to matoa:
díky
Já se učím nejrychleji právě když to vidím, psané návody moc nemusím. Člověk se to učí pak 3x tak dlouho a ještě se to může naučit špatně, protože nemá kontrolu. V případě přežití pak na další pokus už jaksi nebude šance, pokud je jen jeden háček. Ale survivalisti by si určitě poradili.
Ještě mě ted napadá, jsem koukala nedávno na Kdo přežije v Austrálii, je to ted šílený seriál, kdy poslední dostane miion dolarů, a právě tam se snažili laici lovit ryby-a dost se jim nedařilo. Měli tedy většinu času hlad. Takže bych nepodceňovala přípravu.
Tak samozrejme lov pro vice lidi je narocnejsi. Ale pro mensi skupinku osob (pripadne jednotlivce) to muze byt vytane zpestreni jidelnicku. Samozrejme zalezi na okolnostech v jakych mistech to bude, jestli se okolo nekdo bude potulovat atd..
Nechci rejpat nebo tak ale kdyz tady popisujete lovy do vrsi, siti, harpuny, ostepy atd - zkousel jste to nekdo uz?! Kdyz jsem studoval VOSku tak jsme meli i praxe - zkousel jsem si loveni pomoci site atd. Sam za sebe muzu rict ze to neni sranda - prvni vec je naucit se vubec napriklad sit hodit a druha vec kam ji dat. Do vrsi jsme kolikrat chytali u kamose na potoce - po pravde jsme temer nic nechytli a to jsme to zkouseli nekolit let v lete..
Nebydlim zrovna v rybnikarske oblasti ale urcite par desitek hacku ma svoje misto v moji PA vybave. Nepovazuji je za hlavni zpusob pro obzivu ale "proste by se mohly jednou hodit"
Já s rybařením v případný PA době jistojistě počítám. Jako naprosto základní prvek v tomhle případě považuju klasickej čeřen 1x1 metr - je to malý, skladný, nepotřebuje to ani návnadu. I když zakrmení samozřejmě jeho efektivitu hodně zvyšuje, tak v PA asi nebude chleba, šrotu a podobnejch věcí nazbyt. Na chytání malejch rybek do polívky ideální. Malý rybky se pak daj použít i jako návnada, čímž se dostáváme k mému sekundárnímu nástroji pro PA rybolov. Tím je hodně tlustej vlasec - klidně 0,50mm nebo i víc. Na něj 2-3 návazce s dvojháčkama nebo trojháčkama, na které se napíchnou právě malé rybičky chycené do čeřenu. Večer se to hodí do vody, uváže ke kořenu nebo kolíku zapíchnutýmu do břehu a ráno si jde člověk pro štiku/candáta/velkýho tlouště. Když jsme jako dvanáctiletý kluci chodili "rybařit" byl tohle asi nejefektivnější nástroj. Pruty doma samozřejmě mám a pokud bude v PA vhodná konstelace okolností, tak běžný rybaření jak ho známe dnes taky nezatracuju...
Jinak mám ještě jednu zajímavou zkušenost s "PA rybolovem" starou tak 15 let. Tehdy se u nás mohutně budovala infrastruktura jako kanalizace, vodovod, telefonní linky, dláždily se chodníky. A všude byla spousta ukrajinskejch dělníků. Ty se po šichtě sebrali, vzali starý montérky nebo jiný kalhoty, zavázali jim dole nohavice, celý to drátem přidělali na klacek s rozsoškou na konci a šli s tim na potok chytat plotice. A musim říct, že i něco nachytali. Ryby pak jenom nasolili a před maringotkama je sušili na sluníčku na sítích proti hmyzu do oken Každopdáně když pak na vás milej ukroš v hospodě po konzumaci těhle rybiček dejchnul, táhlo mu z pusy jak z kafilérky.....
Na rybaření bych spoléhal 1/2 roku, maximálně rok. Když budou mít lidé hlad, tak je to taky napadne. Chytnem si nějakou rybu. Rozdíl bude, že dnes to zarybňují rybáři, ale v PA době se o to asi starat nebudou. Dnes je plno překážek na tocích a rybích přechodů moc není. Takže, pokud nemáš svůj rybníček a nebudeš se starat o násadu apod.,v tocích bude ryb poskrovnu a jenom příležitostně. Ty co se vytřou v místě a přežijí na nějakou rozumnou velikost ke konzumaci, moc nebude.
Ahoj, nejsem sice odborník, pár zkušeností mám, ale dnes už nechytám ,takže k věci:Centurion: Obrázek hezký, ale nechtěj to pak rozmotávat-sundávat z toho řasy, klacky...Počítám že je to na tekoucí vodu. Začnu návnadou-Když mrknete na krtince, je tam vždy jeden velký-tzv. hrad-obsahuje množství žížal, zásobu na zimu. Další věc jsou různá těsta. Myslím tím hrudku, nejlépe světlé barvy-ideál použít cosi jako krmítko. Ryba háček vcucne. Další metoda, dle mého nejlepší-háček(ohnutý drát, trn, špendlík)-poté uzlík či korálek, olůvko(kámen s provázkem, na něm smyčka aby vlasec mohl volně klouzat)-hodí se do vody, stojaté-klesne na dno-povolím vlasec, aby návnada(je nutné aby plavala-třeba rohlík, mrtvá rybka které dám do pusy kuličku polystyrenu), čím tmavší voda tím světlejší návnada, až vyjede na hladinu-poté přitáhnu vlasec tak aby se vznášela asi 30cm pod vodou...Co se týká splavů, prudších řek-kus staniolu, cokoliv třpytivého, háček-hodit párkrát do proudu, buď se na 20pokus něco chytí nebo jít dál. Stacionární past-kolík zaražený do země, k němu vlasec-MUSÍ vést přes třeba proutek, rákosí aby při zabrání ho ryba nepřetrhla. Počítám že vlasce nedáte kilometr, ale jen do 5,10metrů. nevýhoda že se pak viditelně zarážka hýbe, nechám na vás jak si poradíte. K té vrši z proutí: Z oplocenky lesní pletivo, dvě stará kola z byciklu, z pletiva tubus, na každý konec kolo, a v jednom vystříhat střed, a ohnout dráty dovnitř, hodit tam chleba. Hlavně přivázat k něčemu lanem...trochu OT, ale nedá mi to-síťové lehátko, jak je kupa zavlažovacích kanálů, nebo přítoků-po povodních se tam zachytí kupa velkých ryb co nemohou zpátky, stačí dát síť a pak jít třeba 100metrů korytem a nahnat je...až se člověk diví kolik toho v prázdném korytě může být.
Díky, za přivítání i za hodnocení. Zapomněl jsem dodat, že sám nelovím(věc osobního postoje k usmrcování živých tvorů), nicméně dříve jsem občas i rybařil, a vše popsané jsem vyzkoušel buď osobně, a u pastí a pytlaček to jsou zkušenosti lidí z druhé světové, kde je paralela s PA dost značná-za pytlačku výprask, ne li rovnou komůrka. prut bych netahal, byť zkracuje čas kdy se ryba unaví, dá se lépe zaseknout, a navíc-dá se dohodit prakticky přesně kam chci-tj. i tam kde rybu vidím. Co ale doporučuju, je podběrák. není nic smutnějšího když vám zdrhne z ruky 60ka kapr, protože ho nemáte v metru vody jak chytit aniž se urve. Jinak vlasec doporučuju silný-malé rybky ho ignorují a velkou udrží, háček menší. Odbočím dost od tématu, ale podle mě to v PA souvisí-jedno vybavení na více věcí:Popsal jsem metodu s korálkem a průběžným očkem na vlasci-když připlave kachna, dá se povolit a před kachnou se objeví návnada na hladině. když jste u rybníka, můžete se naučit imitovat zvuky kachen-například potápky přilákáte k rákosí ihned(bavíme se o přírodě, ne o parku). nehledě na sběr vajec. Dále vyskyt mrchožroutů-ondatry, vydry či jak se jim říká: Stačí dát při jednom kousky rybí mršiny do pastí. A v úplně poslední řadě, plno zvířat má různá napajedla, nebo přechody a to je fakt který v sedě u klacku těžko zjistíte. A naprosto OT-koukejte u řek a rybníků po stromech, kolik je tam uvízlých vlasců, háčků, a olůvek. Rybářovi nestojí za to se vymáchat při jejich záchraně, ale po kolapsu...visí tam často řadu let...
Je fakt, že mne to zaujalo, avšak mám obavu, že k aktivaci nestačí náš kilový kapřík, ale je třeba, aby zabral větší kus. Chtěl bych vás proto požádat, o názor na tento "vynález".
Prosím, nerozvíjejte teorie o zákonnosti použití tohoto zařízení, zajímá mne Váš názor technický.
Tady jako spoušt slouží drátěná dvouramená páka na obrázku dole.
Citlivost by šla dodatečně seřídit (zvětšit) změnou poměru délky ramen - tedy prodloužit tu levou část z kroužkem na konci, kterým prochází vlasec. Červeně jsem přimaloval
YoYo.jpg (18.38 KiB) Zobrazeno 14710 x
Pokud to ale zase bude moc citlivé spustí to třeba vlny.
Chce to experimentálně doladit.
( Má na to zřejmě i vliv kolmost těch dvou zářezů na bubnu do kterých zapadá spoušť, ale to je nevratná úprava)
Tuhle už cca dva roky používám. Citlivost mi přijde tak akorát. Odhadem sekne na hmotnost kolem 300g. Síla jde taky nastavit pružinou co je uvnitř. Když líčim na větší kousky, přivážu pytlačku buď k ohebný větvičce vrby nebo na gumový lanko. Oboje přidá spouštěcí hmotnost.
Taky chci podotknout, že sem na to eště nic nechytil. Kamarádi ale občas vytáhli pěknej kousek.
To je mi samozřejmě jasné. Ani by mě nenapadlo, že by chtěl někdo za takovou blbost například ZP do čistírny. Někdo neznalý, by to ale mohl pochopit špatně a způsobit si nevědomě velké potíže.
Tak ja pridam taky svuj zpusob lovu, kterym asi nelovi nik jiny na svete
Avsak pouzil jsem ho jenom v teplym pruzracnym mori s viditelnosti pod vodou desitky metru, v nasich podminkach nevim... Vemu vlasec s haciky a navnadami (mekkyse z dna, nebo ze skal) , plavu se snorchlem po hladine a kdyz vidim v hloubce ryby okolo skal, tak hacky spustim a houpu jim navnadou tesne pred zobakem
Maly rybky se neboji a okusuji navnadu stale a vetsi jenom nakukuji zpod skaly, ale nekdy to uz psychicky nevydrzi a zakousnou se. Pak jenom zatahnu a je to.
Zadny extra veliky ryby jsme tak nechytili, ty totiz zdrhaj, ale nekdy se da chytit neco na pekac. (jednou chytila navnadu chobotnice pod skalou a musel jsem ji zpet vystourat klackem)
Jinak k minulym vanocum jsem koupil manzelce nobl udici s vybavenim a tlustou knihou jak na to (ji bavi ryby chytat, me jist) aby jsme u more lovili ty ryby jako vsichni ostatni a tenhle rok jsme to zkouseli u dvou ruznych mori, jenze nevylovili jsme ani starou backoru
Nekdy pri potapeni v nezalidnenych mistech, narazim na vetsi ryby, ktere by sli strelit harpunou a stretavam tam lovce kteri tak uspesne lovi, jenze nejak mi to je zatim proti srsti... kdyz funguje supermarket
z blogu
Jak tedy na ryby
Lov do ruky je už dávno pryč, sice se určitě najdou místa kde se nějaký ten pstroužek v potoce schová pod kámen kde ho odlovíte, ale pravděpodobnost je malá. Volba je tedy mezi háčkem a sítí, lovit na háček není nic složitého pokud zvládnete správně uvázat konec vlasce na břehu. Uvázání musí být pevné ale mezi úvazem a vlascem vstupujícím do vody je potřeba nechat až dva metry volně ležícího vlasce, úvazy tedy budou dva jeden pevný a jeden lehce uvolnitelný (pevný konec je fajn vymyslet lehce pružný, tedy na větev nad hladinou kdy nebude docházet k trhů čímž omezíme pravděpodobnost přetržení vlasce). Důvodem je, že ryba po sebrání návnady se ve valné většině případů snaží místo okamžitě opustit. Za normálních okolností se začne odvíjet vlasec z navijáku, kdy rybář jen naviják zastaví a lehce škubne čímž rybě zasekne háček. Mi ale u naší návnady nesedíme protože nechceme poutat pozornost, proto vytvoříme volně ležící smyčku vlasce která umožní rybě získat rychlost a zaseknout se sama. Nevýhodou je, je li ryba na vlasci příliš dlouho, může zaplavat ke břehu a zamotat se do kořenů, nezbývá než vlézt do vody a postupně vlasec vymotávat a doufat že se ryba nevyvlékla či nepřetrhla konec vlasce.
Házecí síť, je vynikající věc i na hůře zarybněném revíru, je sice umění síť hodit, ale naučit se dá vše. Dobrá házecí síť funguje tak, že při jejím hození se pravidelně rozprostře na dně, při zátahu pak vytvoří vak ze kterého ryby nemohou. Zatahování sítě je asi nejdůležitější okamžik kdy nejpodstatnější je, jakou rychlostí síť uzavřeme. Síť je vhodné házet spíše do mělčiny na síť hodit návnadu v podobě jakékoliv přírodní pochutiny, kukuřice, brambory, třešně, ořechy prostě cokoliv a nejlépe to co kolem rybníku neroste a tudíž upoutá pozornost díky nezvyklé vůni z čehož plyne, že čím sytější vůni bude mít návnada tím je pravděpodobnější že se zvědavá ryba přijde nachytat.
Zásada při lovu, lovím jen tolik a to, kolik sním
G.
Jako aktivní rybář bych se taky rád vyjádřil. I lov ryb bude mít po kolapsu podobný průběh jako lov zvěře. Větší ryby budou za krátkou dobu vychytany (třeba i za pomocí výbušnin, jedů a jiných v současnosti nelegálních způsobů - hlavně v rybnících a jezerech) a lov bude jen o malé bílé rybě zejména v řekách, kde se jejich populace obnoví mnohem snadněji a rychleji. Té se dá nachytat i několik kilo za den a na dostupné návnady (masní červi, žížaly, hmyz), ale chce to trochu praxe a nějakou minimální výbavu. Prut, třeba jenom vrbový, jemnější vlasec a háčky - bez toho to prostě nejde a při chytání v zimě už vůbec ne. Zapomeňte na to, že někam na větev přivážete kus vlasce s háčkem a návnadou, hodíte do večer do vody, a ráno si vyzvednete úlovek. Takové pytlačení trochu funguje v normální době ale po kolapsu budou ryby, ktery se touto metodou dají chytit velice rychle zlikvidovany, novy se nevysadí a nevyrostou za rok a všechno bude o drobné bílé rybě. Vlastnictví klasického prutu s navijákem potom bude maximálně zvyšovat šanci na úlovek, popřípadě i zdolání nějaké větší zapomenuté ryby. Občas se v obchodech objeví rybářské nářadí, které je pro nouzové situace jako dělané. Teleskopický prut dlouhý 2,75m a složený 41cm je ideální rozpadlická záležitost. K tomu šikovný malý a lehký kvalitnější naviják a i z krabičkou nejnutnějších potřeb a náhradním vlascem jste na váze okolo jednoho kila. Toto kilo vám může zachránit život. Ryba jako potravina se dá i velice dobře konzervovat v octu se zelím (zavináče) a takto vydrží v chladnu ve sklepě velice dlouho. A o tom, že je to taky velice zdravé snad nepochybuje nikdo
Při hardcore PA situaci se bude chytat především do sítí a vrší - nikdo nebude čekat s prutem u řeky, kde bude samotný rybář snadným úlovkem (a tím nemyslím přímo jeho kuchyňské vyžití, ale kromě prutu přece může mít u sebe další zajímavé a evidentně "užitečné" věci).
Každopdáně když pak na vás milej ukroš v hospodě po konzumaci těhle rybiček dejchnul, táhlo mu z pusy jak z kafilérky.....
