Důvodem degradace půdy není samotná orba, ale utužování půdy vlivem pojezdu mechanizace a dále snižování kapilarity půdy a náchylnost k erozi díky snižování podílu organické hmoty v půdě (statková hnojiva, zelené hnojení a posklizňové zbytky). Dalším problémem je nedodržování zásad sledu plodin v osevním postupu - stejná plodina na stejném pozemku po min. čtyřech letech (u lnu je to 7 let). Dochází k tak k mnohem vyššímu vyčerpávání živin z půdy a honí se to umělými hnojivy.
Mechanizace dnes vjíždí na pozemek běžně 8x za vegetační období a soupravy mají i přes 7 tun. Podniků, které kombinují rostlinou i živočišnou výrobu je menšina, chovy na hluboké podestýlce také ubývají a hnojem se hnojí snad už jenom brambory (dříve bylo běžné i pěstování kukuřice jako organicky hnojené okopaniny). Jednoznačně zlepšující plodina pro půdu je jinak opovrhovaná řepka - má hluboký kořenový systém a sklízí se na vysoké strniště - nechává po sobě hodně organické hmoty.
Proč je důležitá kapilarita půdy: zjednodušeně: čím vyšší kapilarita, tím více vody půda pojme. A čím více organických zbytků v půdě, tím vyšší odolnost erozi.
Podmítka (velmi mělké orba hloubky 2-5 cm) se dnes provádí prakticky ihned po sklizni z důvodu přerušení kapilár a tím snížení odparu vody z pozemku. Hluboká orba (20-35 cm) se dělá později a mimo jiné slouží právě k zapravení organické hmoty do půdy a také k omezení růstu vytrvalých plevelů. Občas se lze potkat i s velmi hlubokou orbou (70 cm) ale u nás to, vzhledem k mocnosti orniční vrstvy na většině území, nemá smysl.
Takže orejte, ale snažte se dodávat půdě organickou hmotu (rostlinou, né mrtvé zombíky
) a pokuste se omezit počet agrotechnických úkonů (např. používaním kombinovaných strojů). Ale v měřítku záhumenků bych to vůbec neřešil.
zlepšujicí plodiny:
pícniny, zejm. jeteloviny
organicky hnojené okopaniny
řepka
organicky hnojené obilniny (např. jarní ječmen, ale pěstuje se takto zřídka)
zhoršující plodiny:
obecně obiloviny
kukuřice
mák
len
.
