Asi všichni znají poučku o tom, že baterii nového mobilu je třeba naformátovat tím, že se nechá celá vybít a pak zase celá nabít. Toto platilo pro staré (tuším, že Ni-Cd baterie), ale pro všechny nové to neplatí. Alespoň tolik tvrdí několik odborných článků, které jsem na toto téma přečetl.
Právě naopak, nové druhy baterie netrpí na tzv. paměťový efekt, zato jim ale nedělá dobře (tuším, že Li-on), když se vybijí na doraz. Ještě ke všemu mají omezenou životnost, která se odvíjí od nabíjecích cyklů. Tedy tím, že baterie nabijete a vybijete na doraz si moderní baterku ničíte. Pokud máte například notebook co nejvíc v síti, popřípadě se ho nebojíte zapojit do sítě třeba při 80%, výrazně zvyšujete délku života své baterie.
Tolik alespoń tvrdí odborné články, jeden z nich můžete najít v některém z posledních čísel CHIPU. Nicméně shodou okolnosti jsem zjistil, že kolegovi, když kupoval notebook, prodavač radil, aby přístroj vždy nabil a nechal úplně vybít, aby "šetřil" baterii. To samé přímo tvrdí i manuály samotných výrobců, minimálně DELL a Fujitsu Siemens.
Takže zbývá otázka, proč oficiální místa na této pověře trvají. POkud to tedy pověra je, že ano. kromě hlouposti mne napadá jediný důvod, a to "pomoci" svým zákazníkům koupit si co nejdřív novou baterku
V každé baterii je čip, který hlídá stav baterie. Některé baterie lze opravit, když koupíte nové články a resetuje tento čip. Bohužel u baterek DELL mají čip, který nejde resetovat. Spekuluje se , že při každém nabití odečte (nebo přičte) jedničku. Po určité době čip zahlásí NB, že baterka je špatná a nelze nabít. Moje zkušenost je, že bych si mohl koupit 6x baterii za 500-600kič a vyměnit ji. V Dellu ten čip pořád hlásí vybito, i když baterie jsou nové. Buď koupím novou za 1200-2000kč, nebo rovnou nový NB. A proto vám prodejce správně říká, že máte baterii vybít, protože při nabití jen z 80% zaznamená čip nabíjení a máte o jedno nabití z životnosti baterky méně. Je to kurvítko a snaží se vás donutit ke koupě nové baterky, nebo nového NB.
U nových baterii typu Li-ion, Li-Pol a pod je to "formátování" vhodné k tomu, aby se srovnal ukazatel baterie a pak ukazoval správně.
Jinak je opravdu vhodné je udržovat stále nabité a dobíjet pokud je to možné. Čím tuto baterii spolehlivě zničíte je její delší ponechání ve vybitém stavu.
Toto platí pro všechny baterie tohoto typu. Ve svítilnách, mobilech a tak dále.
Záleží jakej čip v bateriích dell používá, ale každá paměť musí jít přepsat i když to kolikrát může znamenat vypájení čipu ven a vložení do speciální čtečky
Dell nikdy. Měli jsme je v předchozí práci a horší předražené krámy jsem neměl v ruce.
Lidi, pozor na to. Hodně informací o bateriích se chybně interpretuje. Mám-li se přidržet Li-ion článků, tak jejich životnost ovlivňuje přibližně toto:
- Nezávisí na počtu cyklů nebo hloubce vybití (za předpokladu, že se držíme v doporučených limitech). Závisí na čase, než zdegradují použité chemikálie. Používaná Li-ion baterie vydrží tak 4 roky a pak kapacita jde dolů natolik, že to začíná obtěžovat při používání. Dá se prodloužit správnou formou skladování. Musí se skladovat ani ne moc nabitá, ani vybitá. zhruba mezi 40-60% kapacity a v chladu, ale nikoli mrazu. Tohle se hodí zejména, pokud člověk a) musí mít k nějakému zařízení víc baterií pro použití několikrát málo do roka, např. na expedicích. Po každém použití se řízeně vybijí /dobijí a uskladní na příště, čili jde o ochranu investice do baterií. b) když se člověk chce vyhnout zastarání osvědčeného zařízení kvůli nedostatku napájení v budoucnosti. Jde o to opatřit si dopředu dostatek baterií, které se uskladní v ideálních podmínkách a použijí, až původní sada zdegraduje. Údajná trvanlivost Li-ion článků takto skladovaných je kolem 10 let. Pozor na pravidelnou kontrolu, protože zejména ochranná elektronika (nebo např. vlhkost zkondenzovaná v lednici) může baterie vybíjet a způsobit pokles kapacity nejdřív pod doporučenou hranici 40% a následně i pod hranici přímého podvybití.
- Li-ion články prakticky netrpí samovybíjením. Je detekovatelný určitý pokles kapacity v čase, ovšem ten zpravidla odpovídá stárnutí baterie jako takové, nikoli v rámci pouhého jednoho nabíjecího cyklu. Tedy, když budeme mít nabitý Ni-MH článek, po určité době z něj získáme o něco menší množství energie. Ale když jej opět nabijeme, jeho kapacita bude v zásadě stejná, jako v předešlém cyklu. Li-ion sice po určité době sníží kapacitu jenom málo, ale tato změna bude trvalá a nedokážeme jej už nabít na původní hodnoty.
- Životnost značně snižuje přehřátí (a je jedno, zda při příliš násilném nabíjení či z vnějších příčin). Například baterie omylem ponechaná za oknem auta na slunci (navíc hodně elektroniky má černý povrch) může výrazně "odejít" už po jednom takovém incidentu. To je bohužel nepříjemný fakt pro používání elektroniky v létě. Zkuste si položit ruku na černý foťák nošený chvíli přes rameno. Částečně se dá ovlivnit rutinním zacházením, kdy se snažíme elektroniku používat a pokládat ve stínu vlastního těla, batohu atd.
- Přebíjení Li-ion článků je vyloženě nebezpečné. Může vést až k výbuchu. Totéž zkratování či odběr velmi vysokého proudu. Proto se zařízení běžně opatřují ochranou, která má těmto stavům zabránit. Když už tam nějaká elektronika musí být, je zpravidla vybavená i ochranou proti podbití, což pro změnu chrání životnost článku. No a teď připadají v úvahu varianty: a) ochranné obvody jsou součástí zařízení. To je běžné tam, kde je článek či baterie se zařízením pevně spojená nebo v takovém pouzdře či formátu, že se nedá předpokládat použití s jiným zařízením / nabíječkou. Protože samotné články jsou bez elektroniky, vyhneme se tak nechtěným jevům při spojování do větších baterií a taky ochranné obvody nemůžou způsobit vybití článku v čase. b) ochranné obvody jsou součástí článku. To je běžné u článků prodávaných samostatně. c) může jít o vhodnou kombinaci obojího. Např. ochrana v baterii proti účinkům zkratu či přebití (a to i destruktivně - že se přepálí nějaká pojistka, takže je baterie znehodnocena, ale k výbuchu nedojde) a ochrana proti podbití v zařízení, jakož i proti přebití v nabíječce (která zafunguje dřív, než ta v baterii, takže nedojde k jejímu zničení). Pokud používáme v nějakém zařízení standardní formáty (AA, AAA, 18650, CR123), můžeme si vybrat, zda je lepší článek s ochranou nebo bez. Článek bez ochrany umožňuje používat zařízení i když už je tak vybitý, že se nevratně ničí. Někdy to může být rozumná volba (nebezpečí hrozící z výpadku zařízení je větší, než cena článku, např. pohyb potmě v horském terénu). Článek s ochranou se dá používat v různorodých zařízeních, kde hrozí nevhodné režimy. Pokud ale takové zařízení není vybavené rozumnou detekcí vybitého zdroje, popř. nouzovým režimem s malým odběrem umožňujícím udržet základní funkce (např. slabý výkon světla "na dojití", zapsání pamětí a řízený shutdown počítačem řízené elektroniky atd.), riskujeme náhlý výpadek. Pak ještě existuje jedna specifická nevýhoda článků s ochranou ve standardních válcových formátech - často bývají vyrobené z článků bez ochrany přidáním plošného spoje pod dno článku a smrštěním celku do ochranné fólie. Výsledek je o několik málo mm delší, než původní článek a taky než předepisuje norma pro daný formát. Takové články se do některých zařízení nevejdou.
Notebooky sú napajane s externého trafa, ale výstup jedného je okolo 17 a druhého 19V. Ako sa dá spravit, aby s jednej 12V baterky bolo možne napajat notbúk bez meniča?
Poškodil by sa počitač keby sa tam pustilo 24V, alebo ako to funguje? Díky
A jaké napětí mají baterky v tom notebooku? Pokud mají méně než 12V akumulátor, můžeš vyrobit stabilizátor* a napájet počítač z autoakumulátoru nebo gelovky na místo jeho vlastního vnitřního akumulátoru. Pak by jsi se vyhnul měniči.
*) lze použít dostatečně silný klasický analogový stabilizátor, avšak jen v případě, že je k dispozici dostatečný rozdíl napětí na jeho funkci, nejčastěji více než 3V. Je-li rozdíl malý, jen v rozmězí od 1 do 3 voltů a vstupní napětí akumulátoru dostatečně stálé (olověný akumulátor), lze přebytek napětí snížit i jiným způsobem - do série seřazenými křemíkovými diodami, které jsou jako řada vřazeny v plusové větvi, (přičemž se počítá vytvořený pokles napětí cca 0,75V na diodu). Toto uspořádání současně chrání zařízení proti přepólování.
