Ostrovní systém VFE

[bacil]

Nedá se to připojit paralelně ani přes diodu. Nabíječ musí mít bezpodmínečně 2 vstupy, jeden pro FVP, druhý pro dynamo. Z větrníku by to mělo jít už usměrněné, pokud ne, tak usměrnit.

Pokud se použijí DVA regulátory, je nutné ověřit, jestli umožňují paralelní provoz. Pokud ne, tak jenom tupě přes diodu to nemusí jít a můžete regulátor odprásknout - on totiž je napájený právě z toho akumulátoru. Většina regulátorů nesmí mít připojený panel, když se odpojí aku.

Paralelní připojneí FVP a dynama přes diodu také není zrovna ideální, diody mohou v tomto případě fungovat spíše jako přepínač, než jako směšovač. MPPT regulátor, který si to MPPT měří průběžně sám, tak by mohl běžet i na tu vrtuli (jen tu vrtuli) a vůbec by mu to nevadilo. Upozorňuji ale, že jen málo MPPT umí pracovat v rozsahu vstupního napětí do 100V. Tu vrtuli musíte změřit na osciloskopu, jaké dává špičky a případně je odrušit baterií kondenzátorů a vhodně zvolenou (stačí i potěžkáním a že má tlustý drát) tlumivkou.

[drigon]

Se dvěma samostatnými regulátory si myslím problém nebude. Jen bude potřeba na obou nastavit stejné hodnoty napětí. Ve své FVE mám regulátory tři, na všech jsem nastavil stejné hodnoty napětí a funguje to bez problémů.
Dávat mezi oba zdroje diody a hnát to na jeden regl je nevhodné. To ze dvou důvodů: 1) dioda pustí do reglu napětí že zdroje s vyšším napětím, zdroj s nižším napětím tak zůstane nevyužitý.
2) riziko cyklování: pokud FVE pojede na konstantní výkon a vrtule se bude napětí z FVE blížit je zde riziko, že se nezatížená vrtule více roztočí, tím se zvýší její napětí, přes diodu se připojí na regl. Tímto se zvýší zatížení vrtule, její otáčky klesnou, napětí taktéž klesne pod hodnotu z FVE, dioda se uzavře, vrtule se odlehčí a za začne se znovu roztáčet, čímž znovu vzroste její napětí a cyklus se opakuje.
Je pak otázka, jak se takováto cukatura bude líbit vrtuli i reglu. Myslím že moc ne a sám bych to rozhodně nezkoušel.

Přeji hezký den a jsem s pozdravem. M.

[Woody Crafty]

Tak mě napadá, jestli fotovoltaika s instalovanými bateriemi 2-3kWh a 4-8 panelů (1-2kW), utáhne třeba elektrickou troubu. Jedno pečení za večer. A nebo jestli je nutné mít troubu na PB nebo dřevo.

Vůbec jestli aspoň od půlky jara do půlky podzimu jde v kuchyni (s drobnými omezeními) fungovat na elektřinu:
-el. trouba (plnohodnotná nebo nějaká zmenšená?)
-aspoň 2 plotýnky sklokeramika (indukční úspornější?)
-rychlovarná konvice

Rozdíl bude i příprava oběda (panely) nebo večeře (baterie).
Nemám ale nejmenší tušení, kolik kWh obnáší třeba upečení kuřete v troubě, či celková příprava jednoho teplého jídla pro 4člennou rodinu.
Zkoušeli jste to měřit?

[bacil]

Tak nevím. Já ti to řeknu a tobě se to líbit nebude a uděláš si to stejně po svým. Jako základ - neuvažuj pro zátěž jmenovitou kapacitu, ale třetinovou, tedy 3x tolik baterek než co potřebuješ. Připočítej účinnost měničů - ne maximální teoretickou, ale praktickou. Tedy 5x tolik baterek - buď použiješ vysokonapěťové měniče s vyšší účinností, nebo prostě přidáš baterky. Připočítej účinnost procesu nabíjení a vybíjení PB aku. A nepoužívej troubu, ale remosku. Pak to kuře upečeš aniž bys výrazně snižoval kapacitu baterií.

A už vůbec nepočítej s tím, že něco nabiješ když je zataženo. To procento ti sežere elektronika a svodový proud baterek.

[PeFi]

V zimě jsou v kuse dny a někdy i týdny, kdy ti FV nedá skoro nic - v pravé poledne jedna setina nominálního výkonu.

Požívat elektřinu z FV abys generoval teplo na vaření je pak stejně efektivní, jako klimatizovat v létě místnost a nechat u toho otevřená okna.

Bacil ti to napsal dobře.

Trouba má po zapnutí příkon třeba 3kW, než se nahřeje na provozní teplotu tak to bere dlouhé minuty tento příkon furt, a jakmile dosáhne nastavenou teplotu, tak už si pak občas jen trochu přitopí, takže průměrný příkon na udržování teploty pak klesne třeba na 500W nebo i míň - záleží na tom jak je úsporná. Úsporné vestavné trouby mají čtyřsklo - cenová hladina třídy A++ je od cca 30 000 Kč.

Krmit to z baterek nemá moc smysl, je tím pádem nesmysl péct večer, když už péct z FV, tak přes poledne, když svítí slunce.

[dracekvo]

Od 1kWp v panelech, už se nechá docela slušně existovat i s náročnějšíma spotřebičema.
Co se pamatuju s elektrárnou tak těch 1,5kWp bylo za dobrého počasí schopno vyrobit až 10kWh za den.
Ale to byla špička. Těch 5-7 kWh by se přes léto průměrně dalo vyrobit.

S náročnýma spotřebičema se to má tak.
1. potřebuji měnič, který to utáhne. 3kW minimálně.
2. U baterek s kapacitou 2-3kWh (využitelná kapacita je vždy menší) Bude v případě trouby odebíraný proud 1C (jednonásobek kapacity baterky) To pro olověné baterky není nic zdravého, ale LiFePO, nebo Li-Ion zcela v pohodě.
Stejně tak kapacita baterie musí být úměrná velikosti solárního pole. Nabíjet baterky velkejma proudama pro ně také není nic dobrého. Pro dlouhodobé použití je pro Lixxx technologii rozumných těch 0,5C, pro olovo méně.

Kolik sežere kuře netuším. Ale třeba jedno vypráni je zhruba 1kWh.
Každopádně, by to šlo odpozorovat z domácího elektroměru. Opsat číslo, snažit se nic jiného moc nezapínat a po upečení opět opsat.
S výkonem v panelech nad 1kWp od března do října by se to dalo.
Pro panely s výkonem 1.5kWp bych viděl optimum v baterkách těch 5-6kWh.

[PeFi]

Od března do října asi ano. Od října do března spíš výjmečně, jen když bude hezká zima a krásné počasí. Typicky v únoru budeš rád, že kuře v troubě jednou týdně rozmrazíš, ale péct ho budeš na ohni.

[dracekvo]

Tak strašně záleží o čem se bavíme.
Jestli je to domů jako přilepšení k nezávislosti, nebo někam na chatu, kde není elektrika.
Doma je to úplně jedno, že nesvítí. Prostě jedu ze sítě, solár odstavený a baterky jsou v pohotovosti, kdyby náhodou vypadla elektřina.
Na chatě jsou zase určitě nějaké kamínka na vaření a solár používám pouze na drobné svícení a když je nejhůř, tak dobiju baterky centrálou.

[bacil]

Buď budeš mít takový výkon panelů, že tě bude mrzet že svítí slunko, nebo to prostě nebude fungovat optimálně. Pokud máš být závislý jen na FVE, tak musíš mít výkon panelů vzhledem ke kapacitě aku opravdu velký. Ber to tak, že ti 4 týdny nezasvítí sluníčko jinak, než přes husté mraky, tak jako v prosinci. A když vykoukne, tak na hodinu-dvě-tři a pak je zas 3 týdny zataženo. Musíš být schopný dobít aku za krátkou dobu. Nepočítej ale s tím, že olověné aku dobiješ za 3 hodiny, on prostě nechce, nedáš do něj ten proud, prostě chce svých 20-24h abys ho dobil fakt nadoraz a trochu mu i prospěl. Takže kapacitu Pb aku měj takovou, aby za ty 4 týdny šera jsi vybil třetinu. Ovšem týká se to i lionek, ikdyž je dobiješ za chvilku, tak jim prostě škodíš. Všechno je to s ohledem na životnost aku. Nejsem posel dobrých zpráv. Prostě to fakt nevychází ekonomicky. Je to jen pro použití kde vůbec nic není, nebo nouzovka. Takže na pečení z baterek a panelů, pokud nemáš vyšší desítky kWh, v celoostrovním režimu rovnou zapomeň.

[dracekvo]

Tak hlavně v dnešní době se bavit o PB baterkách u serióznějšího soláru, dle mého nemá smysl.
Ceny lithiovek spadli tak, že se prostě olovo nevyplatí (v poměru cena / životnost).
Všichni ostrovní solárnící co znám začínali s olovem, ale když je za 3 roky oddělali tak utekli na lifepo nebo lipol.
Třeba z čínských buřtíků 18650 se nechá postavit 1kWh za cca 5 tisíc.
Nebo hlídat inzeráty a koupit jeté LiFePO.
S 18650 člověk trošku musí vědět co dělá. Ty baterky v extrému dokáží zahořet. LiFePO se jen nafoukne a čoudí.

Mě se třeba pro můj provoz osvědčila kombinace více baterek a méně panelů. Protože jsem byl přes den v práci, tak se baterky nabíjeli. (3kWp proti 20kWh v baterkách). Pokud jsem baterky vybil, tak jejich nabití trvalo celý slunečný den. Ale přišel jsem po práci domů a mohl jsem fungovat jak se mi chtělo.
Pro někoho, kdo je i přes den doma samozřejmě poměr výhodnosti může být jiný.

Ale lidi co si dělají statistiky a nakupují bazarové věci. Tak i přes to se nejsou schopni dostat na cenu nočního tarifu.
Pořizovačka a opotřebení prostě stojí více jak si koupit elektriku z DS. Je to jen o pocitu soběstačnosti, nezávislosti a koníčku.
Já se určitě k soláru zase vrátím, až na to bude vhodná doba.

[Woody Crafty]

Pokud vím tak LiFePO jsou o dost trvanlivější a taky o dost dražší než Li-ion. Tam by se člověk na 5 litrů asi těžko dostal.
Jsem dost na pochybách že by ty Li-ion vydržely aspoň "rozpadových"10-15 let. Solární panel ti těch 20-30 let vydrží.
Tomu by mohly konkurovat tak Ni-Fe akumulátory, které ale mají své specifické nevýhody (kromě nesehnatelnosti) a i cenově by to nebylo nic moc.

[bacil]

Technologická životnost Li technologií se pro účely výpočtu ekonomických ukazatelů pro podnikatele uvádí 10 let, tj. 3653 cyklů nabití - vybití. Jen se už tiše zamlčuje, že se to nesmí cyklovat 100%/0%/100%, ale 80%/30%/80% a postupně jak klesá kapacita tuto nahrazovat z rezervy, napřed horní a poté dolní. Po vyčerpání dolní rezervy k totální smrti akumulátorů ale už zbývá jen pár desítek cyklů. Protože to dodavatelé nastavit neumí (čti nechtějí), po dlouhé době to nastaví nakonec kompromisně 100%/5-30%/100% podle toho jak silnou máte osobnost. To je jak prázdné ceny v eshopu, taky vám dají cenu podle xichtu, resp státní-nestátní zakázky. Už je vůbec nezajímají optimální fyzikálně-chemické procesy, jako že držet aku nabitý na 100% hodně vadí. A o elektroměrech co ve skutečnosti měří by se taky daly psát romány. Vlastně píšou, na solárních fórech jsou toho haldy.

[dracekvo]

Li-ion v pohodě 10 let daj. V autě mám baterky momentálně staré 9 let a tam dostávají jinak zabrat než v soláru.
Jen jak správně píše bacil, musí se k tomu člověk chovat normálně.
To že li-ion nevydrží je báchorka, která vznikla z notebooku a mobilů, kde to lidé přes noc nechávají na nabíječce a vybíjí to do vypnutí. To se pak nemůžou divit, že jim baterky zdechnout do 3 let.
Vidím to u dcery a manželky. Člověk jim 100x může říkat ať to nevybíjí pod 20%, ale stejně každou chvilku vidím ukazatel pod touto hodnotou. Pak si stěžují, že jim telefon nic nevydrží.

Jen u li-xxx technologie je problém rozpoznat zbývající kapacitu. Orientace podle napětí je velice nepřesná. Stačí se podívat na vybíjející křivku těchto baterek. Rozdíly napětí jsou nepatrné. Třeba právě mězi 30 a 5%. Proto se používá sofistikovanější měření přímo odebraných Ah. Například victron 700 bmv.
Solár na lithiové baterky je dražší co se týče základního HW. Monitorin, balancování. Ale pak se proti olovu odvděčí dlouho životností a člověk se nemusí bát ho využívat.
Pro olovo je nejhorší toto počasí. Pokud necháte baterky týden na 50%, tak tam začíná sulfatace. Litiu je to jedno. Naopak je to lepší, než je držet na 100%.

Olovo jedině v případě, že ho člověk sežene někde za pár korun, třeba z vysokozdvižného vozíku. Kupovat nové olovo dává smysl jen pro nějaký malinký záložní solár.

[cipis]

Startovací baterie se nedá srovnávat s trakční baterií. To jsou dva diametrální "profily" používání.
Startovací baterka dostane sodu při startu a pak už nic nedělá (teď u nových aut je to už jinak, kvůli kurvítku start-stop a podobně), kdežto trakční jede neustále nabito - vybito, dle těch procent, tj. ne do mrtě a do maxima.

Notebooky už nenabíjí furt, když jsou na docku nebo adaptéru, tohle tam mají už min. několik let vychytané.
Na prdel tomu dávají uživatelé přesně, jak píšeš, jedou 20 a níž. Pro mě půlka baterky znamená připojit se na nabíječku, u mobilu i u notesu. Baterky v notebookách, co jsou tři roky tařka nonstop na doku, tak jsou na tom násobně lépe, než ty, co tahají lidi všude možně a jedou na baterie do mrtě. Přitom stačí málo, hlídat si tu půlku.

[Woody Crafty]

Teď mi není úplně jasné, jestli se bavíme o Li-ion nebo LiFePO, co se týče té 10leté životnosti. Pokud vím tak je mezi nimi docela rozdíl.
A je to docela mrzuté že využiju jen 50% kapacity akumulátoru pokud mi jde o životnost. To by v případě nákupu v obchodu bylo klidně 20 000/kWh.
Stejně bych to v případě rozpadlického scénáře viděl na to že: slunce svítí, manželka vaří, pere vysává, já používám nářadí (pokud jsem zrovna doma). A večer po západu slunce už útlum aktivit, jen ohřátí jídla, žádné praní apod.
Takže by se stejně spíš použil sporák na pevná paliva nebo PB pokud by byl.

Vím že se prodávají speciální průmyslové baterie (nikoliv akumulátory) na bázi lithia a tuším síry. Mají dlouhou životnost a o hodně vyšší kapacitu. Ovšeem jen při extrémně nízkých odběrech. Tedy že se používají v nějakém čidle které má odběr třeba dvace mA a to ještě nárazově.
Ono je těch lithiových technologií mnohem víc. A těžko se v tom člověk orientuje.

[dracekvo]

Startovací baterie se nedá srovnávat s trakční baterií. To jsou dva diametrální "profily" používání.

Píšu

Li-ion v pohodě 10 let daj. V autě mám baterky momentálně staré 9 let a tam dostávají jinak zabrat než v soláru.

Takže se bavíme o Li-ion trakčních aku v elektromobilu. Rok výroby 2012 a světe div se, furt to jezdí.
A v autě ty baterky dostávájí jinou zátěž jak doma v soláru. Také jsou vystaveny jiným teplotám, než doma. Takže v soláru, kde se budou vesměs flákat, 10 let není problém.

Pro korporátní použití, se většinou uvádí ta cyklická zátěž a časová životnost jako garance, že kapacita nepoklesne pod určitou hodnotu. Obvykle 80%. Takže to není tak, že překonám 2000 cyklů, nebo přejde 10 let a baterky můžu vyhodit. Oni ztrácejí kapacitu po určité přímce, která je ze začátku a ke konci více strmější.

LiFePO má ještě větší výdrž. V soláru jsem měl LiFePO z roku 2006 a než jsem to v roce 2018 prodal, tak furt měli okolo 70% kapacity. Předtím sloužili jako trakční auku v nějakém autobusu nebo co. Takže už taky měli něco zasebou.

Woody Crafty: U baterk Lixxx není problém chodit do 70% jejich kapacity. U olovo začíná být problém, když pravidleně chodím přes 30% kapacity.
Takže když si někdo veme kalkulačku a spočítá si, kolik za životnost baterka zvládne uskladnit a vydat kWh, tak prostě lithia vycházejí levněji i když stojí vice oproti olovu.

A pokud někdo uvažije o soláru, tak je potřeba ho stavět pro normální život jaký vedeme teď, aby dobře sloužil. Nechápu tu posedlost postapo dobou, která možná ani nikdy nenastane.
K čemu mi bude investice do soláru, který se budu bát používat, abych si ho náhodou neopotřeboval, kdyby náhodou přišel nějaký rozpad. Tato investice nedává žádný smysl.
To mě vyjde levněji si za ty peníze pro PA dobu koupit centrálu a držet si zásoby paliva.

[PeFi]

Máte někdo změřeno jaký je rozběhový proud mrazáku nebo lednice, tj. jak výkonný měnič vlastně potřebujete na provoz lednice nebo mrazáku? Průměrný příkon moderní lednice nebo mrazáku je celkem směšný (desítky W), ale rozběhové proudy jsem nikde uvedené nenašel.

[Woody Crafty]

Co vím, tak to byl několikanásobek běžného provozního proudu (3-5x) Ale není to spíš historická poválečná záležitost? Nemají ty zvýšené rozběhové proudy dnes ošetřené pomocí kondanzátoru nebo jiného elektrického bazmekátoru? Pokud se nepletu tak je to záležitost sycení vinutí elektromotoru.

Mě teda klasický měřák nic zvláštního neukázal. Možná ale nebere změny kratší než 1 sekundu.
Co by mě ovšem zajímalo, jak je to u lednic a klimatizací s invertorovým motorem. Respektive jak je to z hlediska "invertorový motor v době rozpadové".

[bacil]

Jde o rozběhový proud asynchronního motoru, který prostě velký je. U ledniček až 10x. Kondíkem by se dala vykompenzovat jalová složka, ona ale není konstantní a je lepší induktivní složka, než kapacitní.

[steve_michalik]

A nebyla by možnost mít nějakou rozběhovou UPS na takové stroje? Sice je to další krám navíc, ale nebylo by nutné mít předimenzovaný samotný měnič.