Absurdity, fake news a vše co se ani do Vtipů nehodí

[Lala]

Pěkně napsáno kluci slovenský, plně souhlasím, a nenechte se otrávit.

[bivoj]

Jsem už stará páka, která umí dobře jak česky, tak slovensky - neb za komančů prostě všechno (zprávy, sportovní utkání ap.) bylo dvojjazyčné. A procestoval jsem (i jako mladej capart - s rodiči) celé Československo. Slováci byli vždy nesmírně vstřícní, ale také to vždy byli daleko větší nacionalisté, než češi. Ale ani už nevím, kolikrát jsem za mlada slýchával, tak rádi by se odthli od Česka a meli vlastní stát.

Je nesmírně zajímavé, že v Česku jsem NIKDY neslyšel, jak by bylo fajn se odtrhnou od Slovenska, ale na Slovensku jsem to slýchával pořád dokola a dokola - takový syndrom mladšího bratra. No, bratři Slováci - už máte co jste chtěli a snad jen nebudeme muset řešit, že jsme jako češi malý národ a "měli bysme mít dobré vztahy se svým východním sousedem", novodobým SSSR (viz Kosmo: https://youtu.be/cKIG13BiVKo?t=222) Protože ještě je to sice Slovensko, ale "ZATÍM".

[Hagen]

Snad se ještě dokážou probrat, a zvítězí rozum.

[pepaf]

Muž z Klatovska postřelil psa, který mu zakousl slepice. Soudí ho za týrání

Když přijel domů, uviděl na dvorku svého domu cizího psa, jak drží v tlamě slepici. Popadl ho vztek, doběhl si domů pro pušku a po bavorském barváři svých sousedů několikrát vystřelil, přičemž zvíře vážně zranil. Ve čtvrtek za to stanul Karel Kumšta z Měčína na Klatovsku před tamním okresním soudem.
Hrozí mu šest let vězení.
....
...psi byli dva, slepic bylo také větší počet a puška vzduchovka...


- názor na případ si udělejte každý sám...

https://www.novinky.cz/clanek/krimi-muz ... -internetu

[Hagen]

Nevím, proč jsi to dal do absurdit.
Do absurdit bych to dal pokud ten idiot vyvázne bez trestu, což se absurdně většinou stává.
Ten blbec věděl komu ten pes patří, majitelka ho před tím i upozornila že jí utekli psi, a on se ještě než dorazil domů, ještě než viděl co se stalo, rozhodl ty psy odprásknout. Žádný vztek.
S majitelkou by se určitě dohodl na odškodnění, ... nebo ji mohl zažalovat,...
To nebyla nutná obrana, to nebyla krajní nouze, to byla msta.
Takže,... ať jde sedět zmrd:yes

[ropas]

prečo by mal sedieť. keby strelil líšku, čo mu katuje hydinu, nikto by to neriešil. a kedže to boli sliepky, čo mal ako miláčikov, tak je to to isté ako ked najdeš na dvore cudzieho psa čo katuje tvojho psa, alebo mačku. ked chytiš sekeru tak schytá sekerou ked vzduchovku, tak vzduchovkou.
toho psa našiel ako mačká sliepku, teda sliepke išlo o život a teda išlo o krajnú núdzu.

[Hagen]

Ano, kdyby střelil lišku, nikdo by to neřešil. A kdyby ten pes trhal dítě, sedět by šel majitel psa.
Ale nehrajeme na kdyby. Je tu konkrétní případ.
Krajní nouze nemůže mít horší následky, nehledě na to, že mohl toho psa zahnat třeba klackem,... To nebyl bernardýn, to byl 20-25kg pes.
Ne, tady šlo o pomstu. On je na mém dvorku, tak ho zabiju. A k tomu se rozhodl ještě dřív, než zjistil, že mu nějakou slípku zabil.
Lidi zkrátka rádi berou spravedlnost do svých rukou. Řídí se hlavně emocema, a rozum jde stranou.
Co tím vyřešil? Slepice nezachránil, psa zmrzačil, právem bude souzenej, místo aby mu sousedka zaplatila slepice, a byla jeho "morálním" dlužníkem, tak se budou navzájem nenávidět. Ona mu zaplatí slepice, on jí zaplatí psa,...
Fakt chytré rozhodnutí

[Hagen]

Mám z vlastní zkušenosti podobnou "záležitost".
Můj nejstarší pes (bandog) nesnáší ostatní psy. Nesnáží žádná zvířata. Dávám si velký pozor, aby se nic nestalo, mám ho v postroji na dvou karabinách,....
A šel jsem ven, kolem zahrádek, nikdo nikde kam oko dohlédlo, takže psi na volno. A když jsme šli kolem jedné zahrádky, vyřítil se z ní otevřenou brankou bišonek, a hrr na bandoga. Víceméně mu vběhl do huby.
Byl jsem od nich cca 3.metry, tak jsem zasáhnul okamžitě, nicméně i jen jedno kousnutí znamenalo bro bišona zlámaná žebra, protržené plíce, průdušky,....
Majitel bišonka pochopitelně řval (a chápu ho) vyhrožoval že mi ho zabije,...
Vysvětlil jsem mu, že už se čas bohužel nedá vrátit, a přestože je vina na obou stranách, jsem ochoten mu zaplatit veškerou léčbu. (a stálo mě to balík).
Druhá možnost je, že splní svou hrozbu. V tom případě mu nedám nic, a budou z nás nepřátelé. A s chutí mu budu dělat ze života peklo. (a samozřejmě i on mě)
Pochopil to po pár minutách.

[Cep]

Jj. Liška nemá majitele.

[Hagen]

Já toho majitele slepic i tak nějak lidsky chápu. Člověk si dokáže vytvořit silné pouto i s rostlinou.
Na druhou stranu ten loveckej pes za to nemůže že roztrhal slepice. Je prostě takovej.
Majitelka toho psa se také jeví jako zodpovědná ženská, která tím jejich útěkem byla pěkně vyplašená, a hned to řešila,...
U slepičího pána převládly emoce nad rozumem, a za blbost se holt platí.

[Lala]

Pardon, ale emoce přece nejsou blbost

[cipis]

V momente, kdy prave prevazi nad rozumem, tak minimalne ano. Nekdy je to i vic jak blbost, treba kokotina a obcas i tragedie.

[Lala]

Emoce musí být nad rozumem, jinak by to nebyly emoce, bylo by to na dlouhou debatu, ale já se nechci hádat

[Hagen]

Pardon, ale emoce přece nejsou blbost

Tak dobře. Pán neplatí za blbost.
Pán platí za neukočírované emoce, které převládli nad rozumem.
Emoce jsou fajn když si večer zapnu telku, ne když si jdu pro pušku

[Hagen]

Emoce musí být nad rozumem, jinak by to nebyly emoce, bylo by to na dlouhou debatu, ale já se nechci hádat

Právě i z těchto důvodů se nedaří prosadit zákon "můj dům-můj hrad".
Je tu obava, že by emočně labilnější jedinci mohli tento zákon chápat stylem "když ho zastřelit mohu, tak ho prostě zastřelím". A někteří s radostí.
Bylo by dobré ten zákon mít, aby ochránil obránce před stíháním. Ale nesmí u toho převládnout ty emoce nad rozumem.
Tady šlo o psa, a dalo se to řešit líp.
Když mi sousedovic kluk podesáté otrhá všechny třešně ze stromu, tak mi taky rupnou nervy,... ale přestože potom ze zákona mohu, tak ho přeci nerozstřílím.
Zákon a rozum (a lidství) by se měli vzájemně doplňovat.

[mhi]

Rad bych vyslovne oddelil tento svuj post od tematu zabitych zvirat.

Vypozoroval jsem, ze prave lide, kteri durazne tvrdi jak jsou rizeni "pouze rozumem" a "nikoliv emocemi", jsou emocemi ovladani velmi - jen to nemaji vedome.

Osobne si myslim, ze cloveka ovladaji primarne emoce, jsou ostatne duvodem proc vubec rano vstaneme a jdeme neco delat. Zivot bez emoci by myslim jaksi nedaval vubec smysl. Jung tvrdil, ze vice nez 90% lidske psychiky je nevedome. Rozum myslim muze emoce doplnovat, ale dobre to dela jen u tech vedomych veci.

Abych dal priklad, to ze nekdo chodi temer porad ozbrojen, muze byt jednoduse obrana pred strachem, ktery pak dotycny neciti, protoze "ma zelezo". A jsme zpet u emoci.

Abych to vzal i z druheho kouta, snaha zakazovat zbrane muze byt treba dalsim strachem cloveka z nebezpecneho sveta obecne. Ono je snazsi zit v ruzovem svete, kde se vsichni maji radi, nikdo si neublizuje, vse zaleva laska. A ti pitomi majitele zbrani to tady kazi . Alternativne za tim muze byt pocit "ja jsem dokonaly a tak vim nejlepe jak maji ostatni zit" (a kdyz jim zakazeme ty zbrane, tak to bude spravne).

Jak vidite, same emoce. U prvniho cloveka to znamena prozit nejspis neuveritelny strach, kdyz dojde k uvedomeni, ze svet zase tak pratelsky byt nemusi. A nejak se s tim vyporadat. A ten druhy musi "shodit" svuj "dokonaly sebeobrazek". A i tohle je hrozne tezke.

Takhle nejak vnimam svet ja. Nemyslim, ze je vhodne neco nekomu diktovat, ale urcite je rozumne dotycnemu pomoci zmenit postoj, pokud chce. U tech "na laskyplnem oblacku" je to myslim jednodussi, napr. cestou pomaleho zvedomovani nebezpecnosti sveta nebo zduraznovani toho, ze jiny ozbrojeny clovek ho muze ochranit.

[Hagen]

Abych se přiznal, tak na pochopení tvého článku mi asi ty správné emoce chybí.
Jsou lidé, kteří se řídí více rozumem, a jsou lidé, kteří dají více na emoce.
Jsou i lidé, kterým chybí rozum, a jsou i lidé, kterým chybí emoce.
Já ráno vstávám protože musím. Buď jdu do práce, nebo se mi chce chcát, nebo mě vzbudí psi.
Zítra popřemýšlím jaké u toho mám emoce.
Ne teď vážně.
Nevím jak mám chápat co jsi psal. Krom toho, že lidé jednají, konají, přemýšlí, ... na základě rozumu a emocí.
Ale to je tak známá věc, že toto jsi asi na mysli neměl.

[mhi]

Hagene, ano, ocekaval jsem takovou reakci . Ja vlastne nemam co k tomu prilis dodat, treba to nekoho oslovi.

Mozna jsem jenom nezduraznil, ze motivace proc neco delat nebo nedelat muze byt takova, abychom nejake emoce citili, nebo naopak necitili. Obcas se sebou hraju takovou hru, ze zkusim zmenit svoje chovani, a pak pozoruji jake emoce prichazi.

[Hagen]

Já jsem tě nechtěl nějak urazit. Pokud se tak stalo, tak nechtěně a omlouvám se.
Jen se vážně často nevyznám v tvých psychologicko-fylozofických úvahách.
Ty třeba napíšeš, že někdo nosí zbraň z emočních důvodů jako obrana před strachem,...
Rozumím tomu tak, že má strach z napadení, a ten strach-tu emoci se snaží eliminovat tím, že nosí zbraň?
Není to vlastně stejné, jako když z rozumného důvodu (bez emocí) nosí zbraň aby se mohl lépe bránit napadení?
Běžný člověk má jak nějaké emoce, tak nějaký rozum. A řídí se podle nich.
Nechat se ovládat pouze emocemi je cesta do pekel.

[mhi]

Ne, nestalo se, nejsem urazeny. Nemam problem s tim, ze jini lide maji jine nazory nez ja, chapu treba i Rusy, ale nesouhasim s jejich (domnelym) videnim sveta, a rozhodne ho nebudu podporovat.

Tohle je hrozne slozite tema, uz bych se rozepsal o strachu ze smrti, existencialnich tematech, ale nebudu to delat. O tom popsali dost papiru jini, mnohem fundovanejsi.

Ano, ten strach muze byt ukotven v realite, obrana proti nemu formou noseni zbrane muze byt adekvatni ... ale taky nemusi. Souhlasim s tim, ze lepe byt ozbrojen nez nebyt, kdyz je potreba. Na druhou stranu pokud bych nosil zbran jen jako nejakou svoji ego-obranu, neni to rozumne. Ono se s tim pak vaze to, ze kdyz clovek vytahne zbran, mel by ji uz pouzit. A umet s tim potom zit. Urcite je jine zranit/zabit zjevneho utocnika typu ten na FF UK, realny zivot prinasi ale na rozhodovani mnohem slozitejsi situace. Tohle smeruju hlavne proti sobe, jsem si vedom, ze snadno muzu udelat treba ze strachu spatne rozhodnuti, a utek muze byt lepsim resenim. A nejlepsim je se do takove situace vubec nedostat. Uz zase ale zabredavam nekam, kam asi nechci.

Jeste drobnost, lidska mysl si dusledne dokaze zracionalizovat sve rozhodnuti. Z toho plyne pocit, ze "ja nejednam na zaklade emoci". Jsou na to i ruzne pokusy, nejznamejsi je asi Libetuv experiment, ktery se dle meho laickeho nazoru vyklada casto nespravne jako "absence svobodne vule", ale na emocionalitu (resp. nevedomost) to sedi mnohem lepe.

V tematu absurdit jsem ale uz hodne offtopic, nemam problem o tomhle diskutovat nekde jinde.