Samozrejme ze to neni primo PA i kdyz nejake ty naznaky se daji najit (kdo vi jaky PA muze prijit), spise zajimava smes akce atd.. Klasicka brakovka na odreagovani...
Zaujal me uz jeho "zivotopis"
a jak se vubec dostala na svetlo sveta jeho prvni knizka:Spisovatel, trestanec, podnikatel, jesenický Mauglí a řezník. Pochází z umělecké rodiny, jeho matka byla tanečnice, gymnastka a špionka, již pro neohrožené občanské a politické postoje perzekuovali natolik, že byla nucena před StB uprchnout do zahraničí. Její pozoruhodná kariéra agentky CIA, která po celá osmdesátá léta deptala svými úspěchy jak StB, tak KGB, dosud nebyla publicisticky zpracována a je zahalena železnou oponou ukovanou z tajemství, mýtů, legend a polopravd. V polovině devadesátých let zmizela v Brazílii a nejsou o ní žádné zprávy.
O Kotletově otci se také nic neví. Podle některých indicií je jím Michail Gorbačov, kterého Kotletova matka svedla během tajné návštěvy Bruntálu. Podle zlovolných bruntálských jazyků jím ale může být prakticky kdokoliv, kdo kdy ušetřil padesát korun a mohl si dovolit krátké, avšak vzrušující dobrodružství v ilegálním nevěstinci, který Kotletova matka příkladně vedla jako zástěrku svých špionských aktivit.
Po dramatickém útěku matky do Polska se Kotleta od svých šesti let probíjel životem sám. Tato neradostná zkušenost a trauma ho posléze v umělecké tvorbě velice poznamenaly.
Dva roky strávil ve věznici Heřmanice, za což ale mohlo pouhé nedorozumění. Vzhledem k datu jeho narození si policie spletla nevinnou párty s ilegální oslavou narozenin Adolfa Hitlera. Při pokusu o rozehnání večírku zbil Kotleta sedm policistů do bezvědomí a jejich veliteli usekl několik prstů na ruce řeznickým sekáčkem.
K literatuře se dostal až ve výkonu trestu, kde se seznámil s dílem velikána české akční sci-fi, Jiřího Kulhánka. Po několika neúspěšných pokusech rozvíjet Mistrovo dílo (kterýžto nápad mu posléze ukradl Martin Moudrý) se rozhodl vstoupit na trnitou cestu originální tvorby a hned jeho prvotina byl jednoznačný zásah do černého.
Začalo to poměrně nevině. Na fotbale v Teplicích, což je mimochodem nejlepší fotbalový klub na světě, aby bylo jasno, jsem se seznámil s nějakým ranařem, kterého krátce před tím pustili z věznice v Heřmanicích. Když zjistil, že se zajímám o fantastiku, ukázal mi své tetování na zádech. Kromě mořské pany a myšáka Mickeyho tam měl vytetovanou první kapitolu Hustýho nářezu. Četl jsem to nahlas a až na konci jsem si uvědomil, že celej stadion ztichl, fotbalisti přestali hrát a každej chtěl vědět, jak to bude dál.
Když jsem dočetl, začali zase fotbalisti kopat do míče a fanoušci pokřikovat, ale já jsem pochopil, že jsem narazil na něco velkýho. Mukla jsem se hned vyptal na všechny podrobnosti o autorovi a začal po něm pátrat. Ve vězení už ale nebyl, takže to bylo složitější, ale nakonec jsem na něj získal email, vnutil ho vydavateli Egonu Čiernemu z Poutníka a ten pak vydal Frantovu první knihu.