Velký bratr Tě sleduje...

[Josef]

Ale to je mě nad slunce jasné, že cokoliv proběhne po drátech zůstane i někde "za nehtem". Nicméně vím podstatný rozdíl v tom, zda tě "náhodně" sleduje provozovatel sítě (případně to zpřístupní policii, když budeš páchat nějakou trestnou činnost) pro kterého jsi v podstatě anonymní osoba, kterou nepotkává nebo do tvého cíleného šmírování, záznamů a vytváření statistik zamestnaneckých "černých puntíků" investuje nemalé firemní peníze tvůj vlastní šéf, kterého znáš. Představ si, že máš, respektive jsi doposud měl o jeho morálních a lidských kvalitách určité iluze, občas jsi pro něj udělal i něco nad rámec popisu práce, protože jsi si myslel, že je to dobrý šéf i že by to společné věci pomohlo. A teď se ti tento člověk propadá někam na roveň komunistických estébáků a musíš zahrát divadýlko, že o tom jako vlastně nevíš. Prostě konkrétní člověk, se kterým se denně zdravíš na chodbě, který od tebe očekává, že se s ním budeš na společenském firemním večírku odvázaně bavit, třepeš mu rukou při narozeninách s přáním dobrého zdraví a teď vlastně nevíš, jak s takovým slizským člověkem jednat. Prostě v rámci ekonomického zajištění musíš spolupracovat pracovat s někým, kdo tě už od první minuty po příchodu do práce primárně považuje za hajzla, zloděje, podrazáka a flákače, místo toho, aby tě považoval především za platného a odborně zdatného spolupracovníka, nedej bože i člověka. A ještě je natolik zbabělý, že nemá odvahu šmírování oficiálně přiznat a my se o této plánované akci musíme dozvídat "kozími vrátky". S takovým pocitem se blbě pracuje "do roztrhání těla" (jak by si zaměstnavatel představoval).

[Terminated Account]

Bogovik to myslel stále v rovině zaměstnavatele. I bez zmíněného softu na tebe zaměstnavatel ví velmi hodně (pošta, navštívené stránky, co tiskneš atd.). Tento soft je pouze o trochu více sofistikovanější a hlavně uživatelsky velmi příjemný. Souhlasím s tím, že je to nástroj šikany a totality, který nemá s osvíceným vedením lidí mnoho společného.

[dracekvo]

Pokud tam jsou aktivní věci jako keyloger, nebo snímání obrazovky, tak je to na žalobu.
Zaměstnavatel sice má právo vás sledovat, ale s určitou měrou. Pokud se mu za drápky dostane vaše soukromá konverzace, fotografie a tak. Na to nemá absolutně žádné právo. Neb zákon o ochraně soukromí je nad zákonem o kontrolování zaměstnanců.
On může kontrolovat stránky na které chodíte, jak dlouho jste na internetu, aktivitu PC ale v žádném případě nesmí žádným způsobem odchytávat konverzace které vedete přes internet i když tím vlastně porušujete pracovní řád.

Prvně bych si zjistil jaké funkce jsou v tom programu aktivní a pokud by se mi to nelíbilo, okamžiě bych podal podmět na příslušný úřad.

[Karlos]

Je to přesně jak píše Dracekvo. Zaměstnavatel nemá právo šmírovat vaši poštu ani pokud jde o firemní email je-li tento veden na jméno zaměstnance (obecné emaily jako obchod@vasefirma.cz jsou neco jineho).

Pokud chce zaměstnavatel monitorovat síťovou komunikaci svých zaměstnanců, musí je na to upozornit. Zákoník práce v § 316 odst. 3 dává zaměstnavateli povinnost přímo informovat zaměstnance o rozsahu monitorování a o způsobech jeho provádění.

Pěkně je to popsáno zde:

http://www.antivirovecentrum.cz/clanky/ ... acich.aspx

[BOGOVIK]

2KArlos:

nevim neresil jsem primo keylogger, tedy zaznamenavani kazde klavesy(asi odporuje). Ale e-mail se resil v minule praci(a bylo to posvedceno uradem pro ochranu osobnich udaju), musel se napsat dodatek k pracovni smlouve(nepodepsal, mas legalne padaka) a pak na pracovnim e-mailu muze sef cist vsechnu postu a mas primo zakazano posilat jakykoliv soukromy e-mail( = hrube poruseni pracovnich povinosti). Je jasne, ze nikdo nemohl cist obsah e-mailu na seznamu na druhou stranu nesmels pouzit pocitac na soukrome veci(=log ze jsi byl e-mail seznam = poruseni pracovnich povinosti), jinak reseno zamestnavatel ma pravo sledovat navstivene IP adresy a s toho vyvodit jestli je to soukrome ci pracovni.

Takze panove, zamestnavatel muze sledovat kam jdete a ne obsah. Prakticky stranka co nesouvisi(=na tobe dokazat opak) rovna se poruseni pracovni smlouvy...

Edit:
P.S. v mopji soucasne pracovni smlouve je to reseno jako odkaz na vnitrni predpisy, kde je to malym pismen na X strance receno taky. Takze vetsina(99procent lidi) o tom ani nevi, ze jim ma nekdo pravo cist e-maily ci kontrolovat kde surfovali.

[Terminated Account]

Zákon je asi obecně známý, nicméně praxe ukazuje, že ve skutečnosti je tomu mnohdy zcela jinak.

[Karlos]

BOGOVIK : jasne, pokud k tomu das zamestnavateli pisemny souhlas (dodatek ve smlouve co zminujes) tak je to z jeho strany OK. Ale on je ze zakona povinen te upozornit ze te monitoruje a bez tveho predchoziho souhlasu do tve "soukrome" posty proste nesmi.

[BOGOVIK]

Otazka je co povazujes za upozorneni. Vetsina lidi si mysli zemesnavatel(sef) prijde a rekne monitorujem vas, ve skutecnosti zamestnavatel(sef) prijde jsou nove vnitrni predpisy rekne ze se zmenilo par nepodstatnych veci a da ti podepsat papir, ze te informoval a pritom podepises ani nevis co...

[dracekvo]

To uz je zas problem lidi, ze hazi podpis na neco,co si ani neprecetli.

[rudde]

Jak to mají v Itálii:
http://auto.idnes.cz/italsky-figl-na-da ... tomoto_fdv

[Kocour]

Lidi, já tyhle věci znám tak trochu z druhé strany a většinu předpisů na ochranu soukromí v zaměstnání musel vymyslet naprostý . Za mého mládí (to ještě nebyly e-maily) existovalo pravidlo, že když je na adrese pořadí Pan/Paní XX, Firma YY, tak je to korespondence určená konkrétnímu člověku a dává se mu na stůl neotevřená (domnívám se, že to platilo u nás a v německých oblastech, v anglosaské sféře to bylo kapku jinak, ale nechci to rozvádět). Když bylo pořadí Firma YY, Pan/Paní XX, tak to je služební korespondence a podatelny to běžně otevíraly už z evidenčních důvodů. Jde o to, že ačkoli je nějaká služební korespondence adresována na konkrétního člověka, tak primárně to znamená "na člověka, který se zabývá konkrétním případem", nebo "člověka, který zastává konkrétní funkci". Takže pokud byl původní adresát nedostupný, prostě ten dopis vzal někdo jiný a pracoval na případu dál. Přitom to vše byla jenom zvyková záležitost, podle mě i tehdy platila pravidla na ochranu korespondence.

Komunikace se vede za účelem překonávání bariér mezi lidmi a tyhle moderní úpravy to zrovna neulehčují. Člověk by se měl vyjadřovat věcně a psát jenom to, s čím se může ztotožnit, i když korespondence vyjde najevo v širším okruhu lidí. Oni totiž existují minimálně dva, kteří mohou obsah korespondence legálně prozradit - odesílatel a adresát. A když jste jedním z nich, nemůžete zaručit, co s tím provede ten druhý (Jiná věc je obchodní a podobné tajemství, ale to předpisy na ochranu soukromí neřeší). V praxi je pak daleko častější, že je třeba někomu monitorovat poštu:
- protože je nedostupný a je třeba reagovat na nějakou situaci
- z čistě technických důvodů (diagnostika poruch, analýza provozu se zřetelem na vytížení sítě nebo úložišť atd.).
Tohle všechno se pochopitelně dělá a pohybuje se to v "šedé" zóně, kdy není žalobce a tedy ani soudce. Jenom ještě připomenu, že kromě ochrany "soukromí" podle Zákoníku práce je tu ještě pojem telekomunikačního či listovního tajemství. Jde o to, že každý, kdo se dozví během přenosu obsah zprávy, která mu není určena, je povinen o ní zachovat mlčenlivost. To platí jak pro zaměstnance, kteří se seznámí s obsahem zprávy v rámci svojí profese, tak pro ty, kteří se to dozví náhodně! Ale jen pro průběh přenosu, ne například, pokud někdo někomu čte z monitoru na stole, když si majitel musel odskočit.

Berte to tak, že co se týče e-mailů může průměrné IT oddělení o vás vědět VŠECHNO, co jste napsali nebo přijali, a důvod, proč toho zpravidla nezneužijí, se nazývá profesionální přístup. Taky berte na vědomí, že složky e-mailů na serverech se zálohují a často i se značnou frekvencí a poměrně dlouhou dobu. Takže pokud na "nepatřičnou" zprávu nezareagujete velmi rychle a nesmažete jí (myšleno opravdu, protože řada systémů má ještě ochranu před náhodným smazáním, a to i vícenásobnou, nejen košík, který se dá vysypat), bude nejspíš řadu týdnů či měsíců na páskách. Důvodem není nějaké šmírování, ale ochrana před haváriemi všeho druhu, abyste nepřišli o svoje data.

[BOGOVIK]

Tak to neplati jenom za tvych mladych let ale i dnes. A to Prvni je tvoje jmeno a pak adresa atd. dle zakona je to soukroma korespondence a zamestnavatel NEMA pravo to otevrit ani kdyz neprijdes do prace(ze to obcas nedela je vec druha a soud by prohral). Kdyz bude nazev firmy prvni a pod nim teprve jmeno, je to firemni a muze to otevrit nadrizene dane osoby(nebo osoba urcena) kdyz tam nebude.

Co se tyka IT, delal jsem 5let spravce site. Profesionalni pristup je hezka vec, ale co mas ve smlouve? Musis poslouchat vedeni a kdyz prikaze mlcet. Takze Sef ma pravo prikazat preposli me emaily a mlc a ty to musis splnit protoze sji PROFESIONAL a placene to udelat. JE to smutne, ale je to tak. Kdyz sem se ted bavil s kamosem co dela u japonciku, tak tam to maji jeste horsi. Delaji reserze v exelu o komunikaci kazdeho jednotliveho zamestnance(sice obecne, ale na pozadani delaji podrobnou spravu an konkretni osobu) a jak rekl, nejednou to bylo vyuzito na odejiti dane osoby bez odstupneho...

Souhlasim s Josefem (pokud sem spravne pochopil jeho prispevek) utahujou se srouby a za chvilku to bude v praci sado-maso. Jenom ten program co u Josefa instalovali chapu bud ze maji neschopneho spravce site nebo oficilni straseni zamestancu(takova mala sikana).

[optim]

Pokud jste někdo viděl administraci např. firemního MS Exchange serveru, víte, že je tam vidět úplně vše.

Různé monitorovací systémy jsou efektivní jenom ve státní správě a v polostátních firmách, kde je obecně neefektivní organizace a nízká produktivita práce (a právě proto se tam zavádí) ...

A navíc stále platí, že dobří lidé nemusí nic tajit a nemají se čeho bát.

[Karlos]

A navíc stále platí, že dobří lidé nemusí nic tajit a nemají se čeho bát.

Tak co kdybychom ti nechali pod kůži vložit RFID čip? Předpokládám že jsi dobrý člověk a tak se nemáš čeho bát... no ne?

[optim]

Karlosi, to, že můžeme být případně sledováni či monitorováni je realita a ani ty a ani já s tím nic nenaděláme.

V pracovně právním vztahu je to ještě jasnější: Zaměstnavatel - osoba či instituce, která tě platí, má právo ověřit si co děláš v čase, za který ti platí.

Pokud nemáš co skrývat a děláš svou práci dobře, může ti být celkem jedno, jestli ti zaměstnavatel sleduje výpisy tel. hovorů nebo historii přístupů na internet.

To, že se bojí ti ostatní, celkem chápu ...

[Terminated Account]

To je velmi idealistický pohled. Svět není černobílý. Monitorování - sběr informací se dá velmi snadno zneužít. Zažil jsem v jedné firmě, dost nechutnou šikanu schopných lidí, kteří se nakonec sebrali a šli pryč. Non stop fízlování na pozicích kde je potřeba kreativita nefunguje. Kdo chce psa být si vždy hůl najde.

Nejsem pesimista, sám mám hodně lidí na starosti. Pokud si plní své cíle, jsou motivováni, cítí sounáležitost a vidí ve své práci budoucnost, je mi upřimně jedno co si v pracovní době dělají. Práce ale musí být hotová v požadovaném termínu a kvalitě.

Některé současné manažerské systémy jsou podle mě špatně pochopeny a orientují se čistě na výkon. Nejde jezdit non stop na maximální otáčky ve stylu dnešní rekord - zítřejší norma. Vše je to o lidech a ne o strojích.

[Kocour]

Vážení, v minulosti platilo, že čím výše postavený člověk byl, tím méně měl soukromí. Králové začínali svůj den tím, že poskytovali audience, zatímco služebnictvo vykonávalo jejich osobní hygienu. Královny rodily následníky trůnu za přítomnosti mnoha šlechticů (ačkoli se to bralo jako zdvořilostní návštěva a že tam ti lidé přišli povzbuzovat,hlavním důvodem byla veřejná kontrola, že dítě nebude podvržené). Karel IV. spal na jedné posteli s Buškem z Velhartic - dneska se to podává, jako kdyby to byl kamarád z mokré čtvrti, ale ve skutečnosti to byl nejoddanější bodyguard. Soukromí je jenom fikce podobného typu jako ideologicky pojatá ochrana životního prostředí. Nejbohatší lidi platí velké peníze,aby si dopřáli jeho zdání, ale skutečně obdivovaný politik nebo manažer žádné stejně nemá, ví o tom a netrápí se tím. Kdyby si devadesát procent všech našich politiků stíhaných pro korupci nepouštělo hubu na špacír v takzvaném soukromí (ve skutečnosti jenom v okruhu ještě větších gaunerů ochotných to kdykoli zneužít, včetně rodinných příslušníků, kteří se na ně nalepili pro peníze či moc) nemuseli být v průšvihu.

Nějaké pracovně právní vztahy v podstatě obyčejných lidí jsou proti tomu jenom malichernost. Mimochodem, pokud člověk uzná, že vztahy na pracovišti jsou nějak nenapravitelně otrávené (jedno zda vlivem nešťastných nařízení shora, nebo jen řevnivostí spolupracovníků) měl by zvážit odchod někam jinam - zdraví máme jenom jedno.

[Kocour]

...Kdyz bude nazev firmy prvni a pod nim teprve jmeno, je to firemni a muze to otevrit nadrizene dane osoby(nebo osoba urcena) kdyz tam nebude.

Bohužel existuje i právní názor, že na pořadí nezávisí. Jakmile je tam jméno konkrétní osoby, je to sokromé. Tohle neřeší jenom Zákoník práce, ale například i Listina základních práv a svobod, a nikde se neurčují přesné požadavky na formu adresy.

Dokonce i často uváděná teze, že zaměstnavatel může monitorovat četnost a adresáty e-mailů, ale nikoli jejich obsah, se nezakládá na pravdě - telekomunikační tajemství chrání nejen obsah, ale i provozní údaje, na jejichž základě se dá na obsah usuzovat.

Souhlasim s Josefem (pokud sem spravne pochopil jeho prispevek) utahujou se srouby a za chvilku to bude v praci sado-maso. Jenom ten program co u Josefa instalovali chapu bud ze maji neschopneho spravce site nebo oficilni straseni zamestancu(takova mala sikana).

Jo, mně se to zdá taky, že průmysl zdegeneroval do podoby nějaké soutěže o iracionální kritéria, ale ochrana soukromí je stejně věc druhotná - buď to v podniku funguje rozumně a pak je to jedno, nebo ne a pak šmírování (či naopak militantní zastávání "práva" na soukromí) jenom podtrhuje celkový úpadek.

Mimochodem, ani v jednom zaměstnání jsem nenapsal žádný e-mail či dopis, který bych nemohl ukázat šéfovi (no, možná by někdy mohl mít výhrady, že jsem je formuloval nešikovně, ale rozhodně tam nikdy nebylo nic, čím bych zrazoval zaměstnavatele). A až na naprosté výjimky se nestalo, že by mi šéf nemohl přeposlat dopis, který přijal či odeslal k problému, na němž jsem pracoval.

[BOGOVIK]

Nu pravni nazor je kolik je pravniku, v minule firme byl tento postup zaverden na zaklade soudniho rozhodnuti(jeden zamestannec si stezoval a dodal rozhodnuti krajskeho soudu u jineho pripadu, tak to prijeli i do internich predspisu).

Imho nezapomen ty nekontrolujes kdo pise a co soukrome pise(na to pravo zamestnavatel nema), ale kontrolujes jestli je to firemni komunikace. Ale je to slovickareni. Muzu ti dodat vyklad zakona od 3 pravniku co sem nasel v ASPI, kde se primo rika "musi to byt zduvodnene", a naznaceno(navod) v textu "kontrola zneuzivani pracovni doby ci prostredku k soukromym ucelum". Takze osobne neverit ruznym "zarucenym" radam pravniku na netu, radej zapnout ASPI a hledat judikaturu k dane veci nejlepe nejvyssiho soudu.

[DeadMan]

Teď jsem byl v Londýně (vždy jsem jen přestupoval ale tentokrát jsem tam měl práci) a musím říct že jsem doslova zděšen a šokován neskutečnou koncentrací kamer (tak cca 4-5 kamer na jednom místě/sloupu s tím že další "hnízdo" není vzdálené víc než 10-20m prostě Londýn je jimi totálně posetý) to je fakt šílené a kdo neviděl tak nepochopí.

Už jsem jen čekal že zvednu záchodové prkýnko a vykoukne na mě kamera

UK není svobodná země