V první polovině knihy popisuje autor svoje dětství, kdy měl otce chemika a tím pádem přístup k chemikáliím a od malička si amatérsky vyráběl různé výbušniny. Po pár průšvizích se na něj zaměřili státní složky a následně mu nabídli zdokonalování vybraných dovedností vojenského charakteru ve Svazarmu. Po potenciálně státními složkami zinscenovaném konfliktu s dělníky se dostane před volbu jít do vězení nebo se upsat armádě. Po té se účastní různých školení, aby následně nastoupil ZVS k utajené výsadkářské jednotce poblíž Prešova, kde absolvují speciální výcvik. Spolu s dalšími členy jednotky jsou vyslaní na cvičení do SSSR, ale místo toho je dopraví na sovětskou základnu v Afgánistánu, kde se devět měsíců účastní bojů jak výsadkáři.Románová zpověď vojáka speciálních jednotek Československé lidové armády, který se ze dne na den pod záminkou ostrého cvičení v Sovětském svazu ocitl v kruté sovětsko-afghánské válce (1979–1989).
Čtenáři odhaluje devět měsíců svého života uprostřed nelítostných bojů, kterých se zúčastnil jako demoliční pyrotechnik výsadkového přepadového komanda. Hlavní hrdina napínavého příběhu vycházejícího ze skutečných událostí postupně ztrácí své blízké, aby v dramatickém vyvrcholení čelil situaci, na kterou nebyl vůbec připraven. Jak v ní obstojí?
Poměrně čtivý, byť místy zbytečně zdlouhavý text. Třeba bojové pasáže prokládané pasážemi milostnými k sobě moc neladí. Samozřejmě by mě zajímalo nakolik jde o fikci a nakolik se autor inspiroval skutečnými událostmi. V popisu amatérské výroby výbušnin jde na hranu publikovatelného. I geograficky a časově popis sedí, byť popis afgánského terénu lokality kde zhruba měli operovat mi úplně nesedí. Taky mi úplně nesedí, že parťák, který schytal průstřel hrudníku po několika měsících znovu skákal do ostrých akcí. To by byla solidní regenerační schopnost. Závěr je ulítlej úplně, ale nebudu prozrazovat. Každopádně stojí za přečtení.