Domaci elektrarny a elektrocentraly.

[Josef]

Četnost údržby závisí na počtu cyklů, na tom, jak hluboko vybíjíš v jednotlivých cyklech i na okolní teplotě. To se nedá dopředu přesně říct. V kině jsme záložní baterky povinně kontrolovali 1x za 2 měsíce (napětí na rozváděči samozřejmě denně), ale málo kdy bylo zapotřebí s nimi něco zásadnějšího dělat). Destilovanou vodu doléváš, ale jen když elektrolytu zásadním způsobem ubylo, což se stává při notorickém přebíjení pokud nemá nabíječka napěťový regulátor nebo větrná elektrárna omezovač. Kromě úbytku kapaliny jiná újma dlouhodobě přebíjeným článkům nehrozí. Po dolití je potřeba článek alespoň trochu nabít, aby se vzniklými bublinkami směs zamíchala. Louh se komplet vyměňuje ve dvou případech - když máš podezření, že některá zátka už dlouho netěsnila a článek zvětral nebo když je na dně už hodně kalu, který způsobuje rychlé samovybíjení. Louh by se měl měnit ve stavu, kdy je článek vybitý nebo ho před výměnou záměrně vybít. Článek ať už s louhem nebo bez louhu nenechávej nikdy otevřený, bez zátky, vzduch (kvůli obsahu CO2) elektrolytu hodně škodí, i tomu, co zůstal nasáklý v deskách vyprázdněného článku. Vzniklé uhličitany by se pak musely několika výplachy (vodou) před nalitím nového louhu odstranit.

[Josef]

Přidám fragment popisující start stabilního dřevoplynového motoru (z knížky, která nikdy nevyšla):

...Přišel den "D", kdy bylo vše hotovo a měl nastat onen okamžik pravdy. Velká měděná nádrž zhltla dvanáct kyblů chladící vody. Maznice i palivová nádržka byly také naplněny. Děda chvíli cosi kutil u směšovacího ventilu a já ucítil závan benzínu. "Tak a může se startovat."
"Ale jak", uvědomil jsem si bezvýchodnost situace, v které jsme se ocitli, "vždyť na mlýně už dávno není turbína, která by nám to monstrum roztočila." Teprve teď mi došlo, že jsem úplně zapomněl na nějaký startér a propadl jsem beznaději.
"Nastartovat tenhle osmikoňák? Ručně!", prohlásil děda přesvědčivě, "bývala i suchá léta a vodním pohonem by si na tomhle mlýně ani neškrtli. Klika k tomu nikdy nebyla, tu nehledejte. Chyťte to pěkně za setrvačník mladíku a pořádně se do toho opřete."
Opřel jsem se vší silou do ramen setrvačníku a k mému úžasu to šlo docela snadno. Ale když píst najel do komprese, síly mi došly a odmrštilo mě to ke zdi: "Tak tohle nebyl dobrý nápad, to nepůjde, ani kdyby nás tu bylo deset."
"Ale půjde, jen jsme zapomněli zapnout dekompresi", zašátral děda kdesi u vačky výfukového ventilu a přecvakl páčku. "Zaberte, teď to půjde jako po másle!" nařídil kmet.
Moc jsem mu nevěřil a čekal jsem, že skončím zase na zdi. Dokonce jsem se už ani tolik nesnažil. Ale co to? Očekávaný odpor nenastal. Bylo to úplně něco jiného. Kdesi v sání stroje cosi zachrochtalo. Talířový ventil Hilleho směšovače cinknul o sedlo a stroj si nezpůsobně usrkl benzínu. Při dalším otáčení napružil kolíček páčku Boschovy magnetky a brnk! Ve válci šlehla jiskra. Na nic jsem nečekal a skočil do kouta místnosti. Očekával jsem pořádnou šupu úměrnou výbuchu benzínu v šestilitrovém válci. Ale ono to jenom usiklo, pšouklo a vydechlo. Pak ještě jednou, zas a znova. Z výfuku nad střechou se vznášely sotva znatelné bílé obláčky.
Stabilní motor běžel - tiše pomalu a klidně. Chrocht, cink, pšouk, baf... chrocht, cink, pšouk, baf... chrocht, cink, pšouk, baf...
Můj výraz byl v tu chvíli obrazem idiota: "To jako už jede?"
"Co jste čekal mladíku? To není závodní Bugatka, tohle netočí víc než dvěstěpadesát za minutu. Poslouchejte, jak si pěkně ťape...", liboval si děda a opíjel se zvukem, který slýchával v mládí snad z každého statku či řemeslné dílny.
Ač jsem ten stroj od té doby mnohokrát nahazoval, dodnes vzpomínám právě na ten první start. Ne proto, jak jsem se tehdy toho monstra bál, ale proto, že byl stejný jako všechny ty následující - tichý, klidný, spolehlivý a nikdy neselhal.
Byla spousta praktických věcí, které mě během našich setkání pan Kučera naučil a jeho moudra si dodnes velmi vážím. Stejně jako dvou starých ušmudlaných příruček, co mi věnoval. To co v nich bylo jsem ocenil až po létech, kdy můj moudrý rádce už nebyl mezi námi.
Ale abych nepředbíhal událostem. Motor pracoval zatím jen na benzín z malé nádržky a to by bylo tuze drahé palivo. Čekalo nás ještě opravit zkorodovaný plynový vyvíječ a taky filtry. Naučit se připravovat dřevěné špalíky, zapálit je a rozdmýchat. Bylo to pro mě nóvum - kdepak dnes takovou věc potkáte. Až jsem to všechno zvládl, přišel čas naučit se přepnout směšovač z benzínu na dřevoplyn. Mělo to své záludnosti, ale stačilo trochu zvuk motoru poslouchat a pak to šlo jako po másle.
Čekalo mě překvapení. Myslel jsem, že budu muset do generátoru přikládat jako do kotle parníku plujícího po Missisipi. Ale ouha, na celodenní provoz vystačily pouhé tři koše drobných dřevěných odřezků. Na mou bláhovou otázku: "Proč se tento úsporný způsob nepoužívá dnes namísto drahého benzínu?" pan Kučera jen pokrčil rameny, zahleděl se k obzoru a zcela vážně prohlásil: "To bude asi ten vědeckotechnický pokrok..."
Byl, ale docela jiný. Příští den jsem si na vlastní kůži vyzkoušel, co to slovo v praxi znamená. Vyhrabal jsem ve stodole starou dřevěnou cirkulárku. Postavil ji ve dvoře a řádně zatížil kameny. Mnohametrový koženým řemen jsem od ní natáhl dírou ve zdi přímo na setrvačník stabilního motoru. Trochu namazat, utáhnout nový naostřený kotouč a sonáta pro jednu pilu a třicet trámů mohla začít. Co bych řezal ručně celý týden, bylo hotovo za odpoledne.
Musel to být hodně bizardní pohled na plácající a mlaskající pohon z hovězí kůže, drkotající svými nedokonalými spoji po řemenici cirkulárky. Ale fungovalo to! A to bylo hlavní. Zatím co od mých rukou pravidelně odpadávalo poleno za polenem, v duchu se už rodil nápad, jak tímto způsobem pohánět stavební míchačku a spoustu dalších potřebných pomocníků na téhle neelektrifikované samotě...

[SaraH]

Chlapi, poradíte mi, prosím? Máme následující situaci - louka na samotě a na ní maringotka. Jezdíme tak cca 1x za měsíc. Elektrika daleko. Takže solární panel by byl řešením. Jenže dát panel na střechu se mi nechce, protože louka je ve svahu, a tak je na panel dobře vidět. Navíc o problematice moc nevím, jen mám tušení, že 230 Wp by stačilo na světlo, notebook a nějaký nenáročný spotřebič občas?

[Fabulous]

230W je spickovy vykon. V zime ti klesne az na desetinu. Takze jeden panel ti nestaci celorocne skoro na nic. S drastickym setrenim v zamracenych dnech bys asi vystacila s 5 ks panely.

[Dan.te]

To SaraH:
Podívej se na tuto http://www.solarnimoduly.cz/ stránku. Je tam dost informací o fotovoltaice i návod na výpočet potřebné kapacity.

[prochazka85]

@dan.te:
nezkousel sem ho ukecavat protoze uz tak je to paradni cena a hlavne potrebuju jen dva
no jestli bys taky bral dva, tak na 4 asi moc velka mnozstevni sleva nebude, jedine ze by se pridal jeste nekdo.

[dracekvo]

SaraH: 1x za měsíc by ten jeden solární panel stačil. Protože by za tu dobu vyrobil a uskladnil dost elektřiny aby jste tam jednou za čas mohli vegetit.
Ale po tento účel bych raději neriskoval krádež panelu a koupil invertorovou elektrocentrálu. Je tichá, sežere tak 0,5l benzínu za hodinu. Když spočítáš panel, regulátor, baterie, měnič. Tak jsi na stejné ceně a pak se nebudeš muset bát, jestli příště panel na střeše vůbec bude.

[Jan Alex Dvořák]

Zdravím vás všechny,kdo se zajímá jak vyrobit elektřinu a jiné zajímavosti.Před časem mě napadla myšlenka,jak neodebírat elektřinu ze společnosti ,která je u nás na trhu.Bylo to kvůli tomu ,že jsem se nepohodl,kvůli jedné záležitosti,při placení elektřiny.Hned mi blesklo hlavou,že si elektrický proud vyrobím sám a při nejmenším budu odebírat potřebné minimum.A protože mám stále nejaké nápady,hned jsem začal uvažovat ,jak na to.Četl jsem na těchto stránkách několik příspěvků o výrobě elektřiny za použití turbíny a páry ,která je ohřívaná kotlem nebo např. krbem.Také jsem se dozvěděl o velkém opotřebení dílů a malé životnosti.Nebýt těchto informací,dělal bych to samé jako jeden z mnoha.Napadl mě jiný systém,žádná turbína,žádné lopatky a tudíž žádné velké opotřebení.Nyní mám dům poháněný vlastní elektřinou 20 hodin denně a stálým výkonem 7,5KW.Celý systém je velký jako lednice a je velmi tichý.Promiňte ,že vám všem nemohu zdělit více informací ,ale zahájil jsem prodej tohoto nápadu pro významnou společnost v zahraničí.Chtěl jsem si tento nápad patentovat ,ale neudělám to.Lépe budu odměněn právě touto největší společností,Děkuji vám tímto za vaše články a snahu změnit svět,J.A.Dvořák

[Fabulous]

A já ti panáčku zatepla uděluji BAN za klamavou reklamu a snahu o vlastní obohacení.

[sroub]

My se nesnažíme změnit svět.
Svět se mění, a my na to chcem bejt připravený

[muzzleloader]

Optam se v praci,jestli by nebyla moznost odkoupit nejake solarni moduly.Delam to uz cca 5 let a ty ceny v kramech u nas me fascinujou

[Kolapsnik jr.]

muzes to trochu rozvest co je to za zdroj? vyroba, vystavni kousky, sol-elektrarnik projekt zbytky?
jak se psalo uz v jinem vlakne - dobry kauf jsou casto zrusene/predimenzovane projekty u nas i v zahranici, nechci zavadet hyenna nalady, ale takova hlubsi krize v ESP kdy bude stat muset osekat vykup ceny - a banka/investor to polozi, panely do frcu apod.. dalsi moznost je to pachat sam a z lepsich plechu, ale pracne (plus riziko spedice znici krystale) a mozna ten cinsky delnik na xy generaci vyrob linky ma lepsi kvalita-cenu takze to dnes nema smysl diy..

[muzzleloader]

Je to klasika PV technologie.Delame s ramovymi i sklenenymi moduly.Sklenene jsou na prd,tezke,male,krehke,ale maji nejmensi vykyvy vykonu.Nejcasteji pouzivame ty ramove ve watazich od 180w do 250w.Stare technologie meli velke vykyvy a potrebovali slunecni paprsky.Dnes staci svetlo,takze i v zime,je cca 80% vykonu,spis vice.Da se na to v noci svitit halogenem a dava to taky,ale vyhodnost posudte kazdy sam .Nebylo by to z rusenych projektu,protoze takove nedelame,ale daji se treba odkoupit skrabnute,coz vubec nevadi.Vyrazuji se jen kvuli zaruce.

[dracekvo]

Tak to by mě zajímal konkrétní typ panelu, když to dává v zimě 80%

[Kolapsnik jr.]

ok takze vyrazene, vymetove, zbytky, ..
aneb vecna otazka kdo zkontroluje kontrolora, ze je to opravdu jen skrabanec-kosmetika?
kdyz budes mit vice info (typ/parametry, mnozstvi k odberu, cena, ..)
zkus zalozit vlakno v prodejni sekci fora mozna..

?Jen konkretne k skrabancum - ma to nejaky vliv casem na funkci rostlinare?
vitr-vibrace/mrazy/ledy/kroupy a ze skrabance je po xletech prasklina?
jevhodne to misto napatlat necim na renovaci skla apod?

?neprimo naznacujes, ze vyrazujete i z jinych duvodu, napr. blbej spoj-pajeni nejde to uz rozebrat?
?nerekl jsi zda je to vyrobni podnik nebo instalace/distributor?

ps ~32% to sou uz koncentratory to je jine pouziti nez placatej panel na stenu/strechu a zapomenout..

[EBE]

Nemci sú hrdý na zisk 22 % s novou technológiou premeny..nasa taktiež max. 28? - 32% všetko nad 80% je star-wars alebo black project

[muzzleloader]

Konkretni typy ti nereknu,jen firmy.Yingli solar,Silikon Solar,Solartech,atd.Jedine bych ti mohl ofotit v pondeli stitky,ikdyz nevim jestli ti to neco rekne,ted totiz delame jen opravy a ty moduly co tam jsou polozene,jsou cca 5 let stare.Jaky myslis,ze je v zime vykon?50%? To by se tem menicum asi moc nelibilo.

[Fabulous]

On myslel 80% nominálního výkonu panelu oproti letu. Upřímně tomu nevěřím. Dle tabulek starších panelu to v zime dává stěží 10% (leden-únor).

[muzzleloader]

Ted vubec netusim o cem je rec?28% ceho?Dejme tomu ze treba sklenene moduly o watazi 75w dokazou v zime produkovat cca 55w i pod deset cm snehu.Zkouseli jsme to.Nejen,ze to bylo udavano vyrobcem.Samozrejme volne napadaneho.Kazdopadne se tu resi energie v PA a nevim kdo bude resit nejake to % vic nebo min.

Ty vyrazene jsou treba s promacklym ramem,coz nevadi vubec,skrabanec na plexi nevadi,pokud to neni vylozene rejha.Je pod tim jeste bezpecnostni folie.Moduly unesou vahu 170kg,to je vyzkouseno a nebyli vypozorovany,zadne zmeny vykonu,nebo vzhledu.Samozrejme,ze je to zdroj energie znacne ztratovej,uz kvuli stridani dne a noci.Doufam,ze porad resite par modulu a ne stavbu celeho pole?

Edit: mezitim napsal Fabik.10% vykonu v zime,oproti letu?To je co za technologii.Do takoveho lseftu by snad nikdo nesel.Muzu se plest,nejsem elektrikar,ale byl jsem nekolikrat pritomen jednani tech,co neresi 1000 nebo 1000000 euro kdyz se probiral projekt a pochvalovali si jak to v zime jede krasne.Tak nevim,ovsem 100% to nevim,nemam patent na rozum.Jen to delam po cele evrope uz dost dlouho.

[Dan.te]

Zdravím! Nedávno jsem narazil na tento článek Elektrický generátor na moč představen na mezinárodní výstavě a tak by mě zajímalo a rád bych se technicky zběhlejších rozpadlíků zeptal, zda je to reálně a dlouhodobě funkční a pokud ano, jak složité/jednoduché by bylo to postavit?
Na obrázku v článku to vypadá velice jednoduše. Už jsem dumal nad přestavbou elektrocentrály na dřevoplyn, ale tohle by bylo elegantnější ... dát si dvě a pak šest hodin svítit