Vesnican stipe drevo
Re: Vesnican stipe drevo
Za "B" bude spravne.
Re: Vesnican stipe drevo
Čekalo se až se olej vsákne nebo do toho jebli hned?
Re: Vesnican stipe drevo
Tak to už si nevzpomenu . Mám ale tušení že se nějak zvlášť dlouho nečekalo a že se olej vsakoval docela rychle . Prostě než zahodíš olejničku a popadneš kladivo , schválně to budu muset vyzkoušet až se dostanu na chatu do kůlny na dřevo ale to nějakej ten pátek potrvá tak sem si říkal zda to tu někdo nezná lépe.
Re: Vesnican stipe drevo
S dřevem souvisí i jeho přeprava. Není účel "nadřít se", ale "dopravit". Možná by proto stálo za připomenutí zmínit staré osvědčené technologie, jako jsou vory, smyky, skluzy, plavení aj., které zvládají přepravu mnoha tun dřeva a to úplně bez produktů z ropy, ve většině případů dokonce i bez zvířecí síly, a které nespotřebovávají, kromě dřeva, ani moc jiného konstrukčního materiálu. Takže nakonec se s veškerým materiálem použitým ke stavbě dopravních tras úspěšně zatopí. Jedna věc je o tom slyšet nebo číst a jiná, diametrálně odlišná, je vidět to (alespoň zprostředkovaně) fungovat v praxi. Před lety to v české televizi v rámci cyklu Hledání ztraceného času p.Čáslavský sestříhal do dokumentárního filmu pod názvem Dřevo v pohybu. Měl jsem to tehdy spolu s dalšími perličkami natočené na VHS kazetě, ale ta se mi, k mé velké lítosti, ztratila někde při stěhování. Když jsem hledal Googlem, potěšilo mě, že to ze světa nezmizelo a že to kdosi neznámý pověsil na Ulož.to:
http://www.uloz.to/xXgEyVt/hledani-ztra ... levize-mp4
http://www.uloz.to/xXgEyVt/hledani-ztra ... levize-mp4
Re: Vesničan štípe dřevo
Není mnoho nástrojů, o kterých bych mohl prohlásit: "Jak to, že jsem bez toho mohl být?" Ale kleště na dřevo k nim patří. Dostal jsem se k nim náhodou od lesáků. Původně jsem si říkal, k čemu je to dobré, tahat se do lesa s kusem železa? Ale opak je pravdou. Brát v rukavicích od rosy či po dešti mokrou kulatinu není dobré. Klouže to a potřebujete obě ruce, musíte se hodně ohýbat. S kleštěmi vám stačí jen ruka jedna a bez ohýbání zad odtáhnete nebo naložíte docela slušně silný kuláč. V tomto případě opravdu platí udělat práci snadno, rychle a nenadřít se u toho.
Vzhled kleští: V bodě "A" jsou vzájemně spojeny obě čelisti z plochého železa. V bodě "B" je k delší z obou čelistí napojeno držadlo z kulatiny. V bodech "C" je malými plíšky propojen kratší konec držadla s kratší čelistí. Tím vznikne pákový mechanismus, který svírá čelisti k sobě působením tahu ruky, která drží držadlo. Rozsah průměrů dřeva, které jsou kleště schopné uchopit je velmi značný a odpovídá váze kulatin, které "holýma rukama" dokážete uzvednout.
Bohužel netuším, kde by se dala taková věc koupit. A tak jsme si s kamarádem udělali home-made repliku podle původního vzoru. Originál byl vykován nějakým místním kovářem a už mnoho pamatoval. Držadlo z kulatiny o průměru 14mm bylo na konci zploštěné do profilu 20x5mm. Čelisti byly vykovány z pásoviny 20x5mm a na konci ostře nabroušené. Malá táhla byla vystřižená z plechu síly 3mm. My jsme u repliky na čelisti s úspěchem použili laserové výpalky. Celé kleště váží asi 0,8 kg. Fotografie ukazují vzhled i funkci, níže přiložený náčrt zase proporce jednotlivých dílů a jejich základní rozměry. Pokud si jej zvětšíte vytisknete tak, aby zakótované rozměry zhruba odpovídaly velikosti tisku, můžete (do vody namočený) obrázek použít jako šablonu k přiměření dílů, když je budete rozžhavené kovat nebo ohýbat.
Jako čepy poslouží šroubky M6 DIN933 nebo DIN912 o pevnosti 8.8 s matičkami DIN934, které proti povolení zajistíte několika údery důlčíkem. Rozteče otvorů se snažte navrtat poměrně přesně, aby pákový mechanismus fungoval tak jak má...
Vzhled kleští: V bodě "A" jsou vzájemně spojeny obě čelisti z plochého železa. V bodě "B" je k delší z obou čelistí napojeno držadlo z kulatiny. V bodech "C" je malými plíšky propojen kratší konec držadla s kratší čelistí. Tím vznikne pákový mechanismus, který svírá čelisti k sobě působením tahu ruky, která drží držadlo. Rozsah průměrů dřeva, které jsou kleště schopné uchopit je velmi značný a odpovídá váze kulatin, které "holýma rukama" dokážete uzvednout.
Bohužel netuším, kde by se dala taková věc koupit. A tak jsme si s kamarádem udělali home-made repliku podle původního vzoru. Originál byl vykován nějakým místním kovářem a už mnoho pamatoval. Držadlo z kulatiny o průměru 14mm bylo na konci zploštěné do profilu 20x5mm. Čelisti byly vykovány z pásoviny 20x5mm a na konci ostře nabroušené. Malá táhla byla vystřižená z plechu síly 3mm. My jsme u repliky na čelisti s úspěchem použili laserové výpalky. Celé kleště váží asi 0,8 kg. Fotografie ukazují vzhled i funkci, níže přiložený náčrt zase proporce jednotlivých dílů a jejich základní rozměry. Pokud si jej zvětšíte vytisknete tak, aby zakótované rozměry zhruba odpovídaly velikosti tisku, můžete (do vody namočený) obrázek použít jako šablonu k přiměření dílů, když je budete rozžhavené kovat nebo ohýbat.
Jako čepy poslouží šroubky M6 DIN933 nebo DIN912 o pevnosti 8.8 s matičkami DIN934, které proti povolení zajistíte několika údery důlčíkem. Rozteče otvorů se snažte navrtat poměrně přesně, aby pákový mechanismus fungoval tak jak má...
- Terminated Account
- Příspěvky: 3761
- Registrován: 19.08.2011 9:42
Re: Vesnican stipe drevo
Jmenuje se to vynášecí kleště a vyrábí je například špičková firma Oregon. Pro lesáky je to zcela fádní záležitost. Ještě užitečnější nástroj je sapina. Na nošení a skládání metrových polen neexistuje nic lepšího. Na trhu existují nepoužitelné nástroje i špičkoví pomocníci. Bez zkušenosti se není lehké zorientovat. Špičkové sapiny jsou například od Stihlu.
Re: Vesnican stipe drevo
Nedalo mi to, zadal jsem do googlu kleště na kulatinu, lepší je pojmenování lesnické zvedací kleště.Každopádně pod obojím jsem nalez. Jsou k dostání od cca 600,- do 2000,- kč. Výrobce Oregon, Bahco, Fiskars a další. Konkrétnější radši nebudu, abych nedostal banán za reklamu.
Každopádně díky za upozornění na tuto pomůcku, čeká mě letos nějaké větší kácení na zahradě tak o nich popřemýšlím.
Každopádně díky za upozornění na tuto pomůcku, čeká mě letos nějaké větší kácení na zahradě tak o nich popřemýšlím.
Re: Vesnican stipe drevo
Lesnicke naradie Bahco
-v ponuke aj nespomenuty obracac kmenov-drevorubacska lopatka
Vysoko kvalitne, kovane, (nielen)lesnicke naradie
Trouba-spam-ban. Fab
-v ponuke aj nespomenuty obracac kmenov-drevorubacska lopatka
Vysoko kvalitne, kovane, (nielen)lesnicke naradie
Trouba-spam-ban. Fab
Porcování palivového dřeva
V sezóně 2013/2014 mě dodavatel dřeva "obšťastnil" nejspodnějšími špalky tlustých kmenů a rozsochami korun. Ke slovu tedy přišla velká, asi tříkilová palice a klíny, u zvlášť houževnatých kusů pak naříznutí motorovou pilou po délce vláken. Postupem doby jsem se vybavil celkem pěti ocelovými klíny, jak ale bude z následujícího textu patrné, začínající drvoštěp by vystačil se dvěma. Prvotní naštípnutí jsem prováděl ostrým klínem z poničené staré sekery. Jako druhý jsem do praskliny nasazoval tordovaný klín (tj. klín s tělem stočeným v podélné ose). To obvykle stačilo k rozštípnutí příslušného kusu dřeva. Pokud klín zalezl do hloubky dřeva a nebylo už možno na něj tlouci palicí, nasadil jsem na klín dubový hranol, hranol držel jednou rukou a tloukl na něj malou palicí.
Jako poslední z mých klínů jsem za 150,- Kč v jednom vetešnictví zakoupil starý kovářsky vykovaný klín bez známek používání (tedy historická funglovka). Hodně jsem si od něj sliboval, jaké však bylo moje překvapení, když se po krátkém používání na jeho ostří odštípla ploška, což se mi u současně prodávaných klínů nikdy nestalo. Tedy ne všechno, co je tradiční, musí být nutně to nejlepší.
Další porcování dřeva jsem prováděl na nízkém špalku tříkilovým kalačem. Kolem špalku, nad jeho vodorovnou úroveň, jsem navlékl vyřazenou pneumatiku z auta, aby dřevo neodletovalo. (To mi oproti předchozím rokům ušetřilo snad polovinu práce. Už ani nevím, na kterém videu jsem tenhle zlepšovák našel.) Pneumatika musí být tak velká, aby mezi štípaným dřevem a ní zůstala vůle, jinak by rozštípnutí dřeva spíš bránila.
Samostatnou kapitolou je kalač. Ty, které jsou běžně k dostání v našich železářstvích, jsou odlévané a pouze mají cementovaný povrch. Když se ostří otupí, je nutno je před každou prací brousit, čímž se dostanete do měkkého materiálu a kalač ubývá. Přitom tyto výrobky nejsou nejlevnější - stojí 700,- až 900,- Kč . Jako vánoční dar jsem pak od rodiny dostal kalač německého výrobce. Po roce používání jeho ostří nevykazuje opotřebení. Značka výrobce se používáním setřela, takže v tomto ohledu nemohu podat informaci, než jsem jej dostal, uvažoval jsem o výrobcích české firmy Zbirovia, ale zkušenosti s nimi nemám.
Jako poslední z mých klínů jsem za 150,- Kč v jednom vetešnictví zakoupil starý kovářsky vykovaný klín bez známek používání (tedy historická funglovka). Hodně jsem si od něj sliboval, jaké však bylo moje překvapení, když se po krátkém používání na jeho ostří odštípla ploška, což se mi u současně prodávaných klínů nikdy nestalo. Tedy ne všechno, co je tradiční, musí být nutně to nejlepší.
Další porcování dřeva jsem prováděl na nízkém špalku tříkilovým kalačem. Kolem špalku, nad jeho vodorovnou úroveň, jsem navlékl vyřazenou pneumatiku z auta, aby dřevo neodletovalo. (To mi oproti předchozím rokům ušetřilo snad polovinu práce. Už ani nevím, na kterém videu jsem tenhle zlepšovák našel.) Pneumatika musí být tak velká, aby mezi štípaným dřevem a ní zůstala vůle, jinak by rozštípnutí dřeva spíš bránila.
Samostatnou kapitolou je kalač. Ty, které jsou běžně k dostání v našich železářstvích, jsou odlévané a pouze mají cementovaný povrch. Když se ostří otupí, je nutno je před každou prací brousit, čímž se dostanete do měkkého materiálu a kalač ubývá. Přitom tyto výrobky nejsou nejlevnější - stojí 700,- až 900,- Kč . Jako vánoční dar jsem pak od rodiny dostal kalač německého výrobce. Po roce používání jeho ostří nevykazuje opotřebení. Značka výrobce se používáním setřela, takže v tomto ohledu nemohu podat informaci, než jsem jej dostal, uvažoval jsem o výrobcích české firmy Zbirovia, ale zkušenosti s nimi nemám.
Re: Porcování palivového dřeva
(Na téma palivového dřeva zde už někde máme vlákno pod názvem "Vesničan štípe dřevo" http://www.rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=45&t=861 (možná by to stálo za sloučení nebo přemístění.)
A když už jsme u toho štípání...
Nedávno, když jsem byl u kamaráda na chalupě, jsem pochopil, že štípání dřeva asi nebude pro mnoho lidí úplná samozřejmost, jak by si člověk myslel. Ne, že by nenaštípali, naštípou, ale nadřou se u toho jako koně a někdy hrozí i újma jejich končetin. Přitom stačí poměrně málo (trocha aplikované fyziky), aby se z nepříjemné práce stala (s nadsázkou řečeno) odpočinková rekreační zábava. Jenže na to se musí myslet už na začátku, když se porcuje pokácený kmen na špalky. Ten, kdo řeže (ať už ručně rámovkou nebo motorovou pilou) si snaží práci co nejvíce ulehčit a tak řeže tam, kde má nejvíce místa - co nejdál od větví a od suků co po nich zbyly. Jenže to je špatně. On si pilař sice něco málo uhlehčí, ale pak se z toho zblázní ti, co po něm budou muset práci dokončit. Názory na pracovní postup se mohou chalupa od chalupy různit. Co majitel sekery, to trochu jiný trik. Nicméně, pokud je "pilař" i "štípač" jedna a tatáž osoba, měl by se snažit nekomplikovat si zbytečně práci, ale naporcovat pokácenou kládu rovnou tak, aby se mu i dobře štípala. Např. pomocí řezů, které vede co nejblíže větví (samozřejmě, že ne vysloveně skrz suky). Nejlépe těsně nad nimi, ve směru růstu stromu (na obrázku označeno červeně). Pokud jsou jednotlivá patra větví příliš daleko od sebe a špalky by byly do kamen příliš dlouhé, provedou se ještě další řezy (na obrázku označené modře).
Tímto způsobem získáte špalky, kde většina těžko rozštípatelných suků bude soustředěna pouze na jednom konci, zatím co druhý konec i středová část špalku bude bez suků. Při štípání postavíte suky prorostlý konec dolů na klát (špalek na kterém štípání provádíte) a sekeru jedním mocným švihem zatnete do čisté plochy. Sekera do čisté plochy snáze vnikne, špalek naštípne a než se trhlina dosáhne až k suky prorostlé části, budou už rozštípnuté části špalku tvořit dost dlouhou "páku" na to, aby sukovitou část svou silou rozlomily.
První rozštípnutí se pokusíte vést vždy přes střed kmene, ale sekeru, klín či kalač nezatínejte doprostřed špalku, ale raději více ke kraji. Uprostřed by vám snadno uvízla nebo by okraj špalku narazil na toporo. Při zatnutí na okraji tlačí kov nástroje kolmo na letokruhy dřeva, ztrácí se méně energie třením a deformací, takže šance na rozštípnutí je podstatně vyšší.
Nyní, když jste získali dva půlkuláče, rozporcujte je, jako když krájíte dort - na trojúhelníky. Má to dva důvody. Předně, všechny suky směřují ve špalku k jeho středu. Budete-li sekat dřevo na trojúhelníky, máte největší pravděpodobnost, že sekera si sama bude ve špalku hledat cestu tak, aby suky úspěšně minula. Postupujte z pravé strany špalku postupně doleva, zbývající špalek můžete držet levou rukou a pootáčet (viz. číslování). Odseknutá polena nebudou létat po celém dvoře, ale převážně doprava na jednu hromadu. Druhý důvod proč sekat na trojúhelníky je, že trojúhelníkové poleno je pro sušení i pro topení nejvýhodnější možný tvar. Dobře se skládá a když je složíte hranami "na střídačku" velmi účelně s nimi vyplníte skladovací prostor. Trojúhelníkové poleno má velký povrch a dřevo bude rychle vysychat. Tenké a ostré hrany se velmi snadno vznítí, mnohem rychleji než hladký povrch kulatiny, takže i po přiložení poměrně masivního polena se oheň dobře rozhoří.
Totéž platí pro třísky na roztápění. S trojhrannými třískami rozděláte oheň rychleji než se čtyřhrannými nebo s tenkými větvičkami kulatého profilu. Takže, když už jste v tom štípání, rovnou si vyberte ta nejlepší velká trojúhelníková polínka, která mají rovná léta bez suků a rozštípejte je malé tenké trojúhelníčky. Protože u toho musíte poleno většinou držet rukou, držte je v nejtenší části zleva a začněte sekat u nejsilnější části vpravo (postupujte podle čísel na obrázku). Na nejsilnější část musíte udělit sekeře větší sílu, což je nebezpečné, ale díky takto rozvržené práci dopadá ostří nejdále od vaší ruky. Když už se budete při odštípávání jednotlivých třísek více přibližovat k ruce, bude zbývající materiál mnohem tenší a tak budete moci pracovat se sekerou velmi jemně a bez nebezpečí poranění.
A když už jsme u toho štípání...
Nedávno, když jsem byl u kamaráda na chalupě, jsem pochopil, že štípání dřeva asi nebude pro mnoho lidí úplná samozřejmost, jak by si člověk myslel. Ne, že by nenaštípali, naštípou, ale nadřou se u toho jako koně a někdy hrozí i újma jejich končetin. Přitom stačí poměrně málo (trocha aplikované fyziky), aby se z nepříjemné práce stala (s nadsázkou řečeno) odpočinková rekreační zábava. Jenže na to se musí myslet už na začátku, když se porcuje pokácený kmen na špalky. Ten, kdo řeže (ať už ručně rámovkou nebo motorovou pilou) si snaží práci co nejvíce ulehčit a tak řeže tam, kde má nejvíce místa - co nejdál od větví a od suků co po nich zbyly. Jenže to je špatně. On si pilař sice něco málo uhlehčí, ale pak se z toho zblázní ti, co po něm budou muset práci dokončit. Názory na pracovní postup se mohou chalupa od chalupy různit. Co majitel sekery, to trochu jiný trik. Nicméně, pokud je "pilař" i "štípač" jedna a tatáž osoba, měl by se snažit nekomplikovat si zbytečně práci, ale naporcovat pokácenou kládu rovnou tak, aby se mu i dobře štípala. Např. pomocí řezů, které vede co nejblíže větví (samozřejmě, že ne vysloveně skrz suky). Nejlépe těsně nad nimi, ve směru růstu stromu (na obrázku označeno červeně). Pokud jsou jednotlivá patra větví příliš daleko od sebe a špalky by byly do kamen příliš dlouhé, provedou se ještě další řezy (na obrázku označené modře).
Tímto způsobem získáte špalky, kde většina těžko rozštípatelných suků bude soustředěna pouze na jednom konci, zatím co druhý konec i středová část špalku bude bez suků. Při štípání postavíte suky prorostlý konec dolů na klát (špalek na kterém štípání provádíte) a sekeru jedním mocným švihem zatnete do čisté plochy. Sekera do čisté plochy snáze vnikne, špalek naštípne a než se trhlina dosáhne až k suky prorostlé části, budou už rozštípnuté části špalku tvořit dost dlouhou "páku" na to, aby sukovitou část svou silou rozlomily.
První rozštípnutí se pokusíte vést vždy přes střed kmene, ale sekeru, klín či kalač nezatínejte doprostřed špalku, ale raději více ke kraji. Uprostřed by vám snadno uvízla nebo by okraj špalku narazil na toporo. Při zatnutí na okraji tlačí kov nástroje kolmo na letokruhy dřeva, ztrácí se méně energie třením a deformací, takže šance na rozštípnutí je podstatně vyšší.
Nyní, když jste získali dva půlkuláče, rozporcujte je, jako když krájíte dort - na trojúhelníky. Má to dva důvody. Předně, všechny suky směřují ve špalku k jeho středu. Budete-li sekat dřevo na trojúhelníky, máte největší pravděpodobnost, že sekera si sama bude ve špalku hledat cestu tak, aby suky úspěšně minula. Postupujte z pravé strany špalku postupně doleva, zbývající špalek můžete držet levou rukou a pootáčet (viz. číslování). Odseknutá polena nebudou létat po celém dvoře, ale převážně doprava na jednu hromadu. Druhý důvod proč sekat na trojúhelníky je, že trojúhelníkové poleno je pro sušení i pro topení nejvýhodnější možný tvar. Dobře se skládá a když je složíte hranami "na střídačku" velmi účelně s nimi vyplníte skladovací prostor. Trojúhelníkové poleno má velký povrch a dřevo bude rychle vysychat. Tenké a ostré hrany se velmi snadno vznítí, mnohem rychleji než hladký povrch kulatiny, takže i po přiložení poměrně masivního polena se oheň dobře rozhoří.
Totéž platí pro třísky na roztápění. S trojhrannými třískami rozděláte oheň rychleji než se čtyřhrannými nebo s tenkými větvičkami kulatého profilu. Takže, když už jste v tom štípání, rovnou si vyberte ta nejlepší velká trojúhelníková polínka, která mají rovná léta bez suků a rozštípejte je malé tenké trojúhelníčky. Protože u toho musíte poleno většinou držet rukou, držte je v nejtenší části zleva a začněte sekat u nejsilnější části vpravo (postupujte podle čísel na obrázku). Na nejsilnější část musíte udělit sekeře větší sílu, což je nebezpečné, ale díky takto rozvržené práci dopadá ostří nejdále od vaší ruky. Když už se budete při odštípávání jednotlivých třísek více přibližovat k ruce, bude zbývající materiál mnohem tenší a tak budete moci pracovat se sekerou velmi jemně a bez nebezpečí poranění.
- Terminated Account
- Příspěvky: 3761
- Registrován: 19.08.2011 9:42
Re: Porcování palivového dřeva
Josef Dřevo by se mělo skládat zásadně kůrou dolů a štípami směrem nahoru, kvůli ideálnímu schnutí.
Re: Porcování palivového dřeva
Dub myslim bez kory
Re: Porcování palivového dřeva
Pokud je dřevo zakryté (plechy, plachta...) pak kůrou dolů.
Pokud nezakryté pak první, spodní vrstva kůrou dolů a ostatní kůrou nahoru.
Ale tohle je debata, která končí obvykle flamem i v hospodě, takže tak
Pokud nezakryté pak první, spodní vrstva kůrou dolů a ostatní kůrou nahoru.
Ale tohle je debata, která končí obvykle flamem i v hospodě, takže tak
Re: Porcování palivového dřeva
DUb ak sa nemylim dva roky metrovica vonku. Prvy rok rovno na dazdi, nech sa vyplavia triesloviny a potom pod nejakou strechou dosusit. Breza hned po nastiepani odkornit a pod strechou susit aspon rok, v kore sa rychlo rozpada na blato. Agat hned nastiepat aspon rok susit. Ostatne klasicky nastiepat do metrovice na dva roky presusit a az potom palit. V tomto sa zhoduje vacsina
Re: Porcování palivového dřeva
Jasan taky hned za čerstva naštípat, jak zaschne tak je to opravdu místo posilovny. Nedobrovolně jsem zkoušel obě varianty a musím říct, že rozdíl je více než znatelný.
Re: Vesnican stipe drevo
No pozor hned stiepat ako ktore drevo. Ihlicnany radsej suche ako mokre nesusene
Re: Vesnican stipe drevo
Hydraulické štípačky jsou dost pomalé a vhodné spíš na hodně dlouhá polena, těžké a neskladné.
Na klasická polena cca 30- 40 cm délky je lepší kuželová tohoto provedení
http://www.energoportal.cz/forum/obraze ... blasti=100
Naštípal jsem s ní v pohodě 14 m3 jak tvrdého tak měkkého dřeva za cca 11 hodin práce, průměr špalků do 50 cm, motor 3 kW.
Na klasická polena cca 30- 40 cm délky je lepší kuželová tohoto provedení
http://www.energoportal.cz/forum/obraze ... blasti=100
Naštípal jsem s ní v pohodě 14 m3 jak tvrdého tak měkkého dřeva za cca 11 hodin práce, průměr špalků do 50 cm, motor 3 kW.
Re: Vesnican stipe drevo
Strojna stiepacka ti pomoze len vtedy, ked bude mat zdroj energie