Plynová kovářská výheň - samodomo

[sauerkraut]

jerry.mysak: Nehorlavej je urcite. Myslim, ze smyslem testu je zjistit, jestli se rozpadne na prach, nebo bude drzet pohromade.

malajizva: Nevim, co potrebujes izolovat, ale docela dost snese penove sklo refaglass. Nekde ho mam asi 2, nebo 3 pytle (odhadem 300 litru). Je to lehoucke, pytel ma par kilo. Na prvni pohled to vypada to jako uhli (ruzne neforemne cerne kusy).

[Venet]

sauerkraut:
myslím že rozmýšľa nad tým dať ytong do vyhne namiesto vnútorného plechu - jednak izoluje a neprepaluje sa, a myslím že by priamo vo vyhni mohol aj zdvihnúť teplotu.
Ale odskúšané to nemám - len hádam...

[Rafael]

-budu muset na zadní stěně vyříznout větší díru pro odfuk místo toho kolena. Bude to mít i výhodu, že se tudy nechá prostrčit dlouhej materiál. Třeba meč.

Ta průchozí výheň mi přijde jako moc dobrý nápad. Zvlášť když i dnes je acetylén dost těžce dostupný. Např. na ohýbání delších trubek - třeba spirálový pasterizátor, chladič apod.

[Josef]

Plocha, na které předmět leží, musí být ze šamotu, ale všude jinde po obvodu se na izolaci komor s takto vysokým žárem používá speciální bílá "vata" jménem Sibral Fiberfrax. Pouhé 4 cm troušťky dokáží odizolovat červený žár od vnější stěny, tak, že na vnejší stěně už lze krátkodobě udržet ruku. Kruhové tvary se vyplňují buď tak, že se vata v silné vrstvě nacpe po obvodu, takže sama drží jako jakási klenba. Je-li v tenší vrstvě, kotví se napichováním na kovové nerezové dráty (prům. cca 4 až 5mm) navařené do stěny. Dráty jsou na konci zahnuté do pravého úhlu a naostřené do špice. Končí asi v jedné třetině tloušťky vatové výstelky (měřeno od horkého vnitřku). Takže jsou uschovány uvnitř vaty. Jsou sice horké a žhnou, ale nejsou vystaveny plnému bílému žáru, takže se neroztaví. Takhle se dá "udržet pod kontrolou" komora s teplotou klidně přes 1500°C, aniž by se teplo ztrácelo ven a byla zbytečně vysoká spotřeba paliva.

V praxi to vypadá asi takto:

izolace-zarove-komory.jpg (20.02 KiB) Zobrazeno 12458 x

Ještě tenší vrstvu vaty (položenou na stěnu naplocho) by jsi ke stěně mohl upevnit tak, že by jsi ji propíchal a "přišil" k navařeným úchytkám tenkým drátkem. Nemůže to být obyčejný železný drátek, ale drátek z nějaké vyřazené topné spirály z vysoušeče vlasů nebo z elektrického infrazářiče který je ze speciální slitiny. Takovému drátku vysoká teplota nevadí.

Obyčejnou minerální vatu co je na izolace střech na takto vysokou teplotu zásadně nepoužívat. Není to jen samotné minerální vlákno, ale obsahuje i organické pojivo, které ji drží pohromadě. Když pojivo z vaty vyhoří (hořet umí!), vata se rozpadne na prach. Beton a jakékoli plynosilikátové deriváty se také teplem rozpadnou. Teplota je příliš vysoká a cokoli, v čem byl obsažen při výrobě cement se teplem zpátky na ten sypký cement přemění. Co ale lze použít jako pojivo - je vodní sklo, to v žáru vydrží.

[Rafael]

Už jsem nechtěl psát tady o vyzdívání výhni apod. nějakými žáromateriály když to jerry.mysak odmítá.
*
Ale musím reagovat na Josefa.
Žáruvzdorných malt, betonů, tmelů, zdiva je nepřeberné množství.
A člověk nemusí být ani hutník nebo zaměstnanec Teplotechny aby se k ním dostal.(Jako já).
Nicméně poslední roky, sám to v práci vidím, že se stále více prosazuje ten Sibral.
Velmi jednoduše se dá použít. Nestéká, nemusí se pracně a pomalu vysušovat a vypalovat jako klasické žáruvzdorné hmoty.
No, však to Josef psal...

[jerry.mysak]

Chlapi, já mám ale 2 pláštovou výheň s předehřevem vzduchu. Pokud to mít nebudete, je tam určitě lepší dát ten sibral.

Kdyby jste měli někdo zájem, mohu přenechat komoru ze spektrometru vyloženou sibralem, kterou jsem chtěl původně použít na výneň. Má asi 30 kilo a vnitřní rozměr kostka o hraně asi 30 cm. Nechci na tom nic vydělat, jen aby se mi vrátilo co jsem za ní dal.

[jerry.mysak]

Tak jsem včera dodělal vozík pod výheň. Má 2 kolečka, aby se s tím vším dalo snáze manipulovat. Je dost vysokej, ale nechce se mi ohybat hřbet. Vzadu jsem vyříznul na výhni větší vejfukovej otvor. Na jednom hořáku byla jen ohnutá tryska, asi mi to spadlo a já si toho nevšim.
Není to žádná krása, ale funguje to a skoro nic to nestálo. Ještě pár detailů to chce dodělat, ale provozu už nic nebrání.

[jerry.mysak]

rafael
spirálovej chladič ohneš tak, že jeden konec ucpeš, do trubky nasypeš jemnej písek, párkrát s tím klepneš, aby se sesypal, a pak to uhýbáš kolem kulatiny. Vyrobíš spirálu a písek z toho vyklepeš. Zbyde ti krásnej, nezplacatělej průřez. Písek to nedovolí. Samozřejmě, že snáž se ohybaj měděný trubky. Ty je dobrý před tím ještě vyžíhat, aby byly měkčí. Oxidů na mědi se zbavíš ohřátím a namočením do lihu ( stačí i voda, ale není to ono). Pak máš trubku jak novou.

[K4cer]

...zvlášť když i dnes je acetylén dost těžce dostupný...

K výhni poněkud o/t, ale na nahřívání autogenem nepotřebuješ acetylen, bohatě stačí propan/propanbutan - akorát ti stoupne spotřeba kyslíku. Já mám už asi rok acetylenovou flašku prázdnou a čeká na výměnu a ještě čekat bude, protože ho vůbec nepotřebuju - svářecí autogen nepoužívám bo na vše mi stačí COčko a řezací autogen mám právě na propan. Akorát je nutno vyměnit trysky a podle možnosti i hadici za voranžovou.

[Rafael]

Díky za reakce a rady.
Ale v tom směru jsem dost vyškolený.
(Přece jen jsem starý pes).

Jemně prosetý a vysušený písek je samozřejmě při ohýbání trubek ten úplný základ.
Ale vůbec to není předpoklad úspěchu, jen první krok k němu.
Ten materiál se musí při stáčení na jedné straně hodně natáhnout a na druhé smrštit. Možná by takové zacházení za studena sneslo olovo a určitě nějaký ohebný plast nebo silikon. Nebo dnes prodávaná v kulatých svazcích vyžíhaná - tenká měkká měď. Ale s tou nemám zkušenosti.
Ale jinak bych byl k takovému postupu velmi skeptický.
Prakticky se to za studena udělat nedá. Anebo jen v malých průměrech. Ale kdo by si dělal spirály z trubiček nějakých 10mm nebo ještě menší , že?
Takže je třeba ten ohýbaný materiál dostat do tvárného stavu. Proto mě tak zaujala ta tvá průchozí výheň.
*
Jinak jsem kdysi zkoušel 6m Cu trubku průměru 22mm a celkem hrubostěnnou - jiné tehdy sehnat nešly, navinout na soustruhu na trn a i přes písek tam nějaké zploštěniny byly. Podobně jsem dopadnul s různými tvarovkami.
Takže nakonec autogen a postupné nahřívání a ruční navíjení.
*
S PB zkušenosti nemám, ale nevěřím, že by takovou práci zvládnul. Ale zkoušel jsem jen obyčejné atmosferické hořáky bez kyslíku, tak nemůžu kecat...

Být mladší asi bych do zásoby pro takové podobné práce sháněl CaC2 a vyvíječ.
Nebo si jak mysak postavil tu průchozí výheň.
Nebo, kdysi jsem se tomu trochu smál, v časopise Udělej, urob si sám kyslíkovodíková svářečka...
Smál proto, že autogen měl tehdy kde kdo a s výměnou láhví nebyl žádný problém.

[jerry.mysak]

rafael
jak psal K4cer. Propanbutan + O2 funguje krásně. Po přetryskování na větší průměr. Taky jsem to jeden čas používal, než mi prošla kyslíková flaška a nechtěli mi ji naplnit. Celej švajcák asi hodím do kopřiv a koupím plasmovou řezačku. Na svařování CO2 a TIG. Plamenem jsem nevařil asi 15 let.

[Rafael]

Až se mi nashromáždí, nebo lépe napsáno až se dokopu k nějakému úklidu a cestě do sběrny kovů, acetylénová láhev tam půjde jako první. Nemá žádnou budoucnost.
(Vlastně už ani já...).
Ale kyslík nechám. Ten jde vždy z láhve do láhve jednoduše přepustit a není problém to u nějakého ochotného držitele za pár korun udělat.

[Strelec45]

Problém je, že ve sběrně ti ji nesmějí vzít. A pozor na to všechny flašky z totáče patří nástupní organizaci, a to že máš něco doma, to je ukradený, vyšmelený nebo tak. Nejlíp jim to dát zpět, nebo to nařezat a nadělat z toho něco jinýho.

[K4cer]

Hele, voják se stará voják má, stačí se poptat na butelku acetylenowu i tlenowu.

A bez acetylénu se žít dá (90% věcí zavařím COčkem a zbyejch 10% mi zavaří kámoš TIGem, bo já ho nemám), letovat mosazí se dá i s propan/kyslíkem.
Plasma je výborná věc, ale běžná a cenově dostupná je tak do 10mm (autogenem uřežu kolejnici) a taky je blbě přenosná, protože k ní potřebuju kompresor - malý flašky kyslíku a propanu jsou přenosný daleko líp. A plasmou jde řezat, ale nejde s ní nahřívat - a dávat zarezlý kolový šrouby na návěsu do výhně je poněkud nepraktický.

[sauerkraut]

K4cer: z tveho posledniho prispevku odhaduji, ze kyslik se da koupit uz jenom v Polsku.

Jak funguje to rezani propanbutan + kyslik? Vezme se uplne normalni horak na acetylen+kyslik, vymeni se tryska na acetylenu, hadice, ktera vydrzi PB a hotovo?

Mam tu nejake horaky na kyslik + plyn (to je popis), ale nepoznam z toho na jaky plyn jsou, ani k cemu jsou (nekde jsem je dostal od nekoho, kdo nevecel co to je). Viz priloha. Taky si nejsem uplne jist, proc tam jsou 3 ovladaci prvky. Ledaze by se jednim "kyslik" ridil pomer a temi dvemi ("kyslik" a "plyn") by se to jenom natvrdo zaviralo. Takze budu rad za kazdou radu. Uz jsem dost stary na to, abych chtel vybouchnout :-) a o tom, co umi cisty kyslik moc pekne vypravi Apollo 1.

Jake tam jsou tlaky toho PB a kysliku (radove - jestli regulator na 50 mBar, nebo na 3 Bar)? Mozna, ze bych vedel, jak ziskat kyslik, ale beztlaky a rekneme, ze se mi uplne nechce vymyslet kompresor na kyslik - hlavne mazani.

Ma rezani Pb+O nejake zasadni vyhody proti plazme, kdyz uvazim, ze kolejnici jsem jeste rezat nepotreboval a 10mm mi asi staci na 99.9% veci?

[Rafael]

Strelec45:
Dokonce jsem se dnes dočetl, že staré acetylenové láhve patří do nebezpečného odpadu. Že uvnitř v té porézní hmotě je, nebo byl, i azbest. No, nevím, osobně se azbestu ani acetonu nebojím. Ale láhve jim nevrátím, hajzlům. Vždyť oni beztak žijí víceméně jen z těch pronájmů. Nebýt jich a jejích monopolu beztak by už dávno zkrachovali.
(Absolutně nechápu když jsem držitelem úředního svářečského a paličského oprávnění, každé 2 roky musím na přezkoušení, proč bych měl platit nějaký nájem a ne jen plyn jeho naplnění a revizi láhví?)
*
K4cer:
Jsem si dnes pročetl svarforum apod. a změnil jsem názor na PB+02. Je to dobrá alternativa k acetylénu a výhním.
Víš, jako člověk který v práci na každém sloupu vidí přípojku acetylénu, i kdyby nechtěl, musí mít k takovým alternativám jistou skepsi.
O plasmě prakticky nevím vůbec nic, ale v domácí dílně mě nenapadá využití. Ale možná kdybych věděl víc, třeba bych změnil názor. Jako u toho PB+O2..

(Kdysi jsem si potřeboval vyříznout z klasického rozměru tabule 5mm síly plechu horní stůl na dřevoobráběcí stroj. Pižlal jsem to přímočárou Narexkou asi tři dny. Nebo jsem klasickým autogenem porcoval 3mm 17241 plechy. Taky to šlo. I když velmi pomalu protože nerezové materiály v kyslíku nehoří a musí se jen v takových aletrnativních postupech jen utavovat. Samozřejmě s kolečkami - v ruce bych ten hořák tak dlouho neudržel. Flexku jsem v té době ještě neměl, ale i tak by byla bez vhodných kotoučů pomalejší a možná i nebezpečnějši).
*
sauerkraut:
Kyslík není třeba kupovat v Polsku. Dá se jednoduše přepustit z láhve do láhve.

200804221045_prepoustec2.jpg (20.9 KiB) Zobrazeno 12091 x

Taky vymýšlet jeho výrobu v souvislosti s jeho plněním do tlakových láhví je dost slepá ulička.
Tuk, mastnota, organické nečistoty ve styku s ním můžou vést k silné explozi.
Není to pravidlem, zkoušeli jsme v práci foukat super čistý kyslík do olejové louže nebo plechovky s nějakou vazelinou a přivézt do k výbuchu trvalo celkem dost dlouho. Ale kdo by to riskoval.
Super čistý kyslík - pro nějaké "poloatmosferické", ohřívací hořáky asi nemusí být přímo podmínkou, ale v případě řezání oceli je jeho čistota věci základní. Už jen jeho malé znečištěni přímo logaritmicky snižuje účinnost.

Ten tvůj hořák je starší typ řezacího klasicky autogenního. To horní kolečko slouží k otevření a regulaci řezacího kyslíku. Ten se otevře a reguluje se tím proud řezacího kyslíku až po nastavení co nejvýhřevnějšího plamene pomocí těch zbývajích dvou. A otevře se až se nahřívaný materiál začne tavit. Jinak by ten řezací kyslík nahřívané místo "chladil"..
*
S přestavbami hořáků zkušenosti nemám, nebyl důvod, ale snad příloha někomu pomůže.
Odkaz na přílohu na stáhnutí raději at́ to tu neplevelím s pdf.
https://www.svarecky-chrudim.cz/eshop/a ... zemni_plyn

[K4cer]

Rafael: plasma je výborná na řezání, u tenkých materiálů je lepší než autogen - reže rychle (násobně rychleji než flexa) a relativně čistě, nelítá z toho takovej bordel jako z flexy, nehrozí že se ti třeba kousne kotouč a podobně. Samotná rukojeť s tryskou je poměrně malá a lehká (takže se s ní dostaneš tam kam s flexou ne, a nemusíš držet takovou váhu) a jdou s ní řezat věci který s flexou nejdou (třeba oválný díry nebo jiný nepravidelný tvary). V podstatě je to takovej malej elektrickej řezací autogen (tu pětku tabuli cos zmínil přeřeže napříč asi za pět minut, s flexou bys to pižlal půl hodiny).

Nevýhoda je (kromě dost vysoký ceny) že s ní nejde nahřívat, což je funkce která se v dílně běžne používá. A jak jsem již psal, běžný plasmy řežou tak do 10mm (ale spíš tak 4-5mm v praxi) (autogen řeže do 300mm) a může být problém s přenosností (né kvůli plasmě samotné, ale kvůli kompresoru). Takže na většinu věcí je plasma lepší, ale nedokáže nahradit autogen.

Propan/kyslík je funkční a asi i levnější náhrada acetylen/kyslíku, akorát počítej s asi 2x větší spotřebou kyslíku (ale kyslík není drahej takže to není nijak tragický). Jde s tím hezky řezat i nahřívat (akorát se to chová trochu jinak, třeba při řezání trvá chvíli dýl než se vocel začne "potit", ale na to si zvykneš, nic markantního) a je to o hodně levnější i dostupnější než acetylen. S kyslík/propanem NEJDE svařovat vocel, resp. jde ale nedrží to.

sauerkraft: kyslík se dá určitě koupit v Polsku i na Slovensku (bez nájmu za flašky).

Řezací autogen se skládá z hodin na kyslík, hodin na acetylen, modrý hadice, červený hadice, rukojeti s kohoutkama, a samotný řezací trysky (našroubovaný v rukojeti). Na předělání na propan potřebuješ vyměnit acetylenový hodiny (redučák) za propanový, červenou hadici za voranžovou, a pak tu samotnou trysku na konci řezacího nástavce. Hodiny i hadice se mění proto že P/PB obojí leptá, a samozřejmě taky proto že acetylenový budíky maj jiný připojení k láhvi. Redučák na propan nemusí mít tlakoměry, protože obsah láhve nezměříš a tlak na výstupu si reguluješ podle plamene.
Samotná řezací tryska je na acetylen měděná, na propan je z dvou kusů a jedna část je z mosazi, nevím proč. Ale nouzově to bude fungovat i s tryskou na acetylen. Řezáků na autogen je víc typů, na dostupnost trysek se poptej v lokální prodejně se švajctechnikou.

Proč to má tři kolečka už bylo řečeno (ale kolečko na řezací kyslík je asi hodně nepraktický, nevím, já měl vždy takový s páčkou) - řezák má totiž dva nástroje v jednom: jednak máš nahřívací plamen (ten nastavíš dvěma kolečkama, kolik plynu a kolik kyslíku) a druhak máš řezací kyslík, ten ovládáš samostatně.

Ptal si se na tlaky, propan podobně jako acetylen, akorát že můžeš jít i výš podle potřeby. 50mbar je málo, v praxi se používá regulovatelnej do 4atm. Tlak kyslíku stejnej jako při použití s acetylenem, na nahřívání/řezání do 10atm (nevím jesli se ještě vyráběj dvojaký redučáky na kyslík, bejvaly do 4atm na sváření a do 10atm na řezání, ty chceš ty druhý).

Výhody plasma vs. autogen viz výše: nejzásadnější je že s autogenem jde nahřívat; pak sekundárně ta přenosnost a možnost řezat hrubší materiál.

[sauerkraut]

Rafael: diky za info. Na prepusteni kysliku bych potreboval lahev a nekoho, kdo ma plnou. A uvnitr je okolo 200Atm, takze z toho mam trosicku respekt. Ale je to samozrejme jedna z variant, o ktere uvazuju.

Ohledne vyroby kysliku - prave ze o plneni do tlakovych lahvi neuvazuju, protoze tu technologii nechci vymyslet a vim, ze klasicky kompresor je na to vhodny leda kdyz uz ma clovek vyhrabany hrob a koupenou rakev.

To o te cistote kysliku jsem netusil, diky.

K4cer: diky za info o tlacich. Takze kyslikem muzu rezat leda kdybych mel flasku. 10Atm regulator mam na argon (je na nem napsano kyslik - nejsem tak blbej, abych do neceho, co je puvodne urcene na inertni plyn nacpal kyslik).

Povazujes za realne tim horakem pajet mosazi a nahrivat veci, ktere normalni horak (PB + vzduch z okoli) neda, kdyby do toho slo tak 0.2-0.5 Atm kysliku (a predpokladam, ze stejne PB)? Nebo to je uplne mimo a nema smysl to ani zkouset?

Kyslik vyrobi to zarizeni co pomaha nemocnym lidem dychat. A kdyz se ulozi v nehorlave* nadobe (sklo?) ucpane nehorlavym* pistem (voda), tak se pak da o neco stlacit zmenou tlaku toho pistu. Ale nesmi ten bazmek vyjit prilis obrovsky.

*) pod cistym kyslikem hori temer vse (viz. Apollo 1), nicmene na vsechno volim bud veci primo od vyroby urcene na kyslik, nebo oxidy, ktere uz nemaji kam dal exotermne oxidovat.

[Rafael]

K4cer:
Chtěl bych se zeptat na tu plasmu, na to řezání tenkých plechů s ní. Jak jsem psal o pižlání toho 5mm plechu přímočarou pilkou.
Dá se s plasmou řezat bez nebezpečí zkřivení materiálu?

Víš, chtěl jsem mít na stroji ideálně rovný stůl. A měl jsem strach, že se jinak zdeformuje. Mám totiž velmi špatné zkušenosti s nejrůznějšími tepelnými deformacemi....
Dokonce až tak, že jsem do Ferony přišel s dvoumetrovým pravítkem a plech si vybral. (Celkem trpělivost se mnou měli...).
*
Jinak jako praktik jsem se na palicích pistolích s pákovým ovládáním řezacího kyslíku nesetkal. A ani bych s tím pracovat nechtěl. Bolel by mě z toho prst. Jak se pálený materiál nahřeje a řezaci kyslík se nastaví není už důvod nic regulovat. Pak jde jen o plynulý posun a držení hořáku. Teda pokud se nejedná o rozpalování drobných věcí.
Pákové ventily máme v práci jen u kyslíkových kopí. Ale i těm se většina lidi vyhýbá. Mají vychytávky s kohoutem, ventilem nebo používají plný tlak z kyslíkového rozvodu. Podobně u palicích pistolí se málokomu chce tahat s redukčním ventilem a kyslík si napojuje přímo na rozvod. Čím větší tlak kyslíku - tím efektivnější a rychlejší řezání. Ale to je průmyslový rozvod s daleko nižším tlakem než je v láhvích!!!!!!
*
sauerkraut:
Přepouštění kyslíku se vůbec neboj. Je to úplně normální a běžně použivaná věc. I ty přepouštěče se běžně vyrábějí a prodávají.
Tlak 200 atm sice může vypadat na první pohled hrozivě, ale srovnej ho třeba s hydraulickými hadicemi, jak vypadají a co snesou..
Někde jsem dokonce četl něco o půjčovnách kyslíkových láhví. V tom smyslu, že si neúčtují odebraný kyslík, ale jen vypůjční dobu. A pokud máš v okolí nějakého nájemce láhve, určitě ti vypomůže.
Kyslík jako takový stojí jen pár korun, ale ten kurewský nájem láhví...., takže si rád "zmenší náklady" na jejích držení.
Ale pravdou je, že i menší instalateři se těch láhví zbavili a např. při instalaci kotlů vypalují díry elektrikou a s ní to pak i patlají.
Pěkný článek o přepouštění plynů je např. tady:
https://www.svarbazar.cz/phprs/view.php ... 2008042201
*
Asi bych se měl omluvit za odbočení od tématu plynových výhni.
Ale snad to má něco společného.
Jinak pěkné čtení přímo o tématu - http://www.knife.cz/Default.aspx?tabid= ... sts&t=1236

[K4cer]

sauerkraft: spíš myslím že ne, 0,5atm je dost málo. Pájet mosazí by s tím možná šlo (na to použiješ klasickej svařovací hořák), tam sou ty tlaky minimální - já mívám na pájení bajvoko 1atm u plynu i u kyslíku, na řezání a nahříváni kolem 2atm plynu a tak kolem 6atm kyslíku, u hrubšího materiálu až do 10atm (ale to ta flaška mizí před vočima).

Ale myslím že to moc komplikuješ (jako koneckonců obvykle), normálně si sežeň kyslíkovou flašku a příslušný budíky, pokud to nepotřebuješ hned zítra tak myslím že na bazoši najdeš všechno co potřebuješ.

Jinak na takový to hobby nahřívání není špatná malá jednorázová kartuše s MAPP Gas-em (takový žlutý asi 1L sprej s červeným potiskem), té nějakej vylepšenej propanbutan a na spoustu věcí to stačí (a je to přenosný), akorát je teda docela drahej. Někdy je ale potřeba nahřívat něco rychle a vydatně, aby se vohřálo to co potřebuju a hlavně nevohřálo to co je za tím, simeringy nebo plastová klec ložiska třeba - a na to je potřeba právě autogen, protože právě ten kyslík tomu dodá tu správnou výživu.

K tomu přepouštění, normálně to funguje, akorát nevím jesli se to ůplně smí. Já mám trupku s manometrem a z velký flašky v dílně si přepouštím do malejch co mám jako přenosný zásahový. Z rozpadlickýho hlediska sou právě ty malý flašky nejdůležitější, protože jdou naložit do jakýhokolif automobilu a velmi efektivně umí řešit sebebytelnější bránu/rampu nebo dveře do COkrytu, kdyby to bylo potřeba.

Rafael: nějaký menší deformace tam vznikat mohou, ale na mý praktický účely je to zanedbatelný. Já mám plasmu služební v práci, a většinou se používá při vyvařování aut na vypálení zrezlých částí a na přistříhání novýho plechu, nebo na upálení kdejakejch zrezlejch šroubů a trubek a tak. Taky jsem nedávno vyráběl 100ks 60cm trubek fí asi 45 a tl. 4mm, a potřeboval jsem je všechny po délce přeřezat (aby z nich byly C-čka), no stofka trubek krát jeden 60cm řez na každý mi trvalo asi hodinu, flexou bych to řezal půl dne a s nesrovnatelně větší námahou (každou do svěráku, těžká flexa).

To pákový vovládání řezacího kyslíku můžu příležitostně vyfotit. Funguje to tak že kolečkama si nastavím nahřívací plamen a s tím dál nehýbu, a páčkou (zvrchu rukojeti, něco jako dlaňová nebo hřbětní? pojistka na pistoli) otvírám řezací kyslík, samozřejmě plynule a až do plnýho tlaku z redučáku. Mačká se to palcem (proti tlaku pružinky) a chod tý páky je jenom kousek, takže to není nepohodlný. V zamáčklý pozici se to dá zajistit pokud řežeš dlouhý řezy, ale já to mám hlavně na občasný rozpalování nějakýho náklaďáčku nebo tak něco, takže ho průběžne potřebuju pouštět a zavírat a to zajištění v otevřený poloze nepoužívám.

A ano, jsme poněkud o/t, ale myslím že diskuse je přínosná a někomu to může pomoct - já jsem řezací autogen s malejma flaškama kupoval hlavně pro jeho potenciál voctraňovat jinak těžce překonatelný překážky v cestě - rampu z kolejnice nebo 30mm tabuli plechu flexou přeřezat prostě nejde.