Rozpad.cz

Led se dá vyrobit poměrně jednoduše, pouze s množstvím to bude horší.

Zapotřebí jsou dvě nádoby stejného průměru a hladkého povrchu, guma, nebo jiný těsnísí materiál
a nějaká odsávačka vzduchu.

Obě nádoby mohou být z kovu, ale bylo by lepší, kdyby jedna z nich byla skleněná.

Do spodní nádoby se nalije pitná voda a na celý horní okraj se položí guma.
Je možno použít i naimpregnovanou kůži.
Do druhé nádoby se vyvrtá otvor a do něj se umístí zavírací ventil, na který se napojí delší hadička.
Na tuto hadičku se napojí nějaká odsávačka, nebo kompresor, nebo sací měch.

Tyto dvě nádoby se položí na sebe a zajistí se jejich těsnost. Začneme odsávat vzduch.
Pokud to skutečně těsní, tak za chvíli začne voda bublat.
Ještě chvíli odsáváme a potom zavřeme ventil.

V nádobách je nyní podtlak, tím se stalo, že se voda vaří ne při 100 stupních celsia, ale při pokojové teplotě.
Když se voda vaří, tak se začíná odpařovat a tím se sama ochlazuje.
Postupně v bublající vodě vzniká kousek ledu, který se velmi polalu zvětšuje.
Podle množství vody vznik kosky ledu trvá 8 hodin až 4 dny.
Nutno kontrolovat bublání, pokud nebublá, nebo méně je nutno znovu odsát vzduch.
Vyrobený led skladovat v hlubším sklepě nebo jeskyni.

Opravdu to funguje? A při jaké okolní teplotě?

Odpovím asi takto:
Znáte Papiňák (Papinův hrnec)?
Ten funguje na opačném principu. V hrnci záměrně vznikne menší přetlak a tím se jídlo rychleji uvaří.
Díky tomuto vyššímu tlaku je možno vařit jídla i ve vyšších polohách (hory), kde běžné vaření
probíhá obtížně.
Protiotázka, při jaké okolní teplotě používáte Papiňák?

Tento pokus probíhal při pokojové teplotě 21 stupňů Celsia.
Skutečně to funguje, při jiné okolní teplotě to bude probíhat asi jinak rychle.
Tento pokus se dá velmi jednoduše realizovat i v jednodušší školní laboratoři, tyto potřebné věci
jsou naprosto základní naučné pomůcky, takže pokud jste studenty, tak požádejte Vašeho fyzika nebo chemika.
- skutečně to dlouho trvá, takový supertenký mikroškraloup vznikne až za půl hodiny
Pokud někdo máte čas a možnost to vyzkoušet, jak se to chová venku na sluníčku,
nebo ve chladném sklepě, tak napište vaše poznatky, ať to nevypadá, že si vědomosti cucám z prstu.

Důkaz místo slibů:
http://www.youtube.com/watch?v=3nNtEosg0jg
http://www.youtube.com/watch?v=pOYgdQp4 ... re=related

Já ten princip chápu. Při změně skupenství se energie buď uvolňuje a nebo naopak. Jen se mi tomu nechtělo věřit, protože to zní tak jednoduše

Ta videa jsou moc pěkná. Na druhou stranu, v tom druhém použili nějaké elektrické čerpadlo, kdežto v prvním vodu jen ochladili. Tím chci říct, že pokud mám elektrickou energii, pak si rovou můžu zapnout ledničku

Lednička potřebuje freon a kompresor také není jednoduchý. Vtip této technologie je v tom, že je jednoduchá. Určitě by ta nádoba, ve které se vaří voda měla být dobře izolovaná. Měrné skupenské teplo vody je při přechodu z vody na led o hodně menší než při přechodu z vody na páru. Takže musíme docílit takového podtlaku, aby voda vřela při 0°C.. Pak, pokud zanedbáme ztráty, teoreticky odpařením jednoho kilogramu vody získáme 6,75 kilogramů ledu.

Měrné skupenské teplo varu /kondenzace/ vody je 2.257.000 J/Kg
Měrné skupenské teplo tání /zmrznutí/ vody je 334.000 J/Kg
Jen pro úplnost, měrné teplo vody je pouhých 4.180 J/Kg/stupeň Kelvina.. takže odpařením pouhého decilitru vody ochladíme jeden kilogram vody o 54°K

Takže můj verdikt zní: výroba ledu problematická až nepraktická, ale výroba chladu blízkého O°C takto velmi snadno fungovat bude. Dovedu si představit vývěvu fungující na vodu a pohánějící chladicí box. Led do Whisky by byl fajn, ale vychlazení masa z poraženého býka bude důležitější. Takže whisky s ledem se nejspíše bude v PA době popíjet jen v zimě, ale čerstvé maso bude v chládku celý rok

Na druhou stranu, dala by se takto udržet v kondici i zásobárna ledu, takže i pijáci Whisky s ledem by nemuseli v parném létě být zkráceni o své oblíbené pití.. Sůl, která se na zkompaktnění uskladněného ledu v ledárnách používala dříve, bude mít v PA době daleko účelnější využití. A zasolený led se sice používal na chlazení piva, ale asi se do pití neházel.

Tenhle princip (ochlazení odpařením vody) se užívá u solárních chladniček nebo si survivalisty tak oblíbené čutory.

Var v podtlaku se také používá, hlavně při výrobě instantní kávy nebo třeba tolik oblíbeného Granka. Podobně se vyrábí například i Pangamin - sušené pivovarské kvasnice v tabletách. Roztok s kvasnicemi se vstřikuje do vakua (velkého podtlaku), voda vyvře při nízké teplotě a máme suchý prášek, ve kterém nebyly teplotou varu vody zničeny jeho vlastnosti.

Vím také o vakuových sušárnách dřeva..

2 Hanpari:

Obě videa ukazují použití odsávací pumpy, to jedno ukazuje pouze, že se voda začne vařit
a to druhé hodně zrychlili a dovedli až do konce. - hotový led

Pro odčerpání vzkuchu se dá použít jakýkoliv foukací měch ze zpětnou klapkou.
Vytvořit vakuum v nádobě již šlo někdy v 18. století, nebo ještě dříve, kdy o elektrice a motorech
nic nevěděli. Pouze pro to nebylo využití.

jste si jistý, že nějakým měchem udělám takovej podtlak, aby to vodu zmrazilo?

Dokonce na to není zapotřebí ani ten měch. Ale to si ten svůj nápad musím nejdříve odzkoušet a patentovat

Mladá vynálezkyně mění životy Afričanům, „její“ lednička nepotřebuje elektřinu

http://technet.idnes.cz/mlada-vynalezky ... ternet_pka

Tu holku žeru ) praktická a hlavně vynalézavá

2 dracekvo:

Na provoz varhan se používal a občas stále používá velký měch, který do varhan vhání vzduch a proto hrají.
Pro naše použití se musí použít měch opačné funkce (čpička nasává vzduch).

Pouze pro upřesnění, ten podtlak nevyrobí led. Led vznikne tím, že se voda ve vakuu přivede k varu
pri pokojové teplotě a vlastním odpařováním se ochlazuje.

Dnes se potřebné věci dají jednoduše a levně koupit na internetu, v PA době se bude všude
válet hodně použitelného "bordelu" a bude záležet pouze na našich vědomostech a zručnosti.

V minulosti byly ledárny jako velké firmy. Led se vyplatilo vyrábět ve velkém a distrubuovat ho do domácností, kde se rozdrtil, posypal solí a fungoval jako mrazící směs vytvářející až -17°C, která se vložila do ledniček, které v té době byly pouze tepelně izolovanou skříňí. Ledárny fungovaly většinou na kompresorovém principu. Médiem byl čpavek nebo oxid siřičitý. Místo čpavku lze dnes pro kompresor použít jako chladící médium třeba i propan-butan. Kompresorem stlačený a v chladiči zkondenzovaný zkapalněný čpavek nebo jiný plyn ve škrtícím ventilu prudce expandoval do smyčky potrubí navinuté zevnitř podél stěny velké nádoby naplněné slanou vodou. Tuto vodu zchlazovalna cca -5°C. V nádobě byly zavěšeny další nádoby homolovitého tvaru, naplněné již čistou pitnou vodou. Solanka nezamrzla, ale čistá voda ano. Úkolem solanky bylo pouze urychlyt přenos tepla (mrazu) do forem. Pak se formy z lázně vyjmuly, krátce polily teplou vodou a hotová homole ledu z formy vypadla. Tehdejším hlavním kritériem byl křišťálově čistý led, bez bublinek. Aby se získal, používalo se složité (a vpravdě zbytečné) čeření vody ve formách. První ledárna byla zřízena na místě bývalé vodní pily a využívala pro svůj kompresor výkon vodního kola. Ledárny na svém počátku vznikaly především v jižnějších státech - Itálie, Španělsko, Francie. U nás se většinou v zimě zcela prostě natěžil přírodní led z řeky nebo rybníků, uskladnil v hlubokém sklepě s odvodňovací strouhou, zaházel slámou (tepelnou izolací) a i když pozvolna odtával, zásoba bez potíží vydržela až do další zimy.

k josefovu prispevku: nedavno byl na idnesu clanek o (jiz nefunkcni a pres 40 let chatrajici) prazske ledarne v braniku. Velmi zajimave.

Josef + Jimmy Jaz:

Můj táta tuhle ledárnu pamatoval v dobách její největší slávy, můj děda také v zimě ledoval, bydleli totiž nedaleko a byla to dobře placená brigáda. Led se řezal listovou pilou, která měla pod ledem závaží a kry se šíbovaly do ledárny po vodě. Co se tam s nimi dělo dále už táta neviděl, byl tehdy malý kluk.

Jo, tehdy ještě Vltava zamrzala a nebyla tak špinavá jako dnes..

Dnes Vltava zamrzat nemůže, protože se do ní vypouští voda z přehrad dole spodní výpustí - tedy voda z tzv. "nezámrzné hloubky". Ta má (hodně zjednodušeně řečeno) pouze průměrnou roční teplotu a ta je podstatně vyšší, než by měla říční voda v zimě bez přehrad, protože obsahuje i teplo které přehrada naakumulovala během léta. Naopak v létě je o stejný rozdíl studenější. Jinými slovy, přehrady zabránily sice povodním, ale současně zbavily Pražáky současně i bruslení a pohodového koupání. Ale myslím, že na jiných místech, třeba stojatých nádržích by se ještě dnes použitelný led určitě našel. Ono to chce v zimě z ledu hlavně vždy odstraňovat čerstvý sníh, který je v tomto případě nežádoucí tepelnou izolací, bránící hlubšímu promrzání a tvorbě silného ledu.

Jasně, Takže průtočný rybník s ledárnou.. Před zimou ho napustit tak, aby se zaplavil plavební kanál na kry kamsi do pořádného sklepení ve svahu na břehu rybníka.. Takže už vím, kam s podorniční vrstvou hlíny ze dna budoucího rybníku. Snad to stihnu dříve, než nafta do bagrů enormně podraží. Vite Josefe, jak taková ledárna zevnitř vypadala?

Zkus najit ten clanek na idnesu, mne se to bohuzel nedari. Tam byla popsana i konstrukce budovy.

Do pivnice na dočasnú úschovu stromčekov na sadenie v lese máme cca. 5000 2litrových plastových fliaš od minerálky. Približne v januári ich naplníme vodou z potoka na výšku tak 2cm od vrchu a vyložíme von na rovnú plochu - starý betónový panel a necháme niekoľko dní premrznúť. Zamrznuté fľaše sa uzavrú vrchnákom a vyložia na betónovú podlahu pivnice na ležato ako klátiky dreva určené na sušenie... a zasypú pilinami z píly a piliny sa udupú pomocou dosky pričom vrstva fliaš na výšku je 4-6 kusov .... V pivnici sa drží teplota okolo 0°C aj teraz koncom mája .... Otec spomína, že ešte v 50tich rokoch sa dával ľad z potoka do pivníc a zasypával pilinami a na tom sa skladovalo mäso a v krčme pivo
Do PA čias by možno bolo dobré nazbieraž si PET fliaš a vykopať hlbokú pivnicu z predsieňou a čakať v zime na silný mráz

plenty wolfs: píšeš že v máji je tam stále kolem nuly, ale co přes léto, vydrží rozumná teplota až do další zimy?

do ďaľšej zimy