Svitidla a lampy - stolní, přenosné a stacionární

[BOGOVIK]

Dotaz k te lampe, jakou ma spotrebu a svitivost LED dioda? Ze bych taky navstivil severskeho prodejce.

[rudde]

Blok s 3 clanky 1,2V, 1200 mAh NiMH je oddelitelny. Spotreca cca 130 mA. LEDky jsou 3.

[Josef]

2 Venet:

Josef, a nemas zo svojej tlakovej lampy prepalenu puncosku? Vyskusat, ze ci by nesla pouzit aj taka. (neviem ci by si obetoval novu) A potom by si si to vedel spravit aj z obycajnej petrolejky.......

Problém je, že jednou vyžíhanou punčošku už nesundáš. Při prvním dotyku se úplně rozpadne, je velmi křehká. Nicméně, zkoušel jsem pod klasickou funkční punčošku nasazenou na Petromaxu podstrčit zapálený lihový kahánek. Tam kde se bezbarvý plamínek dotýká punčošky, punčoška skutečně svítí bílým světlem. Takže to funguje. Jenže je to experimentování a k prakticky použitelnému výrobku bude asi dlouhá cesta. Kupříkladu jeden háček je v tom, že Aladin-lampa má kruhový knot, aby hřál po obvodu celé punčošky a využil dokonale energii plamene, proto tvoří punčoška kužílek. Druhý háček je v tom, že knot pod punčoškou musíš nějak zapálit. Tj. je zapotřebí zdvihat cylindr tak, aby stojánek s punčoškou zůstával pokud možno držet pohromadě s cylindrem a ty jsi měl přístup ke knotu sirkou. Pokud by jsi se smířil s polovičatým řešením, šlo by to možná zjednodušeně vmontovat do obyčejné peltrolejky s plochým knotem tak, že by jsi z drátu* udělal nad plamínek svislý, nepatrně šikmo skloněný obdélníkový rámeček. Na ten bys natáhl novou nevypálenou punčošku, jako by to bylo nějaké plátýnko a pak ji nechal vydoutnat, aby se ti na rámečku vyšponovala. Plamínek (lihový) z plochého knotu by ji "olizoval" a žhavil. Současně by ke knotu byl přístup i bez demontáže punčošky, jen při nasazování cylindru by jsi musel dávat pozor, aby jsi se jejího držáčku nedotkl. Možná že by na takovou vestavbu byla nejvhodnějí plechová petrolejka (velký typ), protože se při zapalování zdvihá celý cylindr a punčoška v něm bude dobře schovaná. Přišroubovat drátěný rámeček ke spodní destičce pod cylindem bez zásahu do petrolejky by neměl být problém, je tam mnoho větracích otvůrků o průměru 3mm. Jestli bude někdy v létě na chatě čas, zkusím to do lampy vestavět.

*) drát musí být ohnivzdorný, jinak změkne a začne se v plameni ohýbat (např. odporový drát pro topná tělesa - Inconel, Resistohm-Y, Therme KP aj.)

[TREW]

Zatím jsem mimo svíček a zásoby rostlinného oleje, který svítí, je k jídlu, maže zbraně a dá se nalít do nádrže...

Abych doplnil předchozí příspěvek, tak jsem si dnes k PC sestavil jednoduchou lampičku, třeba se to někdy někomu bude hodit na survival romantiku , nebo si jen koupí pár litrů oleje do kuchyně navíc

(sklenička, knot, sponka do vlasů, řepkový olej) -myslím, že jednotlivé komponenty je možné alternativně zaměnit

[Rozpadlík87]

Používá se nějaký speciální knot nebo stačí obyčejná tkanina?

[MRAK]

na obrázku bude knot do petrolejky ....

[Josef]

Ta olejová lampička je starý trampský trik ještě z první republiky. Ale pokud si vzpomínám, my jsme místo skleničky vždy používali pocínovanou konzervu od paštiky. Její otevřené víčko se mírně prohlo a sloužilo jako odrazné zrcadlo. Za víčko se také dala lampička přitlouct hřebíkem ke stěně srubu. Když bylo takových lampiček více, docela slušně to osvětlilo místnost. Knot ale musí mít správnou délku, jinak čadí. Chce to vyskoušet podle konkrétního oleje. Čím řidší olej, tím lépe. Jako knot bude fungovat jakákoli přírodní tkanina (nejlépe bavlna), třeba i do ruličky smotaný kusek plátna utržený ze staré flanelové košile. Když nemáte plochý knot, dá se dát do vlásenky několik tenkých knotů vedle sebe. Hoří pak více plamínků současně a protože k nim má vzduch dobrý přístup, je plamen jasný a svítivý.


Ještě přidám jeden návod na olejovou lampičku:
Olej dost neochotně vzlíná knotem do větších výšek, proto lampičky s velkou zásobou oleje musejí být mělké a široké. Moje babička však měla krabičku takových malých nesmyslů, kterým se říkalo "noční knůtek" a které fungovaly v každé nádobce. Byla to malá plechová hvězdička z tenkého pocínovaného konzervového plechu ve tvaru třírohého šurikenu velikosti asi 4 cm (což při "kvalitě" dnešních konzervových plechů vystříhnete z "trhacího" víčka od paštiky i většími nůžkami na papír). Na rozích hvězdy byly napíchnuté malé odřezky korkových špuntů. Vzala se úzká a vysoká sklenice (v nouzi litrová zavařovací) a naplnila se do poloviny nebo dvou třetin olejem. Na hladinu se hvězda položila a díky svým korkovým plovákům plavala. Hvězda měla uprostřed 3,5 mm otvor, přes který byl volně prostrčená pletená bavlněná šňůra o průměru cca 3 mm fungující jako knot. Aby knot otvorem nepropadl, byl napříč jednoduše propíchnutý obyčejným malým špendlíkem nebo kouskem drátku. Knot byl poměrně krátký max. 25mm, aby volně visel do oleje. Nad špenlík (tj. nad střed hvězdičky) vyčnívala část dlouhá jen necelých 6 - 8 mm, aby byl plamínek malý. Když se knot zapálil, osvětloval v noci místnost, aby člověk viděl pod nohy, případně na sirky, kdyby potřeboval rozsvítit velkou petrolejku a zamířit mrazivou nocí na druhý konec dvora na kadibudku. Jak knůtek spotřebovával olej, klesala hvězdička spolu s hladinou oleje dolů, až na dno sklenice, ale výška od hladiny k plameni byla pořád stejná, takže plamen se nezmenšoval. Zvýšený okraj sklenice chránil plamínek před průvanem. Tato lampička vydržela hořet mnoho desítek hodin nepřetržitě. Někdy se nechávala svítit přes den jako "věčný plamínek" nebo do chvíle, než se roztopila kamna. Dědeček si od ní chodil odpalovat cigarety (jinak si "půjčoval" oheň z kuchyňského sporáku dřevěnou třískou). Když byl nekvalitní olej, nakarbonovával se na knůtku příškvar a občas bylo zapotřebí hořící knůtek pinzetou vytáhnout, vožit do otvoru hvězdičky knot nový a ještě původním hořícím knůtkem ho zapálit. Příškvar šel ale většinou odrolit a knůtek použít znovu.

[TREW]

Super doporučení, to samozřejmě vyzkouším
Ještě bych dodal, že vlasenka a kousek knotu funguje i u olejových sardinek (nebo jiných konzerv s olejovou náplní), takže si můžete olejovkama posvítit a následně konzumovat

[Josef]

Přidám pár odkazů na obrázky s detaily některých dílů tlakových petrolejových lamp , které mohou poradit při případných opravách nebo provozních závadách:

Velikost nové punčošky a její smrštění po vyžíhání:
http://www.scherning.de/images/Anleitungen/Glueh_2.jpg
http://www.scherning.de/images/eigene/H ... tanken.jpg

Příliš málo nahřátý výparník při startu (do hořáku stříká kapalný petrolej:
http://www.scherning.de/images/eigene/B ... erno_3.jpg
(Neplašit se, neprchat, nezalehávat do zákopu, ale vypustit tlak z nádrže, uhasit lampu a zopakovat nahřívání výparníku.)

Příliš nízký tlak v nádrži (oheň prošlehl dovnitř hořáku):
http://www.scherning.de/images/eigene/B ... erno_4.jpg[/url]
(Ihned uzavřít přívod paliva a uhasit lampu než se propálí kolénko hořáku, dotlakovat nádrž, zopakovat nahřátí výparníku a rozsvítit. Pokud je punčoška příliš začernalá, nebude svítit - vyměnit.)

Mechanismus uzavírání paliva do hořáku a zdvihání čistící jehly:
http://technik-treff.net/Daten/Petromax ... tielcr.jpg
http://www.der-bommel.de/tl_files/WEB_F ... ion/38.JPG
http://www.pelam.de/images/images_big/petromax_105.jpg
http://www.scherning.de/images/Petromax ... _vent4.jpg
http://www.pelam.de/images/images_big/petromax_196.jpg
http://hytta.de/petromax/info/12394.jpg
http://www.der-bommel.de/tl_files/WEB_F ... tellen.JPG

Pozor na špičku jehly (při nasazování horního dílu lampy):
http://www.scherning.de/images/Petromax ... _Duese.jpg
(Pokud se nasazováním horního dílu zkřiví, následně v trysce zadrhne a zcela ohne.)

Ventil pumpičky
http://technik-treff.net/Daten/Petromax/Pubovecr.jpg
http://www.pelam.de/images/images_big/petromax_10.jpg

Čištění úsad z nekvalitního paliva pomocí lanka:
http://www.der-bommel.de/tl_files/WEB_F ... CN7172.JPG

Vzhled výparníků na různá paliva:
http://www.baumgartner-thomas.de/photog ... rgaser.jpg
(vlevo na petrolej / vpravo na benzín)

[BOGOVIK]

To Josef:

tyto odkazy je mi jasne jsi nasel na netu. Ale ostatni odpovedi ve me vzbuzuji predstavu, ze jsi ve skutecnosti neco jako centralni mozek lidstva ala navstevici, ale je mi jasna, ze jsi nejspise program na bazi umele inteligence, jenz nam zde odpovida na urovni encyklopedie

Edit doplneni + nejaka oprava:
Nemam me te zdravit "vsevidouci" , ne sranda.

[Josef]

Něco bude možná věkem, ale možná i tím, že když jsem byl malý kluk, nebyl mým idolem nějaký Rambo, Spiderman, ale Cyrus Smith...

[Schwimm]

Josefe, to je pán z Tajuplného ostrova?

[Venet]

ee to je ten inžinier čo všetko vedel, však? A jak som mu závidel tie vedomosti. Ešte aj pušky vyrobil....

[Grunt]

Hele, já když tady tak čtu tu diskusi o punčoškách — což takhle skleňenou baňku, naplnit buď nějakým inertním plynem (dusík, argon — velice snadno sehnatelné) nebo klidně i halovými prvky (a nebo k zabránění úniku tepla prouděním radši vakuum?), do toho plácnou buď uhlíkovou (dost možná by stačila i nějaká mikro-tuha používaná při rýsování) nebo wolframovou tenkou tyčinku, uchytit do keramické nebo nějaké kovové úchytky (či čehokoliv co vede dobře teplo a odolává za vysokých teplot oxidaci), dát nad Aragandovu trysku či jiný druh efektivního spalovadla a zapálit? Vždyť to by mělo svítit jako blázen, ne? A jestli se nahřívá zářič plamenem nebo elektrickým proudem je šumák, princip je furt stejný. Dostat vlákno na vysokou teplotu. Ona ta punčoška v podstatě samozřejmě asi nebude nic jiného než uhlík (zuhelnatělá bavlna) a různé příměsi, ale to uchycení podle toho co čtu je dost nešťastné. Válec jednak nevisí sám na sobě, druhá věc je že průměr tyčinky se dá libovolně zvětšovat či zmenšovat (dle očekávaného druhu použití) a tím zvyšovat jeho odolnost. Akorát by se při větším průměru či délce déle nahřívala a případně by bylo potřeba vyřešit výměnu tepla s okolím.

[Josef]

2 Schwimm:
Ano, to je on. Mimochodem, vše co tam tehdy Ing.C.Smith řešil a použil, není dnes učivo na vysoké škole jak by se mohlo zdát, ale je náplní osnov středních průmyslových škol - strojní a chemické. Za dob J. Verna se to ještě učili tak, že to studenti dokázali i prakticky použít. Dnes se to učí jen tak "letecky" a víceméně jen proto, aby měli papír či titul, který po nich bude chtít jeho budoucí zaměstavatel. Své nabyté znalosti, kromě ostrých loktů a výřečné huby stejně z 90% ve svém zaměstnání nakonec nepoužijí. A tomuto trendu odpovídá i čas, hloubka a kvalita výuky daných témat.

2 Grunt:
Ještě nám musíš vysvětlit, jak chceš plamínkem, který k hoření potřebuje vzduch a pro zapálení musí být pro obsluhu volně přístupný, budeš ohřívat tu žáruvzdornou tyčinku umístěnou v inertní atmosféře uvnitř baňky. Obávám se, že by jsi tu skleněnou baňku tím hořáčkem propálil.
(Ještě pro upřesnění, po vyžíhaní punčoška neobsahuje žádný uhlík - ten při doutnání a žíhání punčošky už shořel. A zaplať pánbůh za to, protože uhlík by svítil příliš žlutě a neefektivně - jak se o tom může přesvětdčit každý majitel lampy, pokud si špatnou obsluhou začadil punčošku sazemi. To co má správně z punčošky zůstat - jsou pouze oxidy. Tyto oxidy v plameni už dále oxidovat nemohou - není tedy nutno je chránit inertní atmosférou a odolávají velmi vysokým teplotám, vyšším než uhlík. Čistě teoreticky, pokud by byla tato teplota překročena (ale to hořák lampy nezvládne) roztavily by se na sklovinu a ukáply na dno lampy. V praxi je to však směs několika oxidů a většina z nich tavitelná při provozní teplotě lampy není, ale některé záměrně ano. Právě ty tavitelné spolu s ostatními práškovými vytvoří z "popela" původně textilní punčošky tu sice křehkou, ale pro provoz dostatečně tuhou svítící síťovinu. Proto se punčoška po vydoutnání při prvním zapálení žárového hořáku smršťuje - to se právě ty některé oxidy taví.)

Silné světlo samozřejmě můžeš vytvořit různými způsoby, nejen punčoškovým hořákem. Stačí např. kyslíkovodíkovým plamenem (nebo lihovým kahanem, do kterého je dmuchavkou foukán kyslík) ohřívat kousek obyčejné křídy. Také to oslnivě svítí. Tento způsob se používal v divadelních reflektorech a promítacích přístrojích před objevem elektrické obloukové lampy. http://www.sciencephoto.com/image/36466 ... mp-SPL.jpg Ale vodík a kyslík není zrovna optimální bezpečné domácí palivo. I když dříve si s tím osvětlovači moc starostí nedělali a na koženém měchu s kyslíkem a vodíkem v klidu seděli, aby plyn váhou vlastního těla pod tlakem hnali do hořáku. Není divu, že pár divadel vyhořelo nebo vybuchlo a některé osvětlovače nebylo zapotřebí ani hledat...

[BOGOVIK]

To Josef:

Ono co se učil C.Smitch a co dne sučí na strojárně je hodně o vývoji. V prváku na materiálech se učí rozpoznávat druhy litiny, oceli atd. pod mikroskopem, jejich kvalita dle snímku apod. To za Smitha nebylo. Už jenom výpočty pružnost-pevnost je 2 semestry "zajímavé matiky", která za smitha taky nebyla. Taky dnes je specialista na litiu, specialista na Ocel atd. tehdá to zvládl jeden člověk. Ale není to tak zlé, jeden semetr na strojárně musí každý vykovat něco v kovárně(klativo+výhěň+kovadlina), udělat formu a odlít z hlíníku odlitek, na soustruhu, na frézce, na NC a CNC, a i to kladívko se pomoví pilníku dělá . Takže tak špatně bych to neviděl.

P.S. Je fakt, že když vyrábíš domácí traktůrek tak to předimenzuješ a neřešíš pevnostní výpočty, ale u moderních strojů...

[Josef]

Ne, pozor, já vzdělání nepodceňuji. To co se učil na své VŠ někdy okolo roku 1810 Ing. Smith, byly typicky jen "průmyslovácké" znalostmi - ale znal je mnohem hlouběji a hlavně praktičtěji než my dnes a díky tomu by (kdyby se román stal realitou) nejspíš zdárně přežil. Ta "praktičnost" nám bude v PA hodně chybět. V Česku ani tak ne, ale třeba v DE, F, aj. - sotva jeden z desíti lidí umí koupit barvu ve spreji a něco si s ni nastříkat.

[pikot]

Můžu plz poprosit o pomoc zkušenější?
Koupil jsem lampu od Conradu, musel jsem opravit netěsnící ventil uzavírání paliva ( rozebrat výparník a podložit spodní těsnění aby nedosedal kov na kov ).
Jenže od tý doby se mi nedaří lampu rozžehnout do světla. Ikdyž je výparník dobře nahřátý ( z trysky jde "pára" ) pořád jenom šlehají z lampy plameny. Zkoušel jsem rychle otáčet ventilem, pomalu ventilem, malej tlak, velkej tlak, normální tlak ( na červený rysce ) a stejně nic. ALE když pořádně fouknu mezi trysku a kolínko tak se lampa krásně rozzáří (když přestanu foukat zase hoří plamenem)
Já už opravdu nevim a k tomu všemu nemám z petrolejovejma lampama zkušenosti.

Budu vděčnej za rady, předem dík.
Mara

[pikot]

Tak nakonec je asi fakt zima a ten líh to možná nedokáže pořádně nahřát, protože teď dám tři kalíšky lihu a pak ještě pustím na pár vteřin turbohořáček a svítim .

[Josef]

2 pikot:
To není venkovní teplotou. Na dvě plné misky to zapálíš i při -20°C. Výparník nahříváš lihem na teplotu hrubě nad 100°C a proto není příliš podstatné, zda byla výchozí teplota lampy pod nulou nebo nad nulou. Nanejvýš neochotně chytá líh na misce. Dál si už líh vnitřní prostor lampy "vytopí" sám. Pokud z trysky vysloveně nestříká petrolej, je výparník zahřátý dostatečně. Problém vidím podle tvého popisu jinde. Ve směšovači je špatná rychlost proudění (malá) nebo moc bohatá směs.
1. zjisti, zda tryska na konci trubice těsní a nepodfukuje někde u závitu (nejčastější příčina). Kdyby ano, strhávaly by se tyto nadbytečné páry také do sání směšovače, směs by byla příliš bohatá a lampa by plápolala a čadila (fouknutím to zředíš, přidáš vzduchu a proto hoří dobře). Zkus trysku řádně dotáhnout.
2. když to nepomůže, zkontroluj zda je po sestavení jehla tam kde má být - tedy, zda v zavřeném stavu (kohoutek šipkou vzhůru), když je jehla zasunutá, smí vyčnívat z trysky pouze zcela nepatrně, jen co by jsi pohlazením prstem zjistil, že vyčnívá. To dává záruku, že po otevření ventilu a poklesnutí ovládací tyče sjede jehla skutečně tak hluboce dolů, aby nezasahovala do trysky a nerušila proudění. Jehla za provozu nesmí zůstávat v trysce. Tryska nesmí být poškozená, aby proud par nesměřoval na stěnu kolénka. (Můžeš zkusit vyměnit trysku, ale nejprve se podívej, zda nemá uvnitř otřepy od vrtání.)
3. zjisti, zda jsi nezměnil "výšku" výparníku - tj. zda je tryska ve správné vzdálenosti od konce kolénka. Pokud ano (píšeš, že jsi něco podkládal !?), musíš povolit úchytku co kolénko drží a nastavit vzdálenost kolénka od trysky tak, jak původně před opravou byla. Bude-li vzdálenost malá (tryska vysoko) bude se přisávat opět málo vzduchu a hořák bude "plápolat".
4. podívej se, zda nejsou v kolénku nějaké špóny od výroby nebo zda je "křidélo" uvnitř kolénka (šroubek zvenší na kolínku) nastaveno tak, aby co nejméně překáželo proudění.