Správného preppera válka nepřekvapila, protože je už na ni přiměřeně připravený, tvrdí Petr Janovský. Komunitu dlouhodobě sleduje a sám se za něj nepovažuje, ačkoliv jeho okolí by mohlo tvrdit opak. Vysvětluje, že představa preppera, který sedí v krytu a čeká na apokalypsu, není pravdivá. „U opravdového preppera ani nepoznáte, že jím je,“ říká.
Označení prepper pochází z anglického prepare, připravit se. Na co se preppeři připravují?
Na prakticky jakoukoliv situaci, ve které by přestalo platit současné sociálně-politické uspořádání a stát by nebyl schopen byť krátkodobě garantovat bezpečnost nebo zásobování. Příčinami může být leccos od přírodních živlů, přes blackouty, sociální nepokoje až po různé kyberhrozby.
A samozřejmě také válka ve všech možných podobách. S trochou nadsázky můžeme říct, že naši předci byli vlastně preppeři, protože si museli naštípat na zimu dříví, mít zásobu jídla, vědět, kde si naberou vodu, když jim zamrzne studánka.
Je opravdu zásadní rozdíl mezi tím, zda žiji v pražském bytě, nebo na venkově. Univerzálně se připravit na všechny mimořádné situace nejde.
Takže to jde ruku v ruce s tím, že žijeme ve městech a jsme závislí na supermarketech, dodávkách energií a institucích?
Přichází to v souladu s rozvojem civilizace, blahobytem a moderním způsobem života. Postupně různé dovednosti ztrácíme, protože nemáme potřebu je používat. Dnes už si moc lidí nemusí dokázat ohřát vodu, protože stačí otočit kohoutkem. Kolik z nás dokáže ještě dnes rozdělat oheň například křesadlem?
Množství událostí, které nás mohou ohrozit, je široké. Jak si tedy člověk vybere, co by ho teoreticky mohlo ohrozit?
Každý z nás vnímá pocit bezpečí jinak. Ve stejné situaci se může jeden z nás cítit bezpečně a druhý nebezpečně. A podle toho se odvíjí i naše snaha ohrožení minimalizovat.
Lidé označující se za preppery vnímají, že může nastat situace, kterou nemohou ovlivnit. Ale mají vůli zabezpečit sebe a své blízké tak, aby ji zvládli překonat. A tato myšlenka je vede k tomu, aby se snažili žít co nejvíce nezávisle na systému.
Mnoho lidí si asi preppera představí spíše jako podivína, který má doma protijaderný kryt.
Na internetu sice existuje spousta definic, ale jde o to, jak to každý cítí. Já se zabývám tím, jak systémově přistupovat k bezpečnostním rizikům a snažit se je pro sebe a pro svoji rodinu minimalizovat.
Mít bezpečné místo a zásoby k určité části tohoto směru patří, ale nemělo by to být zdaleka to jediné. Sice můžu vlastnit bunkr, ale k čemu mi je, když mě problém zastihne na pracovní cestě nebo někde mimo domov. Prepperství také nemusí být pouze o hromadění nábojů v krytu a čekání na soudný den.
A o čem tedy je?
Pro mě je to hodně o způsobu přemýšlení. O vzdělávání se v různých oblastech, které můžou mít využití při mimořádných událostech. Nejdůležitější ze všeho je vědět, v čem jsem dobrý a umět tyto dovednosti využít. Součástí prepperství může být i to, že si člověk udělá kurz první pomoci, aby mohl pomoci sobě nebo okolí v krizové situaci.
Vy sám se za něj považujete?
Já pracuji v bezpečnostní firmě, takže k tomuto tématu mám velmi blízko. Za preppera se nepovažuji, ačkoliv mé okolí by tvrdilo opak.
Běžet si koupit neprůstřelnou vestu a udělat si zbrojní průkaz, to je fajn. Ale když jsem ajťák, který tráví celé dny v kanceláři, nemusí to být ten nejlepší způsob ochrany.
Řada prepperů se snaží být co nejvíce anonymních. Proč?
Opravdoví preppeři se většinou nebudou chtít bavit o těchto tématech. A pokud budou dobří, tak je ani nepoznáte. Nikdo se přece nechce dělit o informace, jaké zásoby nebo užitečné dovednosti má. Protože tím by to vydával všanc.
Dokud je člověku příjemně a je v bezpečí, tak je snadné si o tom povídat. Ale když má hlad nebo výrazné nepohodlí, tak se teprve ukáže, kdo komu může věřit.
Nelze se univerzálně připravit
Existuje nějaký recept, jak být připravený?
Receptů jsou na internetu tisíce a každý se bude lišit podle toho, kdo ho zrovna psal. Vyjmenovávat, kolik konzerv tuňáka si máte koupit, je zbytečné. Pokud bydlíte v paneláku ve městě, budete mít úplně jiné potřeby než člověk, který žije na vesnici v zemědělském stavení.
Jeden člověk bude v případě nouze shánět krmení pro dobytek, druhý bude potřebovat čistou vodu a vyřešit splachování, když nebude fungovat kanalizace. I proto bych se nedržel žádných univerzálních rad.
Tma, zima a výpadek mobilů. Blackout by země rozhodil na měsíce, říká Cílek
Preppeři mají vlastně nedůvěru v to, zda se o mě stát za všech okolností postará...
Předpokládám, že většina normálních lidí bude ráda, pokud k žádnému rozpadu systému nedojde, někteří se pouze připravují na eventualitu, že se stát z různých příčin zcela postarat nedokáže.
Občas je však prepperství prezentováno jako něco bláznivého nebo hanlivého. Myslím, že ještě před půl rokem by nám přišlo kuriózní, že se lidé připravují na válku. Ale dnes už to tak není.
Jistě, jsou preppeři, kteří mají doma kryt, nezávislou filtraci vzduchu a sprchu na dekontaminaci, ale takových je minimum. Už proto, že to stojí nemalé peníze. Ani na tom ale neshledávám nic špatného. Spousta lidí má ale sklep nebo chalupu, kam by mohli odejít, kdyby se chtěli vyhnout aglomeraci. A to už je celkem reálná myšlenka, se kterou se dá pracovat v kontextu toho jak být trochu více soběstačný a připravený.
Jak by se tedy mohl na krizové situace připravit běžný člověk, který o něčem takovém dosud neuvažoval?
Záleží na hrozbě, která by přišla. Je opravdu zásadní rozdíl mezi tím, zda žiji v pražském bytě, nebo na venkově. Univerzálně se připravit na všechny mimořádné situace opravdu nejde.
Dejme tomu, že jsem člověk žijící ve městě a začne válka.
V případě války je určitě dobré vědět, jaké mám poblíž domova kryty nebo stanice metra a kam se mohu schovat. Také se hodí mít alespoň nějaké základní zásoby jídla a hotovosti.
Aktuální situace na Ukrajině nám ukazuje, co lidé v této situaci potřebují. Přesně ty věci, které tam posíláme, ti lidé nemají a neobejdou se bez nich. Nejvíce ze všeho potřebují úkryt, spacák, podložku, vodu, léky, potraviny, alternativní zdroje energií, prostředky ke komunikaci.
Pokud tedy chci být připravený na situaci podobnou, jako je nyní na Ukrajině, není na škodu mít doma přesně ten typ věcí, které tam nyní dovážíme jako humanitární pomoc. Kdyby bylo potřeba opustit domov rychle, je užitečné to mít poskládané v evakuačním zavazadle, do kterého přihodím doklady a případně ceniny, abych jej mohl popadnout a jít.
A co když mě nějaká krizová událost zastihne mimo domov?
Pokud jezdíte často autem, je pár věcí, které se hodí mít vždy v kufru, ideálně v batohu. Může to být přikrývka nebo spacáček, když se něco stane na cestách, hodí se i čelovka a nějaké tyčinky na svačinu.
Stejně tak nůž, prostředky na rozdělání ohně a například filtr na vodu. To vám pomůže zajistit ty základní věci – světlo, jídlo, teplo. Takový balíček nezabere příliš prostoru, nestojí mnoho a přitom člověku žijícímu v našich končinách může velmi pomoci.
Své děti vychovávám také jako preppery, řekl host Rozstřelu | (52:41) | video: iDNES.cz
Rozstřel
SLEDOVAT DALŠÍ DÍLY NA IDNES.TV
Současná situace na Ukrajině v mnoha lidech vzbudila obavy z nedostatku plynu a ropy, mnoho lidí se necítí v bezpečí. Začali se nyní intenzivněji připravovat i preppeři?
Ti by neměli nyní začít konat výrazně jinak. Pokud se někdo označuje tímto termínem a začne se připravovat až nyní, úplně tím popírá základní myšlenku připravenosti.
Je možné, že v této situaci vezme nějakou finanční hotovost a nakoupí například zlato, protože si myslí, že jeho cena bude růst. Ale správný prepper už by nyní neměl začínat shánět zásoby potravin, protože už by je měl systémově dávno mít vyřešené. Samozřejmě vývoj situace může vést ke zvýšené kontrolní činnosti nejen zásob, ale i postupů, myšlenkových směrů.
Spíše můžeme sledovat, že se nyní spousta neznalých lidí probudila a začínají shánět všechny možné věci. Pokud vám ale nedochází souvislosti, může to zabíhat do různých nesmyslných výkřiků.
Chci bunkr, ideálně hned. Zájem strmě vzrostl, říká stavař krytů
Jakých?
Třeba že si někdo impulzivně koupí plynovou masku pro sebe a pro rodinu. Neví ale nic o jejím použití, nikdy ji neměl nasazenou. Většina z nás ji určitě nebude nosit neustále s sebou v batohu.
Stejně jako koupit si zbraň a naučit se ji ovládat není samo o sobě špatné. Ale pokud si ji koupíte jako člověk, který s ní pravidelně netrénuje, není zvyklý nebo neplánuje ji nosit, kde a jak se s ní chcete bránit? Doma ji máte v trezoru, aby ji nenašly děti, v práci ji většinou nemůžete mít u sebe.
„Romantická“ představa toho, že své blízké ochráním zbraní, je sice krásná, ale je třeba o věcech přemýšlet v širším kontextu. Dalším typickým znakem je hromadění velkých zásob potravin, které neumím nebo nemám možnost správně skladovat a po nějaké době se zkazí.
V poslední době je také enormní zájem o kurzy střelby, přežití...
V poslední době je skoro nemožné sehnat také náboje, všude jsou vyprodané. Stejně jako všechny kurzy, o které je nyní takový zájem, již preppeři absolvovali. Není nic špatného na tom, dělat si je nyní.
V České republice mají tyto kurzy většinou velmi dobrou úroveň. Ale je třeba si nejprve sednout a zamyslet se. Běžet si koupit neprůstřelnou vestu a udělat si zbrojní průkaz, to je fajn. Ale když jsem ajťák, který tráví celé dny v kanceláři, nemusí to být ten nejlepší způsob ochrany. Prepperství by mělo být především o zdravém selském rozumu očištěném o divoké představy.
iDNES Premium
Zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/prep ... oj=otvirak
) a hura s clickbaitem na hlavni stranu.
