie, tak si politici nedovolí schválit něco co by poškodilo velkou část obyvatelstva.

Do oblasti působnosti prioritních investic by měla být zahrnuta i energetická účinnost, a to i v průmyslu, dopravě, budovách, zemědělství a nakládání s odpady, vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a podpora domácností při řešení energetické chudoby, včetně venkovských a odlehlých oblastí. Za účelem zvýšení transparentnosti a lepšího posouzení dopadu modernizačního fondu by měl investiční výbor každoročně podávat Výboru pro změnu klimatu zprávu o zkušenostech s hodnocením investic, zejména pokud jde o náklady na snižování emisí a související náklady.

S cílem dále podporovat investice potřebné pro dekarbonizaci dálkového vytápění a řešit sociální aspekty související s vysokými cenami energie a vysokou intenzitou emisí skleníkových plynů ze zařízení dálkového vytápění v členských státech s velmi vysokým podílem emisí z dálkového vytápění ve srovnání s velikostí hospodářství by provozovatelé měli mít možnost žádat o dodatečné přechodné bezplatné povolenky pro zařízení dálkového vytápění a hodnota těchto dodatečných bezplatných povolenek by měla být investována do výrazného snížení emisí do roku 2030. Aby se zajistilo, že k těmto snížením dojde, mělo by být dodatečné přechodné přidělování bezplatných povolenek podmíněno realizovanými investicemi a dosaženým snížením emisí stanoveným v plánech klimatické neutrality, které provozovatelé pro svá příslušná zařízení vypracují.

podpořit účinné a obnovitelné systémy vytápění a chlazení nebo podpořit hloubkové a postupné hloubkové renovace budov v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU, počínaje renovací energeticky nejnáročnějších budov

vratnikp píše: ↑23.02.2023 13:17 tepelná čerpadla- jedná se o nekoordinovanou revizi 3 norem a směrnic:
...
dohromady je to smrtící kombinace, kterou nesplní žádné TČ na světě. ve zkratce v bruseli zakáží používání chladiv, což znamená používat přírodní plyn, jenže taková TČ následně nesplní požadavky na minimální účinnost. EU je jediný unikátní trh, který do toho takhle šlape

Termodynamika tepelného faktoru (COP - Coefficient of Performance) je klíčovým konceptem při hodnocení účinnosti tepelných čerpadel, klimatizací a ledniček. COP vyjadřuje poměr užitečného výstupního tepla nebo chladu k dodanému energetickému vstupu. Nižší hodnoty COP znamenají nižší účinnost a vyšší energetickou spotřebu. Níže je porovnání termodynamiky tepelného faktoru pro různá chladiva:

R-22 (Chlorodifluoromethane):
R-22 bylo tradičně používáno jako chladivo v klimatizačních systémech s nižším COP, obvykle kolem 3 až 4.

R-410A (Puron):
R-410A je modernější a efektivnější chladivo, které může dosahovat vyššího COP, obvykle kolem 4 až 5, což znamená, že je účinnější než R-22.

R-134a (1,1,1,2-Tetrafluoroethane):
R-134a je chladivo, které se běžně používá v ledničkách. COP závisí na konkrétním modelu, ale může být obvykle kolem 3 až 4.

R-290 (Propan):
R-290 je přírodní chladivo s nízkými emisemi skleníkových plynů. Má potenciál dosahovat vyšších hodnot COP, často kolem 5 až 6, což znamená větší energetickou účinnost.

R-32 (Difluoromethane):
R-32 je chladivo používané v moderních klimatizacích a tepelných čerpadlech. Má obvykle vyšší COP než R-22 a může dosáhnout hodnot kolem 5 až 6.

R-134a (1,1,1,2-Tetrafluoroethane):
R-134a, jak již bylo zmíněno, je běžně používané v ledničkách s COP obvykle kolem 3 až 4.

R-407C:
R-407C je chladivo často používané v klimatizacích a tepelných čerpadlech, s COP obvykle kolem 4 až 5.

R-600a (Isobutane):
R-600a je přírodní chladivo používané zejména v malých domácích ledničkách a mrazících boxech. Má dobrý COP, často kolem 6 až 7.

R-744 (Karbonový dioxide nebo CO2):
CO2 je ekologicky šetrné přírodní chladivo, používané v některých komerčních a průmyslových tepelných čerpadlech. Má poměrně vysoký COP, může dosahovat hodnot kolem 3 až 5 v závislosti na aplikaci, ale může být citlivější na provozní podmínky.

R-1234yf a R-1234ze:
Tyto chladiva byly vyvinuty jako alternativy k R-134a s nízkými potenciály globálního oteplování. Mají obvykle hodnoty COP srovnatelné s R-134a.

R-407A a R-407F:
Tyto chladiva jsou alternativami k R-404A v komerčních chlazeních a mrazících aplikacích. Mají obvykle slušný COP, obvykle kolem 3 až 4.

R-452A a R-454B:
Tato chladiva byla vyvinuta jako alternativy k R-410A v klimatizacích a tepelných čerpadlech s nižšími emisemi skleníkových plynů. COP se pohybuje kolem 4 až 5.

R-123 (Dichlorotrifluoroethane):
R-123 bylo tradičně používáno v komerčních chladicích aplikacích, jako jsou chladírny a klimatizace. Má obvykle vyšší COP kolem 4 až 5.

R-717 (Amoniak):
Amoniak je přírodní chladivo používané v průmyslových tepelných čerpadlech a chladírnách. Má vysoký COP, často nad 5, což jej činí energeticky efektivním.
Amoniak je známý svou vysokou tepelnou vodivostí a nízkými emisemi skleníkových plynů, což jej činí populární volbou pro chladící aplikace s vysokými nároky na účinnost.

R-245fa (Pentafluoropropan):
R-245fa je chladivo používané v tepelných čerpadlech pro nízké a střední teploty. Má obvykle dobrý COP, kolem 3 až 4.